Onehdy jsem zahlédla na internetu článek o stylu zvaném Cottagecore, který je prý pro mladé, a přitom je usedlý. Článek se nesl v dost pohrdavém duchu, že si mladí hrají na romantický venkov stejně jako Marie Antoinetta. Pečou vlastní chleba, vyšívají, háčkují a potom své výrobky nosí a pokud nemají vlastní zahradu, chodí aspoň na pikniky. Ženy nosí usedlé květované šaty a slaměné klobouky. A hlavně fotí stylizované fotky na Instagram a TikTok.

Tak to trochu rozebereme. Mladí budou fotit cokoli, co je pro ostatní zajímavé. Pro mě je plus to, že je to louka s kytkama a na ní holka v klobouku, místo děvenky v minioblečku, ze kterého jí leze všechno. Chápu, že v porovnání těchto dvou stylů vypadá cottagecore usedlý.

Máme za sebou covidovou dobu, kdy jsme všichni doma něco tvořili, pekli, nebo aspoň třídili nánosy v domově. Ale myslím, že tenhle trend (nejen pro mladé!) začal o něco dřív. Začalo to v době, kdy si hektická doba začala na nás všech vybírat svou daň a mnozí chtěli svůj styl aspoň zpomalit a vrátit se do doby, kdy se nepřipadali jako křečci v kolečku. Tedy do doby, kdy jejich babička a maminka vařila marmeládu, pletla svetry a vyšívala dečky, což posléze všichni přestali dělat, protože si přece všechno koupíme!

Jenže kdo ten návrat ke kořenům nezkusil, tak si pamatuje, že marmelády se vařily úplně ze všeho, jen aby byly, svetry kousaly a tesilenové dečky se neskutečně mačkaly. Tady bych podotkla jedno – v tom všem došlo k neuvěřitelnému vývoji. Dneska vařím marmeládu z kvalitního ovoce a s rozmyslem. V ostružinové nebudou pecičky a přisypu do ní trochu koření a dobrého alkoholu. Moje děti mi je rvou z ruky a klidně je předvádějí třeba na tom pikniku. Materiál na výrobu čehokoli rukodělného se dát koupit neuvěřitelně kvalitní a vyrábět z něj je prostě radost. Navíc bylo mnoha mými známými zjištěno, že ruční práce uvolňují tělo i ducha, což pitomé seriály ani čtení v mobilu nedokážou.

Já z toho stylu asi něco nosím už několik let. Slaměný klobouk je na dovolené neocenitelný, dokážu se spálit namazaná čímkoli a v klobouku si nespálím aspoň obličej a nevyrobím si zánět spojivek. Vlající šaty nikoho neurážejí, skryjí kdeco, a navíc je v nich neuvěřitelně příjemně. Vzhledem k té nudě, co v poslední době předvádí obchody, jsou v podstatě výhra. Na rozdíl od současné módy musí aspoň částečně sednout na postavu, což módní novinky šité v Bangladéši v co 14 dnů novém stylu nedokážou ani omylem. Košík nebo slaměná taška jsou na nákupy skvělé, aspoň se mi v nich ovoce nepomačká.

Takže ano, asi je to trochu usedlé, ale zároveň je to aspoň trochu udržitelná móda a jako celek to působí příjemně. Myslím, že ZPOMALIT je heslo této doby.