Léta běží. Kristina dokázala najít cestu, jak si i ve vynuceném svazku najít důstojné místo k životu. Stesk po Artušovi nemizí, ale díky výchově obou dalších dětí cítí naplnění. Už dávno není bezmocným vězněm. Poté, co se Assani dopustí osudové chyby, je to nakonec ona, kdo se snaží držet rodinu a panství nad vodou.

Tatínek nebo otec?

Uběhly další roky, Kaitlyn je teď čtrnáct, Darenovi osmnáct. Tohle drabble je napsáno z pohledu Kaitlyn, Assaniho a Kristininy dcery. Je asi jediným člověkem, která poznala Assaniho jako milého člověka, který někoho umí mít rád. Jenže co se teď na jaře v jeho blízkosti objevila ta podivná ženská, čarodějka Calina, její otec se mění – a ne k lepšímu.

Tatínek.

Má ji rád. Hrál si s ní, spoustu věcí ji naučil.

Maminku vždy hlídal – proč ne? Miluje ji, chce ji mít v bezpečí.

Daren. Mohl k němu být laskavější. Třeba chce, aby z něho vyrostl silný muž?

Otec.

To je jeho druhá, oficiální podoba. Ale není zlý! Jen je pán, hned tak se s někým nebaví. Má moc, takže se ho lidé bojí.

Jenže… co se objevila ta čarodějnice, tatínek se mění. Je častěji otec a někdy je opravdu divný. Jako by to nebyl on. Navíc nevypadá, že by o tom věděl.

Tatínek nebo otec?

Kaitlyn se nemůže rozhodnout.

(Téma: Paralýza výběrem)

Už mě nic nezastaví

Calina je čarodějnice, mající na obvyklé poměry mimořádnou moc. Je jí čtyřicet tři let a dospěla k názoru, že nastal čas stát se královnou. Království reprezentovaným slabým a osamělým králem Bedřichem, který se po tragické smrti většiny členů královské rodiny nikdy úplně nevzpamatoval, se jevilo jako rozumná volba. Navíc tu našla velmi zasvěceného rádce – Sorin možná byl odporný vrah, ale zároveň ideální zaměstnanec. Byl to on, kdo ji představil Lordu Assanimu. Díky tomu měla Calina konečně dokonalý plán, jak ovládnout Království. Drabble je psáno z pozice Caliny, zmiňovaný hlupák je pak Assani.

Výborně. Ten nafoukaný hlupák vůbec nezpozoroval, že jsem ho začala ovládat. I když… lehké to nebylo. Ženské zbraně na něj nepůsobily, musela jsem jinak.

Schovává před mnou ženu! Taková nicka mě nezajímá. To dcerka je poklad, jaký jsem hledala!

Mladá, s čerstvě rozvinutou magií. Zdroj, kterého si nikdo nevšimne – a ještě mi ji do Paláce doručí její vlastní otec.

Musím si ji šetřit, ta minulá umřela moc brzy.

Dám ji k princezně, takže si najednou pohlídám i toho královského spratka.

Seveřané! Další tupci. Myslí si, že jim Království naservíruju, a nic si nevezmu?

Ne. Všechno beru já.

Už mě nezastaví.

(Téma: Hrrr na ně!)

Musím platit jen já

Čarodějnice Calina ovládá Assaniho velice efektivně, protože ten si nikdy nepamatuje, co dělal, když byl v její moci. Calina ho potřebuje, protože on umí přirozeně (v rámci svého rodového nadání k magii) ovlivňovat lidské vědomí. Sám moc nebezpečný není, protože jeho moc má limity dané tím, že zdroj magie má v sobě (jako jeho děti), tedy efekt jeho působení rychle mizí a musí být u ovlivňovaného člověka blízko. Neumí pracovat jako čarodějnice, která masivně využívá vnější magické zdroje. Calina ho potřebuje na jemnou práci – ovládání krále. Sama je mocná, ale cele ovládnout nebo blokovat lidské vědomí je moc i na ni (zabíjet je mnohem snazší). Proto našla efektivnější cestu. Používá Assaniho jako nástroj, a sama pak dodá jeho vlivu sílu a trvání. Assani tak byl obvykle „mimo“ jen velmi krátké časové úseky, takže mu dlouho nedocházelo, co se děje. Byla to až Kristina, která na tu manipulaci přišla a jemu chvilku trvalo, než jí uvěřil.

Drabble je vyprávěno z pohledu Assaniho

Jak jsem mohl být slepý? Poslouchám její povely jak cvičený kůň a vůbec o tom nevím. Nebýt Kristiny…

Jenže k čemu mi je vědět, když ji příště budu muset zase poslechnout?

Vydal jsem aspoň pokyn, že každý můj příkaz týkající se léna a rodinného majetku musí vždy podepsat i moje žena. Napsal jsem novou poslední vůli.

Kaitlyn. Nikdy jsem jí nechtěl ublížit, a teď je mojí vinou vydaná na milost čarodějnici. I s princeznou.

Konečně jsem našel cestu, jak se bránit. Jenže Calina je zvyklá vítězit, takže mě to asi přijde draho.

Musím zajistit, abych platil jen já.

Nikdo jiný.

(Téma: Omyly moderní drezury)

Jak se může zrodit respekt

Drabble je vyprávěno z pohledu Kristiny, navazuje na drabble „Svoboda má víc tváří“. Kaitlyn je v Paláci v moci čarodějnice Caliny. Ralfa Assaniho Calina ovládá (viz předchozí drabble) Kristina je v pracovně svého muže, sedí u jeho stolu a jeho sekretář jí předkládá dokumenty k podpisu. Kristina počká, až má před sebou všechno, je ten den třeba, a upřeně se na něj podívá. Sekretář se s těžko skrytou nevolí ukloní a nechá ji samotnou. Její nové pravomoci se mu vůbec nelíbí!

Kristina pozorně prochází dokumenty, občas si udělá poznámku.

Potom se zadívá na protější stěnu a sevře ji úzkost.

Ach Kaitlyn, holčičko moje, vydrž! Naučila jsem tě přežít ve zlých časech. Bojuj!

Ralf. Prý našel způsob obrany, ale příliš pozdě. Ať se podřídí nebo vzepře, stejně ho Calina nakonec zničí.

Překvapeně zjistila, že má o něj strach. Nechce, aby zemřel!

Jejich manželství se během let proměnilo v opravdové partnerství. Naučil se ji respektovat, protože před lety našla tu správnou páku, která ji dostala z role podřízené oběti.

Kdo by řekl, že aktivita a budování rovnoprávnosti v posteli přinese tak zásadní výsledky?

(Téma: Páka)

Hoř! Už tě nepotřebuju…

Assani je v Palácových zahradách, kam ho Calina zavedla krátce poté, co se jí prvně ubránil, když neposlechl rozkaz, aby ovlivnil krále nařízeným způsobem. Jenže podle všeho už bylo pozdě. Pro krále i pro něj. Calina se umí zbavit neposlušných otroků… a ještě se u toho pobavit. Navazuje na drabble „Platit musím jen já“ Drabble je vyprávěné z pohledu Assaniho.

Zavedla ho do palácových zahrad. Zastavila se, a ukázala před sebe.

Na trávníku mezi rozkvetlými keři ležely tři právě zabité kočky. Udělalo se mu zle, když uviděl tu pestrou mozaiku nesouvisejících těl, hlav a končetin. Věděl, co to znamená, i když se s tím dosud nesetkal. Černá krvavá magie.

Usmála se na něj, jedovatější než kobra.

„Už tě nepotřebuju,“ oznámila mu. „Krále už dokážu uhlídat sama. Tvoje milovaná dcera se stane mým mazlíčkem, magickým zákuskem. Máš radost?“

Takže konec. Zapřel se, aby na sobě nedal nic znát. Tu radost jí neudělá.

Kristino! Kaitlyn!

Pohnula rukou.

V hlavě mu vzplálo peklo.

(Téma: Čerstvě nařezané kočičky)

Jak vzdorovat v zajetí?

Punk – (angl. doslova ztrouchnivělé dřevo, také povaleč) – obecně rozšířené hnutí mládeže s vlastní životní filozofií a životním stylem, jehož hlavním rysem je usilování o autenticitu a přirozenost cítění a projevu, skepse vůči možnostem a slibům společnosti. 🙂

Calina nechala princeznu Ulriku (16) a Kaitlyn (14) přestěhovat do místností v jedné ze starých věží, prakticky už mimo královský Palác. Bylo to v době, kdy definitivně převzala kontrolu nad králem a zbavila se Assaniho. Kaitlyn neví o tom, co se stalo otci, princezna to tuší, ale nechává si to pro sebe. Naštěstí už v té době čarodějnice dočasně přestala používat Kaitlyn jako magický zdroj a dívce je konečně lépe.

Princezna teprve teď pochopila, že titul jí je k ničemu, pokud Palác ovládl nepřítel. A je to právě mladší Kaitlyn, kdo vysvětluje princezně, co a jak je potřeba udělat, pokud mají stále se zhoršující podmínky života v Paláci vydržet. A proč je vlastně dobře, že jsou samy ve věži, a ne v princezniných komnatách. Mluví spolu Kaitlyn a princezna.

„Podívej, máme tady soukromí. Takže se konečně můžeme pokusit nějak bojovat s tou hnusnou ženskou a pomoct tvému tátovi.“

„Jak, když se k němu ani nedostanu?“

„Když si dokážeš zachovat zdravý rozum, naději… a slušnou kondici. Když najdeš spojence a poznáš nepřítele. Zajistíš se, abys přežila pokus přimět tě k poslušnosti osaměním nebo hlady. Dokud nám dávají pokoj, můžeme se připravit.“

„A to víš odkud???“

„Mamka říká, že tenhle svět a právo jsou stvořené pro muže a mocné lidi. Takže ženy a obyčejní lidé si musejí zajistit bezpečí po svém.“

Ulrika nevěřila vlastním uším – Kaitlynina matka vůbec nevěřila svému postavení!

(Téma: Známka punku)

Dar života

Alžběta s Artušem jsou na Calinin rozkaz uneseni z našeho světa do Království. Společnými silami se jim podaří dostat tak daleko, že svým únoscům málem uniknou – problém je však v tom, že Artuš šermuje o život poprvé v životě, a má zábrany, které jeho protivníci nemají. Nebýt pomoci mládence z domu, poblíž kterého se souboj odehrává, měli by vážné problémy. Ukáže se, že jim pomohl Daren, a lehce zraněný Artuš se tak poprvé od svých dvou let potká se svojí matkou. Při té příležitosti se dozvědí, že Assani je už dva měsíce v podivném stavu, vypadá to jako bezvědomí. Alžběta však zjistí, že jde o kletbu. Assani momentálně umírá vyčerpáním, protože kletba ho drží v takřka nesnesitelných bolestech. Alžběta si myslí, že by mu mohla pomoct, pokud by ji podpořila Brandy. Takže to zkusí. Drabble je psáno z pohledu Assaniho

Neměl ponětí o čase. V hlavě mu pulsovala rudá, žhavá bolest. Vždy trochu jinak, aby se nemohl připravit. Aby zabíjela.

Bojoval o každý den, každý dech.

Kristina byla překvapivě s ním. Žasl, ale pomoc vděčně přijímal.

Přesto věděl, že se blíží konec.

A pak se objevila… skleněná dračice!

V jeho pekle závan čistého vzduchu. Naděje!

Z posledních sil sledoval její boj. Nešlo to! Znovu. Jinak. Plamen!

Zvítězila! A pak ho zaclonil štít. Artuš???

Úleva. Náhlé ticho v jeho hlavě bylo ohlušující.

Přesto umíral.

Náhle ho prohřál pramen čisté energie a uslyšel:

„Žij! Máš tu co napravovat.“

Dar života.

Nesplatitelný dluh.

(Téma: Hluk ticha)

Milí čtenáři, tohle je konec převyprávěného drabblecího příběhu Kristiny a Assaniho, ale není to zdaleka konec příběhu Alžběty a draka, tedy Brandy 🙂

Pokud vás příběh zaujal, mám dobrou zprávu – román Alžběta a drak je čerstvě vytištěn a brzy bude v prodeji 🙂