FOTOČLÁNEK – Yga: Bezletový čas aneb ptáci, kterým to dnes neplachtí

Tuhle jsem se prohrabovala počítačem a narazila na složku, kterou jsem si na začátku roku založila „pro strýčka Příhodu“ k akci, vyhlášenou Dede – fotografická vzpomínka na rok 2022. Nějak jsem se nedostala k napsání článku, teď mi přišlo líto času a radosti, s níž jsem fotky vybírala, a tak jsem se rozhodla, že Fotočlánek konečně dotáhnu do konce.

 

 

1. Kachna divoká – párek. Byl krásný časně jarní den – slunečno, modrá obloha i voda a kačeny se předváděly a pózovaly, seč mohly. Nešlo je nefotit – ostatně myslím, že kachna divoká je mým nejčastějším ptačím objektem, protože na ně natrefím nejen na rybnících, ale i na Dyji, potoku Včelín, v zámeckém parku – prostě kachny, kachny, kachny…

Fotka z 10. března 2022 – rybník Včelínek Břeclav

 

 

2. Káně lesní – při odpolední vycházce se Erník nějak zakoukal do loňského listí, ba měl i nápinky do něj zaběhnout. Protože už před tím oba dva měli snahu futrovat sušenou žábu (a pokud mne pamět neklame, jednomu z nich se to i povedlo), tyto choutky jsem mu zatrhla a pro jistotu oba dva dala na úvaz. A dobře jsem udělala. Nebyla tam lisovaná kuňkalka, ale nádherný dravec, káně myšilov! Byla jsem z něj naprostoro u vytržení, stála jsem jak paní Lotová a nenápadně mačkala spoušť. Kouzelná chvíle.

Fotka ze 7. dubna 2022 – přírodní park Niva Dyje (lužní les)

 

 

3. Kos černý – věřím, že časy, kdy byli kosi decimováni nemocí, jsou již za námi a že se jejich populace zase vrací k normálu. Aspoň tady na jihu Jižní Moravy je potkávám docela často. Už brzy zjara vyzpěvují a pak až do pozdního podzimku poskakují po zahradě a hledají si něco dobrého do zobáčku a nic si nedělají z toho, že kolem nich procházím já, psi či kocour.

Fotka z 20. dubna 2022 – vlastní zahrada Poštorná

 

 

4. Labuť královská – labutě jsou dalšími oblíbenými fotoobjekty. Většinou nemají tendenci před fotografem prchat, prudce měnit polohy či dokonce mizet pod hladinou. Majestátně si plují rybníkem a věnují se sami sobě.

Fotka z 3. května 2022 – Mlýnský rybník (Apollo)

 

 

5. Strakapúd (asi) velký – strakapúdy tady slýchám celoročně, ale většinou sedí příliš vysoko, daleko anebo ve změti větví a listí, takže fotky jsou spíše dílem náhody a často musí člověk mít velkou obrazotvornost, aby je na těch snímcích viděl (:o)). Ale tahle holka strakapúdí byla tak hodná, že hlad zaháněla na dohled a dofot a na okounějící nehleděla. Jsem na tuhle fotku docela hrdobec, proto jsem ji sem zařadila, byť je z roku 2021.

Fotka z 19. května 2021 – Záhony (u jezdecké dráhy u Najhúfa)

 

 

6. Lyska černá – mám ráda tyhle drobné černé vodní ptáky a když je příležitost, fotím. Já vím, nejsou tak atraktivní jako labutě či kachny, ale mně se líbí. Navíc tahle se tváří docela poťouchle, takže si zaslouží být součástí mého výběru neletících ptáků. (:o))

Fotka z 19. července 2022 – Mlýnský rybník (Apollo)

 

 

Tak hezké dny na vodě i na zemi – Vaše YGA

Aktualizováno: 24.6.2023 — 16:50

20 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Povedené fotky, Ygo, jako obvykle! Strakapoud je bezvadný, vypadá to, že pózuje zcela vědomě. 🙂 Na loukách v okolí vídám občas sedícího dravce, ale vyfotit se nenechá. Pro mne je ideál vodní ptactvo, klidně i ty fádní labutě 🙂 , tam aspoň (většinou) nehrozí, že by mi objekt frnkl.

  2. Ygo, jsem nadšená, fotky jsou nádherné, moc se ti povedly. „Závidím“ ti tu blízkost rybníků, ty mi tady, kde teď bydlím, moc chybí. Byla jsem zvyklá sedávat na hrázi a pozorovat cvrkot… Jsi úžasná, že jsi nafotila tolik ptáků, já mám tak akorát jednoho kosa, a dneska jsem potkala dalšího, taky byl „na dosah“, ale než jsem vytáhla mobil, byl už daleko.
    Díky za super článek.

    1. Jo, rybníky jsou dobrý… Až na ty komáry a hovada. Já zase závidím potůčky, ty naše jsou valnou část roku bahnité a taky bez vody. A děkuju za chválu, to víš, za nikdy neomrzí 🙂

    2. Taky vyedávám u rybníka až do večerních hodin,to už tam není ani noha a já se těším z tichého cvrkotu na hladině.Zatím je tak sucho, že komáři nevyletěli a hovada stíhám ubezdušit. 🙂

  3. Milá Ygo, tvoje fotky mám ráda vždycky! Tahle série je úžasná v tom, že z ní (aspoň pro mě) jde nádherný klid.
    Obdivuju úlovek strakapouda! Toho vidím takhle jen v zimě na krmítku, jinak nikdy.
    A vyfotila jsi káně, když dělá pařízek! 🙂 Takhle mě totiž kdysi maminka učila poznávat dravce a ke káněti byla poznámka – sedává na zemi a tváří se jako pařízek:))
    Za mě je ale dnes top ta labuť. Myslím, jako celá fotka. Nejen kvůli ní (labutě jsou neskutečně fotogenické), ale ta voda je takřka opalizující v (šikmém?) světle a ten naznačený odraz… Nádhera.

    1. Jé – a to je pro mne novinka, že káně sedá na zemi. Já totiž původně myslela, jestli snad není nějaké zraněné, když tam tak dřepí. Však na druhý den jsem se tam vyrazila podívat znova, jestli už tam nenajdu mrtvolku a naštěstí ne… 🙂 .

      Ze strakapúda mám radost, ne vždy se takhle hezky povede. Teď „lovím“ dudka – viděla jsem ho poprvé naživo před týdnem (samosebou bez foťáku) a tuhle sice s foťákem, ale strašně daleko. Fotku mám jako důkaz, že tam byl, ale kvality nevalné.

      U fotek labutí je to sice sázka na jistotu, ale většinou jsou takové… nudné. Jsou takové uhlazené a v podstatě vypadají jako ty plastové, kolotočářské 🙂 . Takže za každou načepýřenou jsem vděčná.

      1. Na podzim, když jsou zoraná pole, jsou pařízkující káňata vidět nejvíc 🙂 V zimě už je tam méně potravy, tedy i méně káňat 🙂
        Souhlasím s hodnocením labutí coby fotoobjektu 😀 Jenže ta tvá fotka má něco navíc, než načepýřenou labuť! Asi tu vodu… světlo?

      2. Káňata loví myši/hraboše převážně během po zemi. 🙂 Ze vzduchu loví například zajíce.

  4. Fotky jsou jako vždy krásný, já tohle obdivuju. Na tohle jsem asi nepoužitelná, protože než bych vylovila mobil, neřku-li foťák :-), jsou všichni pryč. Navíc sebou ven obvykle nenosím brýle na blízko a mám pak všechny fotky rozmazaný 🙂

    1. Alimo – já taky ven nenosím brýle na blízko a na dálku sice vidím, ale už ne tak, jak za mlada. Tak kolikrát jsem překvapená, co vlastně na té fotce je 🙂 .

  5. Ygo, moc chválím za dotažení článku k vydání, je opravdu na co koukat. Pro top fotku hlasovat nebudu, skvělé jsou tradičně všechny. Foť a piš dál, hned je pak hezčí pondělí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN