Máme tady v Dánsku pronajatý krásný starý venkovský dům. Kromě zajištění pohodlí a praktických potřeb je vybaven i spoustou hezkých předmětů. Pokud ovšem cestujete s nadšeným, zvědavým a právě přezubujícím štěnětem, je mnoho z těch předmětů velmi kousatelných – od smetáku po košíky všeho druhu.
Mám úctu k majetku svých bližních, takže když jsem si šla ráno mýt vlasy, zatímco Martin si šel zaběhat, vzala jsem si Rexe s sebou do koupelny. V tom problém nebyl – koupelny tu jsou velké, a Rex je zvyklý mě na tato místa doprovázet. Ovšem nedošlo mi, že zdejší zděný sprchový kout nemá dveře, ale jen závěs!
Ari, která nechce zůstávat sama, pokud někam jde Rex, to bylo jedno, jen trpně čekala, až skončím. Rex byl ovšem nadšen – konečně bude s paničkou i tam, kam se zatím nikdy nedostal! Takže následovala veselá taškařice, kdy já jsem se snažila bránit svůj osobní velmi mokrý prostor, zatímco Rex ho dobýval.
Panička s pěnou na hlavě byla docela nová zkušenost! „Rexi vypadni! Zmiz ty zvíře pitomý, budeš mokrej! Au! Ven! Co jsem řekla!“ byly moje jen velmi krátkou dobu respektované příkazy. Bodejť by fungovaly, když jsem se musela smát. Ten černý čenich stále vykukující po straně závěsu, ty nadšené oči… Těžko být pak přísnou, že?
Nakonec jsem ho opravdu vyhodila, abych vůbec mohla dokončit, co jsem začala. Když jsem poté odhrnula závěs, zjistila jsem, že za ty tři minuty pochybné samoty byl pes natolik deprimován, že si stáhl z širokého parapetu všechno mé přichystané čisté oblečení a oddaně si na něj lehl. Upozorňuju, že tou dobou už byl ze sdílené sprchy slušně mokrý.
A to ten den teprve začal… :))
PS: Tohle je jeden z příspěvků, které jsem dala na FB. Následoval třeba tento…
„Rexi! Opravdu musíš zkusit každou blbinu, kterou někdo někdy natočil na video?“ zvolala jsem poté, co jsem ráno našla v koupelně vytočený a rozžvýkaný toaletní papír…
Jen drobná zpráva z toho, jak si Rex (a s ním i my všichni ostatní) užívá svoji první objevitelskou cestu v životě 🙂
Tak se opět vracím k tomu, že Rex je hodnej a učenlivej pejsek (odčítám jisté zoufalství nad tím, co mu pravidelně nacházím v tlamě. Naposledy (asi před 10 minutami) to byla Martinova ponožka. Holky nikdy nekradly naše věci!:))
No dobrá, proč je hodnej a učenlivej?
Když se dnes rozhodně nakráčel do koupelny, aby mi dělal při večerní toaletě společnost, už byl v pohodě. Přesně jako na fotkách se nejdřív objevil vedle závěsu čenich, pak hlava… a Rex na moji žádost nepokračoval! 🙂 Takže v klidu čekal před závěsem a jen sem tam nakoukl, jestli jsem mu neodtekla do odpadu:)) Je hodnej! 🙂
No vidíš, konečně máš psa, se kterým musíš být ve střehu i u vašich věcí- zakrněla bys! Onehdy jsem vyhazovala kalhotky, na kterých byly znát stopy zubů- a to je Karamel už delší dobu nežvýká (a my jsme si zvykli nenechávat žádné prádlo v jejím dosahu, ani nachystané v pootevřené pračce, kterou lze vytahat a probírat se, že…)
Dede, krásnou dovolenou přeji.
Ari je už dost zcestovalá, ale Rex musí zažívat přímo pachovou extazi a to nejen u moře. Fotky jsou kouzelné, ty psí oči a zvědavý čumák jsou neodolatelné. Vůbec se nedivím, že byl všude obdivován a užil si nadmíru socializace (Ari jistě též).
Jak psi zvládli společnou dlouhou jízdu „v kleci“, přeci jen asi takhle dlouho a daleko ještě Rex necestoval?
Maričko, někdy nechápu, proč zrovna Rex je z našich psů (jako štěně) zatím jednoznačně mezi lidmi nejpopulárnější. Když vezmeš, že je tak divně barevný a nejspíš bude vypadat hrozivě, až vyroste. Přijde mi to těžko pochopitelné, ale i v tomto věku si zachovává status psího Brada Pitta 🙂
Jinak cestu oba psi snášeli dobře. Tedy jízdu autem v kleci. Potíž byla v tom horku – cestou přes Německo bylo 28-29 stupňů – a v tom, že nechtěli pít. Tedy pili málo, na to teplo. Ať jsem jim dala „domácí“ vodu z cestovních zásob nebo nosila čerstvou chladnou z benzinek. Ari s tím dělala potíže odjakživa a Rex se tak nějak „nakazil“. Když jsme pozdě odpoledne dojeli nad Kiel, kde jsme spali, vrhli se na vodu a chlemtali a chlemtali… to se nedá jinak nazvat.
Jinak změnu prostředí, spaní v různých podmínkách a dělání „hospodského teriéra“ v nejrůznějších typech restaurací zvládá velmi slušně.
Jen se jedním nebo dvěma blafnutím přestál i pobřežní pizzérii v Maasholm Bad, kde bylo v jednu chvíli mimo našich sedm dalších psů jen u vedlejších stolů!
Jinak to jeho štěkání je zcela jednoznačně hlídání, to jsem si už ověřila. Takže s tím ještě bude problém. Já chci, aby hlídal. Navíc psu, který je charakterizován jako (skoro) pastevecký, hlídání prostě člověk nezakáže (a proč taky, že jo). Potřebuju mu jen vysvětlit, že stačí upozornit… ale to je asi na štěně zatím moc. Počítám se nakonec pochopíme… 🙂
Pokud jde o německé ovčáky, doporučuju toto: https://www.youtube.com/watch?v=FYOEBOnz-DU&ab_channel=kinguyen90
Jakož i celý film.
Jinak, kdybyste neměli co lepšího za práci, mrkněte na to, určitě to někde najdete ke stáhnutí. Anglicky Jojo rabbit, česky se to jmenuje králíček Jojo: https://www.csfd.cz/film/626971-kralicek-jojo/prehled/
Parada mavam z postele dohnal mne chcip uzijte si dovolenou a pis pis pis a hlavne foť
No tohle, tak ať jsi brzy fit! ❤️
Chichi, ten Rex je ale legrační! 😀 Taktika „strčím tam pro začátek čenich a ono už to pak nějak půjde“ je osvědčená. Přeji další příjemné dovolenkové dny plné zážitků!
Je legrační, většinou. Až na chvíle, kdy ho chci přetrhnout jako hada! jako třeba, když mi o půl páté ráno okusuje palec u nohy aby mi naznačil, že venku je už dávno světlo a dobrodružství čekají:))
Rex je prostě velký, nádherný a zubatý zlatíčko 🙂 A Ari už opravdu začíná vypadat jak malá pejska 🙂 . Krásně si to užijte, ale ty oči soustavně na stopkách vám zas až moc nezávidím.
Všichni naši psi byli naučeni na povel „do vany“ si tam sami skočit, vždycky tam byla protiskluzová podložka, a potom na povel „mužeš ven“ zase vyskočit. Sprcháč jsme neměli a nemáme, sprchuju se ve vaně (má zástěnu), ale moc po něm toužím. Tak až se bude dodělávat druhá půlka podkroví, tam je plánovaný, třeba se toho dožiju :-)))
Naše psice umí povel „jdeme umýt packy“, odkráčí do koupelny, Vanilka skočí do sprcháče a Karamel čeká před ním. Umývaná psice leze ven, až dám na zem starý ručník, ukážu na něj a řeknu „pojˇd“. Pokud myjeme jenom packy, tak v klidu, pokud meju celou psici, tak Vanilka se nechá utřít a nadšeně zmizí, Karamel se s ručníkem popere při utírání, nechá se utřít a zmizí taky 🙂
Alimo, moc ti ten sprcháč přeju! My máme i vanu, ale popravdě nebýt dětí, nikdo se tam nekoupe. Velký zděný sprchový kout je prostě fajn. Když jsem byla po úraze o berlích, vešla se nám tam i plastová židle, abych se mohla bezpečně sprchovat (na jedné noze to není ono:))
A máš pravdu s Ari, Rex ji pomalu, ale jistě ve velikosti dohání – a takřka jistě ji i předhoní 🙂
Tak naštěstí kočičáci vodu nemilují, tak za mnou do sprchy nechodí a nechodili.
Ale jednou jsem Daníka načapala ve sprcháči, teda suchém. Nikdo tam nebyl.
Jen jsem zeptala, zda chce umýt a vystřelil pryč.
Jinak Rex je miláček a ten čenich vykukující zpoza závěsu nemá chybu.
Děkuju, Míšo 🙂 To víš, vodomilných koček je méně, než vodomilných psů. Navíc, mnoho vodomilných psů sprcháč za bezva věc tak nějak z principu nepovažuje. Ono to může být i tím, že Rex zatím nikdy nebyl vykoupán (jakože se šamponem, myt už byl mockrát:))
Ahoj Dede, přeju pěknou dovolenou. Určitě máte naplánované, kdy a kam pojedete, ale kdybyste se chtěli trochu inspirovat, tenhle pán před nedávnem něco málo o Dánsku napsal (a předtím o Holandsku): https://geba.blog.idnes.cz/
Díky, milá Aido 🙂 My popravdě volíme cíle stylu – liduprázdné duny, liduprázdná pláž. Viz cestování s divokým štěnětem 🙂 Jsme ubytováni v národním parku, takže kolem je všeho dostatek 🙂
Děkuju za tip, krásně jsem si početla. Hodně to připomíná sryl cestopisů Karla Čapka.
Teda! Ta fotka s trochu odevzdanou Ari, tam začíná být štěňátko opravdu inpozantní pes. Krásnej!
Užijte si poloSkandinávii a když náhodou zabrousíte kolem, lidé a psi jsou vítáni. 🙂 Je tu už několik dní 30˚, děsběs! Chci zpátky hladivé norské léto!
Jano, Ari v koupelně duševně trpí, ale sama usoudila, že se nechce vyloučit z naší společnosti – co kdyby o něco zajímavého přišla? (Co dostane Rex a ona ne?:))
A máš pravdu s tím vedrem. Kvůli psům jsme vyrazili na sever a už cestou bylo pořád tepleji! Teď je du denně 24-25 stupňů, což je ve stínu lesa krásné, ale v krajině beze stínu to rychle vadí. Ale zase máme většinu času čisté psy, což se taky počítá 🙂
To je tak sladké – Rex do každé rodiny!! 🙂
Hmm – tak naši psi dobrovolně do sprcháče čumák nestrčí (i když na záchod mne oddaně následuje i kocour), takže si toho važ a povzbuzuj ho v tom, časem jak když najdeš.
Jinak, jak Matylda píše, že jí Karamelka roztahal tříděný odpad (předpokládám, že papírový) po baráku a diví se tomu – tak u nás to dělá Brooke ve svých čtrnácti též. Pravda, ona to dělá proto, že má utkvělou představu, že někde to žrádlo ukrývat musím, tak proč ne do krabice s papírem?!
P.s. teda trošku mne překvapily to fotky ze sprcháče – chodíš s mobilem i tam?! 🙂 🙂
Nikoliv, Ygo, roztahala plasty. A jelikož to byla i taková ta platíčka od šunky a tak, tak tu fólii rozcupovala a trochu jí i sežrala (jak se ukázalo další den). Roztahané papíry by mě tolik nerozházely, ty tahá a cujuje jen Kubova Ciri.
Na ja plasty, ty máme naštěstí ve sklepě (papír v předsíni, jak tam ruče házím letáky). To je ještě dobré – zamykám špajsku, kde je odpadkový koš, protože i tam bývají laskominy… sežraných igeliťáků máme spousty, je to kráva a klidně zhltne rohlík i se sáčkem. Posléze vychází enono balené…
To u nás často vycházelo květované, když rozcupovala a sežrala látkový kapesník. Už nemáme skoro žádný….
Fotky jsou ilustrační, udělané poté, co jsem se utřela:)) Rexovi opakování nevadilo, sprcháč se mu líbí s vodou nebo bez 🙂
Jinak já vím, že je Rex vlastně hodnej. Potíž je v tom pronajatém domě – musíme být stále ve střehu. Tím myslím stále:)) Naštěstí díky hezkému počasí sedáváme hodně venku, kde mají psi velký prostor k volnému běhání a vedle špalku na štípání dřeva je dost kůry, kterou naše zuby měnící psisko chutě štěpkuje. Ovšem v domě si už také našel své obvyklé nepřátele, se kterými nadšeně bojuje (jakmile je stihne ukrást) – smetáček, lopatka, smeták, záchodová štětka… A to je podlaha stue (veliké obývací místnosti) posetá jeho hračkami, které jsem vláčela přes půl Evropy!
Docela se těším, až budu moct škodiče zase vyhodit volně na zahradu, kde si dají s Ari další kolo zápasu ve volném stylu a nebudou šířit zkázu (a porážet skleničky s vínem:)) doma… 🙂
Aspoň ti Rex trochu rozproudí krev a adrenalin- to je u štěněte naprosto v pořádku! Méně pochopitelné je, proč Karamel minulý týden roztahala tašku tříděného odpadu po půlce domu a částečně rozškubala, když má sedm let- ale konec konců, aspoň už nejsou vylomeniny pořád a asi měla dojem, že se mi po něčem podobném stýská. Karamel se mi snaží splnit všechna přání a navíc má na spoustu věcí vlastní názor, takže s ní jsem se nenudila nikdy!
Tos mě, Matyldo, pobavila. Dávej si pozor na svá přání, mohla by se ti splnit, co? 🙂 Takový snaživý pejsek v domě, to je požehnání.
Ale jo, máš pravdu, bavím se – jen kdybych nebyla v pronajatém prostoru (viz výše:))
A trvalé Karameliny vylomeniny jsou milé – ze způsobu, jakým byla Ari po Berryině smrti „hodná“, čti zoufale pasivní, mě bolelo srdce. Tohle je rozhodně lepší. Byť kapku na nervy. Jo a ještě se pořádně nevyspím – kraťoučké noci vedou malého potvora k v podstatě neomezené aktivitě 🙂
Tak tahle dovolená bude zjevně nezapomenutelná. Hezky si ji užijte, ať je na co vzpomínat. 😀
Pracujeme na tom, milá JJ 😀 Včera jsme byli v Aarhusu v městském skanzenu – o vzrušení opravdu nebyla nouze! Ale Rexovi se dostalo takové dávky socializace, jakou bychom doma dávali dohromady dlouho 🙂