Milí čtenáři, začíná nám milostný měsíc, kdy by už s trochou dobré vůle opravdu nemuselo sněžit! Aspoň v nížinách. Všechno rozkvétá dokonce už i ve vyšších polohách, takže můžeme bez většího váhání vyhlásit – je jaro! Konečně:))
První máj je takové kouzelné datum – tedy kromě toho, že by měla narozeniny moje babička:)) Svátek lásky a svátek práce v jednom.
Pokud máte v životě štěstí, mohlo se vám to i zkombinovat! Protože pokud nemáme práci jen jako trpkou nutnost, u které nás drží bič přežití, hned je nám na světě líp. Což teprve, když máme svou práci rádi a věříme, že s ní děláme svět lepším a třeba i zdravějším místem.
Pokud jde o lásku – koho by nenapadl polibek po rozkvetou třešní? Aspoň teoreticky? Je fakt, že spojíme-li v myšlenkách lásku a máj, vyjde nám z toho obvykle romantika. Však také Příroda momentálně na nic jiného než na potomky nemyslí:)) Láska má však naštěstí mnoho podob a tváří, takže aspoň kousek vyjde na každého, kdo ji k sobě pustí.
Takže vám všem přeju krásný první máj, ať už ho slavíte kdekoliv a jakkoliv.
Vaše Dede
Taky jsme dneska pod ty naše dvě (zatím miniaturní, máme je zasazené jen asi 5 let) třešně zašli.
Jinak, včera jsme měli u nás na zahradě čarodky, přišlo snad 20 lidí, bylo to pěkné. Líbí se mi stále se rozšiřující mladá sekce, tj. kamarádi naší dcery, rok od roku je jich víc. Já je hlavně obdivuju, že se k nám na ten krpál dobrovolně vyškrabou (zahradu máme ve velkém kopci a cesta pěšky tam je opravdu vyčerpávající). Taky jsme tam měli 3 psy, naši Šišenu, kolii Pepinu, pejska dceřiných kamarádů, a pak Siri, miminko pyrenejského horského psa našich kamarádů. Pejsky se pěkně snesly, akorát nám Siri docela dost podupala záhony, ale to se napraví.
Všichni se dožadovali opakování našeho „tradičního filmového festivalu“, takže asi budeme muset spáchat další ročník, film ještě netušíme, naposledy jsme pouštěli Černou kočku a bílého kocoura a pak Dobrodružství Priscilly, královny pouště, oboje se moc líbilo.
Totiž, pro vysvětlení – ten náš „tradiční filmový festival“ začal jako recese – MLP z veletrhu zbylo asi 10 metrů červeného koberce, tak co s ním? Vzpomněli jsme si na Cannes apod. a vymysleli promítání pro kamarády. Vždycky se s děvčaty nějak nastrojíme, vezmeme si vysoké podpatky a před promítáním je promenáda na tom červeném koberci. Už jsme to pořádali snad 10x, možná víckrát, vždycky se hrozně pobavíme. Akorát jeden rok nám pršelo, celé léto sucho, jen ten den, kdy jsme to pořádali, lilo jak z konve. Tak jsme se všichni (snad 30 lidí) nacpali do naší pidi-midi chaty (má cca 16 m2) a pouštěli si Čonkina.
Aido, určitě se umíte bavit a jste prima společenští 🙂
My jsme u nás pořádávali koncem srpna „zahradní slavnost s divadlem“ Vstupné bylo něco k jídlu nebo k pití. Představení bylo u nás na terase (mého divadla). Byly to báječné opulentní slavnosti, leč nám to zatrhl covid. Uvidíme, co bude letos… 🙂
No, my to taky kvůli covidu přerušili, ale letos už zas obnovíme. Vstupné je u nás podobné, z včerejška toho máme tolik, že to budeme jíst snad do víkendu. O pití nemluvě, to nám vydrží na celý rok, asi. 🙂
Hezký – u vás už večerní – zbytek májového dne. Dede, moc hezké fotky.
U nás je sice krásně modrá obloha, ale přes noc se nepříjemně ochladilo a to tak, že jsme si ráno museli trochu v domě přitopit. Letošní jaro je vůbec velmi kolísavé – chladno, pak ze dne na den letní hic, pak na pár dnů ochlazení, pak zase hic tak, že zapínáme klimatizaci a teď zase skok k topení. Ale v US různě řádila tornáda, záplavy a dokonce i sněžení, ale nám se naštěstí vše vyhnula, takže si stěžuji jen tak na půl pusy. Protože to vedro určitě brzy přijde a na chladnější dny budu jen vzpomínat.
Užívej si s Ari a Rexem a též mávám bez mávátka 🙂
Maričko, u nás máme letos hodně zimu. Dokonce, i když je hezký teplý den, obvykle velmi studeně fouká. Holt dokud je na horách, co je máme vlastně za zády, sníh, bude tenhle studený vítr pořád po ruce…
Krásný 1. máj všem ! Je nádherný den,tak si ho užívejte ! Těch barev kolem, to fofr,to je fofr, už to jede!
Jenny, krásný den i tobě – doufám, že sis užila 🙂
Matyldo, máš náročný první máj! Té krásy i… eh… svinčíku! 😀
Já jsem doma sama, taky mám rozkvetlo a také jsem začala den drhnutím psů. Opravdu nevím (nebo spíš nechci vědět), jak dokáže Ari během ranní rozcvičky s Rexem přijít k černým nohám. jako fakt černým! Do půlky končetin. Přitom naše hlína tady je světlounce hnědá…
Aspoň už s Rexem zvládám boj se dvěma ručníky (jeden dostane do tlamy a druhým se ho snažím sušit), tak aspoň svátečně netekla krev… 😛
První máj trávíme doma, a tak hlásím, že tu máme jaro, sluníčko a rozkvetlé třešně 🙂 Kocour zahájil ráno tím, že si v kuchyni odložil kromě své snídaně i sežranou myš, Adéla se k němu odmítla hlásit, neb je dáma, psice potřebovaly vyčistit anální žlázky a u Karamel jsem s tím osprchovala kus kuchyně. Tolik k romantice prvního máje….
na lásku čas nebyl…ani na vrkání..na Beaveru byl Larp a já po 4 dnech vaření pro 70 lidí odjela za drahým a usnula jak ta z šípků…
Sharko, klobouk dolů!
Mě by zabil nejspíš jediný pokus uvařit pro 70 lidí a ty vaříš 4 dny… Jen ta Růženka ze šípků nemusela brzy ráno vstávat, co? 🙂
Se nedivím, umíchat jídlo v kotli pro dva autobusy lidí bývala pěkná makačka, ještě pamatuju 🙂