Světelné lákadlo blesků je vlastně jednoduché. Ale drahé.
Světlo laseru vystřelené k nebi bylo v minulosti součástí různých oslav či lunaparků. Nově laser instalovaný ve švýcarských Alpách slouží jako mohutný hromosvod. Trik je v tom, že laser je podobně jako železná tyč dobrý elektrický vodič.
„Jak uvádí vedoucí výzkumného týmu Jean-Pierre Wolf ze švýcarské Université de Genève, když vypálíte velmi energetický laserový paprsek do nebe, vytvoří se v něm vlákna velmi intenzivního záření. Tato vlákna ionizují molekuly dusíku a kyslíku v ovzduší a jejich elektrony se rozprchnou do okolí. Vznikne plazma, které je slušným elektrickým vodičem,“ vysvětluje Stanislav Florian na serveru osel.cz.
Blesk, který zasáhl vysílač Buková hora
Zkušební „lapač blesků“ jménem Laser Lightning Rod, který je instalovaný ve švýcarských Alpách není ale žádná pouťová atrakce. Samotný laser použitý k pokusu stojí zhruba 2, 17 miliardy dolarů.
Laserový bleskosvod funguje
Odborná studie, která vyšla 16. ledna v Nature Photonics popisuje, že v případě Laser Lightning Rod jde o terawattový laser s vysokou opakovací frekvencí. Experiment na hoře Säntis v severovýchodním Švýcarsku ukázal, že je možné pomocí laseru ochránit poměrně velký prostor.
Vysokofrekvenční kamery svod blesků potvrdily, že během pokusu se skutečně povedlo odklonit dráhu blesku od věže směrem k laseru. V praxi by něco podobného mohlo být využitelné jako ochrana letiště, kosmodromů nebo továrenských komplexů.
Nejnovější laserové zařízení na lapání blesků zářilo ve Švýcarsku šest hodin během bouřek od července do září 2021 a vysílalo asi tisíc pulsů za vteřinu. Experiment probíhal v blízkosti vysílací věže, jež bývá během roku zasažena bleskem zhruba stokrát.
Vysílací věž, u které byly prováděny pokusy s laserovým hromosvodem
Představa panelového sídliště, kde u každého domu svítí do nebe laser je přece jen příliš futuristická, ale ne nemožná. Les obřích větrných elektráren si lidé v době větrných mlýnů taky neuměli představit.
Špatné pojmenování
Na slovo „hromosvod“ jsme si sice historicky zvykli, ale je zavádějící, neboť železné hromosvody žádný hrom nesvádění. Hrom je jen zvukovým efektem doprovázejícím elektrický výboj, který ve výbojovém kanálu blesku prudce zahřeje vzduch na teploty až několik desítek tisíc stupňů. Vzniklá ionizace vzduchu a plazma se prudce rozpíná, tlačí na okolní vzduch a vyvolává rázovou vlnu. To je onen třesk, jemuž jsme dali název hrom.
V roce 1752 americký státník a přírodovědec Benjamin Franklin provedl riskantní pokus s drakem pouštěným do bouřkového mračna na provázku na jehož konci byl klíč. Dokázal, že dráhu blesku lze usměrnit. Blesk skutečně sjel po provázku ke klíči.
Zhruba ve stejné době testoval jiný typ bleskosvodu český katolický kněz Prokop Diviš. Když byl roku 1753 v Petrohradě bleskem zabit profesor Georg Wilhelm Richmann, dodal si Diviš odvahy k sepsání pojednání o svádění elektrických výbojů z mračen do země.
Nakonec postavil svůj „meteorologický stroj“ (machina meteorologica), což byla kovová konstrukce s čtyřmi stovkami ocelových hrotů umístěná na kovové tyči. Ta měla elektřinu „odsávat“ z mraků a svádět bezpečně do země.
Benjamin Franklin pochopil elektrické výboje mezi mraky a zemí lépe, a nakonec postavil funkční jednohrotý bleskosvod. První bleskosvod Franklinova typu u nás nechal postavit Jan Tadeáš Klinkoš roku 1775 na zámku Měšice u Prahy.
Původně vyšlo na https://medium.seznam.cz/clanek/topi-pigula-namirite-laser-k-nebi-a-mate-z-nej-hromosvod-2038
Děkuju Topimu za zajímavý námět k diskuzi. Laserová ochrana před blesky vypadá jako skvělý nápad, pokud by ovšem byla cena takového zařízení někde hodně níž, než je! 🙂
Takže se vás ptám: Máte na do domě hromosvod (nebo spíš bleskosvod)? Je ve vašem okolí nějaké místo, které blesky významněji přitahuje? Jsou vlastně u nás hromosvody na domech povinné?
Vzhledem k tomu, že pár desítek metrů od mého domu stojí 112 metrů vysoký komín bývalé teplárny, mají blesky většinou jasný cíl. Až na to, že před mnoha lety si to blesk namířil do elektrického vedení na kopci nad námi, přepálil dráty a veselé pokračoval. U mě vešel dovnitř po telefonní lince, kterou spálil až v domě, po tv anténě, kdy shořel zesilovač signálu v obýváku, no a po elektrických kabelech, kdy to odnesla televize a počítač. V té samé bouřce shořela na protějším kopci trafostanice.
žádný zákon nenařizuje bleskosvody, pouze u samostatně stojící budov někde v krajině. U takových různých chatek,hájoven,rekreačních budov v horách to nutnost je.Většinou při pojištění těchto budov pojišťovny vyžadují. U nás to většinou blesk napere do sloupu VN nebo někde do družstva,které je na kopečku. Na bouřku se těším,ráda ji pozoruji ( jsem poněkud v této záležitosti exaltovaná 🙂 ) . Velepaprsek je fascinující ale až tak zase vidět nemusí. Díky za bezvadný článek a fotky.
Aktuální článek, právě jsme tu měli letošní první jarní bouřku! 🙂 Blesk jsem sice neviděla, ale několikrát zahřmělo vydatně. Aprílové počasí pokračuje.
Lapač blesků je zajímavý.
Pokud jde o hromosvod, ten tedy na domě máme, na to jsem osobně dohlédla! 🙂
U nás byla též, s kroupami, tady nebyla první
Nám se to vyhnulo… jen pršelo.
Jo a taky se přidávám s chválou fotky toho blesku – je velmi povedená! To fialové nebe… je takové mírně apokalyptické:))
Zkouším si představit, jaký kus takového sídliště by jeden laser ochránil. Ale je fakt, že už jen možnost chránit „citlivé“ objekty, jako třeba ta letiště nebo elektrárny, zní perspektivně. Jen by mě zajímalo, jestli třeba na tom letišti by to nějak nerušilo všechny ta pracující přístroje – na letišti i v letadlech? Houby se v tom vyznám, ale napadlo mě to:))
Jinak my jsme měli jako lapač blesků nejdřív sousedovu stodolu (má přes celý hřeben střechy celou řadu kovových bodců, asi něco, jako měl na mysli Prokop Diviš :))
No a pak na poli proti nám inovovali vedení velmi vysokého napětí, tedy postavili nové vysoké stožáry, a ty fungují skvěle:)) Myslím, že jsem na nich jednou i blesk vyfotila.
Nebezpečí bouřky jsme si ale nejvíc uvědomovali v dřevěné chalupě na horách. Taťkovo sugestivní líčení rychlosti, s jakou dřevěná chalupa vzplane, nenechalo nikoho z nás v klidu, že… zvlášť když trval na tom, že za bouřky nikdo nesmí spát v podkroví (nemusel by se dostat v případě požáru včas ven). Těžko se divit, že doteď nemám ráda noční bouřky:))
Tak to je zajímavý článek. Nějak si ten les laserových bleskosvodů u sídlišť neumím představit, ale proč ne. Vývoj jde kupředu neskutečnou rychlostí, takže možná se najde natolik levná varianta, aby se vyplatila…
Hromosvod na baráku nemáme, ale počítám, že letos ho konečně doděláme. Zatím se trošku spoléháme na to, že v blízkosti máme kostel… 😉
Jo – a fotka blesku nad Bukovou horou je úžasná.
Ygo, ta zmínka o kostelu může mít dvojí výklad, že? 😀
Úžasné téma. Les laserů nad sídlištěm, to by měli astronomové radost :). I když, oni si s jejích pomocí sami dělají umělé hvězdy známé jasnosti, s jejichž pomocí pak korigují snímky pozemských dalekohledů na chvění atmosféry (adaptivní optika). Vypadá to bombasticky. https://images.app.goo.gl/SjAzjrV8GBLsAPmB8 Jinak, bleskosvody určitě ano, protože jejich levnější alternativou je roztopený komín. 🙁
Ty jo, to je tedy velepaprsek!