Většinou v literatuře se konkrétní text stává inspirací pro ilustrátora. Napadlo mne naopak psát příběhy pod vlivem dojmů z jednotlivých obrazů. Zkuste poznat obraz podle příběhu!
Stoslůvky jsem začala psát díky literární výzvě Duben měsíc drabble. Potom mě napadlo zveřejňovat je postupně v rámci autorského čtení pod názvem 100 obrazů a sto příběhů na sto slov a doprovodit text videem.
Zvu vás ke sledování další dílů.
Šílená žena, hráčka
Obraz:
Jean-Louis Andre Théodore Géricault (1791 – 1824): Šílená žena, hráčka
cca 1819 – 1822, olej, plátno, 77 × 65 cm
Musée du Louvre, Paříž
Drabble:
Říkají o mně, že jsem ztratila sedm osmin rozumu. Ale to není pravda. Vím, že to víš. Jedno oko upírám stále na tebe. Ve druhém nemám záblesk šílenství, ale šibalství. Sleduji jím obezřetně okolí.
Lidé jsou zlí. Přelstila jsem je. Za šílenost se leccos schová. Musím se tomu usmívat, nic netuší. Ty víš své. Když chtějí, abych něco řekla, mlčím. Pch, nebudou mi poroučet. Když chtějí, abych mlčela, roztočím kolotoč roztodivných slov. Je mezi nimi moudrost šašků i pravda, jenže pro ně se mé myšlenky stávají bludištěm. Marně v nich hledají cestu ke mně. Říkají mi pošetilá. Sami jsou blázni!
Dívka s knihou
Obraz:
Pietro Antonio Rotari (1707 – 1762): Dívka s knihou
cca 1750 – 1762, olej, plátno, 44,2 × 35,3 cm
Soukromá sbírka
Drabble:
Krásná dívka se cítí polichocena. Schovává rozpaky za knihu. Její průzračný, čistý pohled jako by říkal: Myslíte to vážně? Opravdu mne zvete na dostaveníčko?
„Nevím, zda pozvání přijmout,“ přemítá. „Což o to. Láká mě to. Ten muž se mi líbí, je interesantní, dvorný, oblečený jako módní expert, ale něco mi říká: měj se na pozoru. Ještě mě nikdo tak přímo a bez obalu nepozval.“
„To nevidíte, co čtu?“ špitne a obrátí hřbet modlitební knížky k němu. Dále s ním v myšlenkách hovoří: „Co vy na to? Necháte se odradit?
Vlastně o to nestojím,“ ujasní si. „Budu ráda, když to nevzdá.“
Dede: Jako obvykle – děkuji Aplír a ptám se: jak byste četli ty obrazy vy?
Obraz 2
Na copak se mne to ptáš?
Proč se o mne zajímáš?
Což nevidíš jak trávím chvíli?
Že čtu si tohle psaní?
Zajímá tě co to je?
Proč u čtení červenám se?
Možná je to čtení romantické
možná až lehce lechtívé.
Povídej mi co bys chtěl,
co bys mi ty pověděl.
Už na to čekám
celá dychtivá.
Zaujmi mne
třeba hned
možná co chceš
dostaneš.
Nebo také vůbec ne
kdopak ví o co ti jde.
Jestli o mne či o knihu
nebo žádáš mého smíchu.
Že jsem šibal
to už víš
tak to vybal
nebo jdi pryč.
😀 Tady ses taky trefil:))
Řečeno slovy pohádkové klasiky.
Trefovat se, to já rád, tuze rád. 😀
Dívka šibal, to je milé zhodnocení. 🙂
Ono, jak občas sbírám staré knihy, tak se nebude jednat ani o katechismus ani o motlitební knížku ani o Bibli svatou, ale spíše o něco z romantické/lehce lechtivé literatury zejména podle zobrazeného rysu obalu a o zvýrazněnou část s názvem knihy a autora, byť není čitelný. 🙂
No vidíš a mně se tam líbila a hodila ta modlitební knížka. 🙂
To plně chápu neboť i takový výklad se nabízel. 🙂
Obraz 1
Života jsem prožila kus
jen trochu štěstí chybí mi.
Rukama dřít si zkus
a pak, nediv se mi.
Jenom pořád posluhuju
a znám pouze jenom nudu.
Proto i dnes ponocuju
a chvíli s vámi hraju.
Dát unaveným rukou klid
chvíli hlavu zabavit.
Pak si zajít v klidu spát
a ne se jen o živobytí bát.
Neodsuzujte mne přisně
jsem jen žena plná bázně.
Když mohu vyhodit si z kopýtka
a ulevit si od díla.
Davide, to je krásné 🙂
Davide, jsem ráda, že Tě také obrazy inspirují. 🙂
Děkuji za poskytnutí inspirace.
Bohužel není tolik času možno trávit historií umění, při mé práci je bohužel nutno žít i ryzí přítomností.
Ale uměleckou, rukodělnou i jinou historickou minulost mám rád, včetně již neexistujících písem či jazyků, které jsou považovány za mrtvé.
Některé jazyky ovládám písmem, ale nechtějte po mne, abych jimi mluvil, včetně angličtiny. Tam jsem si schopen přeložit prakticky cokoliv, ale mluvit? Asi to chce praxi a té se mi nedostává. 😀 V mluvené řeči mám rád češtinu se všemi jejími dialekty a nářečími. 🙂
Já češtinu miluju. 🙂 Snad je to tím, že pořádně neznám žádný jiný jazyk.
Čeština je nádherný jazyk. Je škoda, že i mnohými Čechy nedoceňovaný. A také je potřeba být sami na sebe patřičně hrdí, protože když se ohlédnu do historie, vidím současnost, tak je málo takových národů, které by dokázaly to co my.
Ve vědě, umění, sportu … 🙂
Krásné obrazy, díky Aplír!
Stará žena nebude až tak šílená, jen se jí zračí ve výrazu obličeje,že už ví své o celém tom žití na tomto světě a tak se potměšile vysmívá těm, co se ještě za něčím pachtí a nevědí nic o tom tam za oponou stáří.
Mladá dívka na rozhraní dítěte a ženy,svádí i stydí se zároveň,ten výraz v tu krátkou chvíli je tak málo uchopitelný, že oslovili malířovu duši.
Seděla bych před tak nádhernými obrazy celé hodiny, díky!
Milá Jenny, dík za přímo básnicky vyjádřený komentář. Hezky jsi popsala, jak na Tebe obrazy působí. Moc se mi líbí věta o staré ženě, zvlášť výraz „za oponou stáří.“
U dívky jsi to vystihlá: svádí a stydí se zároveň.
Děkuji!
Jenny, ráno jsem koukla a napadlo mě něco podobného. Napsalas to dobře!
Milá Aplír, líbí se mi, jak skládáš obrazy do rovnováhy.
Dneska se mi líbil moc tvůj popis staré ženy. Zaujal mne dvounázev obrazu – a já se teda spíš přikláním k hráčce. Protože hráč, ten musí mít v merku jak to, co se děje na stole, tak protihráče – proto ten „chameleonský“ pohled. Jinak mate i vzhledem – kdopak by si dával pozor na starou bábu, která se tak trochu tváří zmateně – beztak to hraje jako kostelní bingo! Ale bacha, tahle žena hraje už hodně dlouho, viděla mnohé namachrované hráče, kteří nakonec domů odejdou s holou prd… s holým prodloužením zad! 😉
A jako protipól této ženě je dívka s knihou. Já si zas nemyslím, že je ve hře lásky až tak nezkušená – ba ne, té se už mnohý mladík dvořil. Jenže dneska ji oslovil ten, který se jí líbil a tajně po něm pokukovala. Ten úsměv trošičku triumfální a hodně radostný. Však ho rychle musí schovat, aby si nezadala, aby nevypadala moc dychtivě. A pak, aspoň se ukázala jako vzdělaná dáma, která ve volném čase čte…
Ano, obrazy jsou příběhy a každý si najde, jaký si zrovna dnes přečte.
Díky moc, YGO, že jsi se podělila, jak je čteš Ty. Zajímavé postřehy.
Mohla bys taky napsat na hráčku drabble. 🙂
A výraz té dívenky toho on í hodně vypovídá a malíř to mistrně zachytil.
Ygo, já jsem úplně zapomněla na tu druhou polohu – hráčky 🙂 Až po tvém komentáři se mi to vybavilo a nějak jsem si vzpomněla, jak to dopadlo, když hrála Bábi Zlopočasná karty:))
Musím se přiznat, že jsem drabble psala na obraz, který jsem znala pouze pod názvem Šílená žena. Až později jsem dohledala i tu hráčku.
Aplír, zase krásně popsané obrazy.
Moc se mi líbí, jak je popisuješ.
Mám ráda obrazy a už jsem hodně v různých galeriích v Evropě viděla.
Zatímco jiní chodí po horách, my s manželem po galeriích.
Také o obrazech přemýšlím a snažím se je přečíst.
Mám ráda obrazy od Jana Vermeera. Ono jich není moc, ale už jsem jich pár viděla. Jsou zvláštní a hovoří k nám.
Děkuju Míšo!
Máte hezký zájem, chodit po galeriích. Já k stáru jsem to hodně omezila.
Mám víc oblíbených malířů a Vermeer k nim patří.
Šílenství. Vždyť většina duševních poruch je onemocnění, podobné třeba zánětu žlučníku. Může postihnout kohokoliv, kdykoliv. Jenom je potřeba jedince nebezpečné okolí nebo samým sobě, mít pod dohledem. Mimochodem u politiků to platí dvojnásobně.
Kouzelná mladá, flirtující tvářička? Nebo stydlivá dívenka? Nevím, ale ty krásné jiskrné oči!
Díky Alex. každá doba pohlíží na duševně nemocné jinak, ale ještě dnes u mnohých jsou stigmatizovaní.
A dívenka mne okouzlila.
Milá Dede, předně moc děkuji za zveřejňování. Je pro mne moc zajímavé se seznámit s tím, jak stejný obraz vnímají ostatní. Díky za Tvůj názor.
Lidé si často pod šílenstvím představí nebezpečného člověka, ale nemusí to tak být. Ostatně často společnost označila někoho, kdo se nějakým způsobem lišil, za blázna.
Máš pravdu, je to silný obraz. I na mne tak působí. A jako ptotiklad z druhého září naivita mládí ověnčená flirtem.
Milá Aplír, dnes na mě hodně zapůsobil ten první obraz. Mám z něj dojem, že je to velmi chytrá žena, kterou dohnali k „šílenství“ lidé kolem. Připadá mi spíš hodná, není to zlá osoba. Jen strašně unavená – třeba se snažila lidi na vsi kolem něčemu učit? Nevím, ale je to silný obraz.
Ta dívka – to je průzračný flirt. Tak nějak nevím, jestli dopadne podle jejího přání!
Díky za zasnění nad obrazy. Člověku to ve všedním dni dělá dobře na duši. Aspoň mně určitě 🙂
Dede, promiň, podařilo se mi odpověď hodit nad Tvůj komentář.