HOST DEDENÍKU – Tomáš: Neplatná slova?

Natáčíte video? Dupete v autě na plyn? Akorát že vůbec… V češtině jsou možná stovky reliktních slov nebo slovních spojení, která v čase pozbyla svůj původní význam. Přesto je pořád používáme.

 

Momentálně se mi to často vybaví u mé pravidelné kompilace zpráv z Ukrajiny. Když totiž člověk napíše u nějakého incidentu se střelnou zbraní výraz „kulka“, hned se vyrojí gaučoví experti, co člověka přispěchají opravit a „vtipně“ poučit, že „kUlKy mÁ PeS, haHahAhaaa“. Bonmot, extrémně oblíbený u českých majitelů zbrojního průkazu, jejichž znalost zbraní a střeliva ve skutečnosti často končí právě u téhle hlášky.

Nicméně technicky vzato mají pravdu. „Kulka“ je bezpochyby přežitý výraz. Pochází z dob, kdy se do palných zbraní ládovaly kovové kuličky, kulky, které v čase nahradily kompaktní náboje a z „kulky“ se stala střela s hrotovitým tvarem. Nicméně poněkud ironicky té samé skupině expertů nepřijde nijak divné používat jiná odvozená slova jako „kulovnice“ nebo „kulomet“. Nikdo vás nepřijde opravit na, já nevím, „střelomet“. Stejně tak jim netrhá žíly svoje zbraně „nabíjet“ nebo „přebíjet“ – obě slova doslova značí pěchování „kulky“ nebo „koule“ silou zepředu do hlavně.

A takových výrazů v češtině máme!

Podobnou reakci jako „kulka“ u střelců si u samozvaných pivních expertů vyslouží „točení piva“. Byla by to přitom validní námitka, kdyby v naprosté většině případů nenásledovalo tvrzení, že „pivo se přeci čepuje“. Pivo už se dávno netočí ani nečepuje. Výraz „točení piva“ pochází z 19. století, kdy se skutečně točilo ručním kolem, aby se natlakoval stroj, který potom dopravoval pivo k „výčepu“ (sic!). „Čepování“ je dokonce ještě starší a značí narážení čepu do dřevěných pivních sudů. A samozřejmě ani tady nikdo neprotestuje proti odvozeninám, jako je „výtoč“ piva nebo „nabídka piv na čepu“.

A tím se dostávám zpátky k titulku téhle glosy. Pokud si „natáčíte video“, pak evokujete práci s prvními kamerami, které měly ruční kliku a kameraman skutečně „natáčel“ záznam na filmový pás. No a šlapání „na plyn“ je zase pozůstatek z doby, kdy sešlápnutí „plynového pedálu“ vhánělo vzduch do karburátoru, což bylo technicky překonáno už někdy v 50. letech minulého století po vynálezu vstřikování paliva.

Nevím, jak to máte vy, ale mě tyhle výrazy v češtině baví. Právě proto, že v sobě ukrývají odkazy na doby dávno minulé a připomínají tak pokrok, který jsme mezitím jako lidstvo urazili. Navíc, jazyk je prostředek komunikace. A tak je mi jedno, jestli detektiv vytáhne ze zdi projektil, nebo kulku, a pak půjde na jedno točené, nebo čepované. Hlavně, že si jako lidi rozumíme.

Co vy? Jak to máte? A napadá vás nějaký další přežitý výraz?

Autorovy stránky najdete zde: https://www.tomcortes.com/

Souhrn zpráv z Ukrajiny najdete tady: https://www.facebook.com/dnesnaukrajine.cz

 

Dede: děkuju Tomášovi za opravdu zajímavý námět k diskuzi! A abych nezůstala pozadu, přidávám: zvednout telefon a zavěsit ho 🙂

Aktualizováno: 27.3.2023 — 17:15

62 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Pěkný článek, zajimavá debata. Moje zdejší české kamarádky jsou všechny podstatně mladší, než já, takže hodně novotvarů znám od nich. Přesto se někdy raději ujistím, že ten který výraz opravdu znamená to, jak já ho chápu.A jsem si vědoma toho, že stále používám hodně – dnes už zastaralých – výrazů. Sice těm moderním(většinou) rozumím, ale používat je mi nějak nejde přes jazyk, asi proto, že s nimi denně nežiju. Asi právě proto, mi fakt hodně vadí třeba – jak už tu bylo napsáno (Alimo) – ta zkomolenina „budu se soustredit“, stejně jako mi nesedí to „byl odejit“ !!!

    Ale pokud jde o „cihlu na plynu“, tak to jsem sama aplikovala. Pár let jsme žili v Illinois, kde v zimě teploty někdy klesly na pár týdnů až na -40C. Ráno nastartovat auto chvíli trvalo. Takže zatímco se manžel chystal do práce (já nepracovala), já se nabalila jak Eskymák, šla si sednout do auta. Po pár otočkách ho konečně nastartovala a pak držela nohu na plynu, aby motor nechcíp a zahříval se. Jenže to jsem vydržela tak den, dva, protože topení v autě za tu doby ještě nezvládalo hřát. Takže fakt došlo na tu cihlu. Nastartovanému autu jsem na pedál položila cihlu a šla zase dovnitř do tepla. Než nasedl manžel, motor už byl dostatečně funkční a v autě i teplo.

    1. Teda Maričko, takovou oddanou manželku, která, místo aby zůstala zachumlaná v peřinách, zahřívala auto, doufám tvůj muž nosil na rukou 🙂
      Já jinak velmi obdivuji tvoji češtinu, stále krásnou a čistou, přestože ji neužíváš už roky v denním styku. Myslíš, že také mluvíš bez akcentu?

      1. Klokanice děkuji! V angličtině mám stále cizý přizvuk. Možná u několika souvislých vět se to hned nepozná, při trochu delším hovoru ano. Bezchybně, dokonale gramtaticky také nemluvím. Ale s tím už nic nenadělám a vlastně se o to ani nepokouším,takový talent nemám a bylo by to zbytečné se snažit.

        Česky doufám stále mluvím bez angl. přízvuku, alespoň mě v tom utvrzují moje kamarádky(to spíše už občas hledám slova, výrazy). Ale ani s nimi rozhodně nemluvím vůbec často.

        1. Tak jako tak, jsi skvělá! Ono to není snadné, držet si v dobré kondici tolik let rodný jazyk v zahraničí ❤️

  2. Sice to není u posunutých výrazů češtiny, ale téměř doslovné překlady z angličtiny nebo, když jeden neumí skloňovat mi dávají zabrat. U jmen z toho překladatel vybruslí třeba takto …. viděl člověka jménem Josef Novák (jméno jsem si vymyslela). Proč nenapíšou rovnou …viděl Josefa Nováka? Stupňování přídavných jmen – třeba: více náročný. Je toho samozřejmě mnohem více.
    Často se dívám na dokumenty, obrázky krásné, ale hodně vět mě doslova bolí.

    A ještě blbá výslovnost. Hodně smutně sem se smála u Institutu Maxe Plancka – čti pěkně všechna písmena (doslova a do písmene!) nahlas …uffff

    1. Hmm, poslední dobou jsem několikrát tímto způsobem slyšela několik různých mluvčí vyslovovat „cca“. 🙂

  3. Já bych přidala moravské „rožni“ či jak se to píše, na místo rozsviť 🙂
    To souvisí se slovem žhnout, ne? Tedy, aspoň si to tak nějak představuju. I když… co dělalo vlákno v žárovce, že. Pravda, ledky už nežhnou 😀

  4. Tak já třeba přidám ze své profese: počítače už dávno nejen počítají, ale většinou dělají spoustu jiných věcí.

  5. Dnes, moc hezké a vtipné.Už jsem četla na FB. Mne frustrují “ jakobysti“, kteří doporučuji udělat tohle to a tamhleto,“jako by“ i když ze všeho vyplývá, že už to tak je. Taky nemám ráda a tedy mám nerada „pakližáky“,se mi zdá,že čekají na Godota.

    1. to taky nesnáším… vždycky se mi vybaví Betty McD, jak šla do práce a její nové jakože teletinové botky se na křižovatce v dešti zcela rozpadly…

  6. Ale to je krásný jazykový koutek !!. Moc zajímavý, když se nad tím člověk zamyslí a začne bádat nad původem ustálených slovních spojení.
    Ale to všechno mi přijde správně „české“, i když to má původ kdoví kde -občas, nebo už dneska „neplatné“ viz telefon.
    A taky vás rozčiluje dnes už BOHUŽEL ustálené spojení „budu/budou se soustředit ? Místo soustředím se, případně budu se soustřeďovat. Vid dokonavý a nedokonavý asi zmizel v propadlišti dějin (nebo ho angličnina nezná?). Mě to soustavně vytáčí a nutí používat neslušné výrazy :-)))

    1. Taťka by se k tobě připojil s „mějte hezký den“ a to je anglikanismus uširvoucí 😛

    2. Hrozně. A taky babičky zástěra a vezměte si váš nákup…
      Ale to už jsme sklouzly jinam 🙂

      1. no, cizí nákup i s nákupním košíkem jsem už párkrát v uličce obchodu bezmyšlenkovitě popadla a zase rychle pustila 😀 mějte hezký den, to je běs!

        1. A přidejte „je to o“. Uznávám pouze v případě, že je to pohádka O Červené Karkulce.

  7. Ještě mne napadá, že mnohdy říkám (v zaměstnání) Tak já to jdu naklepat a myslím tím napsat na PC. A přitom už dávno nepoužívám psací stroj, který úderem do klávesnice uvedl v pohyb určené písmenko, které klepnutím přes pásku otisklo svůj tvar na papír…

      1. Mimochdem klábosnice je báječné označení klávesnice! 🙂 I když s její pomocí děláš i jiné věci, než klábosíš. 🙂

  8. Vývoj jazyka je velmi zajímavá záležitost. 🙂

    Jestli mám správné informace, tak např. takové sousloví: „Stul kabelku!“ znamená v moderní češtině „Drž hubu!“.

    Ono stačí si přečíst třeba takové „Na lepším“ v prvním vydání a člověk se nestačí divit. Vtipná hláška starého krejšího, veterána z války o Terst, „Dnes jsou samé mítingy a brífingy.“ Docela v té češtině z přelomu 19. a 20. století překvapila.

    1. No já nevím, ale moje auto má to, co se označuje jako plynový pedál docela dole u podlahy. Ovládám to nohou tak, že to přišlápnu. Bez ohledu na technickou výbavu kolem toho pedálu to funguje stejně a to dokonce i v elektroautíčkách. Víc šlapu, víc jede. Nevidím žádný anachronismus 😛

  9. „Hlídali vchod, maj to natočený“, praví komisař. „Natočený? Na točený!“ odvětí jeho kolegyně. Odcházejí do nejbližší hospůdky. ( Jiří Strach – Ztracená brána) 🙂

  10. Tak já bych měla námitku k tomu přebíjení, to je významově jinde. Mě napadnou totiž přebíjené náboje.
    Jinak by mě zajímalo, kde se vzalo „spřádat myšlenky“.Jako je umotávat do jednoho svazku?

    1. asi ve smyslu jako pavouk spřádá sítě, tak člověk skládá myšlenky k sobě, aby vytvořil plán 🙂

    2. No vidíš, o možnosti přebíjet náboje vím, a stejně mě napadne nabíjení baterie „přes míru“, tj. ponechání v nabíječce zbytečně dlouho.

    3. A taky se spřádají intriky a kují pikle. 😀 První metafora asi taky souvisí s pavučinou, ale druhou opravdu nevím.

      1. Pikel byla úzká bodná zbraň, považovaná za zákeřnou. Tedy „kout pikle“ = připravovat nějakou habaďůru (nevíte někdo co to je či bylo?)

      2. Jestě bych přidal „čas vypršel“ z doby, kdy se přesýpací hodiny označovaly jako „hodiny pršací“

  11. Musím poděkovat Tomášovi za pěknou jazykovou exkurzi.

    Co se psích kulek týká, tak jsou taky normál pro měření lesku, a já se stejně raději dívám do zrcadla. 🙂

    A další taková věc: Pojedeme přezout auto. Budu muset zkontrolovat, v jakém stavu má letní gumy, chci říci přezůvky s pryžovou podrážkou. 😀

    1. JJ 😀 Ty kulky… 😀 Ty jsi ale číslo:))

      Mně se líbí ten historický jazyk kolem piva…

      1. A k pivu mě napadá návrh Rudolfa Křesťana, že je v češtině málo využívané písmeno q. Doporučoval zavést slova jako qýčepu. 😀 Zrovna píšu písemku, studenti se dopracovávají qýsledkům a v duchu tiše qílí. 😀

        1. milá JJ, mohu Tě potěšit, že lid hospodský a studentský si kdysi dávno vzal ten návrh za svůj a uvedl ho v život…V Harrachově, v místě, kde dnes stojí penzion Mona, stávala hospůdka a tam skutečně visela cedule se šipkou a nápisem QÍČEPU 😀

          1. A to víte, která česká slova začínají na X a Q?

            Ano, správně, xnídani a qečeři 🙂

          2. Nejen v Harrachově. To QÍČEPU měli i na Švýcárně pod Pradědem, měli tam i QC (namísto WC).

        2. Když jsem ještě četla Ohníček (od té doby uplynulo už vícero desetiletí), byl tam plánek ZOO se směrovkami jako QELBLOUDŮM, XOBŮM, XOVÁM, QEVERKÁM atd.

        3. Jak říkával pan Horníček (bohužel to zde nedokážu zapsat – i když na psacím stroji to šlo 🙂 ) : „Mám rád slovo kšandy – protože je to jediné české slovo, ve kterém je iks s háčkem …“

          1. Tento „pravopis“ se hojně používal v prvorepublikovém časopise Šejdrem. (Víte kdo ho vydával?)
            Xakru, moje qětovaný ˇxandy

      2. Někde jsem slyšel pojem „vytlačit pivo“, ale zas to sedí spíše k pákovým pípám jako jsou v UK

  12. Přiznám se, že by mě nikdy nenapadlo někoho trollit kvůli výrazům, které jsou běžně užívané, i když člověk ví, že už nejsou nejpřesnější nebo jsou mimo. Jazyk slouží (nebo by aspoň měl) k porozumění a pokud to funguje, proč z toho dělat vědu?
    Tak třeba hudbu už dozadu nebo dopředu (na pásce:)) nepřetáčíme, ale stejně vím, co se tím myslí, když to někdo řekne.
    Spousta neplatných slov je kolem telefonů, že 🙂 Ostatně, kdo z mladých ví, co je to volání na výzvu? Já si to pamatuju, i když jsem to použila jen asi dvakrát.
    Ale nová slova pořád vznikají s domácnějí, i když se to nemusí všem líbit. A jiná získávají nový obsah. Vezměte třeba kurýra – ještě před relativně pár lety to bylo slovo vhodné jen do historického románu. A dnes?
    Určitě i vy máte své oblíbené kurýry! 😀 Já tedy určitě – za mě je to „můj“ PPLák 🙂

    1. Ještě k tomu telefonu – mobilu. Ještě stále se používá výraz (aspoň u nás starších) vytočit číslo. A přitom už před mobily byly telefony vymačkávací.

    2. Taky říkám: v kolik dneska přijede ,,PPLák“ ? když mám balíky k odeslání. /někdy to je až navečer/

      1. Já mám báječného PPLáka a doufám, že mi vydrží 🙂 Díky němu volím PPL jako první možnost, když mi má něco přijít (a že je toho dost – jen to psí jídlo!:))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN