Zemětřesení o síle 7,5 Richterovy škály nemuselo mít tak smrtící důsledky. Zabíjelo i ignorování vědeckých varování a doporučení.

Zemětřesení, které zasáhlo Kypr, Turecko, Jordánsko, Libanon, Sýrii, Irák, Gruzii a Arménii, mnohé zaskočilo svou ničivostí. Počet obětí se odhaduje na 28 000 a pravděpodobně se ještě zvýší. Byť seismologové věděli, že v podzemí dochází k pnutí vlivem tlaku zemských desek, nebyli a stále nejsou schopni předpovědět, kdy a v jaké síle k posunu a následnému zemětřesení dojde.

Je to podobné, jako když si k sobě přiložíte dvě kuchyňská prkénka a budete je tlačit šikmo proti sobě. Dříve nebo později se s prudkým pohybem posunou, ale nikdy neodhadnete, kdy přesně, a o jaký kus. A to vše i v případě, že znáte sílu tlaku i velikost tření. Teď si místo kuchyňských prkének dosaďte obrovské kontinentální desky, které jsou „natlačené“ na sebe, mají tendenci pohybovat se podél a jen tření tomu zabraňuje. Jenže dříve nebo později bude síla tlaku směrem k pohybu větší než „brzdící síla“ tření a desky se posunou. Transformní zlom, jak se tento typ pohybu zemských ker nazývá, je sice měřitelný, ale neodhadnutelný.

Vědecká komunita geologů a seismologů o situaci v oblasti ví a informuje. Jenže čte někdo z politiků odborná pojednání vědeckých sborníků? Jak moc o situaci vědí stavebníci a lidé, co mají na starosti územní rozhodnutí? Odpovědí je počet obětí a množství zřícených budov. Ve hře bude bezesporu i lidský šlendrián.

K zemi šly i budovy, které byly podle reklam „dokončeny v souladu s nejnovějšími předpisy o zemětřesení“. Vtírá se otázka, zdali reklama nelhala, či zda nedošlo k šetření na materiálu či technologiích. „Na většině míst byla úroveň otřesů nižší než maximum, takže z tisíců budov, které se zřítily, můžeme usoudit, že téměř všechny nevyhovují žádnému rozumně očekávanému stavebnímu zákonu pro zemětřesení,“ řekl pro BBC David Alexander z University College London.

Foto – Topi Pigula

Něco podobného čeká i oblast u San Franciska, kde se v rámci transformního zlomu k sobě pohybuje pacifická a severoamerická deska. Tady berou varování seismologů a vědecké výstupy vážněji. Možná proto, že když v roce 1906 došlo v San Francisku vlivem posunu desek k zemětřesení o síle 7,8 stupně (silnější než v současném Turecku), ztratili Američané kolem 3 000 životů a více než 20 000 staveb.

K čemu jsou seismologové, když včas nevarují před smrtícím zemětřesením? Kdybychom otázku trochu pozměnili a zeptali se, k čemu jsou meteorologové, když nedokáží zabránit úmrtí způsobené bleskem, asi by vyzněla hloupě. Od roku 2006 do roku 2021 zemřelo v USA 444 lidí po zásahu bleskem a nikdo meteorology neviní.

Základem není přesná předpověď a z ní vyplývající možná evakuace, ale dlouhodobá znalost rizika a z ní vyplývající přizpůsobení. Přesto v roce 2009 byli seismologové odsouzeni za to, že zemětřesení nepředpověděli. Pointa je jasná. Brát vážně vědu a důsledně vyžadovat a kontrolovat doporučení vědců. Protože ten, kdo je připraven, není zaskočen. Pokud by skutečně moderní budovy byly postaveny v souladu se „zemětřesnými doporučeními“, alespoň část z nich by zůstala stát.

Další články najdete zde