Zasněžená krajina nás vylákala na procházku. Nejprve jsme se prošli zahradou ctěnického zámku a pak stezkou podél zámeckého zahradnictví směrem k Přezleticím. Po levé straně jsme míjeli zvlněné pole, pod sněhem nijak nápadné, ale vyfocené na jaře velmi připomínalo typickou krajinu Toskánska.
Po chvíli se vpravo otevřela volná pláň a na ní šest koní. Čtyři pohromadě a dva stranou, ale každý jinde. Zamířil jsem na ně fotoaparát, jestli na tu dálku bude možné pořídit nějaký zajímavý záběr.
Po chvíli oba sólisté pomalu zamířili směrem ke mně, ale hlavně i k sobě. A pak to přišlo, nabrali na tempu a pustili se do dokazování, kdo je tu pánem. A mně se opět potvrdilo, že stojí za to mít pořád při sobě pořádný foťák.
Hezký den!
Děkuju Jaroslavovi za nádherné fotky a zrovna se vás ptám – jaké pocity ve vás vzbuzují tyto obrázky? Jaké titulky byste jim vymysleli? 🙂
A ještě něco – měli jste loni také nějakou příležitost vidět něco na první pohled nečekaného? 🙂
Nádherná sada fotek, ano přímo obrazy!
Také bych spíše chtěla věřit, že to je jen koňské škádlení. Přeci jen, kdyby se neměli rádi, tak by jednak vůbec k sobě nešli (směrem k fotografovi) a nebo by se začali různě kousat a kopak hned ze začátku („co tu chceš, di pryč“). Oni se ale jen se zavřenými pusami očichávají, nevím, jestli „zle“ frkali nebo různě řehtali. Ale ta konečná fotka, kde si (asi mladší) hnědák „vyhodil z kopýtka“ – tak ta je fakt povedená.
Jo a zapomněla jsem se zpožděním popřát všem krásný rok 2023, prožitý nejen ve zdraví, ale tak abyste s ním byli ve všech směrech spokojení. Milá Dede, ráda sem nakukuji a budu v tom ráda pokračovat i příští rok (a ty další) !!!
Moc hezké fotky!
Vím, jak zdánlivě hrůzostrašně mohou vypadat psí hrátky – rozevřené tlamy, vyceněná zubiska, tak mi připadá, že se koníci jen tak škádlí. Tráva je pod sněhem, pást se nemohou, tak prostě vymýšlejí… koniny. 🙂
Ale nejsem koňák, to jen jak na mě ty krásné fotky působí.
Vymýšlejí koniny… pěkně napsané! 😀
moc se mi obrázky líbí a připadá mi to jako hra. V porovnání s jinými zvířaty. Psi, kůzlátka, koťata mají trošku jiný způsob hry ale je to hra. A koníci se přece také baví?
Krásné obrazy ! Mně se to jeví fakt jako obrazy! O koních toho zase až tak nevím,i když jako dítě jsem s tatínkem jezdívala. Celé mi to připadá jakoby starší, bílý, školil mladšího hnědáka a ten už pak neví jak by odklusal tak se otočí a pro jistotu kopne. 🙂
Ten poslední obrázek vidím – slovy toho hnědáka – asi takhle:
Hra: Jupí, a zkus si mě chytit! 🙂
Řešení dominance: Víš co mi můžeš??? 😛
🙂
Nádherná série fotek! Je to hra, kdyby šlo na tvrdo o dominanci, tak by tekla i krev.
Super fotky. Co to ve mne vyvolává? Volnost, sociální interakce a hravost. 🙂
Hele, on se na nás dívá,
pojďme se mu ukázat.
Jak náš život probíhá
jak umíme si spolu hrát.
Už si vzal do rukou foťák,
jdeme tedy honem za ním.
Tak jo, hryz, já utíkám,
a vida už nás fotí.
Dělej, že se mne moc bojíš,
ukážu ti kopyta.
Babu máš, tak ať to frčí,
ať za mnou hezky utíkáš.
Davide, zase perlíš 😀
Nejvíc se mi líbí ta poslední sloka!
(tvůj den přijde ve čtvrtek:))
Bezva. 🙂
🙂 ano, tak to bylo! 🙂
Málokdy jsou vidět fotky podobného druhu.Je fajn, že se to povedlo zachytit!
Jo, ještě k tomu příběhu na fotkách. Nemám bohužel zkušenosti s dlouhodobějším pozorováním sociálního chování koní – tím myslím ve volnosti. Můj čas s koňmi byl ve sportovní stáji, což mi v tomto směru nedalo skoro nic.
Takže nedokážu s jistotou poznat, jestli šlo skutečně o uplatnění dominance nebo o hru, která třeba u psů vypadá (co do „chvatů“:)) na první pohled podobně. U psů ten rozdíl snadno poznám, však s nimi žiju už déle než 30 let. U koní si jistá nejsem.
Přesto mám z těch obrázků spíš radostný pocit, takže se přikláním k variantě hra 🙂 Jak to vidíte vy?
Mým vodítkem (mimo celkový dojem) jsou uši toho hnědého na snímcích, kdy se vzpíná na zadních – kdyby opravdu útočil, měl by je přitisknuté k hlavě a patrně by byla vidět zuby (si myslím:))
Co na to zdejší koňáci? 🙂
Já jsem se při sledování toho příběhu, který trval déle než zachycují vybrané fotky, přikláněl střídavě k oběma náhledům. Ale ano, víc převládla ta hra.
Ty fotky mě naprosto uchvátily – z několika důvodů. Jednak jsou na nich koně, volní koně, kteří spolu spontánně interagují. Za druhé… ty barvy! Náhoda chtěla, že je to celé barevné jako dobře vymyšlený obraz 🙂 Klidně si tu fotku představím ve velkém visící na stěně…
Jinými slovy, je skvělé, že ten foťák pořád taháš s sebou! Protože tohle stálo fakt za to.
To jsou opravdu krásné fotky. Moc mi to připomíná, když na sebe kluci dělají ramena, kdo je větší frajer. 🙂 Nádherné zachycení situace.
Děkuji.
Děkuji.
Nádherné fotky, tohle se málokdy podaří. A navíc v tom sněhu, to je přidána hodnota. Asi nejvíc se mi líbí ta první, jak se tomu bílému práší od kopyt. Apropó bílý, vidím dobře klabonos? Je to kladrubák? Bezva. Též se přikláním ke hře…