Nedělní odpoledne bývá odpočinkové.
Počasí bylo hezké, a tak jsme vyrazili po obědě se psy ven. Psice pobíhaly, nechaly se drbat od kolemjdoucích (zejména majitelé mladého kavalírka projevili velmi dobré schopnosti) a čenichaly na okraji pole. Bohužel plného kudlibabek. Pár hrstí jsme jich vytahali a došli domů. Umyla jsem psy, vypláchla sprcháč plný hlíny – už dlouho nepršelo, je jen vlhko, a přesto psice dotáhnou hlíny a hlíny!
Oriáš
Kočky trávily nedělní odpoledne běžným způsobem Ráno po schodech dusalo asi stádo slonů, ale podle hlasových projevů to byl jen Skřípal s Vrkalínou (alias Oriáš s Adélou). Adelína se mi pak vnucovala celé dopoledne, takže pak odpoledne spala, zatímco kocour vyspaný po ránu v ložnici neustále lezl do dílny. Kdyby u toho občas něco neshodil, asi by to nevadilo. Lezení do krabic a škrábání na kusu lepenky je v naší domácnosti natolik běžný jev, že se nad tím nikdo ani nepozastaví a vlastně jsme rádi, že nepáchá větší škody.
Adelína
Potřebovala jsem vyfotit vyrobený šátek. Dostala jsme geniální nápad fotit ho na psech. Jen mi bylo divné, že na Vanilce hezky drží. No bodejť by nedržel jako od aranžéra, když měla na náprsence kudlibabku! Vytažením kudlibabky skončila jejich trpělivost a ty útrpné pohledy byly naprosto nefotogenické. Lepším modelem se stal keř, ten se aspoň nešklebil.
Modelky 🙂 Vanilka s Karamelkou
Následně se všichni uložili ke spánku a vytvořili náladu hodnou Karafiátových Broučků. Takže vlastně pohoda 🙂
Dede: Jak probíhala neděle u vás? 🙂 Jo, a taky máte dobu bahnitou bez ohledu na to, jestli aktuálně prší nebo ne? 🙂
Upozornění: Akce probíhá! 🙂
V poslední době u nás nejvíc chrupu já a zvířena se mnou. Už taky máme na to povel. Všichni do pelechu, bude mazlušky,mazlušky, tak se to všechno nakvartýruje na gauču, Jenka do noh,Cony přede mne, Damík na mně na deku,Lidunka za Jenku. A revma mizí a mizí…. 🙂
Matyldo bezva fotky. No jistě jste si všimly, že dnešní i lidské modelky na fotkách také vypadají schválně načuřeně (a ani na molech nechodí v úsměvem na tvářích), takže tvoje fenky jsou v jejich výrazy vlastně velice „in“ a šátek je krásný.
V neděli jsem nejprve byla u kamarádky na návštěvě a pak jsem se pustila do perníčkového těsta. Včera jsem tedy udělala jen jednu várku, další tři budu míchat dneska. Už jsme domluvené na 10. na naše každoroční perníčkování a zásobu těsta už od začátku dodávám já. Do těsta si melu vlastní peníčkové koření a jedině z tureckého mlýnku na kafe je směs dokonale jemná (takový ten vysoký mosazný válec, manžel ho koupil v Sarajevu rok před tím, než jsme se vzali). Ale je to pořádná fuška, než 4x množství koření rozemelu, takže pak už mě příliš bolely prsty na hnětění více těsta.
Kavalírky jdou s dobou – dnes se modelky na molech tváří všechny znuděně, naštvaně, zamračeně, neusmívá se žádná! 🙂
U nás byla rušná neděle, pečení, vaření, průběžně jsme s holkama drželi palce mladšímu bráškovi, účastníkovi Mistrovství Čech v šachu, kategorie 8 – 10 let (jo, nedá mi to, musím se pochlubit), stihli jsme výlet v mrazivém odpoledni, přivítali jsme nadšeného mladého šachistu, vyslechli zážitky. Až večer byl klid. 🙂
Moc blahopřeju malému šachistovi! 🙂
A s těmi modelkami máš pravdu, tváří se jak můry. Ale prý musejí, protože kdyby se usmívaly, nikdo by nekoukal na šaty 🙂
Malý šachista je bezva!
Hančo, bezva, sdílím šachovou radost! V minulých dnech jsem se vrátila k článku o psích jménech a strašně moc jsem se bavila! Díky Tobě! 🙂 Asi se podívám ještě jednou až budu mít blbou náladu. 🙂
Hančo, gratuluji šachově nadanému vnoučkovi, v jeho věku už soutěžit na mistrovství Čech – to je skvělý výkon !!!
ořešáky po mrazivé noci pustily listy a jsou nahaté..takže hrabat s drahým tunu listí, ale i vyrobit adventní věnce a uvařit koprovku se mi zadařilo…věnce ti pošlu do mailu…a koukali jsme na ceremonial na MS Qatar ve fotbale..a ten první útrpnej zápas…
Taky bych něco vyráběla, ale chodím domů až skoro potmě…
Sharko sdílím utrpení nad tímto MS,po všech stránkách….
Neděle klasická – dopoledne vaření, odpoledne ven se psy. Naštěstí kolem dokola buď písek, spadané listí nebo tráva, takže polomáčení se zatím nekonají, díky bohu za ty dary. Abych řekla pravdu, nejvíc špíny domů donese kocour, protože tonu, na rozdíl od psů, neutírám tlapky.
Kočky se umejou samy 🙂 Ale nechtěj vidět ten parapet!
Mám tak doďabané okno až je mi z toho šoufl,mrchy jedny ďabací…. Když jim stáhnou roletu,tak řvou. 🙂
Tak to jste si užili pěkné, bahnité odpoledne. Nastal čas zabahněných psů, neboť i když neprší, tak atmosférická vlhkost v podobě mlh vytváří na povrchu bahníčko, ne hluboké, ale stačí na zabahnění celého podvozku u středního knírače. Takže: ano, každý den po prochajdě (někdy i 2x) sprcháč. Ajvinka už rezignovala trpně snáší sprchu (teplou), u nás se přidává ještě notně zabahněný vous, když se pustí do hrabání hrabošů. Naštěstí jejich stavy notně prořídly. Vlastně nejsou skoro žádní, takže k hrabání teď poslouží rozrytá louka od divočáků. Těch je stále velké množství a na zimu se začali stahovat k zadním plotům zahrad. Tzv. myslivci sice dělají naháňky, ale dnes je nepřítelem číslo jedna srnčí, prý požírá mladé stromky,(oplocenky už dnešní lesníci neznají?) tak se střílí všechno. Od mláďat, po srnce, všechno co vystčí z křoví mulec jako srna, muflon, daněk. Přijde doba, kdy se budou srnčí přísně chránit. Ze svých tajných zdrojů vím, že leckteří členové svazu už skládají průkazy, že se takových nesmyslných jatek nebudou účastnit. Tohle se prosím děje v polesích Školního lesního podniku. Ano, tenhle zastřešuje brněnská lesnická alma mater na Mendlově univerzitě…..
Ach jo, Alex. A to jsou ti samí lidé, kteří nenávidí a střílí vlky jako škodnou. Přitom právě vlk dokáže držet v rozumných mezích populaci vysoké a nakonec i těch divočáků. Protože vlci dokážou lovit mláďata, která se pak logicky nerozmnoží.
A k tomu blátíčku – černé břicho má i nohatá vlčka! 🙂
Jinými slovy, je čas polomáčených psů:))
Zajímalo by mě, jestli domů chodí špinavé i kočky?
U nás se střílí vysoká v rozumných počtech, lovy jsou tu spíš na bažanty a zajíce.
mi to povidej,venku hon a u nás na zahradě bažanti v slepičím přístřešku…
U nás na naháňce myslivci nic ale louky jsou zorané, že by se mohly okamžitě sázet brambory. Máme tady jeleny, daňky, srnčí a i muflony, sem tam zajíce. Ti jsou asi chutnější, divočáků už jsou asi přejezení.
Mně zajíci nechutnají, mladý divočák je naopak moc dobrý.
Promiň Matyldo, v tom nářku jsem zapomněla pochválit tvé dílo. Hezké barvy, krásné dílo. Umíš něco, o čem se mi může jen zdát. A o holkách ani nemluvím! Krásné i když naochotné stát ti modelem 🙂 .
Šedivá, neklidná neděle. Kocour. Jeho pes už s námi není a kocour se začal courat. Za blahých psích časů jsme podle něj mohli natahovat hodiny, teď nevíme, kdy a zda se objeví. I když máme venku čidla, která zaznamenají jeho přítomnost před domem a rozsvítí doma lampy, neklid zůstává. Takže neděle nic moc, pes není, kocour v neznámu. Snad někdy zase nastanou přívětivější časy 😉 !
Jano, Scott je za duhovým mostem?
To je mi strašně líto, vím, jak to bolí. Objímám tě, určitě není kocour sám, kdo je vykolejený bez psího parťáka… ❤️
Když mě to přijde nedávno, kdy jsme o tom štěněti mluvily ❤️❤️❤️
Ano, přeběhl tam. Zánět kloubů, spondyloza a pozdě objevený nádor ve slezině, který pravděpodobně zapříčinil nedokrvování kloubů a orgánů. Veti se holt koncentrovali na klouby a tohle přehlédli.Tak bacha, primární nemusí být vždycky klouby!
Parafrázuji úryvek z písně Petry Janů … odnikud nikam, že tu není už si zvykám… (Ale těžko)!
Berry měla taky nádor na slezině nebo na játrech, už jsem to v tom posledním stádiu nenechala zjišťovat. Ovšem vyrostlo to strašně rychle, snad za tři měsíce – dělali jsme začátkem prosince rtg i vnitřních orgánů, protože Berry měla nějaké divné potíže. To tam nebylo vidět nic a o tři měsíce později to už byl neřešitelný průšvih. Chjo. Možná to bylo u Scotta podobné, ony léky na bolest zamaskují příznaky. Člověk se aspoň ujišťuje, že pro to zvíře udělal maximum a že mělo fajn život. Což Scott docela učitě měl ❤️ (vzpomínám ne jeho veselé útěky a postávání v dálce s něčím zakázaným v tlamě:))
Jano, to je mi líto!!! Co víc k tomu říct.
Milý Scotte, hebkou trávu pod tlapkama, tam za Duhovým mostem. Jano, je mi to líto…
Děkuji.
Scotta je mi líto. I tebe.
Ještě k bahnu…
Tak u nás má taky výdrž. Přestože celý víkend mrzlo, Ari přišla z vycházky černotlapatá. Když hlubokému bahnu zamrznutí prostě dlouho trvá. No a samozřejmě vydrží i tehdy, když ho přikrmuje jen rosa – bez problémů do příštího deště:))
u nás jsem za čuně od bláta já 😀
U nás už to začíná být obecný stav – auto, pes, my, předsíň… 😛
Tak ty dvě si o šátku a modelingu, zcela jistě myslely své:)) Ale jsou to oddaná stvoření, takže pokud to panička žádá, stane se tak. Ale zajíc ve vinohradu by byl lepší! 🙂
Oriáš je kus! Jestlipak s věkem kapku… no… jemní? 🙂 Já z něj mám pocit, že je to v zásadě ranař:))
Adelína spí velice zodpovědně, hned bych ji napodobila.
Skřípal s Vrkalínou! 😀 Vy si z těch zvířat akorát děláte srandu 😛
Nejemní. je to jelito.
Teda ty pohledy fenek jsou opravdu hodně útrpné.
Chudinky modelky.
Ráda jsem si přečetla něco o kočičácích, vždyť Oriášek a Adelínka jsou moji oblíbenci.
U nás byla neděle poklidná. Sledovali jsme s manželem poslední letošní závod F1 a kočičák Danda sladce spal. Jen měnil během odpoledne polohy a místa.
No jo, kočky u nás taky chrupou přes den 🙂
kočka je prý soumračný tvor…náš Eddie je zřejmě víc než to, asi je sova. jak se podzimně pošmourně setmí, musí kontrolovat zahradu pětkrát za večer 🙂 není-li ihned vypuštěn, drápe na zavřené dveře a píská. připadám si někdy jako hotelový dveřník…a mokré nemá po návratu jenom tlapky, ale i podvozek a ocásek. o náloži listí je zbytečné se zmiňovat 😀