Je ráno, sedím v křesle v notebookem na klíně a čekám na devátou, kdy mi zazvoní telefon – náš ranní briefing, jak tomu taťka říká, začíná přesně v 9:00. Mám ze sebe skvělý pocit. Nejenže mám hotové obvyklé ranní práce, ale byla jsem i s Ari na rychlé procházce, jsem po snídani a už mi zbývá jen udělat si kafe. A to jsem ještě před pár dny mívala problém se do té deváté aspoň nasnídat! Proč ta náhlá změna? Inu, vrátili nám hodinu!

Od září mě jako obvykle začala deptat postupující ranní tma, která posouvá moji skutečnou bdělost až do dopoledních hodin bez ohledu na to, kdy mi zvoní budík. Vstávání do tmy mi nikdy nešlo a musím se přiznat, že je to se mnou v tomto ohledu rok od roku horší. Pak se změnil čas, dostali jsme zpět vypůjčenou hodinu… a já mám zpět záblesk na tuto roční dobu neobvyklé ranní aktivity:))

Skutečně si to užívám a kochám se svojí efektivitou. Už proto že vím, že je to velmi dočasný stav. Mohla bych to třeba nazvat babí léto medvědů – tedy něco, co se odehraje na poslední chvíli před zimním spánkem. Jak bude dál neúprosně postupovat tma, můj organismus zapomene na vrácenou hodinu a vstávání bude opět těžké. Což znamená, že až někdy do února se bude významně míjet s okamžikem mého opravdového probuzení.

Se soucitem myslím na všechny, kterým povinnosti v tuto dobu velí vstávat brzy až nekřesťansky brzy! Pokud jsou založeni stejně medvědovitě jako já, je to prakticky týrání. Přitom později na jaře a v létě nemám problém býti skřivanem. Zajímavé, co?

Musím říct, že coby ctitel světla se už teď těším na svatou Lucii. Ne, že by s tou tmou moc pomohla, ale přece jen už je to den, kdy v tom ročním kolotoči začíná obrátka tím optimističtějším směrem:))

A tak se dnes ptám – jste spíš medvědovití (tmavé období roku byste nejradši prospali:)) nebo vám tma připadá útulná, vůbec, je-li doprovázena světlem svíček a horkými nápoji? 🙂

 Jo, a ještě něco – taky vám vrácená hodina přidala aspoň dočasně na ranní aktivitě? 🙂