Sálem se rozlehl potlesk, světla se rozsvítila, a já si s úlevou naposledy posunula svoji stále padající paruku. Podívala jsem se po ostatních herečkách svého divadla a zaplavila mě úleva. Za ní následoval pocit štěstí a zadostiučinění – povedlo se to!
Všechna ta práce, od hledání tématu, přes psaní scénáře, snahu o režii, až po vymýšlení a shánění kostýmů, se nakonec vyplatila. A to navzdory věčnému boji o to, abychom se na zkouškách sešly opravdu všechny. Uf. Takže máme za sebou další premiéru, což znamená, že naše maličké Dedivadlo konečně vstalo po covidu z mrtvých. Ale že to trvalo!
Druhý den mi to ještě nepřišlo – bylo třeba sbalit scénu, uklidit sál, odvést půjčené židle. Ovšem v pondělí mě to prvně praštilo do očí – vždyť já mám najednou bez plánu zkoušek prakticky prázdný kalendář!
Uvědomila jsem si, že jsem se ocitla v okamžiku dočasného klidu. Něco jako vrchol vlny olizující pobřeží, srdce zvonu, které právě uhodilo „bim“, aby se rozběhlo vstříc dalšímu „bam“. Najednou je za mnou něco, co tak dlouho do značné míry určovalo tvar mých dnů i myšlenek. Stojím na vrcholu, všechno je hotovo.
Což samozřejmě není pravda. Právě v tento moment se totiž nadechnou všechny ty dlouho ignorované nebo odsouvané menší úkoly, kterým nezbylo než dočasně ustoupit velkému cíli, a začnou mi rozmělňovat dny. A já zjišťuju, že být bez velkého cíle vlastně není žádná úleva.
Člověk má pořád spoustu práce, ale v sázce už není velké vítězství. Nebo prohra, samozřejmě. Zůstane jen takové to každodenní pinožení. S velkými cíli samozřejmě mizí volný čas a opotřebovávají se nervy, ale život je s nimi tak nějak barevnější a chutnější.
Chvíli jsem při pohledu do svého diáře přemýšlela, až jsem došla k… řekněme pracovnímu… závěru. Člověk nemusí jet na vysokých vlnách pořád, ale je dobré mít vždy nějakou v dohledu:))
Napsáno pro ČRo Hradec Králové, 2022
PS: Cesta k této premiéře hry „Před Bivojem, ze Bivojem“ byla opravdu trnitá. Do zkoušek nám hojně zasahovaly nemoci a jiná dramata. Navíc jsme zkoušely s naší novou členku, Lenkou, pro kterou to byla úplná premiéra, nikdy předtím nehrála. Já jsem její talent a hravost poznala snadno, ale ona sama sebe přesvědčovala mnohem hůř:))
Nakonec se ukázalo, že se lidé na vsi na divadlo opravdu těšili – navzdory omezené inzerci byla sál nacpaný a jak se ukázalo, zdaleka se nedostalo na všechny zájemce. Letos jsme měly ale jednu úžasnou novinku – světla a zvuk! To vše díky Lenčinu bratrovi Michalovi, který je profesionální zvukař. Něco vám povím – jen tyhle dvě věci zvedly úroveň představení (pro mě:)) naprosto nečekaným způsobem!
Ukázalo se, že komediální hra o manželském sporu Libuše a Přemysla, do kterého se pletou věštby a vidění, dokázala lidi oslovit:)) Ne, že by bylo představení bez zádrhelu, ale bylo jich maličko – na premiéru! A ta radost potom stála za to 🙂
Plakát: MartinR
Foto a scéna: Radek Padyjásek
Světla a zvuk: Michal Kops
Děkujeme! 🙂
Také jste zjistili, že absence velkého cíle nepřinese zas o tolik méně práce? Ten čas vždycky něco zaplní! 🙂
Skvělé, tleskám! Jste moc dobří! ♥
A vím dobře, co následuje po velkém výkonu: já to mám tak, že cítím prázdno a hledám, kam se poděla veškerá nasměrovaná energie. Předpokládám nějaké veliké wow, ale najednou je úplně obyčejný všední den.
Jo, to je přesné 🙂
Jsem ráda, že se vám to vydařilo. Naše telefonické diskuze na téma kostýmů stály za to 🙂
To jo! 😀 A díky za ty konzultace 🙂
Moc děkuju všem za milé komentáře a omlouvám se za nepřítomnost – byla jsem celý den v Praze. Cesta tam – šílená mlha od Hradce do Prahy. Pak nádherně. Cesta zpátky – nepříčetný provoz (přes Prahu Z Lužin na D11 jsem jela hodinu a půl!) a opět šílená mlha, nejhorší kolem Hradce. Takže jsem na pětatřicítce za Hradcem minula svoji odbočku na Chlum (fakt nebyla vidět), takže jsem se potom radši vezla za kamionem až do Hořic. A zapnula jsem si v autě mapu, protože tuhle odbočku už jsem minout nesměla:)) No a v Hořicích se stal zázrak… mlha zmizela:)) No, jsem moc ráda doma…
Dede, jsem ráda, že zvládla jízdu domů za tak nepříjemého počasí.
Gratuluji k úspěchu a věřím, že ozvučení a osvětlení vám dodalo na profesionalitě. A věřím, že repríza by zase zaplnil sál, určitě by přišli někteřé na „repete“ 🙂 A gratuluji, že se vám podařilo sehnat novou talentovanou herečku (navíc s tak aktivním bratrem!)
Ale víš co ? Jak jsem koukla na tu první malou fotku v záhlaví, první co mně napadlo bylo „ony tam mají nějakou maketu krávy! Protože ty rohy ubrusu a jeho zabarvení, mému oku dokonale vytvořily siluetu právě téhle stračeny.
Jinak kostýmy jsou skvělé, tobě to velice sluší, hlavně ta šněrovačka ti skvěle sekne. Je to „domácí šítí“, nebo nějaké zapůjčené kostýmy?
Ja a pokud máš teď nečekaně volný kalendář, docela ráda bych si přečetla další kus …no víš čeho 🙂
Maričko, ozvu se 🙂
Jinak kostýmy jsem nakonec kupovala na dálku na americkém serveru, kde mají na kostýmy různých typů opravdu velmi slušné ceny, protože nejspíš realizují obchody ve velkém. Popravdě jsem přesvědčena, že ty věci jsou navíc z Číny… Takže nad uhlíkovou stopou radši mhouřím oči. Ovšem na to, abych si je nechala ušít tady jsme fakt neměli.
A jsou z příjemné látky (asi viskóza?) která se skoro nemačká a evidentně hodně vydrží 🙂 A my ty kostýmy pořád skládáme a zase rozkládáme…
Dede, to je báječné, moc vám přeju úspěch i radost, kterou rozdáváte a zajisté působíte i sobě. Jsem se na to konto ponořila do diskuse na Hadech k představení v Praze, jak se to chystalo a hledalo místo, kde a kdy… možná, že by se to dalo zase někdy v Praze uskutečnit?
Před covidem jsme měli pozvánku do Prahy, do Chaber. Ale teď jsem ještě nic neorganizovala… Potíž je v tom, jak jsem psala už dole, že si netroufám platit za sál – nemuselo by se nám to vrátit:)) Zatím totiž hrajeme za vstupné dobrovolné 🙂
Veliká gratulace, že se dílo zdařilo. Jste všichni skvělí, jak všichni, kdo se na hře podíleli, tak všichni diváci, že nebyli líní a přišli. Pobavili jste se určitě všichni 🙂
Tak starosta nám dal vědět, že víska by možná vzala ještě reprízu – prý se nedostalo na všechny, kdo chtěli přijít:))
Dede, gratulujeme Tobě a celému divadelnímu spolku! je to paráda 🙂
Milá Dede,
chvíli jsem uvažovala, že se na představení až k vám vydám. Pamatuji si totiž to pražské a bylo skvělé. Ale ještě se mi nechtělo autem do pro mě neznámého místa po mé zářijové mrtvici. Navíc, když to pravděpodobně pomohla spáchat díra v srdci, o které jsem nevěděla a ještě není zalátaná. Zítra jdu do nemocnice, kde by, pokud všechno půjde dobře, měli tu díru zalátat a celkově mě nějak definitivně napravit.
Jsem ráda, že všechno dobře dopadlo, gratuluji k úspěšné premiéře. Jsem za vás všechny moc a moc ráda. Musela to být dřina, ale pak to zadostiučinění je určitě veliké.
A jen naťuknu – někdy v Praze nebo i v okolí by nebylo možné představení zahrát – někdy jednoho dne, až čas nazraje??? Koneckonců jde o město, jehož sláva se hvězd dotýká…
Apino – držím palce na zítřejší látačku. Všechno bude dobré!!
držíme palce, tlapky i drápky…Ať Tě pěkně zalátají a brzy se vrátíš domů!
Apino! Drž se, budeme na Tebe myslet, děvče statečný!
Držím palce ze všech sil, ať se látání zdaří na jedničku !
Děvčata až pozítří 2.11., zítra se ta mám dostavit, ale moc a moc děkuji za palečky, budou se hodit. Ale věřím doktorům, koneckonců v tomto špitálu vytáhli z hrobu i velkého Miloše, tak to já jsem pro ně úplná brnkačka.
Milá Apino, tebe si ten osud taky vychutnává, viď? Moc držím palce, abys byla po tom zákroku jako nová. U nás to se srdcem umějí, určitě se to povede.
Rozhodně držím palce a budu na tebe myslet!
Apino, moc na tebe myslím, ať to dopadne co nejlépe.
Dede! Gratuluji! dobrá věc se podařila ! Taky bych ráda ten masjstrštych shlédla,škoda,že nejsem blíž. A ano, jistě, ted už jen dodělat ty maličkosti co čekaj za bukem a neodbytně čučí. 🙂
Skvělé, gratuluji, milá Dede, tobě i všem členům souboru! Mám radost, že se premiéra podařila a že spokojenost zavládla na jevišti i v hledišti. Jako tenkrát, když jste hrály v Praze Kančí zub, to bylo zábavné a povedené představení! 🙂
Dede, celá vaše partička, včetně rodinných příslušníků je úžasná! Dlouhý čas jsem sledovala přípravy, zkoušky, neposlušné paruky a klobouk dolů, zvládly jste to skvěle. Už během premiéry mne ohromily fotky na FB plně obsazeného sálu. Je to radost, když lidé mají zájem.
Denodenní povinnosti jsou bohužel nutné a z nich se vlastně skládá život! Ty moje, zdraví tvoje 🙂 .
No, rodinní příslušníci jaksi nemají na vybranou:))) Bez toho se amatérské divadlo snad ani provozovat nedá 🙂
Dede, jste skvělé! Nepolevujte, vaši diváci vám rozumějí. 🙂
No jo, po velké vlně se obvykle dodělávají resty. V poslední době mám pocit, že nestačím surfovat. 😀 (Vydrž, jsi v pořadí. 🙂 )
Držím a těším se! 🙂
Velká gratulace, mám obrovskou radost, že se vám představení povedlo! A těším se, až bude video.
Obdivuju tě, dát tohle dohromady je úžasné.
Knížka už je doma je přečtená, četla se skoro sama, pro příznivce tohoto žánru je to lahůdka. kdy bude další díl? A neříkej, že nebude, že nemáš čas atd atd…:D
Gratuluji k úspěšnému předvedení úspěšně dokončeného projektu! Sluší vám to! Ehm, kdy tě zase začnou svrbět myšlenky na nový divadelní zážitek? 🙂
Nápad mám, ale teď si dávám oddech 🙂
Konec konců, prošly jsme dalším divadelním vzděláváním, tak bych toho měla využít:))
Dede – vypadáte naprosto famózně! Scéna i kostýmy se vydařily. No vidíš, jak ti to sluší v historizujícím kostýmu, jako by ses do něj narodila 😉 . A to háro! Opravdu se těším na záznam představení.
Co se týká tvé otázky – jelikož jsem nenapravitelný lenoch, tak pro mne je velký cíl napsat jednou za měsíc nějakou tu rodinnou storku. Ta radost, když ji odešlu, samosebou za minutu dvanáct… a to přesvědčení, že příště se do ní dám už v půli měsíce, aby byla víc vyšperkovaná. Ale marný, platný. Moje milá lenost, nedej se mi přemoct 🙂
Háro mi neustále padalo 😛 😀 Asi jak jsem si pilně před představením umyla vlasy:)) Přemýšlím, jak ho připevnit lépe…
Tleskám za výdrž, energii, osobní nasazení a blahopřeji. A ptám se, kdy Dedivadlo vyjede a bude hrát poněkud blíže
Inko, kdyby nás někdo pozval a zajistil sál, kde za něj nemusíme platit, přijedeme 🙂 Nepotřebujeme nijak extra vydělávat, ale musíme se snažit neprodělávat. 🙂
Přeji vám další úspěchy, jste obdivuhodné. Ráda bych vaše představení viděla.
Maruško, děkujeme 🙂
Jo a bude video. No… bude 🙂 Není v mých rukách a Radek má plno práce i tak. Až bude, dám odkaz 🙂