Možná, že v době vysoké inflace, a přesto stále nízké nezaměstnanosti zní titulek poněkud troufale, ale mám pro své tvrzení hned několik důkazů.

Každý den přinášejí odborné věstníky a časopisy nové a nové informace o pokrocích ve vědě. Od léčby rakoviny po vědecké poznání, které někomu může přijít malicherné. K čemu je objev rozsáhlých souborů DNA od neandrtálské rodiny, které (pravděpodobně) umrzla před 50 000 lety? Na první pohled k ničemu, stejně tak jako nějaký nepatrný pokrok v bádání už zmíněné onkologické léčby. Ten totiž sám o sobě rakovinu neléčí, a bez zapojení do dalších poznatků nic neznamená.

Jenže právě malé krůčky konkrétních lidí dostaly člověka na Měsíc, rakovinu alespoň pod částečnou kontrolu a elektřinu z jaderné elektrárny až do vaší stolní lampičky. Žádný jedinec „nevynalezl“ jadernou elektrárnu. Jde o kolektivní tvoření, studování, vědění a vynalézání. Přesto se o těchto postupných krocích dozví jen skupina zasvěcených a do masmédií se dostane jen pokud to má potenciál strhujícího titulku.

V době, kdy jsem pracoval pro Prima ZOOM a myslel si, že jeho cílem je přinášet zajímavosti ze světa poznání, jsem si udělal databázi zhruba padesátky zdrojů, kde jsem hledat nejnovější objevy. Dnes 23.10. bych tam mimo jiné našel článek o tom, proč jsou někteří lidé pro komáry přitažlivější (jde o mastné kyseliny, kterými se živí bakterie na pokožce), zdali je opuncie vhodnou plodinou pro americký potravinářský trh (farmář s téměř českým jménem Jadrnicek z ní začal dělat ploty, ale článek se zmiňuje i o kosmetickém průmyslu či alternativních hranolkách) nebo odkaz na článek o tom, jak měl před 2,5 miliardami let den na Zemi jen 17 hodin a mnohem větší Měsíc. Jenže jak se ukázalo, vlastně to nikdo nechtěl číst, a tak se začala hledat dramatická témata, která čtenost přinesou. Jak to vypadá dnes můžete vidět na obrázku.

To bylo důvodem, proč jsem si založil facebookovou stránku Vědecké okénko. Tam odkládám odkazy na zajímavé objevy a historické souvislosti, které mě zaujaly. A třeba mohou zaujmout i vás. Pokud se vůbec dostaly do běžných médií, dovolím s ze zkušenosti odhadnout, že velkou čtenost neměly, a to je škoda.

Máte-li FB, zvu vás ke sledování. Základem je vždycky fotka, která má nějakou vazbu k odkazu na článek úplně dole. Cílem je nejen šířit zajímavé informace, ale i ukázat, že žijeme v době úžasných objevů, které dělají svět lepším. Vím, že nedaleko je válkychtivý magor co má k dispozici jaderné zbraně, máme za sebou covid a vše se zdražuje.  Pokud vám alespoň občas podstrčím nějakou informaci, která vás potěší a obohatí, tak FB profil splnil svůj cíl. Lidi, co pořád jen nadávají mě totiž fakt štvou.

Příklad příspěvků z vědeckého okénka 🙂

Vědecké okénko

Téma: evoluce, vlk, pravlk

Evoluce mě baví. Vypadá to jako vlk, loví to ve smečkách jako vlk, ale není to vlk. Nově se ukázalo, že zvíře, které se stále jmenuje pravlk obrovský vlastně žádným vlkem není. DNA se neokecat nedá a podobnost je daná konvergentním vývojem. Mimochodem… měli byste je znát z Hry o trůny.

Foto: protože logicky žádnou fotku pravlka nemám, nabízím vlka z děčínské ZOO.

Článek: https://www.scientificamerican.com/…/dire-wolves-were…/

Vědecké okénko

Téma: botanika

Tentokrát neodkazuji na článek, ale na web botanické zahrady věnovaným jednotlivým druhům rostlin a spravovaným botanickou zahradou KEW v Londýně. Věděli jste, že tulipány mají 86 druhů (a nespočetně kultivarů) a jejich přirozených areál sahal vlastně nedaleko – do bývalé Jugoslávie? Pokud občas píšete něco nebo povídáte, kde se rostliny vyskytují, stojí za to o tomhle webu vědět.

Poznámka k fotce: tenhle tulipán nepochází k KEW, ale z botanické zahrady v pražské Troji, kde jsem jej vyfotil v rámci jednoho z fotokurzů.

Odkaz na web: http://www.plantsoftheworldonline.org/

Vědecké okénko

Téma: ekologie

V USA se objevili divocí osli a s nimi jámy, které si vyhrabávají, aby se dostali k vodě. Článek popisuje celé spektrum plusů, které to sebou nese. Pijí z nich i jiná zvířata, voda se dostává blíž k povrchu (a asi dřív vyschne). Divocí osli jsou v Americe už stovky let, ale teprve před pár lety se o nich začalo mluvit pozitivně – právě díky jejich ekosystémovým službám. Do to doby to byli darebáci, kteří rozdupou na co přijdou a co nerozdupou, to spasou. Dokonce samotný guru mezi odbornými časopisy, Nature, o nich píše: „ V pouštích Severní Ameriky kopání ≤2 metrů studní podzemních vod divokými koňmi zvýšilo hustotu vodních prvků, snížilo vzdálenosti mezi vodami a občas poskytovalo jedinou přítomnou vodu.“ Osel budiž pochválen 🙂

Poznámka k fotce: Výjimečně se v tomto albu neobjeví moje fotka, ale od Světlany Olejákové (abych se nechlubil cizím peřím). Foceno na Mallorce, vyhrabané jámy na vodu od oslů jsme neviděli.

Odkaz na článek: https://www.sciencenews.org/…/wild-donkeys-horses…

Dede: Tak já Topiho vědecké okénko čtu pravidelně a ráda, pokud se zrovna detailně nenoří do říše hmyzu 😛 🙂

A tak se ptám – vyhledáváte a čtete populárně naučné články? 🙂