Už jsme to na dovolené zažili několikrát. Psice s námi chodí na výlety, snažíme se je nechat dost odpočívat, ale čtvrtého dne výletu je dohoní zažívací potíže a z dovolené začne být problematická záležitost. V minulých letech jsem vyzkoušela hladovku na zklidnění zjitřeného psího břicha, smectu, ale obvykle to skončilo u veterináře léčbou zánětu střev.
Letos jsem došla k názoru, že fakt už nechci. Loni jsem s oběma běhala v noci po hlavní cestě v dědině, kde jsme měli pronajatý apartmán, a zničila jediný trávníček široko daleko – u zastávky – protože všude byla svodidla nebo chodníky, případně rodinné domy. Připočtěte si k tomu veřejné osvětlení vypnuté v jedenáct večer a bylo to fakt tak hrozné, jak to zní.
Týden před dovolenou jsem vytáhla krabičku práškových probiotik, která se osvědčila, a nasadila lehkou kůru – jednou denně do krmení. Na dovolené jsem trochu přidávala do každého krmení, tedy dvakrát denně. Vanilka měla snahu na dovolené dělat ofuky na krmením, tak jsme jí to začala sypat rovnou do tlamky. Začala rychle žrát, možná proto, že jí samotná probiotika nechutnala 🙂
A byl klid. Poslední večer jsem na ně zapomněla. Ráno Vanilka letěla na trávník za hotelem a bylo jasné, že skleróza se mi vymstila. Naštěstí probiotika zabrala rychle, a kromě dalších dvou hromádek se další katastrofa nekonala.
Tak snad jsme našli řešení.
Dede: Děkuju Matyldě za užitečný postřeh. A hned se ptám – máte zkušenosti s cestovním – patrně stresovým – průjmem u zvířat? Pokud ano, jak jste to řešili – jak to řešíte? Máte nějaké další tipy na prevenci, případně i na léčbu?
Matyldo, tak to věřím, že takovéhle psí trable na dovolené není žádná radost.
My s Trixie jsme nikdy necestovali, ale průjem ji také občas potrápil. Tedy ne přímo to „čůrání ze zadečku“, ale stačilo to. Takže vždy okamžitě dostala kapsli živočišného uhlí (co používáme i my – 500mg) – vždy zabrala, většinou další den, nebo už večer bylo zase vše normální. Kapsli (zabalenou do plátku sýra) jsem dávala ze stejného důvodu i fence Sadie – také pomohla. Dát některé fence víc, než jednu kapsli stejný den, nebo i další byly vyjímky, nechtěla jsem jim způsobit opak – tedy zácpu. Párkrát uhlí dostala i některá z našich koček, kdy jsem z otevřené kapsle odsypala necelou polovinu a zamíchala do masa z konzervy. Ale kočkám spíše, než uhlí, raději stříknu přímo do pusy silnější odvar ze sáčku heřmánkového čaje (sáček a méně vody). Také funguje, heřmánek má uklidňující účinky a asi jak zklidní kočku, „zklidní“ se i její zažívání. Pouze Rusty letos někdy v lednu, kdy mimo bedýnku (což nikdy nedělala), zanechala silně páchnoucí oslizlou „placku“ a po kontrole u veta dostala pro jistotu atb.
Maričko, ptala jsem se našeho veta, jak je to s živočišným uhlím u psů a dozvěděla se, že je možné ho klidně užívat, pokud je ovšem čisté, bez přídavků, jaké tam dost farmaceutických firem přidává.
Za sebe jsem našla u nás „čisté“ živočišné uhlí mezi vlastnímu produkty lékárny Dr Max. U jiných tam vždy něco navíc bylo.
Dede, díky za info. U my už dlouhé roky kupujeme „activated“ (ani nevím, jestli se vůbec „non-activated“ pro lidi prodává). A tam je mimo jiné napsáno „powerfully pure“, tak snad tam nic navíc není :). Ona i pro nás,když je třeba, většinou také jen jedna kapsle stačí, aby problém zmizel 🙂
Zatím jsem to nezkoušela,ale šlo by to!
Matyldo dík! Dobré vědět. Asi je to individuální,každý musí vyzkoušet co mu zabere. Naše psice tímto problémem netrpí, jen občas po nějaké té žrádelní chybě,buď mojí nebo jejich z venku. Naštěstí opravdu sporadicky. K syrovému masu přidávám mrkev a k vařenému kuřecímu taky. Konzervy na rozdíl od koček nekonzumují. Jen granule a nahoru masíčka.Při cestování totéž,zatím bez závad. Pro připomenutí Jenka bude mít příští rok 8,Cony 7,toto letí.
Snažím se,aby dietních chyb bylo minimum. A Karamel má 6 a půl, Vanilka 3 🙂
Řídký případ je nepříjemná záležitost obecně a na cestách zvlášť, je fajn, že se u vás podařilo najít schůdbé řešení.
Denis má zažívání i nervy dobré a na průjmy netrpí, ovšem právě nedávno došlo na výjimku, která potvrzuje pravidlo. Bohužel to bylo v noci a bohužel nedal nijak vědět, že nutně potřebuje ven – nezaštěkal, nezaškrábal na dveře od naší ložnice – snažil se vyřešit situaci sám. A tak vyšel po schodech do patra, kde nebyl 13 let (jako štěně měl zakázané po schodech chodit a respektoval to i později), vešel do pokoje, kde bydlí děti, když jsou u nás, kde je (bohužel potřetí) koberec a tam vyrobil 3 hromádky. 😀 Buď se šel přesvědčit, jestli tam není nějaký východ anebo usoudil, že nahoře, kde se tolik nebydlí, to bude vadit nejméně. A stejně bylo vidět, jak je z té nehody upřímně nešťasten, bylo mi ho fakt líto!
Chudák Denis! Nám se stalo v Norsku, že jsem zavřela psy na terase a odjela na nákup. Netušila jsem, že má Kazan trable… a když jsem přijela domů, vítal mě Kazan přede dveřmi našeho domku… Z terasy proskočil skrz zajišťovací (chacha:)) síť (prostě šel skrz), za domem si ulevil a protože se zvenku do té díry asi nedokázal trefit, šel čekat před dům… A já si uvědomila, že jsem celé měsíce věřila, že ti psi jsou za plůtkem a sítí „zabezpečeni“ 😛 A vida, stačilo jedno bolení břicha a kde bylo zabezpečení 😛
Hezký den přeju. Tak s tímhle nemám – naštěstí – žádnou zkušenost. Naši psi (všichni) měli zaručeý průjem , když dostali omylem něco hodně mastného, kousek pečeného bůčku, škvarky…ale to nemuseli nikam jezdit :-). Kočkám mléko ani smetanu nedávám, takže nevím. Asi jsou v pohodě, podle toho, co nacházím v záchůdcích.
Jo, abych vysvětlila : Čerťa s Ruženkou asi nikdy kamarádky nebudou, ale už se tolerují, sice občas na sebě prsknou, ale Růža už je u nás doma, obě mají svoje mističky na granulky, vždycky v nich něco je, jiné misky na kapsičky a další na vodu. A každá svůj záchůdek. Respektují to. Sice přes den běhají (občas – Růžena víc) venku, ale večer a v noci jsou doma a občas dokonce spí obě v naší posteli s námi – Čerťa u mé hlavy, Růža páníčkovi v nohách. Hurá, jsme krotitelé koček ! 😀
A jinak hlásím, že po dvou šílených žlučníkových kolikách (cca před měsícem), kdy mě vezla 2x rychlá na urgent do Plzně na Lochotín (ahoj Míšo :-), pracuješ ve výborné nemocnici !!), jsem už 19 dní po operaci. A zatím dobrý !!! Už můžu rohlík s máslem, lidi, to je taková dobrota :-). Pomalu sbírám odvahu na něco jiného než cokoli na vodě a s vodou 😀
Milá Alimo, to je skvělé – obě zprávy! Je ti líp a pořád bude. 🙂 Zažila jsem zánět žlučníku, takže vím, o čem mluvíš. Stejně radši spěchej pomalu – jednou třeba dojde i na ten bůček – pokud tedy o něj budeš stát 🙂
A s kočkami jste fakt dobří! Růža má své jisté a možná i Čertě je teď líp, tedy pokud si to uzná. Hezky si váš kočky rozdělily 🙂
Víš, mě jich bylo obou strašně líto. Růženky proto, že zoufale potřebovala svoje DOMA a Čerti proto, že se o to svoje DOMA strašně bála. Tak už snad Růža pochopila, že svoje doma má a Čerťa pochopila, že ji nikdo nikdy nikam nevyhodí a nedá. Ona by si Růža asi i s Čerťou hrála, je to mladej poděs, ale Čerťa je důstojná dáma 🙂
Teď mají kočky společné doma a kdo ví, třeba nakonec i Čerťa společnost ocení 🙂
samé skvělé zprávy..jen s tím omastkem nespěchej..všeho pomalu….ne pomálu..prost ěpomalu..máslo na rohliku,není opečený rohlík na másle..sice skoro to samé,ale ty tu bolest znáš..ona dokáže potejrat i rajčatová slupka..al eriskla bych dýňovou polívku, sice méně kořeněnou a ne s tučnou smetanou, a do toho klidně vařené kuře nebo pomalu pečené kuře, pěkně v uzavřeném pekáči…jen trochu soli a bylinky..kůži bych nechala sv pekáči,ale ono i to pečené maso je výhra..nebo kousek krůtího,to je taky dietní..o králíkovi nemluvě…. 😉
S mastným nespěchej, ale jak řekli Mušketýrovi po operaci žlučníku, teď už můžete všechno, takže důležité je nepřibrat 🙂
Dík za rady, já vím, že musím opatrně a pomalu. Vařený kuře můžu, to mám vyzkoušený, tak opravdu pomalu a opatrně budu zkoušet další. Mám v plánu kuře na paprice s minimem cibulky a tuku, bez smetany, s ryží. Ale jen trošku !
A teď tady trpím, protože jsme byli na houbách – tady se teď na ně může s kosou 😀 , já je miluju a NESMÍM !!!! Tak budou částečně podušený v mrazáku a tak min.3/4 ve skleničkách na kyselo. a největší chuť mám na utopence nebo buřty s cibulí 😀 , to si fakt ještě počkám.
Jo a ještě jeden poznatek. Před nedávnem měla Ari ošklivý průjem, který se rozběhl až moc. začalo to tím, že s ní byl brzy ráno Martin (léto, světlo), průjmu si sice všiml, ale neřekl mi o tom, takže já jsem jí dala normální snídani. Jenže průjem se nesmí živit, bez hladovky je to horší. Což bylo.
Zkrátím to – nakonec moc pomohly kupované konzervy s dietou. To není jen jídlo, jsou v tom i nějaké doplňky proti průjmu. Rýže se mi vysloveně neosvědčila.
Jakou dietu děláte pro svá zvířata vy?
jakou dietu? Hladovou..když byl anenelk amalinká,měla urputnej průjem, nezabíral aani smecta a poradila mi stará zkušená kočkařka,dávat přemražený mletý hovězí, syrový..a nic jinýho..po 14 dnech,kdy kotě vypadalo skoro jako žebřiňák,průjem zmizel a už se nikdy nevrátil…modelka Nenelka má 3,8kg…
Po hovězím má děsnej průjem Oriáš, takže univerzální to nebude 🙂
Rýže se pro psy naprosto neosvědčila a po studiu dietní konzervy dostávají psice libové maso a k němu instantní kukuřičnou kaši. Onehdy dostala průjem Kubova Ciri a veterinář doporučil totéž, leda místo kukuřice kuskus, ale mně se osvědčila ta kukuřice. Jsou to jen kukuřičné vločky, co se zamíchají do teplé vody.
Díky, žes to napsala – já jsem to zapomněla, když jsi mi to řekla a marně dumala, která že to kaše má být. Pořád mi do hlavy vedle kukuřičné lezla i pohanková!
Polenta?
Jo 🙂
Díky, Matyldo, za ten článek. Řešila jsem něco podobného, když jsme začali jezdit do Rožnova. Psí holky se najednou venčily ve městě, kde je spousta psů. Ty první pobyty to skončilo průjmem skoro vždy a já nechápala proč – jídlo jsem jim hlídala jak ostříž. A ne najednou – vždy začala Berry, pokračovala Ari. Ve městě… ty noci! Samozřejmě, že jsem to konzultovala s veterinářem (po jedné takové příhodě holky pořádně vyšetřil) a došli jsme k názoru, že to snad bude nějaký virus, na který jsou psi žijící ve městě zvyklí a tedy jsou odolní, zatímco holky, venčené převážně v liduprázdných lesech, nejsou. Také se to časem upravilo. Jo a mám dojem, že probiotika jsem také dávala, ale až ex post. Dávat je jako prevenci mi přijde lepší 🙂
Týdenní kůru probiotik před dovčou jsem považovala za zajímavý pokus- a asi dobrý 🙂
Probiotika na cesty jsou určitě dobrý tip nejen pro zvířátka. My naštěstí všichni snášíme cestování dobře (ťuk ťuk na dřevo).
Tvého psa naprosto chápu, Matyldo. Taky si odmítám kazit jídlo léky. A kvůli chuti jsem kdysi zavrhla účinnou Smectu – konzumovat bahno, proč ne, ale s vanilkovou příchutí? (Au, teď mi naskočila asociace, raději nemyslet.) Proč ne sůl a pepř anebo přírodní ryzí chuť? Tak jsem radši zůstala u aktivního uhlí, které mělo účinky stejné a na nic si nehrálo. 😀
Cestování jako takové nevadí, já to přičítám tomu, že jsou přezážitkované.