Jako autor cítím, že potřebuji své vlastní fandomy se zavedenými postavami, abych mohl na každé zadané téma v DMD něco napsat. Přesto však realita či nerealita, historie, či vůbec život sám také nabízejí náměty k literárnímu zpracování, a tak i v letošním ročníku na takovéto fandomy došlo.
První drabble tohoto výběru bude z fandomu Historie, jedná se zde přímo o historii rodinnou.
Záhadný prapradědeček
Psáno na téma Pravda.
Úvodní poznámka:
Když má člověk literárně založeného příbuzného, skutečného spisovatele, který prozkoumá historii rodu a knižně vydá rodokmen, dozví se o svých předcích zajímavé věci.
Drabble:
Osudy našich předků byly velmi pestré, v jednom případě je tu ovšem záhada. Náš prapradědeček po meči, který přivedl rod do rodiště mého tatínka, kde dosud žije jedna větev rodu, mizí v době po smrti praprababičky ze všech informačních zdrojů.
Bratránek jmenuje sedm míst, kde po něm marně pátral v úmrtních matrikách, a své zjištění uzavírá slovy:
„Buď odešel ještě někam jinam, nebo žije dodnes…“
Byla by to romantická představa, že někde dohledám živého prapradědečka ve věku dvě stě jedenácti let. Realita bude nepochybně jiná. Asi byl závěr jeho života smutnější, můžeme jenom spekulovat.
Zdalipak se někdy někdo dopátrá pravdy?
Další dvě drabblata budou z fandomu Ze života.
Pozdě přišedší zrzavec
Psáno na téma Zrzavec.
Úvodní poznámka:
První den na gymnáziu čekala na nováčky nepředpokládaná past. Ne všichni se z ní dostali zavčas.
Drabble:
U vchodu do školy je seznam tříd, kde se která nachází. Všechny první ročníky jsou ve třetím patře. Pravda, budova má patra jenom dvě, ale proč by třídy nemohly být v půdních prostorách, že ano?
Fakticky bylo nutno projít přízemím do budovy sousední základky a vystoupat do jejího třetího patra. Což netuší nikdo vyjma absolventů oné základky.
Třídní profesor přichází, uvítání začíná. Když tu se ve dveřích zjevuje zrzavec.
„Jdete pozdě, jinochu!“
„Já jsem to nemohl najít.“
„O to máte chodit dříve, když máte špatné orientační schopnosti. Sedněte si sem,“ směruje profesor zrzouna do volné první lavice hned před katedrou.
Závěrečná poznámka:
Ta první lavice zůstala onomu spolužákovi až do maturity. Zvykl si na ni.
K pramenům je cesta dlouhá
Psáno na téma K pramenům.
Úvodní poznámka:
V mladších letech jsme měli s manželkou odvážnější a šílenější nápady.
Drabble:
Kdysi při procházce po cyklostezce podél řeky nás napadlo, jaké by to bylo projít její břehy od ústí až k pramenům. Po zhruba ročním zrání myšlenky jsme skutečně vyrazili na etapový pochod.
První etapu jsme si naplánovali na přibližně třicet až pětatřicet kilometrů. Ó, jak odvážné! Kousek před městečkem, kde jsme měli zamluvený nocleh, jsem se svalil do škarpy, že bez posílení tatrankou dál nejdu. Opodál se na nás poškleboval panáčkující zajíc, záhy jsme pochopili proč. Úplně jsme přehlédli odpočívadlo, od kterého nás dělilo jen pár metrů. Etapu jsme dokončili, výborné steaky v restauraci nás posilnily.
Leč síly jsme přehodnotili.
Závěrečná poznámka:
Stručně, jak to bylo dál: následující plánovanou etapu jsme si rozdělili na dvě. Etapu čtvrtou jsme šli až s dvouměsíčním odstupem. K dalšímu pokračování pochodu již nedošlo, neboť následující rok se nám narodili synové a byly jiné priority. A tak jsme již bezmála patnáct let zaseknuti přibližně mezi třetinou a polovinou kilometráže řeky.
DMD je nejenom akcí, ale stalo se i samo fandomem. Tedy je možno v DMD psát o této akci. Následující drabble je crossoverem mezi fandomy Realita a DMD. Jen musím pro zdejší čtenářstvo podotknout, že takový denní režim, blížící se životnímu stylu profesionálního spisovatele, pro mne opravdu není typický.
Z deníčku spisovatýlkova
Psáno na téma Deníkový záznam.
Úvodní poznámka:
Nemám ve zvyku vésti si něco jako deník, ale když už jsem vyfasoval takovéto zadání…
Drabble:
- 4. 2022
8:00 Vstávám. Mám volno, proto mohu tak pozdě.
9:00 Usedám k počítači, ale nápad zatím nemám. Pročítám tvorbu z předchozích dní.
11:00 Začínám vařit oběd pro sebe a syny na prázdninách. Vařím česnečku a buchtičky se šodó. Tedy jen česnečku a šodó, buchtičky máme od tchyně.
13:00 Znovu sedám k počítači. Nápad mám, ale zavrhuji jej.
16:00 Jdu nakupovat. Další nápad nechám ještě uležet.
17:00 Servíruji večeři, vrací se i manželka.
18:00 Vyrážím do pivovaru na zelené pivo, abych naplnil Zelený čtvrtek.
20:00 Vařím sobě a manželce kávu a konečně začínám psát drabble.
23:30 Ještě jedno drabble.
Na závěr výběru jsem si nechal drabble, u jehož tématu jsem dlouho dumal nad zapeklitým zadáním. Ale pak jsem si vzpomněl na své mládí, přidal trochu fantazie, a bylo z toho drabble ve fandomu (Ne)realita, které mělo v komunitě DMD největší ohlas ze všech mých letošních drabblat.
Mladý muž a malé setkání
Psáno na téma Povinná postava – Zosobnění.
Drabble:
Zjevuje se mi ospalá dívka opírající se o osla a praví:
„Nech už té práce, vykašli se na ni!“
Avšak dívka s přízí, úlem a kohoutem varuje:
„Nedojdeš úspěchu, zanecháš-li svého díla!“
Tlustá žena s mísou plnou lahůdek mne láká:
„Nesuš ústa svá a dej si!“
Ovšem dívka s naplněným pohárem dí:
„Znej svou míru!“
Vtančí rozesmátá dívka:
„Nedělej si žádné starosti!“
I ta má oponentku, dívku s beránkem:
„Jdi vstříc překážkám a vytrvej!“
Probouzím se v křesle v pracovně diplomantů, venku svítá. Vycházím na čerstvý vzduch. Sochy před areálem jsou všechny na svém místě. Rady si musím vyhodnotit sám.
Závěrečná poznámka:
Inspirováno zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Braunovy_sochy_Ctnost%C3%AD_a_Ne%C5%99est%…
Oněmi dámami byly: Lenost, Píle, Obžerství, Střídmost, Lehkomyslnost, Trpělivost.
Děkuji všem, kteří zde ukázky z mé tvorby četli, a koho to zaujalo, více najde na webu sosaci.net
Jak se zde hovoří o výročích rodičů, musím přidat ty svoje. letos 5.1. by moje mamka oslavila 100 let, kdyby se jí poidařio žít déle. Táta byl ročník 1919, takže ten by letos v listopadu slavil už 103. narozky. Bohužel táta umřel moc brzy, v necelých 62 letech, mamka žila do svých 65 let, kdy zemřela na rakovinu.Moc kratičký život měli mí oba rodiče, ale brzičko umřela i má starší seswtra.odešla v nedožitých 43 letech.
ještě se vrátím k výročí mého nástupu . Učit jsem začala už v roce 1977 a o takových pklatech, jaké dostávají součsní mladí učitelé, se mi ani nesnilo. Můj nástupní plat po vysoké škole činil pouhých 980 tehdejších Kčs!!!Z toho mi ještě odečetli daně, které byly pro svobodné začátečníky hodně vysoké, takže mi z výplaty mnoho nezbývalo.nĚJKA JSEM ALE VYSTAČIT MUSELA A JEŠTĚ JSEM PODPOROVALA ASPOŇ TROCHU RODIČE. Táta byl uý od 42 let v invalidním důchodu, já i sestra jsme obě studovaly vš.Nějak jsme přežívali, ale na moc vysoké noze se žít fakt nedalo. Mami ještě chodila vypomáhat do školy, aby bylo něco navíc, o nemocného tátu jsem se musela postarat zcela sama. Sestra studovala v Praze a domů nejezdila vůbec.
Tohle byly moje vzpomínky.
NYNÍ PROSÍM DEDE, ABY MRKLA DO EMAILU, NĚCO JSEM PŘED CHVÍLÍ POSÍLALA. DÍK. L.S
AHOJ LENKO, ZATÍM NIC 🙂
Abych nezapomněl, též přeji úspěšný školní rok všem, co mají se školou jakkoliv cokoliv společného.
Děkuji za všechny komentáře, i ty jmenovitě nereagované. Symbolicky v první školní den byl uveřejněn výběr s drabbletem odehrávajícím se na začátku školního roku, pozítří to bude již třicet osm let (čas prchá, jak mrcha 🙂 ).
Drabble se sochami mne napadlo díky tomu, že jsem v Kuksu v onom areálu kdysi diplomantil, proto se tam objevuji jako mladý muž…
Jsem rád, že jsem svými výtvory zaujal a doufám, že i v budoucnu se mi opět zadaří na tento web něco napsat.
Komentář zmizel, posílám znovu, jestli tu bude 2x, omlouvám se.
Souhlasím s tím, co níže napsala Dede – „co drabble to paráda“. Drabble „Povinná postava“ se mi moc líbilo, brala jsem ho jako sen mladího výrostka, kterému se ve snu mísí různé rady rodičů do budoucna a našeptávání různých pokušitelů jak si zařídit život. Takže přiznávám, že sochy v Kuksu mě vůbec nenapsaly a pak tohle skvělé drabble teprve dostalo tu správný „doraz“ a nedivím se, že mělo takový úspěch.
U prvního drabble jsem se zasmála slovům bratránka, že „buď odešel ještě někam jinam, nebo žije dodnes“. Vzpomněla jsem si totiž na českou kamarádku, která má „někde v Americe“ svého nevlastního bratra. Když začal internet, kamarádka mě požádala, zda bych se mohla pokusit toho bratra najít. Bohužel o něm věděla jsen to, že se jmenuje Antonín Novák ! Samozřejmě beznadějné, vlastně, když jsem viděla, kolik Nováků po celé Am, asi žije (tenkrát bylo nevíc hledání ještě v plenkách), vzdala jsem to ještě ten první den. Ale kamarádka, se může utěšovat právě touhle skvělou bratránkovou, naději neztrácenící větou.
Všem školákům přeji úspěšný rok !
Opět pošušňáníčko. Učebnu ve třetím patře dvoupatrové budovy máloco překoná a zosobněné postavy jsou paráda zas z jiného soudku.
Všem školákům, učitelům, školníkům a vůbec všem, koho se jakkoliv dotýká první září, přeju hodně zdaru.
Mne se první září dotýká také, ale jinak. Dnes by bylo mojí mamince 102 roků. Už po šestatřicáté jen vzpomínám…
Mojí mamce taky 20.9. by jí bylo 102 let.
té mojí bude 19.9. 91let
Jo, dámy z Kuksu mě pobavily- ovšem na pradědečkovi starém tolik let není nic divného, i já mám na stavebním povolení na studnu rok narození 1070…
Na ten rok narození vypadáš opravdu mladě! 😀
Že jo?
vítej mezi emeritní čarodějky 😀
…a odhadoval bych, Matyldo, že dle onoho dokumentu budeš mít manžela o bezmála děvět set let mladšího. To jsi tedy opravdu na mladé zajíčky… 🙂
😀
jdi s tím žádat o důchod, ale nevim, jak doložíš odpracovaný roky a pojištění… 😉
😀
To by ses mohla znát se Šejlou osobně… určitě jste se někdy za tu dobu musely potkat.
Výborně jsem se bavila, dnes, zrovna dnes se mi do mysli a asi i do rukou vkrádá, některá ta socha. Si můžete typnout. 🙂 Pradědeček zmizel ve víru času, no vůbec všechno zajímavé a já mizím na předchozí literární počiny,páč jsem nestíhala a tak jdu dočítat a to od Aries až sem. Díky za dnešek a vy co jdete do škol, nespleťte si patra! 🙂
Jo, stejně jako JJ přeju hodně štěstí všem ve školních budovách – ať už tam musejí chodit z jakýchkoliv důvodů (že tam třeba pracují:))
Milý Chrudoši, dnes jsi mě nadchl – fakt! Co drabble to paráda.
Copak prapradědeček mohl pozornosti úřadů se svojí smrtí ujít jiným způsobem než případným vampirismem, ale ten příchod do školy s neodpovídajícím množstvím pater – to je vykutálenost! 😛
Vaše říční putování se mi taky moc líbilo. Třeba to nakonec dojdete s vnoučaty – s těmi už tolik práce není! 😀
Eh, ten deník spisovatelův mi něco sakra připomíná! (a ano, zítra musím nahrávat a stále ještě netuším o čem by to mělo být 😛 )
A ten konec je skvost 😀 A pochopila jsem snadno – k těm sochám nás už jako mláďata vodil děda a co nám o nich všechno napovídal! I proto jsem nepotřebovala nápovědu:))
Jo, dnes to bylo moc pěkné!
to třetí patro v dvouposchoďové budově, to je jak od Terryho 😀
Dá-li bůh nějaká vnoučata, je otázkou, jakou chodeckou kondici budeme mít v té době…
Hezký výběr, ráda jsem si opět připomněla, díky. Zase hlasuji pro své oblíbené dámy z Kuksu. Kohout už kokrhal, tož ještě přeslici do ruky a s veselou do toho. 🙂
P.S.: Přeji úspěšné prožití/přežití školního roku všem, koho se to libovolným způsobem týká.