Naposledy jsme se tady sešli při povídání o pletení proutěného košíku. Blížily se prázdniny, zakončilo se povídání o pletení těla a ucha koše, abychom o prázdninách mohli vyrazit na zahradu pro jablíčka nebo do lesa na hříbky. Zároveň jsem nabídla zájemcům možnost přijet si zkusit uplést něco svého, malého či většího. Tuto nabídku využily dvě úžasné dámy a tak jsme pletly a pletly – trochu pedigu, trochu z vrby, trochu prsty, ale báječně jsme si u toho popovídaly a nějaká ta dílka společně vykouzlily.
Malá víkendová dílna probíhala v prvním srpnovém víkendu od 5. do 7. srpna.
Pátek:
Jako první dorazila z Prahy Jajka. Zodpovědně jsem si ji vyzvedla na nádraží v Ostravě-Svinově a jely jsme k nám. S malou zastávkou pro rajčata na místní farmu (velmi lahodná a slaďoučká, ne jako ty podtržené španělské bledule) jsme začaly připravovat materiál. Vrbové šeny se už tou dobou koupaly ve vaně.
Občas se sama nestačím divit, kolik se mi toho do mé malé skrýše vleze – pedig na osnovy č. 2, č. 2,5 i č.3, pedigové šeny přírodní i barvené, barvené pedigy, ratanové kruhy na rámový koš, dna i formy všelijakých tvarů a velikostí, přístrčky, kousky schované na „co kdyby“, korálky…
Co nám padlo do ruky, to jsme nanosily do kuchyně a v podstatě z ní udělaly výdejnu materiálu. Ovšem kousek místa na vaření kávičky i oběda jsme si nechaly.
A když už byl materiál tak krásně vyskládaný a roztříděný, podumaly jsme, copak asi bychom mohly plést. Škoda každé chvilky, tak proč nezačít.
Volba padla na čtvercový tác (já) a baltimorku (Jajka).
- Tác: pletený bez formy, dírkované dno, osnovy č. 2,5, výplet čtyřmi opletkami č. 2,5 pletený přes dva za dva.
- Baltimorka: pletená na formě, dírkované dno, osnovy č. 2,5, zdvojené (druhá osnova se přidává po dopletení spodní opletky), spodní opletka č. 2 přes dva za jeden s přechodovkou, výplet plátnová vazba, horní uzavírka copánek, ucho.
Musím tedy uznale říci, že hned bylo zřejmé, že to není Jajky první pletení, jen se k němu v posledním čase vůbec nedostala.
Společnými silami jsme krotily anakondu (jak já říkám dlouhým svazkům s pedigem na osnovy, protože ze skladu mi s objednávkou dovezou dvanáctikilového tlustého hada), nachystaly si osnovy a už to jelo. Koncert pro dva páry rukou. Než jsme se nadály, přišel večer a s ním dorazila Dede s manželem a s Ari.
Na chvíli bylo tedy dílo odloženo a vyjeli jsme kouknout na večerní Ostravu. Něco malého do bříška u Potrefené husy, večerní Masarykovo náměstí a pohled na osvětlené město z lávky nad Bazaly (jojo, Baník) zakončily příjemný den.
Sobota:
Naši dvojku posílila Dede, do krásy vyspinkaná z hotelu. Jako správná žena slova má ráda si věci nejen přečíst, ale i osahat a vyzkoušet. Celé jaro jí píšu opletky, přes dva za jeden, plátnová vazba, uzavírka spodní, uzavírka horní, osnova sem a osnova tam, že si to i, děvče šikovné, zapamatovala.
A ačkoliv se nám snažila namluvit, že nic neumí, nebyla to vůbec pravda. Chopila se díla odhodlaně a s vervou, a i když na začátek jí chtěly trápit počty 2/1, nenechala se spodní opletkou vůbec rozhodit a ukázala jí, zač je toho odhodlaná ženská. Důkazem je krásná ošatka na pečivo z vrbové šeny přírodní a vařené, kterou sama upletla a na mne zbylo jen dílo korunovat copánkem horní uzavírky.
- Ošatka: pletená na formě, dírkované dno, osnovy č. 2,5, spodní opletka č. 2 přes dva za jeden, výplet plátnová vazba z vrbové šeny, horní uzavírka copánek.
Samozřejmě nebylo zaháleno ani jinde.
Jajka mezi tím dokončila svou baltimorku – košík z pedigové šeny s pevným dnem pletený plátnovou vazbou v kombinaci přírodní a růžové. Protože dno má sudý počet dírek, musela plést souběžně dvěma šenami. Po zakončení copánkem horní uzavírky jsme dodělali ucho s ukončením omotávky na „rybí kost“.
Aby ruce nezahálely a využila se možnost výběru materiálu pustily jsme se společně do rámového koše – gondoly. Základem jsou dva kruhy. Jeden tvoří ucho a spodní zpevnění, druhý je rámem pro výplet. Jak se gondola plete si nechám zatím pod pokličkou, protože si ji popíšeme v některém dalším povídání.
- Rámový koš Gondola: ratan na kostru, pedig č5 na osnovy, pedigové šeny přírodní, barvené, křížení rámu a ucha „boží oko“, výplet přes jeden za jeden.
Samozřejmě na nás celou dobu dohlíželi naši dva hafani a malá kočenka Nebulla kontrolovala správné zacházení s materiálem 😀
A hlady jsme také neumřely, protože mezi pletením se na plotně krásně uvařil dančí gulášek, mňam (původně měl být kotlíkový, ale zrovna zrovinka v „tu“ sobotu se rozhodlo pršet) 😀
Neděle:
Co se zbytkovým materiálem? Nejlépe využít na nějaké drobnosti. V pokoji mám na zdi malé rybičky, na kterých jsem si kdysi trénovala prsty. A tak se Jajka rozhodla, že si je také vyzkouší.
Věřte nevěřte – udržet tak malé proutky a kousky, než je svážete nebo slepíte, to je kumšt, uhýbají, odskakují na všechny strany 😀
Tedy se rybičkovalo a doplétalo a pak už jen poklízelo a loučilo. A protože už byl v kuchyni všechen ten materiál, napadl mne nápad, že si konečně zrenovuji svůj košíček na šití. Však jsem jej odstrojila až na kostru už před třemi roky. Tak se konečně dočkal.
A hned v pondělí mi přišla od Jajky fotka, že už pilně rybičkuje i doma.
Tak ať se dílo daří a zase v létě na malé dílně na shledanou 😀
Dede: Posílám na severní Moravu k Mamutkovi obrovské díky! Nejen za onu tvůrčí dílnu, ale i jako průvodkyni v ten superhorký páteční večer, kdy nás – mě, Martina a Jajku – protáhla svojí milovanou Ostravou:))
Pokud jde o její oddanost řemeslu… Víte, viděla jsem nějaká ta sysliště látek, která mají naše patchworkové dámy. Látky umějí člověka zahltit, a pak i ty odstřižky, že jo. Ovšem na proutí to nemá! Nejenže se poněkud hůř skladuje, ale před pletením i při něm je třeba ho namáčet. Něco se vejde do četných lavórů, ale taková vrba dokonale zabere celou vanu! Popravdě jsem dospěla k názoru, že minimálně pro ten pletací víkend byl celý Mamutkův dům dílnou, kam se velkoryse vešly i obytné pokoje:)) Kuchyň zavalilo proutí asi tak do poloviny 😛
A do toho ještě musím připočítat vydatně dozorující zvěř – jen jedna kočka ze smečky se v mé přítomnosti neukázala, zbytek se doslova nastavoval k mazlení a pozornosti. Flatcoated retrívr Napi byl všude – pokud člověk neměl v proutí jeho nadšenou hlavu, rozmetával ho ocasem. Gordon setr Andy ukázal, že pérák nemusí být jen maxipes Fík, a smál se na nás tak, že mu byly vidět i zadní moláry 😀 Kočka Nebulla dohlížela na výdej materiálu a později narušovala naši pracovní morálku velmi zodpovědným spaním přímo uprostřed pracovního prostoru. Tedy do té doby, než jsem ji omylem postříkala vodou… potřetí. 😛 Kocour Kureček se nechal chovat s ohromující vytrvalostí – dokud jsem nepochopila, že se prostě přes moje rameno hodlá dostat k domovním dveřím (po zranění má dočasné zdravotní domácí vězení a nenese ho nejlíp:))
Pokud jde o samotné pletení, bylo to prostě úžasné. Mamut má nekonečnou trpělivost a evidentně velké zkušenosti nejen v pletení, ale hlavně i v tom učení. Ovšem poté, co se mě mírně poťouchle zeptala, jestli umím počítat do tří, jsem znejistěla a váhavě uznala, že to obvykle zvládám. Když mi potom s „počítací pomůckou“ zadala výrobu opletky ze tří, došla jsem po několika páráních ke smutnému přiznání, že s počítáním do tří mám problém 😛 Mamutka to ovšem nezaskočilo a vysvětlila mi to kapku složitěji – technologicky. A ejhle, jak v tom nebylo počítání, jela jsem jako… no, skoro… blesk!
Takže mám svoji drahocennou ošatku, o které jsem prohlásila, že jednou bude speciálním kusem dědictví:)) A hlavně zkušenost – jak s proutím a pletením, tak i s báječnou košíkářkou 🙂
Dámy ! Jste úžasné ! Díky za dokumentaci a Mamutkovi za to, že se Vám skvěle věnovala. Nakonec všechno dobře dopadlo. O Ostravě jsem se už vyjadřovala i na FB a moc Vám to přeji, že jste měly možnost shlédnout aspoň něco. Jak všude píši, Ostrava má potenciál a ten rozvoj je ohromující,asi tam taky zajedu, až se trochu smrkne od toho vedra, už to delší dobu plánuji.
Milá Jenny.
Stačí dát vědět a my tě rádi přivítáme a zdejší končiny ukážeme.
Pletení bylo opravdu vydařené
Skvělé shrnutí pletáařského víkendu, doufala jsem, že zde o něm bude reportáž i s ukázkami výrobků. Děkuji
Tedy upléci-vlastně za den- takové krásy, to opravdu obdivuji a nedivím se Dede, že tu svoji ošatku chce napsat do závěti. Pak její pra,pra…vnoučata budou říkat, to kdysi dělala moje pra…babička
Pletení v tak milé společnosti by mě také určitě bavilo. Myslím, že bych zvládla konverzaci a pletené. ALE měla bych u práce jiný problém 🙂 Obávám se, že bych chybně pletla „páté přes deváté“, jelikož bych neodolala pokukovat po krásných, chlupatých, rozvalujících se psech a kočkách. Jak píše Dede, že jsou velice společenští a mazlící tvorové, určitě bych se nedokázala dostatečně soustředit na počítání a překládání proutků 🙂
Páté přes deváté bychom ti skrouhli na přes dva za jeden a zvířátka by tě milovala
A plést bys mohla i dva dny, jen Dede mohla pouze v sobotu.
O.T. Bude dokumentace o záchraně rámovéhom košíčku?
Na to bych se moc ráda podívala 🙂
Krásné výrobky, jste ďoučata šikovná a Mamutek tvor trpělivý. Být tam já, tak by poslední zbytky trpělivosti ztratila. A já věděla, že tam bude i Jajka, když byla u nás tak jste se s Dede domlouvaly. To, že jste to daly ten příšerný tropický pátek, to jste šikulky, to už se rovná vrcholovému sportovnímu výkonu!
Neboj, určitě bys si také něco upletla. S pevným dnem (překližka a pod) je to docela jednoduché.
Já si otevřela Dedeník až teď… Dík za podrobné zpravodajství, byl to super víkend. Mamutovi veliké díky :-). Hlásím se na příští ročník.
Ovšem ten konec „vylepšily“ ČD. Vlak umřel v Ostravě, náhradní jel jen do Hranic, tam se přesedalo na náhradní soupravu… Zpoždění 150 minut… Zachránila mně cestovatelská svačina od Mamuta. Nicméně metro se ještě stihlo a předposlední autobus k nám také.
S rybičkami jsem se doma dost vyblbla… Snad se na podzim dostanu i něčemu většímu.
Jajko na dráhy máš pecha . Když jsi jela od nás tak měly óbr zpoždění.
Doma mě nařkli, že jsem zhouba Českých drah….
.
Krásná akce, byly jste všechny tak šikovné a pilné! Na výsledky pletacího víkendu je radost pohledět. A jen tak na okraj – zaujala mě baltimorka, tedy ten název, ví se, co má společného s Baltimore?
Nádhera! Letos jsem se pokusila jako samouk podle videa o košíček z čerstvého vrbového proutí. A nedopadlo to. Vše skončilo na první jarní ohnivé hranici. Třeba jednou… 🙂
Jarko, já se nedivím. Ono je v tom tolik nevysloveného! Třeba jen ta péče o proutí, už to je celá věda. Pro mistra řemesla je to jeden logický celek, ale když jen zvědavě nakukuješ, vidíš vždycky jen malý kousek komplexního problému 🙂
Mimochodem mi to trochu připomnělo střelbu – s instruktorem za zády jsem nakonec dokázala vypadat i… no… kompetentně. Jakmile jsem se později pokusila sama o totéž bez přímého vedení, nestály výsledky za moc. 🙂 Stejně bych doapadla, kdybych se teď pokusila něco samostatně uplést 🙂
Ten rámový barevný koš je skvost, ovšem i ostatní díla jsou krásná! Rybičky mne zaujaly hned! Jinak co se Jajky týče – je o ní známo, že jí pod rukama rostou všechny proutky – ať už zasazené v hlíně nebo položené na stole. Jo a Dede se pěkně shazuje, co se týká ručních prací – vzpomínám na akci Růžový opletov a její bezkonkurenční poutko (ještě ho mám schované).
Jajka si pochvalu víc než zasluhuje, má kouzelné ruce a vřelé srdce.
Dede je prostě skrytý poklad
Moc obdivuji, jste šikulky. Já osobně bych se do pletení neodvážila pustit, ale co vím jistě, určitě by se mi na vás bavilo koukat, to bych tedy zvládla.
A nejvíc se mi líbí Jajčina baltimorka. A rybičky.
Koukání povoleno. Protože koukač by hladil kočky a zabavil Napiho, aby neboural vše okolo
To je vemi správný nápad
Děkuji Dede za příležitost celého Povídání do košíku a tím pádem i akce Malá víkendová dílna.
Byl to kouzelný víkend.
Výrobky rostly před očima, pro dobré slovo nebylo daleko.
Navíc, dle ujištění Jajky, budou některé zhotovené košíky i pro dobrou věc do akce.
Jsem ráda, že se dílnička vyvedla a zúčastněné bavila a pro všechny – za rok znovu.
Klidně zkuste najít v kalendáři datum, dům je otevřen miým lidem
Pardon – tisková šotka.
Výrobky půjdou do „akce“ -AUKCE
Mamutku, řekla jsi to prve správně – tahle aukce se už roky jmenuje Akce 😉
No páni!
Tak to se mi povedlo
Přeji mnoho dobrých zájemců.
To muselo být fajn! A košíky jsou kráááásné.Je vidět, že kočka přidělovala materiál uváženě a psí dohled výkonu prospěl.
Děkuji
Nebulla se osvedčila báječně
A byl to fajn čas a všechno
Tedy koukám jak jste všechny moc šikovné! ♥
To víš, my ženy to máme od nepaměti
Však tvé umění mluví samo za sebe.
Děkuji
Hezký den přeju a mocmoc vám to přávidím 🙂
Dede koukám, že jsi na tom jako MLP – taky nemůže dělat dvě věci najednou 😀 ,když si čte, tak nemůže poslouchat, co říkám 😀
Děvčata byla zručná a já si užívala, jak nám to spolu jde.
A poznámka: Dede kecá
Povídala o Ari i vzpomínala na Beri, poodkryla nám kousek opony k milovanému divadélku.
A pletla a pletla No krása, co vám mám povídat
Děvčata, ten úžasný víkend vám moc přeji. Výrobky, až se srdce směje, a pusy určitě taky nezahálely. 🙂 Prima způsob, jak trávit čas.
Tedy, něco ti povím, jo? Holky mohly mluvit a mluvily do sytosti, zatímco dělaly cokoliv. Já jsem naposledy při práci promluvila, když jsem stříhala proutky na půlmetrovou délku:)) Potom už to bylo jasné – buď pletu nebo mluvím. 😀
Jé, to znám! Buď mluvím, nebo tvořím! =D
To mi něco připomíná – mám to podobně, pokud práce vyžaduje přemýšlení. Je-li to rutina, zvládám i víc než neurčité zvuky. 🙂
Zase říkám kecá
Mluvila, jen jednou se zamotala
Do mluvení nebo do pedigu?