Duben, drabble psát budem.

Téma fyzikální není nenormální,

nejvýše nezvyklé.

A tak čtěme o fyzice,

jak je u mě obvyklé. 🙂

Druhý výběr začíná,

vzdejme vědě čest,

a ty, drabble fyzikální,

neboj se rozkvést.

Neboj se rozkvést bylo téma, které poněkud zabrousilo do hraniční oblasti mezi biologií a fyzikou. Tentokrát to ale bude chtít i úvodní poznámku:

Rozvíjej se, poupátko

Úvodní poznámka:

Když král Miroslav poupátku zpíval, byl to sice zajímavý experiment, ale rozvití tím neurychlil ani o minutku.

Za kvetením je totiž poměrně složitá biologie, které nerozumím vůbec, a také chemická stimulace, které rozumím tak trochu. V podstatě jde o to, že rostlina pomocí svých detektorů světla pozná, jestli už má den tu správnou délku pro kvetení:

Biochemici a genetici objevili u rostlin skupinu fotoreceptorů, molekul odpovědných za přijetí světelného signálu. Fotoreceptory označované jako kryptochromy jsou citlivé na modrou část spektra. Fytochromy reagují na červenou složku spektra o vlnové délce 660 nm (převládající během dne), která je převádí do aktivní formy. Světlo o vlnové délce 730 nm (typické při soumraku) fytochrom naopak inaktivuje. Při podzimním prodlužování nocí je tak stále více fytochromu v neaktivní formě. Naopak jarní prodlužující se dny fytochrom aktivují. Tak může rostlina vnímat délku nocí a dní. Pomocí biologických hodin je pak měřena denní rytmicita.

Čímž jsme se dostali k fyzice, kde se cítím jistěji. Pomineme-li živiny a vodu, potřebují rostliny především světlo. Jdeme na to.

Drabble:

Semenáček touží po světle modrém, které podporuje fotosyntézu, a tedy růst. Zelené světlo rostliny příliš nevzrušuje, důležitější je červené.

To nejen podporuje fotosyntézu, ale navíc definuje délku dne. Sviťte poupátku červenou a pokvete jako divé. Tedy červenou z bližšího konce spektra, červené odstíny bližší k infračervené nutí rostlinu spíše růst a zastínit listy citlivější nadzemní části.

Proč neudělat kytičce osvětlení na míru? Nejprve se zkoušely žárovky, pak úsporné výbojky, nakonec sodíkové lampy, dříve známé jako pouliční svítilny.

Teď je tu nový zdroj: lehký, plošný, nehřeje, ale svítí jasně a tou barvou, kterou potřebujete. LED už se stěhují i do skleníků.

Závěrečná poznámka:

Zajímavé čtení o cyklech kvetení: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2008/cislo-4/cas-kvetu. (odtud byla ukázka v úvodu) a povídání o tom, čím doma udělat rostlinám radost: https://www.growmarket.cz/a/svetelne-spektrum-a-fotosynteza

Kde jenom ty kytkou jsou? – ptá se další téma. Takže pozvěme ještě někoho, pro koho je kvetoucí krása neskutečně důležitá:

Račte přisednout a posvačit

Být včelou není snadné: samá práce a žádná zábava. Poletujeme z květu na květ a sbíráme nektar a pyl. A omlouvá nás leda liják. Když je jen pod mrakem, pracujeme normálně dál.

Jsme na to totiž vybavené. První barva, kterou lidé přestávají vnímat, když se setmí, je červená. My včely ji proto nevidíme vůbec – jen zelenou, modrou a… ultrafialovou. Toto záření totiž projde i skrz tenčí mraky a osvětluje louku. A protože to kytky vědí, píší nám vzkazy neviditelným písmem – račte přisednout a posvačit. Přímo na střed květu! Ale proč to povídám těm, pro které je mochna jen žlutá kytka…

Závěrečná poznámka:

Květ mochny, jak ho vidí člověk, a jak by ho měla vidět včela – počítačově upraveno: http://kvmuz.cz/public/data/museum/531-original-obr3-kvet-mochny-bezna-a-uv-fotografie-po-digitalni-uprave.jpg

Vnímání barev má člověk i včela jinak: lidé vidí barevný trojúhelník takto a včely takto. Více podrobností a několik snímků květů v ultrafialové oblasti je zde: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2003/cislo-9/vcely-evoluce-barev-kvetu.html , https://ziva.avcr.cz/2016-2/ultrafialovy-svet-rostlin-i-jak-vznika-zbarveni-od-nositele-k-interpretovi.html  a https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ultrafialovy-svet-rostlin-ii-jak-zachytit-nevidite.pdf

A protože mi nebylo zcela jasné, jak je to počítačové upravování udělané, tak jsem se podívala po článku v Nature, nejméně ty obrázky stojí za prohlédnutí: https://www.nature.com/articles/s41598-020-63997-3

Takže téma k diskuzi je víceméně jasné – kytičky, včely a jiní živočichové, kteří vidí jinak než my – od agamy po žraloka. 🙂