Letos jsem se již podesáté (to to letí) zúčastnil akce Duben měsíc drabble na webu Společnosti pro osvětu spisovatelů. Nabízím tedy zdejšímu čtenářstvu malou ukázku z mé tvorby, dnes to bude ze zavedeného fandomu Šoustek-Šuk-Tydlitát.

Protagonisté fandomu mohli v tomto ročníku konečně zpět do své oblíbené hospody U Médi, kde se odehrávají následující dvě drabblata.

Lev a nedobytné květiny

Psáno na téma Kde jenom ty kytky jsou.

Drabble:

„Nazdar, Lve, dlouho jsi se tu neobjevil,“ vítá Jimram kumpána.

„Pár dnů jsem si dal od hospody dobrovolně pauzu, žehlil jsem průšvih.“

„Jaký průšvih?“ vyzvídá Tadeáš.

„Spíše faux pas. Scholastika měla narozeniny, měl jsem v plánu koupit kytku. Dojdu před obvykle navštěvované květinářství a s hrůzou zjišťuju, že už tam žádné není.“

„To víš, to se v tržní ekonomice občas stává,“ komentuje situaci Jimram.

„A než jsem dohledal nějakou konkurenci, už měli všude zavřeno.“

„To jsi to tedy pohnojil,“ praví Tadeáš.

„Právě, že nebylo co hnojit,“ opáčí Lev.

„Vsadím se, že to Scholastika jedovatě okomentovala,“ odhaduje Jimram.

„Ani mi nemluv.“

Dámy, nenechávejte mě na sobě

Psáno na téma Nechat na holičkách.

Drabble:

„Ejhle, ostříhaný!“ zhodnotí Jimram Tadeáše.

„To víš, občas nutno navštíviti chlupodravce.“

„Kam chodíš?“ zajímá Lva.

„Tady za roh. Kdysi jsem jim slíbil zůstat štamgastem.“

„Jak to?“

„To bylo tak: večer před svatbou si s Timeou voláme ohledně posledních podrobností. Ona jen tak mimochodem vyjádří přesvědčení, že jsem určitě navštívil holiče.“

„A ty ne,“ uhodne Lev.

„Přesně tak. Proto vlítnu do holičství právě v zavírací hodinu. Chtějí mě vymést, ale já jim povídám: dámy holičky, přece mne nenecháte na sobě. Nejprve nechápou, ale po vysvětlení myšlenky i situace mě ostříhají. Takže dostaly velký tringelt a slib věrnosti co vlasy budu míti.“

I v tomto fandomu se mi letos zadařilo napsat sérii dvou navazujících drabblat.

Hovor z firemního bytu

Psáno na téma Chtíč.

Úvodní poznámka:

Lev Šuk je zrovna pracovně mimo domov. Právě si se Scholastikou skypuje z firemního bytu pro ubytování zaměstnanců.

Drabble:

„S kým si to tam dáváš dobrou noc, Lve?“

„Novinka, už tu nejsem sám. Mám tu kolegyni.“

„Mladou, starou?“

„Mlaďošku. Právě prošla kolem mě z koupelny do svého pokojíku.“

„Ještě řekni, že zahalená jen do ručníku!“

„Přesně tak.“

„No tedy, Lve! Pamatuj na dobré vychování! Víš, že se mají ovládati chtíče, jinak, že to dobře neskončí?“ Scholastika si nemůže nevzpomenout, jak kdysi Lva sváděla.

Lev si odpustí jedovatou poznámku, že jednou mu tato zkušenost stačila a praví jen:

„Miláčku, dnes už jsem přece o poznání starší, vybouřenější, ale hlavně zásaditý! Takže se neboj a dobrou noc, pytel blech na pomoc.“

Úvaha ve sprše

Psáno na téma Denní chléb.

Úvodní poznámka:

Navazuje na drabble Hovor z firemního bytu, čímž jsem vyhověl přání jedné z diskutérek.

Drabble:

Dívka na sebe pouští sprchu a přemítá. Bože, to jsem si vybrala denní chléb. Harcovat po republice, nocovat v obskurních bytech a teď se i producírovat v ručníku před cizím chlápkem. Ještě s tak lascívním jménem. Kdyby mě manažer, blbec, aspoň varoval, že to tu budu sdílet s chlapem. To bych si sem vzala solidní pyžamo.

Ale co to budu řešit. Vždyť přes své jméno Lev Šuk vypadá jako usedlý strejda. V tátově věku plus minus. Nemusím v každém chlapovi hned vidět obšourníka. To by bylo paranoidní.

Usušivši se vyráží do svého pokoje okolo Lva mlátícího soustředěně něco do notebooku.

V příštím výběru se podíváme do též tradičního fandomu Zlámaljelitovi.