HOST DEDENÍKU – Topi Pigula: Co kdybych vám řekl, že krmíme zebrami a žirafami?

Pozor! Tentokrát to v Dedeníku nebude o zvířátkách v tom něžném slova smyslu, ale o tom, že šelmy a dravce je v zoologických zahradách potřeba kvalitně nakrmit, ale zároveň ušetřit a snížit uhlíkovou stopu.

 

 

Kozy od dětí

Osobně by mi nepřišlo divné, kdybych se dozvěděl, že zoologické zahrady krmí svými kopytníky. Pekari páskovaný je prasátko, které skutečně v Jižní Americe slouží jako potrava tam žijícím šelmám i lidem. Pokud jich jakákoli zoo odchová hodně, stejně tak jako koz kamerunských, jež jsou téměř v každém dětském koutku zoologických zahrad, tak proč ne. Při návštěvě se sami můžete přesvědčit, kolik z koz je březích. Než tam vyrazíte, tak já vám to řeknu. Hodně.

 

 

Logicky nastává nerudovská otázka. Kam s ním? Vlastně kam s nimi. Koz mají v chovech všichni dostatek a není možné je množit donekonečna. Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem, celosvětově známá úspěšnými odchovy afrických kopytníků, se netají tím, že odchovaná zvířata, o která nemají zájem jiné zoologické zahrady, případně soukromí chovatelé, zkrmuje. Stejně tak činní i spousta jiných zoologických zahrad.

 

 

Myšlenkový experiment

Než se začnete zlobit, že „my se na zvířátka chodíme dívat, zoo je mají chránit, a ne zabíjet na jídlo,“ pokusme se spolu o myšlenkový experiment. Vychází z mých omezených znalostí zoologie a chovatelské činnosti. Jsou zvířata, která jsou v zoo atraktivní, daří se je odchovávat, ale mláďata není kam udat. Berme teď v úvahu jen kvalitní chovatelské podmínky, umím si představit, že nejeden zbohatlík by si lvíče vzal, ale adekvátní podmínky by mu v dospělosti nezařídil.

 

 

Zrovna lvi, ale i hroši či některé druhy antilop, jsou příkladem zvířat, která žijí desítky let, potřebují velké dávky potravy, ideálně velké výběhy a je jich po světových zoo dostatek. Pokud dochází k výměnám či darům, jde spíše o výjimky vedoucí k tomu, aby v jednotlivých zahradách nedocházelo k příbuzenské plemenitbě. Totéž se může vztahovat na žirafy, zebry… Měli byste nějaký problém s tím, kdyby se „nadbytečná“ zvířata zkrmila?

 

O level výš

U antilop, což jsou vlastně takoví afričtí jeleni (v nadsázce řečeno, neberte mě za slovo) nebo prasat si umím takový postup představit. Ale u primátů? Jenže u některých druhů jich je „jako opic“. Na vlastní oči jsem viděl nájezdy tlup makaků na turisty a velké skupiny v zoo. Princip je stejný, dobře se množí, chovatelé se jim v rámci možností snaží dodat co nejpřirozenější prostředí, včetně hierarchicky správně sestavených skupin. Samice přirozenou cestou zabřeznou, porodí… a opět se řeší, kam s mláďaty.

 

 

Primáty už vnímám jako exotické tvory, ale když se na to podívám ryze biologické-logickým pohledem, dojdu k tomu, že je to stejný problém jako v případě kopytníků. Chovatelé a vedení jednotlivých zahrad na rozdíl ode mne moc dobře ví, které druhy jsou svými počty vzácné, které je kam udat a kteří jedinci pro chov nevhodní. A zároveň, která mohou posloužit dobré věci, tedy neplýtvání financemi za maso na jedné straně, a poskytnutí té nejpřirozenější potravy na straně druhé.

 

 

Jak dopadl můj myšlenkový experiment? Prostě. Antilopa losí, to už je pořádná porce masa. Hroch taktéž a o žirafě či zebře ani nemluvě. Takže za mě… OK.

 

Foto: Zoo Dvůr Králové nad Labem

 

Dede: Dnes jsem na cestách, takže odpovídám tady  🙂 Ano, vím o tom, co znamená příliš mnoho mláďat některých druhů, a hlavně pak přebytečných samečků, kteří později nemohou být v rodinné skupině. Setkala jsem se s tím právě v královédvorské zoo, před mnoha lety, kdy jsem tam pracovala jako brigádnice a zároveň psala svoji diplomku o přepravě divokých zvířat (mým neoficiálním konzultantem byl Josef Vágner – oficiálně jím být nesměl). Pracovala jsem u kopytníků (žiraf, zeber, pakoní a afrického skotu) a zrovna bylo mezi zebrami osiřelé mládě – hřebeček. Zebry nechtějí brát sirotky za své, takže jsme ho zkoušeli krmit z láhve, ale moc mu to nešlo a nakonec uhynul. Chtěla jsem vědět, proč se nedělá víc? A tehdy jsem právě dostala přednášku na téma „když je zvířat moc“. Pochopila jsem. Ona i sama matka příroda bývá pěkná macecha a na potravním řetězci není nic romantického. Jen je nezbytný. 

 

Co si o tom myslíte vy?

Aktualizováno: 11.7.2022 — 12:58

29 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Skvělé téma. Na jednu stranu se ošívám, že tohle asi vědět nechci. Když si projdu znovu argumenty, tak vlastně, proč ne? Maso je pro masožravce nutné. Každé maso bylo zvíře. Jen na to zapomínáme. Racionálno se pere s emocemi.

  2. Jednoznačný fakt: ano, v přírodě je to přirozené, ale zoo není příroda a nikdy jí nebude. Zásadní rozdíl je v tom, že v přírodě má vždycky zvíře možnost útoku nebo útěku a pak to dopadne podle přírodních zákonů. Zvíře v zoo je zcela vydáno na milost a nemilost člověku ve všem, nikdy by si možnost žít v zajetí nevybralo a také je omezeno ve všem.Takže za mě je to další důkaz toho, že zoo nejsou pro zvířata dobrou cestou v takové podobě, v jaké existují a je nutná zásadní reorganizace.

  3. Díky za výborný námět článku. Problém s přemnoženými velkými savci v Zoo, je na celém světě. Otázkou je zda by nebylo vhodné kastrovat. Ale to by se nevytvořily hierarchálně kvalitní skupiny. Takže usmrtit a zkrmit. Za mne ano. Horší je to s velkými predátory. Do soukromých chovů nee.

  4. Lidstvo uchovává genetický fond rostlin a také jak je vidět i genetický fond fauny. Je to příprava na časy budoucí,kdy nám to všem už bude jedno a že to tady jednou skončí je téměř jisté. Tak asi všechno jak se to dělá bude v pořádku,říkají to odborníci. Jsou ovšem i jiné názory,které včera byly zveřejněny a dány veřejnosti na vědomi Tomášem Kolocem v Krajských listech hl. města Prahy. Nemyslím si o tom nic,beru to jako každý jiný článek,o kterém musím přemýšlet,zrovna jako o dnešním příspěvku. Jednou jsem byla svědkem nahánění prasat do nákladáku, který putoval rovnou na jatka,zanechalo to jak vidno,nehynoucí vzpomínku,veselá teda nebyla, přesto maso jím,nenarostly mi jen zuby na drcení zrn,či hryzání trávy. Příroda je neúprosná tam venku. Doma a v Zoo je tak nějak všechno v krásném balíčku ale po otevření taky trochu „překvapení“.

    1. Přečetla jsem ten článek. Po pravdě neznám přesná pravidla EAZA a zdá se, že jejich pravidla jsou možná až moc striktní. Pokud je třeba utratit mladé šelmy (zde např. rysy), je asi třeba to vidět v nějakém kontextu. Určitě není dobré, aby samice měla mladé jen proto, aby nad nimi lidé jen ňuňánkovali a aby to mělo jen jediný účel – tedy zvýšení návštěvnosti ZOO. Pokud je zřejmé, že se mláďata stanou přebytečnými, pak je asi na místě příslušnou šelmu vykastrovat jako se to má dělat s kočkami a nedržet ji jako nějakou rezervu na mláďata, kdyby náhodou byla zapotřebí. Antikoncepce může přinášet další zdravotní rizika. Zbytečné utrácení ale podle mě není v pořádku. Bohužel zrovna šelmu jen tak do volné přírody nevypustíme a s divokou populací je stejně mísit nemůžeme. Prostě už neumí venku žít a je moc zvyklá na lidi. Další problém je, že když už je to zvíře nepotřebné, tak ho jen tak někam odprodat nebo předat také není jednoduché. Může skončit opravdu špatně. Pokud to dobře chápu, EAZA má nějaká pravidla pro zacházení se zvířaty, což ZOO, které v tom systému nejsou, splňovat nemusejí a tam je pak spousta různých možností – pro zvíře dobrých i špatných. Těch špatných možností je opravdu spousta. Pokud je to důvod, proč ZOO, které je členem EAZA, nemůže dát zvíře mimo tento systém, asi to chápu. Ale potom by neměli zbytečně množit.

  5. Před časem byl velký poprask, když v jedné ZOO (tuším někde v Holandsku, ale ruku do ohně za to nedám) před očima dětí porazili mladého zdravého žirafího samce, aby jeho maso pak dali sežrat lvům. Vysvětlení bylo prosté, jako samce ho neměli kam dát. Ve stádu žiraf zůstat nemohl, jiná ZOO ho nechtěla a ani asi nebyl žádný vzácný genetický materiál. Byly z toho srdcervoucí palcové titulky v novinách a dlouhé články o sadistické ZOO. Tedy, z mého pohledu to bylo trochu drastické, protože to udělali naschvál před očima dětí. ZOO tento krok ale obhajovala přesně tak jak dnes píše Topi Pigula. Na druhou stranu většina z nás jí maso a to také nevzniká v úhledně zabalené v supermarketu, ale nejdřív se odchová domácí zvíře, které skončí na jatkách. Jen to nevidíme. Takže děti viděly trochu reality. Kromě toho v přírodě zdaleka ne každé zvíře přežije a naprostá většina býložravců je hlavně v Africe dříve nebo později sežrána. V Evropě jsme většinu predátorů vybili, tak se musí regulovat jinak, ale to je jiný problém. Ono přemnožení býložravců také není dobré, pak spasou všechno.

    Nedávno v pražské ZOO oddělili gorilího samce Richarda od jeho rodiny s tím, že ani on už nesmí mít mláďata, že jeho genetické linie je už moc. Naštěstí mohl zůstat se svými syny, tak není sám. Ale jeho holky, které měly antikoncepci, dostanou jiného frajera. Tak se snad dočkáme i nového gorilátka. Tak to prostě je. V ZOO některé věci musí regulovat lidé.

    Bylo by krásné nemuset ZOO mít, ale v dnešním světě to jsou takové Noemovy archy, protože se po naší planetě roztahujeme moc a ubíráme zvířatům jejich životní prostor.

    1. Právě na oddělení Richarda a starších kluků od samic a Ajabua jsem při tomto článku myslela – ten poprask, co se strhl na sociálních sítích „Jak mu to mohli udělat?!“ A přitom si myslím, že takhle to udělali nejlíp, jak mohli – opravdu bych nechtěla, aby Richarda jakožto už neperspektivního, sežraly hyeny. Ovšem ve skutečné džungli by tak nakonec možná skončil.

  6. Celý proces mi přijde logický, v přírodě to jinak nechodí, takže bychom neměli být pokrytečtí a připustit si to.

  7. Podle mne je to přirozené.
    Vždy mne trochu udiví výkřiky humanitně pošílených lidí, ale ať si laskavě uvědomí, že v přirozeném prostředí, bez flinty a bez džípu, budou hned druzí na jídelníčku za antilopou. A co u lva, i hroch si na nich smlsne…
    Takže se směji, když u výběhu slyším: „ňuňů hlošíček“ 😀
    Článek perfektní a skvěle vystihuje, co je danou skutečností – z biologického i logistického hlediska.
    Tleskám za otevřenost.

    1. Mimochodem hroši… Výborně se jim ve volné přírodě daří ve Střední Americe, kam je nechal dovézt, tuším Ortega. Už nevědí, co s nimi. Což je prima ukázka zavlečeného invazního druhu. Přitom je to jedno z nejnebezpečnějších zvířat. Jen vypadají tak ňunínkově…

      1. Přesně tak.
        Oni s nimi chtěli omezit přemnožení vodního hyacintu, který jim omezuje plavbu lodí a zarůstá a znečišťuje řeky.
        Kapusňáky si zlikvidovali lodními šrouby a lovem (pitomci).

  8. Jà nad tím fakt hodně přemýšlel, nejen při psaní tohoto článku. A nakonec jsem došel k tomu, že je to OK. I když klidně bych si dal antilopí řízek.

    1. Pokud z té antilopy vyříznou pár řízků, za velké prachy je prodají tůristům a za ty prachy pořídí zbytkové maso ze dvou krav, nevidím na tom nic špatného. Místo jednoho tygra nakrmím čtyři a z antilopy dostane každý nožičku na hraní (to už je hodně drsný, ale přirozený)

    2. Skvělé téma. Na jednu stranu se ošívám, že tohle asi vědět nechci. Když si projdu znovu argumenty, tak vlastně, proč ne? Maso je pro masožravce nutné. Každé maso bylo zvíře. Jen na to zapomínáme. Racionálno se pere s emocemi.

  9. Z ekonomického i ekologického hlediska (a dle selského rozumu) je naprosto správné, že přebytky se musí spotřebovat co nejefektivněji – tudíž na místě. To jenom ty naše zatracené city se vzpírají tomu, že žirafka, jejíž narození se oslavovalo div né pravým šampaňským, byla posléze zkrmena lvům… 😉 .

  10. Já na tom nevidím nic špatného. Zoologické zahrady jsou jakýmisi genetickými trezory a aby byl genofond zachován ve stavu co nejlepším, musí se množit, ale ne vše se dá použít k dalšímu chovu. O co je taková kráva vhodnější jako potrava pro lva?

  11. Ve své podstatě mi to asi nevadí (a ano, je to i profesionální deformace, kohouti od nosných slepic jsou k ničemu a po utracení slouží jako potrava v zoo a záchranných stanicích). Zoologické zahrady nejsou zrovna zlatý důl a v podstatě se tam hodně vybírá podle genetiky.

  12. Jedu v modu – nezachráním všechny. Že mi vadilo,když v Dánsku zabili žirafu a zkrmili ji, to mi vadilo..byla zdravá a mě bylo zle z toho,že ji nikdo nechtěl..tak proč jim reprodukci nějak neošetřej antikoncepcí…, ale nemocný kus s vyhlídkou na živoření a pomalý odcházení,by měl dostat šanci na důstojný odchod. Pokud je ten konec důstojný i pro zvíře, není nebezpečí,že se to bude zneužívat a není to nebezpečné pro další zvířata,proč následně maso a kosti nezkrmit. Možná je ten příměr ode mne hnusnej, ale lidi také uzavírají dohody, že jejich těla poslouží výuce budoucích doktorů… zvířata dohodu uzavřít nemohou, ale i v přírodě to funguje přece tak,že slabé, staré a nemocné kusy, jsou sloveny predátory…
    Lví maso si dají i supi a mrchožrouti..brouci,mouchy a jiní…
    PS:pokud to zoo ušetří finance a není to jen plivnutí do moře, nic proti tomu nemám….

    1. Antikoncepce je probém – jednak je to značně zdravotně riziková věc i u tak rozšířených zvířat jako jsou kočky a psi, jednak i kdyby se to nějakým zázrakem povedlo vyrobit, je dost pravděpodobné, že už to pak nedokážeš nastartovat zpátky. A za dvacet let se z přetlaků lvů stane nedostatek s mizernou genetickou základnou. Proto se to nechává co nejvíc přirozeně – i v přírodě přežije jen malá část mláďat. I ty zdravé a hezké mají občas prostě smůlu.
      Telecí taky nebereš ze starých a nemocných kusů…

      1. ne, ale mláďata jsou „slabá“…proto nepřežijou všechny.. a teď s emi vybavilo,jak holky piplou týdenní koťata na lahvičkách a Katka veverušky…

        1. No, když o tom piplání koťat a štěňat si taky nic moc hezkého nemyslím. Veverky jsou přece jen něco jiného – chráněný druh, z kterého se do záchranné stanice dostane jen zlomek.
          Ale nechápu, proč když vytáhnu z nějakého hnoje březí zvíře v mizerném stavu, často samo sotva dospělé, proč nutně vypiplávám všechno co se narodí, čímž akorát ještě víc zatížím matku, stejně ten jejich start stojí za houby a koček a psů je všude přetlak,… Jenže štěně/kotě je tááák roztomilý, že 5 štěňat udám spíš než jejich matku. Co na tom, že budou zdravotně podražená, nesocializovaná a se špatnou hygienou. Kolik z nich skončí odložených někde u babičky na dvoře a kolik z nich se stane dalším článkem v nekonečném kolotoči? A nepiš tu o tom, jak se útulky starají o to kam jim zvířata jdou. Nikdy ani blbej mejl, kdybych je druhý den nakrájela do guláše, nikdo by na to nepřišel.

          1. No,nevim, proč bych sem měla psát,jak se útulky staraj, proč mi to podsouváš..v podstatě si myslíme obě to samé.JEN JSME K TOMU MĚLY RŮZNOU A JINAK DLOUHOU CESTU…

          2. A také se skrze ty nebohé kočičky a psy vytažené „z hnoje“ dobře hraje na city lidí a vybírají peníze v nepovolených, a tedy nekontrolovaných, sbírkách.

  13. Tygra nepřesvědčíš aby se stal vegetariánem. A s trochou odstupu – není pak jedno, jestli mu zkrmíš krávu nebo zebru?
    Žerou ostatní zvířata lví maso? Hyeny asi jo, ale jinak? Maso masožravce zaručeně smrdí i chutná jinak než býložravec.

    1. To taky nevím. Psovití možná ano. A pak jsou tu supi, ti berou všechno.

      Přemýšlela jsem o tom dlouho a došla k závěru, že je lepší, aby se antilopa spotřebovala v zoo, než aby někde v restauraci podávali předražené antilopí řízky. 🙁

      1. Za mne je to v pořádku. Pokud chováme zvířata dle znalostí přírodních zákonů v zoologických zahradách, snažíme se jim poskytnout co nejpřirozenější podmínky prostředí ve kterém různé druhy žijí, nelze opomenout nejzákladnější přírodní zákon potravního řetězce. Smečka, stádo, tlupa má také svoji hierarchii a ani tento přírodní zákon nelze opomíjet, pro spokojený život zvířat na omezeném prostoru a samozřejmě uchování genotypu, což je základním posláním zoologických zahrad. Nic z toho, v souvislostech na sobě, nelze opomenout. Určitá soběstačnost zoologických zahrad je už jenom částečným ekonomickým odlehčením za péči, kterou nákladnému chovu zvířat dávají. Nelze litovat krávu méně, než zebru,či žirafu, hrocha, ač pro nás exotická zvířata. Myslím, že stejně nejtěžší je to pro jejich vlastní chovatele v zoologických zahradách, pokud musejí udělat taková rozhodnutí

        1. Myslím, že pohled na rvoucí se odrůstající samečky to rozhodnutí dost zjednoduší.
          Ostatně, martinská husa není nic jiného.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN