Milí čtenáři, přeju vám krásné sváteční dny, ať už se věnujete čemukoliv. Je léto, dny jsou dlouhé, většinou horké, prázdniny začaly, voda láká, ovoce zraje a komáři štípou. Je čas, kdy si obvykle dovolíme vystoupit ze svých všedních botek a vyrazit aspoň kousek po nových stezkách.
Já vím, léto je i čas úmorného dojíždění mezi letními uzávěrkami, práci umějí komplikovat dovolené mezi kolegy, dodavateli i zákazníky stejně dobře jako vedro, které je bez možnosti si ulevit ve stínu, vodě nebo na horách ještě méně snesitelné než obvykle. Vůbec v nepřetržitých provozech, kde vás nevysvobodí ani pánové Konstantin s Metodějem, natož pak Mistr Jan Hus.
Ale pro většinu z nás tu jsou tyto dny lákavým volnem, které nám ve spojení s víkendem poskytnou aspoň iluzi dovolené – pokud na tu opravdovou zatím ještě čekáme.
Musím se přiznat, že léto má pro mě ještě jednu stránku – takovou urputnější:)) Horké noci, kdy člověk nemůže spát… a ještě se u toho drbe! Bohužel patřím mezi lidi, které všichni ti aktivní krvepijci milují, takže repelent sem nebo tam, stejně končím poštípaná.
Letní les má své kouzlo, za horkých dní ty u nás voní pryskyřicí, ale těch všelijakých hmyzounů, co na jednoho jde! Komáři, ovádi, klíšťata, kloši, mravenci… A pak takové ty maličké mušky, co tak rády člověku poletují přímo před nosem. Člověk je pak odhání máváním, aby přešel k poněkud účinnějšímu tleskání (ne, hluk jim nevadí, ale pořád je tu šance, že je roztlesknete:)). Ne, letní les není pro slabé povahy. 🙂
Ale zase… ty borůvky! A někde jsou pořád ještě i lesní jahody… u nás se jim říkalo trávnice. Jinde možná rostou i houby! No, u nás jsou přes léto jen sporadicky, obvykle je na ně moc sucho. Ve větším množství se obvykle objeví až na podzim. Poslední dva roky však u nás sucho bylo i po létě, uvidíme, jak to bude letos.
Teď zrovna máme po bouřkách zalito, ale vím, že všude to neplatí – Morava, a vůbec ta jižní, už zase jede v ohnivém módu, který jen občas přeruší bouře, která se následně dostane do titulků v médiích s výčtem způsobených škod. Trávit léto v zabedněném domě, kde se člověk snaží uchovat poslední zbytky nežhnoucího životního prostoru není žádná výhra, takže hlavně zdejším lidem držím palce, ať je tam sluníčko neupeče – a že jsou na ledacos zvyklí:))
Zkrátka, ať se nám to líbí nebo ne, je tu léto ve všech svých podobách. A já se ptám – jaká z nich se líbí zrovna vám? 🙂
U nás konečně zapršelo,už mi ve vyprahlém záhonu meroste ani tráva. Včera bylo nesnesitelné dusno, dny předtím pralo slunko-mazala jsem se krémem uv faktorem 50,abych mohla ven. K tomu klobouk a sluneční brýle. To horko přišlo otravné i mně a přehřála jsem se,zachránilo mě jezírko na zahradě. Dneska jsem si nechala poprchat do výstřihu a nevadilo mi to.
Taky bych se nechala poprchat být v té vaší horkovzdušné troubě, co jí říkáte jižní Morava 😛 🙂
Tak ať máte aspoň pár dní od vedra oddech!
MILÉ DÁMY DEDENÍKOVÉ!!! U NÁS UŽ HODINU A PŮL P R Š Í !!! A JE 19°!!! Pilně větrám celý dům, protože ještě v noci bylo 25°. Jak přestane, vyrážím do lesa!
Alex, to je opravdu štěstí 🙂 Užijte si to
Alex,aj u nás!!! To je polahoda.Bola som schválone vonku bez dáždnika a ten dážd bol dkvelý!!
Léto mám ráda, ale radši to pozdní s teplotami kolem 25 st. nebo když horko, tak u vody. Hmyzáky sice nerada, ale nešílím z nich, pouze z pavouků (viz včerejší článek – asi bych se chovala podobně nebo se pochlapila a udatně pavouka umlátila dlouhým koštětem, ale opravdu dlouhým, nejméne 1,5 m). Co do komárů – chutnám jim, když jich je v místnosti méně než 30, tak na ostatní neobejde, sežerou jen mě. Z že jich v Jižních Čechách, plných vody umí být. Takhle po dešti… to na sebe nastříkám i repelent, ač ho jinak nerada. Letos díky Babče Derče máme dovolenou jen statickou, ale povedlo se, že Derča už chodí. Docela slušně, jen na větší procházky v terénu to není a musí se pomalu dostat do kondice. Tak jsme veškeré formy dovolené pro letošek vzdali, jen objíždíme kolem, kam můžeme s Derrry. Ona teď během nemoci je na nás až hystericky závislá.
Evo, moc ráda slyším, že Derča bojuje a daří se jí líp! Je to skoro zázrak a vůbec se nedivím, že na vás visí. S Berry to bylo ke konci podobné (taky jsem pak už nikam nechtěla)
A jo, u vás v kraji jsem byla několikrát – poprvé v létě, což byla poštípaná zkušenost:)) Potom jsme už radši jezdili na jaře. Na kole je to celkem jedno a těch komárů bylo podstatně méně 🙂
Evo, to znám, když už je pejsek stár a ještě k tomu nemocný. To se potom mění i náš život a přizpůsobujeme se potřebám pejska. Pohlaď za mne Derrinku a ať se babulka drží! A Vy také.
Je fajn že se Derča drží.
Evo, moc ráda čtu, že se Derry i vám daří lépe a lépe.To je radostná zpráva i kvůli našemu zlaťákovi, který nám celý ztuhl a potřebuje rozhýbat. Byli jsme zatím dvakrát. Chodí na pásu, ponořený do vody po břicho, šmejdí se po něm laserovou hlavicí a provádí ruční masáž. Doma si má předníma nohama stoupnout na 5-8 cm vysoký pevný molitan a chvíli vydržet. Vypadá to k ničemu, ale prý se mu odlehčí a rovná páteř. Je to něco podobného u vás?
Jano, je mi líto, že má Scott problémy a držím palce, aby terapie zabrala. Kolik mu vlastně je? 🙂
Je mu 10 1/2. Byl myslím o rok mladší než Berry. Všelijaká artroza, přese všelijaké podpůrné pilullky, které bral/bere stále a furt. Tak nevím, jestli mají nějaký účinek, nebo je to jenom past na peněženku majitele
Jano, já fakt nevím – a také nad tím občas přemýšlím. Otázkou je – jak brzy by se objevila artróza, kdybys mu ty podpůrné látky nedávala? Nevíš. Já taky nevím, jak by dopadla Berry.
Hm… Ari je dostává taky 🙂
Dede, hezký článek. No my tu máme (co se teplot týče) „léto“ vlastně tak od května do půlky října, tak se spíše těšíme na chladnější podzim 🙂 Ale v dětství a mládí jsem se na prázdniny těšila moc. Nejprve celé strávené na naší chatě (případně pár výletů k mimopražskému příbuzenstvu), později byla první polovina nějaký pracovní tábor (někdy i dva), zbytek jsem pak prolenošila zase na chatě.
A jak píše Jenny o zubní pastě, tak tuhle metodu neznám, ale na svědění mám jinou radu. Totiž, když jsme žili v Illinois, hned první léto mi naskákalo děsné množství červených pupínků-kousanců. Svědilo to tak, jak jsem to do té doby nezažila a nic nepomáhalo. Když jsem si při setkání postěžovala kamarádkám, svorně okamžitě prohlásily,jó to jsou „chiggers“. Slovo, které jsem slyšela poprvé. Později jsem zjistila, že fámám, které se o nich vedou spousta lidí považuje za pravdivé, ale je to jen částečné. Jsou to mikroskopičtí broučci (mšice), které na kůži ani nepostřehnete, neucítíte, dokud vás nekousnou. Fáma byla ta, že jak kousnou, pod kůži nasadí vajíčka. Z nich se vylíhnou hladové larvy, které vy živíte, což je to děšné svědění. Fáma je to tak napůl. Tyhle mšice či co, se opravdu do kůže zakousnou, jen místo vajíček do ní zapustí sosák, vypustí jakousi „žíravinu“, která rozpustí okolní kožní buňky, ten prevít se živí a kůže svědí. No řekněte, kterou Evropanku by tahle představa nevylkala. Jediná a prý 100% učinná rada kamarádek byla potřít kousance lakem na nehty !!! Tím se prý místo zalepí, nejde tam vzduch, larvy se udusí, svědění přestane, rána se zahojí. No v beznaději jsem to šla okamžitě aplikovat. Jen jsem doma zrovna měla jen červený lak, ale byl to lak. No vypadala jsem jako beruška, ALE svědění téměř okamžite přestalo. Takže se zdlouhavě dostávám k té radě 🙂 Já totiž od té doby mám bezbarvý lak na nehty doma a úspěšně ho používám na různé jiné kousance (dokonce i choť se přídal). Napadení přímo chiggers jsem tu zatím nezažila. Ale před dvěma týdny jsem měla 3 paličaté kousance na rameni a dva na boku. Nevím, jestli byly o pavouků, much, nebo něčeho jiného. Ale když to svědilo ještě po dvou dnech, použila jsem lak. No a za další dva dny jsem už o kousancích ani nevěděla. Tedy musela jsem se „plácat přes prsty“, abych si neodškrábla zaschlý lak na kůži, který tam spíše lechtal, než svědil (když jsem suchý „stroupek“ přeci jen bezmyšlenkově strhla, ránu jsem nově potřela). Asi to funguje na jakékoliv kousnutí, které napíchne kůži a do rány může vzduch. Lak ďurku zacpe a ranka se fakt rychle zahojí. Pravda, záleží na kousanci, někdy to trvá déle (třeba kousnutí od pavouka, když se to včas nepodchytí). Každopádně vám tenhle „lék“ mohu doporučit, určitě to za zkoušku stojí a přibalit si na dovolenou, malou skleničku laku moc místa nezabere 🙂
Maričko, to je fakt zajímavé, s tím lakem! Nikdy jsem o tom neslyšela a zkušenost z kraje, kde kouše kde co rozhodně nehodlám podceňovat.
Jo ty mušky – možná to byly nechvalně známé muchničky. Ty jsou u nás hlavně na začátku léta a já po nich mívám obrovské a dlouho se hojící štípance. Daník na ně měl alergii, a pokud ho poštípaly a já ty ranky v kožichu včas nenašla, zahnisaly a udělaly se mu hotspoty. Léčba byla pracná a zdlouhavá, lepší byla prevence. O tu jsem se snažila, co jsem zjistila, v čem problém spočívá.
Maruško, představa, jak jsi červeně ťupkovaná mne hlasitě rozesmála až se MLP zeptal co se děje. Přiznám se, že jsem mu to pověděla. Smál se pod fousy.
Já používám na kousance gel u nás se jmenuje Fenistil. Obsahuje kromě jiného i antihistaminikum, což potlačuje ty svědivé alergické reakce. Ale na muchničky (možná jsou to ty vaše „mšice“), nepomáhá nic. Zkusím to s tím lakem. Mám doma světlounce růžový. Na služebce u Dyje mne pokousaly nad ponožkama, dostala jsem teplotu a ATB.
My máme teď právě asi 2 dny léto takové, jaké mi vyhovuje – teploty tak kolem 25 st., na obloze sem tam obláček, ale jinak slunečno, lehký větřík – zkrátka léto značky Ideál. Dá se větrat, je příjemné sedět na zahradě, se psem se dá jít do lesa kdykoliv. Minulý týden dokonce několikrát zapršelo. Kéž by to tak nějak podobně vydrželo hodně dlouho!
Hančo, přeju, ať vám pěkné léto vydrží 🙂
U nás je to teď jak na houpačce – horko, pak bouřka, prádelna k nedýchání a dnes je relativně chladno – 17 stupňů a fouká. Neprší.
Moc hezky napsané! Nejvíc se mi líbí fotografie borůvkového léta!! Léto jsem mívala také ráda, když ještě bývalo teplým, slunečním létem typickým pro střední Evropu. Dnes je to přesně jak jsi popsala – přežíváním za zavřenými okny. Ven chodíme s Ajvinkou brzy ráno, to si musím natáhnout v mobilu buzení, nebo až se ohnivý kotouč svalí navečer za obzor. Té radosti, co nastane, když jeden den se ochladí na 25°! To potom vyrazíme s MLP a Ajvinkou na kolech do přeschlého lesa, v brašně na kole kromě vody a misky pro Ajvi i repelenty. Pokud bude v české kotlině vznikat poušť, bude to na prvním místě na Jižní Moravě. Náš sever Brna, býval ještě před lety ovlivňován od západu Vysočinou, takže přece jenom pršívalo, dnes je proudění převážně z panonské oblasti – uherská puszta. Podle toho tady vypadají srážky 🙁 .
Alex, u vás je to fakt zlé… a ještě ten stav lesů. Lity lity… Aspoň že máte kolem takovou spoustu bezvadných vycházek.
Vedro jako v peci,nikde ani kapka deště! Komáři a ovádi(u nás hovada),žerou a hladově hltají mou krev! Kvetou lípy a ještě pořád jetelinka,takže psové již obě obdržely žihadlo,naštěstí nejsou alergické . Já taky nejsem, jen na toho komára,to je pak až do zimy a nic nepomáhá,jen vyzkoušená zubní pasta na kousanec. Jsem jak po neštovicích. Ale je to fakt krásné to pravé léto,chrpy,máky a pole slunečnic nad rybníkem,ještě,že existují chladnější rána, ta jsou nejvíc. 🙂 Na srpenec zatím nemyslím, prý má být hodně vřelý.
Ovádi (hovada) jsou hnus. Nejen jsou velká a ošklivá, ale jejich štípnutí víc vydrží 🙂
Tak ti přeju, aby vám zapršelo a zkus repelent! 🙂
Ony hovada totiž vyštípnou kus tkáně, fuj tajksl. I koně se před nimi plašili.
My kolem vody, u lesa, máme takové puntíkaté mouchy, krom jiných potvor, které velmi bolestivě štípou.
Tedy Maruško, ještě toho kousek!
Kolikrát jsem si přála, aby tady kolem nás bylo víc vody, ale má to i své lepší stránky, to uznávám 🙂
Krásně jsi to napsala – tento týden budeme u Marušky pod atomkou (Šemíkovice u Rouchovan). Atomka je bezva věc, neb tam mají stálou pohotovost a jelikož budeme řádit na zahradě (která to po roční absenci moc potřebuje), je možné, že tam zajedem – tu se zaseknutým srpem v noze, tu s rozlámanou nohou z pádu z žebříku… Nicméně se na to moc těším (a taky doufám, že tam přece jen nebude tak vedro). Ale jinak doufám, že dojde i na výlety (ano, konečně se podívám na Epopej) a pokec a hlavně dobrou náladu. Léto budiž pochváleno…
P.s. se pochlubím – vynikající víkend zažila Terka. V sobotu třetí v Hamburku a v neděli první v Budapešti. To bylo slávy a ještě pořád z toho žijeme 🙂 🙂
No Ygo!!! Velká gratulace Terce a celému týmu, včetně hlídajících rodičů,dluchmajících blíže neurčený počet psů. 🙂 Sím Tě, jsou ty závody někde na netu? Já žasnu!!! Fakt obrovský úspěch, jsem šťastná s Vámi!
Ygo, moc a moc gratuluju tobě i Terce! Nebo Terce a tobě? 🙂 To je fuk. Máš skvělou dceru:))
A s Jenny se ptám, není někde na netu záznam?
A hezky si pobyt pod atomkou užij:))
YGO, Terce jsem už gratulovala na FB a s tou zahradou neděs! Buďte opatrní, pohotovost nepohotovost.
YGO, vřele Terce gratuluji, a rodiče mají právo se naparovat pýchou 🙂
Ó! Moc blahopřeju a tleskám! ♥
Terce moc moc gratuluji. Můžeš být pyšná máma (h) srdíčko
Milá Dede, popsalas to velmi přesně! Asi každý z nás máme na prázdniny vzpomínky z dětství a ty se nám vybavují i v dospělosti. Mám ráda místa, kam jsem jezdila jako dítě, či mládě. Mám ráda naší zahradu, obdivuju, jak roste, houstne, kvete a nejraděj bych si pořídila všechny rostliny, které se mi líbí, ale už se sem fakt nevejdou. Miluju chvíle prostého bytí, kdy si člověk uvědomí krásu okamžiku na příjemném místě. Kolem nás jsou lužní lesy a ty jsou plné havěti, kterou jsi popisovala a těší se na mě, aby se zakousli. Mám ráda, když je svěží letní den s modrou oblohou a čerstvým vánkem, nemám ráda vedro k padnutí, v tom si nelebedím. Mám ráda výlety po naší zemi. Mám ráda tento čas, je to jako úlevné vydechnutí. ❤
Blážo, proti lužním lesům jsou ty naše podhorské smíšené ještě procházka růžovou zahradou – pamatuju si na lužní lesy kolem Dyje včetně toho, že jsem byla prakticky sežraná:))
A máš pravdu, pořád ještě uvažuju červenci a srpnu jako o prázdninách:))
Každý, kdo jel v létě Lužnici, starou řeku, ví o komárech své :). U nás doma, ač máme řeku kousek, je od komárů téměř klid – řeka je tu tekoucí, bez zálivků a meandrů, takže nemají kde se líhnout. Na tohle máme štěstí…
Blážo, ty tvoje fotky Elbíčka, se západy slunce jsou dobře zapamatovatelné. Kdo by to řekl 😀 ,že v takové kráse číhají krvemilní Jožinové.
No jéje, obludy krvelačné! =D