Když tu a tam mám den či dva facebookový detox, udělá mi to dobře na duši. V praxi to znamená, že jsem někde mimo signál, na vandru, na cestách (to jsem bez Facebooku i týdny). Někde si prostě užívám reálný svět. V přírodě, v hospodě. Se skutečnými lidmi, a nikoliv virtuálními přáteli. Jenže pak se vrátím a Facebook vyloženě potřebuji. Ne nejsem závislák. Jen je to pro mě extrémně užitečný nástroj.
Je v módě na Facebook nadávat, že je plný nenávisti, krade čas a mění chování. Zvyšuje verbální agresivitu a zkresluje pohled na svět. To je pravda. Ovšem jen proto, že ho máte špatně nastavený. Je to stejné, jako nadávat na televizi, že dává jen hlouposti, přičemž na vašich 99 programech sjíždíte jen Barrandov, byť si můžete naladit History Chanel, National Geographic nebo český Prima ZOOM.
Jako bývalý admin skupiny s více než tři čtvrtě milionem followerů v desetimilionové republice a publicista zajímavostí z vědy vím, že když dáte jakýkoli post na FB, hrajete proti přesile. Jako člověk s aktuálně 2 784 followery jsem na tom stejně. Jenže toho se dá využít a Facebookem se můžete vzdělávat.
Zdobenec čtyřskvrnný. A nejen on
Zdobenec čtyřskvrnný (Trichius fasciatus) je poměrně běžný brouk z čeledi vrubounovitých. Příbuzný těch „hovniválů“, které dávnověcí Egypťané považovali za svaté. Fotil jsem ho na jedné z fotografických výprav na jižní Moravě, v přírodní památce Špidláky. Jako „pisálek“ chci mít fotky popsané, protože nikdy nebudu vědět, kdy je v médiích (pro širokou veřejnost) nebo u sebe na FB (např. album Vědecké okénko) použiju.
Zdobence jsem neznal, ostatně znám pouhopouhé promile ze zhruba 7 000 druhů brouků vyskytujících se v Česku. Dal jsem fotku do skupiny zabývající se brouky, která má přes 8 400 členů a odpověď jsem měl během chvíle. Když jsem tam posledně dal „nějakou, ale mě zajímalo jakou) ploštici, měl jsem odpověď v řádu minut i s upozorněním, že ploštice není brouk.
Díky tomu vím, že na snímku je klopuška rodu Acetropis, nejspíš A. longirostris. Teď jsme všichni chytřejší. Víme, že existuje ploštice a jmenuje se klopuška. Podobně to mám s motýly, rostlinami, zbraněmi či vysvětlením některých politických náležitostí.
K čemu je to dobré?
Když jsem se jako dítě nechtěl učit, říkala mi moje babička, že není dobré umřít blbej. Pro dítě argument nic moc. Dneska mě Facebook, respektive lidé a skupiny, které sleduji, učí dnes a denně. Svět je přehlcený informacemi a média, vědoma si zlatého pravidla, že „špatná zpráva je dobrá zpráva“, nás zahlcují negativním obsahem.
Zato Sarkastická čůza (cca 11 000 členů) nekorektním, jednoduchým humorem. Jako přesvědčeného ateistu mě baví jemný Křesťanský humor (33 000 členů), zvláště, když v něm jde o ukřižování. Jelikož se chci orientovat ve světě dezinformací (ty covidové byly fakt husté), sleduji České elfy (cca 14 500 členů) a jelikož mi záleží na stavu demokracie, tak mám zalajkovaný i profil Milionu chvilek pro demokracii (370 000 členů).
Hodně užitečné info a zajímavosti mi dává Historie válek (25 000 členů) a Historie techniky (6 200 členů). Politický bizár odhaluje Český institut pro urážení politiku (38 519 členů). A tak bych mohl pokračovat s fotografováním, cestováním, knihami…. Facebook můžete brát jako místo, kam si půjdete zanadávat nebo se poučit.
Sám ve svých postech často provokuji. Pokud je diskuze ostrá, ale věcná, tak byť s názorem nesouhlasím, tak ho toleruji a třeba i dalším dotazem rozšiřuji. Nikdo netvrdí, že mám patent na rozum. Pokud dojde k osobním invektivám, mažu a blokuji. V reálném životě bych se s debilem taky nebavil.
Je jen na vás, jak svůj čas a prostor na FB pojmete. Pokud máte pocit, že jde jen o nenávist, nadávky a negativní informace, nedivte se. Řekli jste si o to a algoritmus vám vyhověl.
Dede: Děkuju Topimu, vlastně mi mluví z duše – Alex mi to potvrdí, protože takto jsem ji na FB nalákala já 🙂 FB je dobrý sluha, ale může být nejen zlý pán, ale i podlý zrádce 😛 Všechno se pak odvíjí od toho, jak ho používáte.
A tak se dnes ptám – používáte FB nebo jiné sociální sítě? Co vám to dává? Co vám to bere? 🙂
Topiho sleduji už spoustu let. Můžu potvrdit vše co říká. Diskuze zejména pod jeho politickými statusy bývají bouřlivé, ale téměř vždy slušné a věcné.
Mě na FB baví ještě jedna věc – jak se občas na základě společných zájmů propojí moji přátelé z různých okruhů. I já jsem takhle získala několik virtuálních přátel a jsem za to vděčná 🙂
Uznávám, že FB může být někdy užitečný. My jsme tak třeba velmi rychle právě přes FB staršího syna našli a zkontaktovali vzdálené příbuzné za oceánem. I když by to šlo i jinak, dejme tomu klasickou poštou.
Já FB nemám, myslím, že bych na něj ani neměla čas. Jsem ráda, když mi vyjde na Dedeník a Zvířetník. Jediné, co mě trochu zviklalo, byla změna FB Klubu strakáčů na uzavřenou komunitu. Existují sice klubové stránky, kde lze nalézt všemožné informace i aktuality včetně fotek, ale diskuse probíhá na FB. Občas jsem tam nahlédla, bylo tam živo. Mrzí mě, že už to nejde, ale zatím jsem to nechala být.
Jé, zrovna tohle je zajímavé, hledání příbuzných přes sociální sítě. Já takhle nedávno našla kamarádku ze střední. Druhou doteď hledám 🙂
Už jsem na FB byla několikrát a taky zrušila několikrát,jednou se mi taky někdo do účtu naboural, moje chyba. Teď jsem tam chvíli s pár přáteli a synem, který ho má z obchodních důvodů, jako Bláža. Několik zájmových skupin sleduji, občas, na víc nemám čas. FB mi slouží.
Na facebooku sleduju dění u nás na dědině- webová stránka je jaksi polomrtvá- a pár přátel. Do diskuzí se zapojím málokdy. Miluju příspěvky Městské policie Přerov (Magnesii Literu za blog dostali právem).
Na Instagramu sleduju tu a tam výrobce ručně dělaných klubíček a nějaké zahrady. Mají hezký fotky a to je asi všechno. Sama tam nepřispívám.
Dobrý článek. Jsem pozorovatel v pár skupinách a mám minimum přátel – v podstatě teď už nikoho nepřijímám 🙂 , protože nakonec zjistím, že mne zahlcují různým balastem, který není pro mne dlouhodobě zajímavý.
A tady mám dotaz na Topiho – co je to za motýla? Myslím, že takovou výraznou kresbu jsem viděla poprve v životě
https://yga.rajce.idnes.cz/2022_Cerven_3_-_Na_louce/1541444658
Okáč bojínkový? (google)
Myslela jsem si to, akorát tam nevidím ta oka a ta kresba je tak ostrá…
Ano, měl by to být okáč bojínkový. Omlouvám se za pozdější odpověď, ale mám několik nových prací a virtuálno jde teď dost stranou.
To je krásný článek! Milý, vtipný a poučný. Děkuju, dneska jsem to potřebovala! ♥
FB jsem si založila z nutnosti, kdo podniká a není na sociálních sítích, jako by nebyl. Komunikuju se zákazníky, každý zákazník preferuje jiné soc. sítě. Je to dobrý pomocník a když si člověk vybírá, tak má to, co si vybral. 🙂
Dneska je to s Facebookem jako s televizí. Dost často pokud na něj někdo nadává a tvrdí, že ostatní lidé jsou na něm závislí a jsou tam pořád, pak si můžete být jistí, že naopak s trávením příliš mnoha času na FB má problém on. 😀
Tady je totiž rozdíl mezi aktivním používám Facebooku a konzumací obsahu. Facebook tady není pro uživatele. Je tady pro zákazníky, kteří chtějí prodat uživateli svoje produkt, a bohužel ne vždy jde jen o (ať už čistý nebo pofidérní) business. Úkolem Facebooku je udržet uživatele na platformě, aby zkonzumoval co nejvíce reklam. A bohužel, protože na spoustu uživatelů fungují hlavně prvotně signální sdělení, tak to podle toho taky vypadá. (Jinak si nedokážu vysvětlit, proč někoho tak dráždí, že sdílím vzdělávací akce.)
Mně osobně se na Facebooku líbí jedna věc – dají se odtamtud dobře exportovat akce do emailu a odtamtud jedním klikem do kalendáře, místo stahování ICS a jejich uploadování. Doufám, že tahle funkcionalita časem nezmizí, nenutí totiž uživatele zůstat na platformě, aby si udržel přehled, kdy kam jde. Druhá věc je Marketplace, ale to je dáno spíš množstvím registrovaných uživatelů – kde se sejde dostatek lidí a je snadné založit inzerát, tam seženete nebo prodáte kdeco.
Zkoušela jsem Instagram, ale ten funguje jinak a vůbec mně nevyhovuje – je vyloženě určený pro vizuální obsah. Takže ten nepoužívám, jen sleduju záchranné stanice. Před časem jsem tam našla právě nápad udělat z dětské ohrádky netopýří minivoliéru (kterou jsem sehnala nejdříve právě přes FB a druhou přes Dedeník:-D). Ale nic moc jiného se tam dělat nedá a Instaúžaživot, Instablogeríny a kýble reklam mě nezajímají.
TikTok jsem nakoukla a vzdala (navíc jeho majitelé jsou pofidární). Asi stárnu 😛
Teda zaujal mne první odstavec – ano, myslím si, že lidi moc čuměj na TV a FB. Jenom nevím jak si teda přeložit že s tím mám podle tebe problém já – TV nemám a FB viz dole.
Nevzpomínám si, že bys po jediné zmínce o FB během konverzace o něčem jiném na mě vyjela, že „přece jsem na FB od rána do večera“. 😛
Když tohle někdo udělá, musí to znamenat dvě věci: 1) stalkuje mě, 2) je tam sám ještě častěji a stíhá u toho hlídat, kdo je kdy online.
Je to vlastně docela děsivé.
Pokud na FB nelezeš, protože je to jako lednice (kdykoliv to otevřeš, nic nového tam není), pak je to holt asi proto, že tam pro tebe nic zajímavého není 🙂 TV taky nemám. Neměla jsem už v době, kdy to ještě nebylo cool a lidi na mě koukali jako na exota.
Na Facebook jsem trochu rezignoval, ve smyslu hledání nových věcí. Prostě úroveň prohnilosti přesáhla kritickou rysku. Především mi vadí, že Facebooku to je jedno, že je nástrojem toho nejhoršího oblbování lidí a prakticky hýbání světem na ne zrovna hezkou stranu.
Nicméně uznávám, že tam jsou i pěkné skupiny a taky v pár jsem. U několika jsem si myslel, že pěkné jsou, ale pak se tam začali exhibovat dezoláti. Někdy je to fakt složité, uzavřené skupiny a účty jsou asi dobrá věc. Veřejné zpravodajské servery už tam nemám, to se prostě nedá, teda pokud člověk nechce proklikávat diskusi a blokovat.
Facebook ale jako platforma je bohužel jediná, která:
– umožňuje sdílet dlouhé texty, s odstavci, čtivě formátované. Na twitteru a instagramu nemožné, na tiktoku ten text asi musíte odtančit
– umožňuje sdílet fotografie ve vysokém rozlišení, má slušný prohlížeč fotografií. Chtě nechtě, instagram s jeho pidi čtverečky je na nic a stories jsou jen taková dočasná blbina, to je to typické „můj milý deníčku“
– má solidní nástroje pro skupiny a pro události, stejně jako velmi jednoduchou tvorbu vlastní stránky. To je velice praktická sociální věc, dostupná každému, ne jen firmám nebo velkým influencerům.
Bohužel nejtěžší na Facebooku je najít racionální lidi. Naposledy jsem přesdílel něco od Patricka Zandla ohledně dopravy, choval se jak vůl a všechny zabanoval. Inu je třeba hledat dál
S tím hnusem máš bohužel naprostou pravdu. Jenže ten je teď všude – do diskuze na zpravodajské servery nechodím už roky.
Nedávno jsem v newsletteru Pod čarou (zajímavé to je, doporučuji) našla pár analýz a případů, kdy se právě na zájmových skupinách např. o architektuře začal šířit hnědý smrad. Už léta to vidím v ezoskupinách, ale tam jsem měla dojem, že to tímhle směrem směřovalo vždycky.
Všude. Skútry, drony, vtipy a vůbec nejhorší jsou lokální skupiny, tedy míst, měst, čtvrtí…co sleduju tak to fakt není jednoduchý a spíš jde o to jak moc aktivní jsou admini
Po dlouhém odmítání mne k tomu bratr asi před půl rokem v podstatě donutil. Jsem tam pod přezdívkou, „přátele“ mám 3 (přítel, maminka, bratr). Nikam nelezu, nic tam nepíšu ani nedávám. Chci-li znát brouka, ptám se „strejdy gůgla“.
To je samozřejmě v pořádku 🙂 U mě je to svým způsobem dané i tím, že jsem už roky veřejná osoba, svojí volbou 🙂 A pak, jsem zvědavá 😛
Je fakt, že třeba Instagram jsem nikdy nezkusila, ani na něj nekoukám, na Twitteru mám účet (kvůli Dedeníku), ale nepoužívám ho.
Na FB jsem už spoustu let, i když ty první roky jsem tam nebyla pod svým jménem – to jsem změnila až s Dedeníkem.
Základem jeho používání je nikdy z něj neudělat „deníčku, můj deníčku“, pokud si nejste zatraceně jistí, že hlídáte všechna zabezpečení – od výběru přátel po nastavení, co smí kdo vidět.
Já ho používám vlastně jako Topi – jako přehled vybraného tisku, sleduju zajímavé a inspirativní lidi a zaregistrovala jsem se (takřka na sto procent jen jako pozorovatel) do skupin, kde mě něco zajímá. Jen těch historických, co se najde! Dokonce jsem si zaškrtla i novodobé gladiátory, protože se podrobně vrtají v historii starého Říma 🙂
Moc ráda mám překladatelskou skupinu „kolik třešní tolik višní“, kde sice mohu sledovat debaty jen o angličtině (jinému nerozumím), ale člověk se ohromně poučí. Já vím, že mám velkou pasivní slovní zásobu, čtu anglicky prakticky cokoliv (kromě slangů), ale vím, že přeložit do dobré češtiny bych to v mnoha případech nedokázala. A tady vidím, jak komunita společně řeší všelijaké překladatelské špeky 🙂
Jo a Kantorkovy vtipy nebo pohanský humor taky stojí za to 🙂
Takže kromě „vážných“ věcí se mi na hlavní stránce objevují koně, plachetnice, sloni, němečtí ovčáci dlouhosrstí a dokonce i náklaďáky – skupina Tatra je Tatra. Tam to není kvůli autům, ale hlavně kvůli myšlení lidí, kteří tam jsou. Kde jinde potkám člověka, pro kterého setrvačník zpívá?
Ne, že by mě FB neštval, ale ty výhody zatím převažují.
Jo a po letech jsem tak v kontaktu se spoustou bývalých kolegů – a někdy i spolužáků, přestože většina z nich zůstala na rozdíl ode mě v Praze. 🙂