Je to jen obyčejný stánek, stojící v Jaroměři hned vedle nepříjemně rušné hlavní silnice spojující Hradec Králové a Náchod. Žádný střed města, žádná pěší zóna, okraj nevelkého sídliště u nádraží. Ale fronta je tam prakticky pořád. A co se tam prodává?
Zmrzlina. Vynikající zmrzlina. Originální neboli domácí – žádný řetězec. Ale ani to není všechno. Dnes se prodává spousta dobré zmrzliny a tady v kraji je navíc doma zmrzlina Opočenská, která taky stojí za to, pokud máte rádi točenou (a prodejce ji nešidí :P). Čím to je, že zrovna tady získávají zákazníci se skvělou zmrzlinou i potěšený úsměv?
Asi už dávno tušíte – ano, prodávají tu zmrzlinářky, které jejich práce těší, které se mezi stovkami natočených kornoutů stále dokážou usmívat, doporučovat, povzbuzovat k experimentům, a dají i ochutnat!
To jsem tam tuhle podezíravě obcházela nabídku meruňkové zmrzliny (meruňkovou a jahodovou mají dřeňové, čokoládovou a vanilkovou smetanové, a navíc je výborná jogurtová:)) a prodavačka si toho všimla.
Ani nevím, jak se to semlelo, ale jak jsem uznala, že nemám zásadní námitky proti meruňkám, podávala mi najednou s úsměvem do ruky kornout s ochutnávkou meruňkové a jogurtové zmrzliny a povídá: „Jen to zkuste! Dělá nám ji ten samý cukrář, co tu jahodovou a je výborná!“ No, to víte, že jsem ochutnala. A byla výborná:))
A proč to všechno píšu. Člověk tak často naráží na příšerné služby, že zůstává v údivu stát a říká si – že to majitel takového obchodu či třeba hospody trpí? Copak neví, že takové jednání mu už dnes projde jen u zoufalých zákazníků, kteří dejme tomu v dané lokalitě a hodině nemají na vybranou? Nebo… že by majitele ani nezajímalo, jak se jeho personál k zákazníkům chová?
No a pak narazíte na místo, kde si vás hýčkají, kde vám vycházejí vstříc a ještě navíc (obvykle) nabízejí kvalitní zboží. Kdo by odolal? A právě do takových míst se rádi vracíte. Protože tam se prodává systémem „win-win“ – neboli, tady se nešidí a vyhrávají oba – prodejce i zákazník.
A tak se dnes ptám: Máte někde ve svém okolí nebo na trasách svých cest podobná zastavení? Obchody, restaurace, stánky, hospody či motoresty, kam se rádi vracíte? Co vás příjemně překvapilo – pokud jde o služby? Pojďme si tentokrát povídat o skvělých prodavačích:))
Jo a jedna prémiová – jaké příchutě zmrzliny máte nejraději? Zkoušíte nové nebo jste věrni těm oblíbeným? 🙂
Zmrzlinu „do kornoutu“ kupujeme vlastně jen u jednoho stánku cestou do divadla v Montgomery. Jinak z různých fastoodů jen jejich „Shaky“ – buď se tam cestou domů zastavíme, nebo pro ně manžel v létě zajede a doveze (máme tu dost výběr).
Zmrzliny ráda zkouším různé, ale nejraději mám asi nějakou s ořechy či mandlemi (čoko či kávovou), kakaovou, to jsou nejčastější, které manžel kupuje v krabicích domů. A vanilkovou navíc, aby byla na karamelový pohá, nebo s ovocem. Ale když si pro nějakou zajedeme „posedět v cukrárně“ a vidím tu spoustu druhů, dám si ráda pistašiovou, nebo jinou lákavou. Tady (a asi i u vás) si mohou požádat o „taste“, kdy dostanu takovu titěrnou dřevěnou lžičku jíž prodavačka nabere a dám ni ochutnat – klidně i dva nebo tři druhy.
Maričko, když jsem viděla v Americe velikost místních „shaků“, netroufla jsem si je koupit – měla jsem dojem, že pak bych se už třeba nemusela vejít nejen do kalhot, ale i do auta:))) Ale vypadají lákavě, to jo 🙂
Hm.Míša z Plzne určite zná v Ríme tu zmrzlináreň,kde majú 150!! druhov zmrzliny.Tak to je peklo.Polhodku som to študovala a nakonies som si dala svoju klasiku tmavá čokoláda,citron a cherry.
U nás v okolí sú zmrlinári Macedonci.A robia fakt výbornú,doprajú veľké kopčeky a majú spústu druhov.Teraz si často dávam granátové jablko/vymenila som stred kornútka-citron za gr.jablko.A potom kilečka nabiehajú a nabiehajú…To je tiež peklo
V Košicích byla vždycky „jugoslávská“ zmrzlina, kdo to má ve skutečnosti, to netuším. Ale zmrzliny jsou úžasné a je tam spousta druhů. Jen já si maximálně líznu od Martina (viz má odpověď Maričce:)) Jo, Verenko, je to peklo! 😀
Ano znám.
Také jsme chodili do Palazzo del Freddo. Tam je veliký výběr a chodí tam Italové.
A k příchutím…no klasika, ale jeste bych si chtela dat tu peprmintovou , co jsem mela na Mallorce…
A treba v Bystrici nad Pernstejnem, jsme s Alikem objevily cukrarnicku a tam meli MRKVOVOU…podivaly jsme se na sebe, vzpomnely si na vtip o zajicovi a brecely tam u stolecku smichy…
Sharko, já neznám vtip o zajíci… 😛
Přijde zajíček do cukrárny a ptá se: „Máte mrkvovou zmrzlinu?”
„Nemáme,” odpoví prodavač.
Druhý den je tam zajíček zase: „Máte mrkvovou zmrzlinu?”
„Nemáme.”
A třetí den: „Máte mrkvovou zmrzlinu?”
„Nemáme.”
Prodavač už je z toho na nervy a tu zmrzlinu mu koupí. Zajíček zase přijde a povídá: „Máte mrkvovou zmrzlinu?”
„Máme,” odpoví prodavač.
A zajíček řekne: „Ta je ale hnusná, co?”
Bezva
Já to znám jinak – vystresovaný prodavač dá před krám ceduli „mrkvová zmrzlina není“. Přikluše zajíček a ptá se:“vy jste měli mrkvovou zmrzlinu???“.
😀 😀 😀
Tak ten jsem fakt neznala:)))
Minulý týden jsem měla zmrzku směs mrkev, jablko, zázvor: mňam
Jo, to zní skvěle – osvěžující musela být 🙂
Skvělý prodavač je poklad a uznalý zákazník taky. Bůhvíproč mají lidi dojem, že když někdo pracuje v obchodu jakéhokoli druhu, má dojem, že chce prodávat málem i o půlnoci. Jinak vám přijde normální volat o půl osmé večer obchodní asistentce, kdy budeme prodávat slepice?
Nepřijde. Ale já jsem uznalý zákazník:))
nepřijde. v půl osmé slepice spí a obchodní asistentky je nemají co budit 🙂
😀
Jinak musím uznat, že je to umění – být k zákazníkovi proaktivní (tedy nabízet zboží, jídlo a tak) a zároveň neobtěžovat. Být zdvořile přátelský a ne žoviálně vlezlý.
Je jasné, že být dobrým prodavačem/ číšníkem, servírkou je prostě řemeslo a částečně i umění, se kterým se minimálně já až tak často nesetkávám. O to milejší je překvapení, když se to povede 🙂
U nás máme nejlepší i cenově přijatelnou točenou zmrsku u benzinky, v Českém Dubu. Na náměstí mají kopečkovou opočenskou a v kavárně ani nevím jakou mají, otevírají až odpol. a to už se mi nikam nechce.
Maruško, jak chápu tu poznámku o odpoledni:)) Já obvykle spojuju vycházku s Ari s nezbytnými nákupy ve městě (jezdíme přes město cestou k vycházkovým trasám), což obvykle stíhám tak plus minus o půl jedenácté až jedenácté. Abych jela do města znovu odpoledně, to se prakticky nestane… 🙂 Tedy pokud nemusím 😛
Dede, to je přesně moje doba na nákup, poštu, lékárnu atd. Odpoledne si nevyberu chleba, jogurty, to musím brát co je. My jsme malé městečko. A když jedu do druhé vesnice tak je to totéž ale bez zmrzliny 🙂 , zase je tam vynikající řezník /tam ani ne jednou za týden/. Nejezdím každý den, jen jednou nebo dvakrát za týden.
U nás v sámošce nejsou špatně zásobení, ale jen dopoledne. Odpoledne jako pracující kupuju to, co zbylo..
Jo, tak je to v COOPech kolem taky.
potvrzuju,jak ve Strážku, tak i v Ronově nad Doubravou…
zmrzlina: Slatiňany, na konci hlavní cesty směr Nasavrky, po pravé straně- U Málků (luxusní zmrzlina)
Konecchlumí – U Patřínů – super vanilkovo-jahodová
a ráda se zastavím v Údavách – U Pecinů, dobře vařej 😀
Sharko, tu ve Slatiňanech znám! V době aktivního stopování jsem tudy jezdila relativně často a mít či nemít zmrzku záleželo na to, jestli seč dalo (nedalo:)) v dostupné vzdálenosti zastavit 🙂
ano, parkování je problém i když funguje obchvat, všichni si rádi zajedou….