HOST DEDENÍKU – 814151: Proč by řidiči mohli dát veřejné dopravě šanci?

A teď to vezmeme z druhého pohledu. Proč je fajn občas tou MHD nebo veřejnou dopravou jet? Proč i přes všechny ty občas nervy drásající vlastnosti veřejné dopravy má smysl ji dávat šanci i z jiného důvodu, než že potěšíte svého ekofanatika od vedle? Protože:

 

Alkohol!

Co jiného by v ČR měla být #1 než alkohol? Neřešit kolik jste toho vypili a zda už vám vyprchal alkohol. Neřešit, zda budete příliš ospalí a v plném vědomí. To je vlastně fajn, a nechápu že dopravci tuhle výhodu neakcentují. Už jen to, že si v práci můžete dát panáka s kolegou, když slaví narozeniny, že potkáte v tramvaji kamaráda a zajdete na jedno, tyhle výhody jsou fajn.

 

Vnímáte více život kolem sebe

Tohle asi není výhoda úplně pro každého, ale přiznejme si, že v autě jste prostě zavření v plechovce. Váš pohyb po městě spíš připomíná videohru, kdy na monitoru (zde v okýnku a zrcátcích) vidíte svět. Vaše sezení v autě je stejné ať jste v Praze, Brně, Vídni nebo Miláně. Ve veřejné dopravě je život reálný, lidé pokaždé jiní, lidé se různě baví, různě reagují, různě vypadají a pokud vás vysloveně něčím neobtěžují je to vlastně hezké občas vidět a nasát atmosféru i kdyby domácího města. Pro člověka, co denně jezdí autem může být jízda tramvají “doma” úplně nový sociální zážitek. Stejně tak cesta vlakem nebo vesnickým autobusem, najednou cestu vidíte úplně z jiné perspektivy.

 

Zdraví

Jestli se něčeho bojím u auta, tak aby ze mně neudělalo “Američana”. Toho, co musí i ke schránce autem. Přiznejme si, že pokud jezdíte autem, moc toho prostě nenachodíte, pokud vyloženě nejedete za sportem nebo výletem. Parkujete u domu a zastavíte co nejblíž cíli. A těžko se budete vracet jinak, protože se musíte vrátit pro auto. Já sám nechci do práce dojíždět autem, to je cesta do pekel a ráno se každý pohyb počítá. Jen považte, z domu, sednout do auta, sednout do práce (pokud jste kancelářští), sednout do auta, sednout domů. A z toho všeho sezení jste akorát unavení.

Ona ta veřejná doprava je celkem pohyblivá. Na zastávku dojít, přestupovat, u vlaků se občas i projít po voze, dojít si na WC nebo pro občerstvení, musíte dojít na nástupiště a z nástupiště, všechno se počítá. Navíc i ten pohyb v počasí dělá člověka trochu odolnějším. A nejlepší je, že se nemusíte vracet na stejné místo a část jít pěšky nebo na sdíleném kole (jsem si vědom, že touto větou jsem moc lidí nemotivoval), což člověk ocení hlavně v centrech měst, kde parkovat jde velmi omezeně, ale je to protkané sítí zastávek MHD. Dojít někam a říct si “už bych jel domů” a do pár metrů mít zastávku MHD místo kilometru vracení se k autu…

 

Nemusíte řídit

Celkem klišé, řada lidí řídí ráda. Já taky. Ale určité výhody to má. Můžete se věnovat nějaké práci nebo i zábavě. Pokud cestujete ve více lidech je to o to lepší. Také můžete spát, být unavení, vyčerpaní, jen nesmíte přejet svou zastávku.

Navíc tu máme extrémní případy, kdy i řidič rád využije služeb veřejné dopravy. Předně ta únava a noc, cesta přes noc fakt není nic zábavného. Naneštěstí na delší trasy u nás příliš nočních spojů není a je to opravdu škoda. To je přesně to období, kdy by bylo bezpečné neřídit! A dát lidem alternativu, řada jich i ráda využije.

A pak sníh a hory. Jeli jste někdy autem do lyžařského střediska? I ostřílený řidič dokáže být v koncích. Stačí aby víc nasněžilo nebo více klouzalo a zažijete horké chvilky. Začne vám to prokluzovat, někdo před vámi zapadne, nebude kde zaparkovat, protože nebyly řádně prohrabány všechny parkovací místa, prostě se tam může stát strašně moc, o nehodách nemluvě. Tady je volba nějakého skibusu nebo ještě lépe vlaku úplně jasná. Jenže světe div se, k řadě ski areálů a populárních horských míst prostě veřejná doprava pořádně nejezdí.

 

Minimalismus

Uznávám, tohle je trochu moc “bio” téma. Ale fakt, že do auta všechno dáte a díky tomu v něm táhnete kdejakou blbost, a že můžete u nákupáku neomezeně nakupovat, může vést jak k většímu utrácení, tak k vnitřnímu chaosu. Vzít si jen tak málo, kolik skutečně potřebujete, dělá i ten život (a peněženku) jednodušší. Občas je fajn řídit se heslem “co nemám, nepotřebuju”.

 

Náklady

U veřejné dopravy je cena vidět hned, u auta až při tankování. Komu to počítá déle si ani neuvědomí kolik ho vlastně cesta autem stojí. K tomu se často připočítává i parkování. Někdy stojí za to popřemýšlet, jestli ta veřejná doprava není lepší, třeba si dojet k páteřní lince a tu použít, pokud doma “nic nejede”. Jasně, ve 4 autem po městě se většinou MHD nevyplatí, ale zas třeba taxi občas jo.

 

Přeoptimalizovanost

To zní divně, co? Navíc optimalizovat se dá i s veřejnou dopravou, a to hodně brutálně, ale to je doména pár zapálených jedinců. To, co myslím je ten pocit, že autem stihnu víc a ještě víc a ještě víc a dopadnu jak Správa železnic s jejich vybájenými jízdními řády během výluky. Vídám to mnohde, jak lidé chtějí s autem vymačkat co nejvíc, stihnout nejvíc schůzek, nakoupit na pěti různých místech, a mezi tím ještě zvládnout několik telefonů. Zpomalení není na škodu, a možnost, že všechno se nemusí stihnout je určitě zdravá.

 

Ve skupině jste si blíž a rovni

Cestování autem ve skupině má krom nesporné výhody dělení nákladů i jednu značnou nevýhodu: jste dost oddělení od sebe a každý v jiné pozici. Řidič určuje tempo a směr jízdy, ovládá hudbu apod., ale že by mohl dělat něco jiného než mluvit, to se říct nedá. Spolujezdec mluví s řidičem, ale už komunikace s “těmi vzadu” je složitá. Zatímco především ve vlaku jste si tak nějak rovni, za jízdy si můžete i měnit místa, můžete hrát hry, můžete si ukazovat fotky, můžete bavit děti šarádami, můžete si ukazovat věci z okna, můžete i společně něco popíjet (u nás i alkohol), prostě můžete se bavit. Všichni, naráz, interaktivně, jen s respektem k ostatním cestujícím. Když toto vyjde dobře (skupina lidí, dobré zázemí nejlépe kupé vlaku a bezproblémová cesta, k tomu třeba možnost zajít do jídeláku nebo minibar) je to neocenitelná, skvělá cesta, po které nikdo nebude unavený. A v podstatě nejste početně omezeni!

 

A další

Dá se vymyslet ještě více důvodů proč zkusit veřejnou dopravu. Třeba, že se o auto nemusíte bát, že na výletě nemusíte vymýšlet okruh, ale můžete někam dojít, že si můžete dát oblíbené menu v jídelním voze, že můžete spát nebo dokonce jet spacím vozem, že projdete i méně populární místa, která byste jinak minuli, že to bude bavit děti. Záleží na vaší relaci a vašem nastavení.

 

Závěr

Pointa tohoto mého elaborátu je, že veřejná doprava neumí akcentovat své výhody pro řidiče, neumí jim ani jít naproti a už vůbec neumí vyřešit důvody kvůli kterým mnozí do veřejné dopravy jen tak nenastoupí. Je to škoda, za kvalitní dopravu budeme rádi určitě všichni. Ale také musíme pochopit, že nikdy nemůže být veřejná doprava ideální, ani ve Švýcarsku není, proto auta mají smysl a bojovat proti nim je boj proti lidem. Nicméně stojí za to nenechat se odradit ekologickými šílenci, a i když nás tou agitací otravují, tak tu veřejnou dopravu občas zkusit, aspoň trochu a najít si tu míru, kde to může i pro vás dávat smysl.

 

A tady je otázka. Každý najde důvod, proč použít auto a nepoužít veřejnou dopravu. Ale co by ve vašem případě musela veřejná doprava nabídnout, abyste jí dali v nějaké ze svých běžných tras, kterými cestujete, šanci? Nebo dokonce nějaká trasa chybí? Měla by ta trasa pro “vás” šanci? Diskutujme.

 

První díl najdete zde a druhý tady.

 

Aktualizováno: 18.5.2022 — 23:29

40 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Řídím blbě a nerada. Naštěstí řídí dobře a rád MLP. Tady na vsi si to bez auta neumím představit, i když tady jezdí vlaky z Plzně a do Plzně, dál potom směr Žatec, Most. Ale !! Dojedu do Plzně na nádraží a co pak? Obvykle tam jezdíme na větší nákupy, nebo k lékaři. Neumím si představit, to absolvovat MHD.
    Když jsem chodila do práce, využívala jsem MHD denně, ale měla jsem nejdřív jednopásmovou (jen po Mostě) posléze třípásmovou (Most a Litvínov) lítačku a kupovala jsem celoroční, abych nemusela hlídat, kdyže si mám koupit nový kupon. Takže mi bylo jedno, kdy a do jakého autobusu nebo tramvaje hupnu. Dálkové spoje jsem nevyužívala, jen občas služebně do Ústí nebo do Prahy, ale to nebyl problém.
    Upřímně řečeno – lituju každého, kdo musí vlak nebo Bus využívat denně, cožpak ve městě, ale z malých (i z těch větších) vesnic je to spíš za trest.

  2. To já jsem nebyl líný jezdit autem 🙂 – protože do garáže to mám dál než na zastávku autobusu a protože přestup z autobusu na metro na Černém mostě je asi tak pět metrů, zatímco přestup z auta na P+R Rajská zahrada na metro je přece jenom pár desítek metrů – mimochodem na Náměstí Republiky jsem z metra vylezl nahoru, přešel do sousedního baráku a byl jsem v práci 😀 …

  3. Možná, až budu bydlet ve městě tak velkém, že nedojdu kam potřebuju, až mi ukradnou všechna kola, nebudu mít sebou psa ani tašku tak těžkou, že s ní nebudu schopná pobíhat, tak potom možná … Možná zkusím zjistit, jak se vlastně dá taková jízdenka na cokoli pořídit.
    Bude to asi vyžadovat mobil, přihlášení, platební aplikaci, nějaké to heslo … Nevím.
    Naposledy jsem formálně zkusila připlánovat vlak do výletu v sobotu. Ále jenže. Mezi Tanvaldem a Smržovkou je výluka. Někde tam jezdí náhradní autobus. Nenašli jsme žádnou cedulku AUTOBUS ZDE. Tak jsme šli do kroužku, jako vždycky.

    Dokud jsem na vesnici budu jezdit autem, na skútru, na kole, ale podle vlastního jízdního řádu 😀

  4. Já jsem bydlela na kraji Prahy, takže dojíždění do práce MHD bylo normální. Taky jsem se docela dobře orientovala v tom, čím a jak se dostanu kam chci. A to ještě nebyl internet. Pak jsem se přestěhovala na Jižňák, a to znamenalo jezdit metrem. Chvíli mi trvalo, než jsem překonala tu fobii, podobnou té z výtahů. Na Sokolovské jsme měli přestoupit na B, ale to jsem vždycky přemlouvala MLP, abychom jeli tramvají. Prostě chtěla jsem vidět lidi, co se kde změnilo, a prostě jsem si připadala víc uprostřed dění.
    Pak jsem utekla sem, ddo malé vesničky u Kolína a začala jsem dojíždět vlakem. Vůbec to nebylo špatné. Musela jsem se sice dostat autem na nádraží, tam urvat místo na parkování (kolem šesté hodiny to ještě šlo), na nádraží si koupit čtení do vlaku a u stánku obloženou housku. Ve vlaku jsem střídavě koukala ven, a nebo četla. Dokud se nezačal upravovat koridor Praha – Kolín, nemělo to chybu. Pak to spojení bylo trochu horší. A někdy se dostat vlakem domů bylo vyloženě dobrodrůžo.
    Jedna z nejhezčích delších cest vlakem byla do Břeclavi, když jsem si jela do útulku pro kotě. To se člověk jen „kochal“ tím, jak je u nás hezky.
    Jinak v mládí, na dovolenou k moři, jedině vlakem. Vždyť toho bylo tolik ke koukání. A že se jezdilo 3 dny a 2 noci. Na některá místa jsem se vyloženě těšila. A zpáteční cesta byla taky super. Sledovala jsem, jak se krajina pozvolna mění, a když vlak začal projíždět kolem krásně zelených, často ještě kvetoucích luk, a šťavnatě zelených lesů, bylo jasné, že jsme doma. Autobusem jsme zezačátku byli párkrát v Řecku, bylo to rychlejší, ale nepohodlné. A kdybych ještě dneska měla někam dál jet, tak jedině vlakem. Auto by bylo sice rychlé, ale v podstatě velmi zavazující.

    1. Je to krásné a dá se toho vymyslet mnoho, ale kdo má tolik dovolené, aby si mohl dovolit jet 3 dny vlakem tam a 3 dny zpět?

  5. Sleduji na ZOOMu seriál „nekrásnější vlaky“ nebo tak nějak se to jmenuje a úplně závidím těm, co se vezou krajinami. Tyto vlaky jsou pohodlné,pohostinné,pěkně výpravné atd. Tak to bych si moc přála se nějakým takovým vlakem projet napříč Českem a taky kousek dál. Jinak k autu přistupuji pragmaticky, na dědině by to bylo v seniorském věku bez auta zlé ať už jde o nákup na delší dobu,či cesta k lékaři.Taky vozím psy k vetovi a na stříhání, tam všude nikdy nevím jak to dlouho bude trvat,nemohu být se na veřejnou dopravu spoléhat.

    1. Nejkrásnější vlaky jsou krásné a pohodlné, ale v západní Evropě pekelně drahé. Nicméně takový vyhlídkový vlak v ČR by se hodil. S panoramatickými vozy. Krásných tratí máme spoustu, gastronomie je v ČR také na vysoké úrovni. Takový vlak by rozhodně byl trefou do černého. A mohl by jet klidně celým Česko-Slovenskem

      1. Přesně!!! Se divím, že to nějaké ty dráhy,zatím nenapadlo! Docela ráda bych si i pekelně zaplatila! 🙂

        1. Teď jste mi připomněli jednu Francisovu detektivku, kdy se přes Kanadu vydávají v transkontinentálním dostihovém vlaku účastníci dostihového turnaje – jeden z vagónů je vyhlídkový se skleněným stropem. Něco takového kdyby jezdilo Evropou! Za české a moravské krásy bych si též něco zaplatila.

        2. Ono něco mááálo dělá Vlakfest z Brna (ale i Prahy). Mají docela pěkné akce jako „vlakem do neznáma“, „vlakem okolo Prahy nebo Brna“ a mají dokonce saunovací vůz. Každý rok také vyráží s Žiwell expressem a jezdí kolem ČR a ve vlaku jsou koncerty, přednášky a další akce, samozřejmě vždy je součástí i pípa a občerstvení

  6. Jedna věc mě od dopravy hromadné odrazuje- často cestuji se dvěma kavalíry. Dvě psice 8 a 10 kg, pro vlak jakž takž přijatelné, dálkový autobus mě s nimi nevezme- už proto, že jsou dvě! Navíc na krátkém čenichu téměž nesedí náhubek, nesmějí zatřepat hlavou, což je taky problém…

        1. Coby starý mamlas neumím už ani správně odpovědět – to mělo samozřejmě být pod Matyldou …

  7. Dneska jsem služebně najezdila dost po Brně a okolí- a doprava tady jakž takž funguje ve všech směrech, jenže bych tím cestováním strávila většinu pracovního dne. Nejsdřív busem na vlak, vlakem do Brna, po Brně MHD, pak se nějak dostat do Kuřimi a zase zpátky. To je masakr. Autem cca za dvě hodiny i s čekáním na úřadu.

    1. Je to o plánování, někdy se vyplatí po Brně jezdit jen MHD a auto nechat na jednom místě

      1. Právě že to je v Brně jen jedno místo a zbytek je ookolobrněnský, od jihu z dědinky až do Kuřimi přes Brno (úřad) a zase zpátky (už bez Brna), což je fakt problém. Navíc dost často vozím v kabelce různé vzorky od krve až po celá mrtvá kuřata do různých laboratoří…

        1. Hm, představuju si, co by si o tobě pomysleli lidé, kdyby ti čistě náhodou vypadlo z kabelky mrtvé kuře. A třeba bylo černé 😛

  8. Všechny důvody mají něco do sebe – včetně té amerikanizace:)) Přiznám se, že jsem amerikanizována z velmi pragmatických důvodů – život na malé vesnici bez čehokoliv, kromě dvě hodiny denně otevřené pošty, k takovému způsobu života prostě vede. A souhlasím, že v Praze, kdy pobíhám městem s využitím MHD toho nachodím stejně nebo víc než doma – a to v to počítám pravidelné vycházky se psem Jenže v rámci efektivity života mi hromadná doprava vychází jen na ty výlety…

    1. Ona neamerikanizace znamená i to autem nejet do destinace, ale třeba na nejbližší páteřní linku, ale stejný problém může být v destinaci pokud jde o pohyb.

      1. Jenže to by u těch páteřních libek musela být dostatečně velká parkoviště a jsme zas tam, kde jsme byli 😛

  9. no, auto mne zachraňuje od toho pití…je jednodušší říct – řídím, než ne,díky,já si nedám….
    to první je chápáno,to druhé moc ne….
    ale i tak mám za sebou nezapomenutelnou jízdu vlakem Praha-Varna a zpět, Děčín – Michalovce, busem Brno-Zvonařka – Podgora,Chorvatsko a zpět. ….

    1. Jo, u nás nepít alkohol znamená, že jsi divná a řízení auta je vedle kontraindikace s léky asi jediný důvod k nepití, který lidé vezmou bez zbytečných otázek.

    2. Občas je to fajn důvod, občas prokletí. Třeba když jsem autem v Brně a potkám někoho známého…

      1. Je fakt, že člověk může vypít jen omezené množství kafe za den a obecně je nabídka nealko nápojů (s výjimkou vody, ale tu piju pořád) v podstatě sladká. Což nevadí, když to člověku chutná a nemusí si hlídat kalorie. Jinak je to bída. A to se situace už výrazně vylepšila s bezalkoholovými ovocnými pivy – ale i ta se člověku rychle „opijí“ 🙂

        1. teď je limitka birell máta citron, je dobrej…k malinový bireládě se propíjím, je to nejdřív divný a pak bomba..když je dobře vychlazená….

          1. V obchodě jsem viděla Birrel višeň s něčím… ostružinou? Nekoupila jsem si to, jen zaregistrovala 🙂

            1. Můj favorit je Černý citron Litovel a Birrel Polotmavý citron. Řídím dost, tak přes den nepiju ani tehdy, když neřídím- zato večer si skleničku dám ráda.

  10. Tahle část je o mně. Když jsme kdysi auto prodávali, bylo to – kromě skutečnosti, že jsme potřebovali peníze na stěhování do většího bytu – hlavně proto, že jsem auto začala nesnášet.
    Nebezpečí amerikanizace jsem cítila akutně: ne že bychom jezdili do práce a na nákup za rohem, ale o dovolené jsem měla pocit, že jen jezdíme a nic pořádně nevidíme. Na výletě se vždycky vracet k parkovišti…
    O hromadě zbytečností, co jsme vezli, nemluvě.
    A řídit mě netešilo. A ráda chodím.
    Auto má svoje výhody, ale jako cestující si (moc) nestěžuju.

    1. To jsem tak měl cca do 28, auto jsem nepotřeboval, orientoval jsem se jako cestující nadstandardně a žil jsem v režimu, že nic jiného neexistuje. Dojít na zastávku, přestupovat apod. pro mě bylo naprosto normální.

      Přesně tyhle nevýhody auta velmi vnímám a i když jsem ho pořídil díky výhodné nabídce, tak byl důvod se spíš naučit řídit, abych někdy mohl do Ameriky než že bych ho potřeboval tady. Byl to pro mě spíš doplněk veřejné dopravy. I když auto řídím aktivně, tak třeba do práce jsem teď přijel na Rekole a rád si i od něj odpočinu. Nicméně myšlení mi to změnilo, 5 nebo 10 minut na zastávce už je „kde bych byl autem za tu dobu…“. Proto jsem taky sepsal toto

      1. Vyrůstala jsem v Praze, ježdění hromadnou dopravou pro mě bylo naprosto normální – i na dálkových trasách. Bodejť ne, když jsme měli režijku:)) Takže jsem si vyzkoušela opravdu všechno možné. Pražskou dopravní síť jsem znala natolik dobře, že jsem na střední i na vejšce dokázala z hlavy radit mimopražským spolužáků, ať se potřebovali dostat kamkoliv.
        Kdybych stále žila v Praze, asi bych u toho zůstala… I když asi už bez dálkových cest. Tam je ještě jedna věc navíc a to jsou zavazadla. Pokud má někdo trvalé potíže s páteří, váží každé deko, které musí nosit. V tomto ohledu je auto prostě nej:))

        1. Jakmile přijdou jakékoliv zdravotní potíže nebo i malé děti či těhotenství, veřejná doprava nemá šanci, nemá co nabídnout.

  11. Každý kraj v ČR kromě Zlínského má nějakou vlastní síťovou jízdenku, většina i nějakou skupinovou, na kterou jde cestovat celý den čímkoliv po kraji. Doporučuji vyzkoušet na nějaký výlet. Levně jde zažít opravdu moc fajn den a poznat nová místa „v sousedství“.

    Za mne nejlepší nabídky má IDSJM a l, IREDO, DUK a IDOL i s přesahy do zahraničí, DPP a PID jsou zajímavé rozsahem, velmi slušný je i ODIS a IDSOK byť jejich nabídky je problém najít

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN