BTW: Velikonoce aneb s radostí v srdci

Milý čtenáři, dovolte mi popřát vám ty nejhezčí Velikonoce! Ať je strávíte přesně tak, jak máte rádi. Klasicky nebo výlety do přírody, když už se nám konečně otepluje. A pokud jde o svátky samotné, také stojí za zamyšlení. Pojďme to zkusit 🙂

 

Tento článek píšu na Zelený čtvrtek, první slavnostní den Velikonoc, kdy zvony odletěly do Říma. Když jsme si s nyní osmiletým Patrickem na to téma po chatu psali, moc se mu ta myšlenka líbila a byl přesvědčen, že všechny zvony se slétnou ve Vatikánu – však je to centrum města! A on tam přece loni s dědou byl a všechno viděl. Napsala jsem mu, že to bude nádherné zvonění, až všechny najednou pozdraví, a on zatoužil tam být. Potom ale napsal něco, co mě dojalo: „Škoda, že tam teď nejsme, ale aspoň si to užijí místní lidi…“ Hned bych ho objala, kdyby nebyl tak daleko! Je to úžasné mít gramotné vnouče:))

Z křesťanského pohledu je Zelený čtvrtek dnem milosrdenství a obdarování. A víte, co mě napadlo? Že tady u nás slavíme Zelený čtvrtek už od února, kdy Putin zaútočil na Ukrajinu a naprostá většina našich lidí začala tamním obyvatelům, postiženým stále většími krutostmi a hrůzami, sami od sebe aktivně pomáhat. Penězi, činem, darovanými věcmi, myšlenkou, modlitbou. Něco vám řeknu, už dávno jsem na „naše lidi“ nebyla tak hrdá, jako jsem teď!

Vím, že tu jsou závistivci, věční remcalové a jedinci, kteří vždy musejí jít proti mainstreamu, i kdyby to znamenalo schvalovat genocidu. Jenže jich je díkybohu o mnoho, ale fakt o mnoho méně než těch ostatních. Mám třeba kamaráda, který v Pardubicích jezdí se sanitkou. Od začátku války začal jezdit do Lvova pro zraněné nebo nemocné lidi, kteří nejsou schopni se dopravit jinak. Už tam byl třináctkrát. Svoji první sanitku doslova uštval.

Pomohl mu – zadarmo – chlapík z Ostravy, který má odtahovku a dílnu. Dojel pro něj do Polska, jeho tehdejší klienty – hluchoněmou matku se dvěma nemocnými dětmi – posadil do svého vyhřátého auta (tu noc mrzlo), aby spolu s Honzou ručně nakládali „tu těžkou krávu“ (čti sanitku:)) na vlek. Tím zázraky nekončily. Honzovi kdosi půjčil další sanitku, aby mohl svoje lidi odvézt kam bylo třeba, a mezi tím ten chlápek z odtahovky začal do rozbité sanitky shánět nový (starý:)) motor. Sehnal.

A Honza jezdí dál. Nikdo mu za to neplatí, ale jednou záchranář, vždycky záchranář. (Ano, seznámili jsme se při výcviku psů, Honza dělá plochy a sutiny.) Na cestách zasahoval i u dopravních nehod, zažil toho fakt hodně. Jak říká – když vidíte vystupovat z vlaku lidi přijíždějící z pekla, nezapomenete na to. A tak je to se spoustou dalších lidí. Pomáhají jak mohou a mění je to… jsou zase o kousek lidštější.

 

Vzkříšení 🙂

 

Ale vraťme se k Velikonocům. Je to svátek vzkříšení, světla a života. A mě napadla taková jednoduchá souvislost – nemůžeme vzkřísit své mrtvé, ale můžeme se pokusit vzkřísit sny a touhy, které jsme už tak nějak pod tlakem událostí pohřbili. Někdy se věci nepovedou prostě proto, že to nemá být – není to v našich možnostech. Avšak občas musíme své sny odkládat čistě proto, že pro jejich plnění nemáme vhodné podmínky právě teď. Ať už to je nedostatek peněz, malé děti, moc práce, zdravotní stav či cokoliv jiného.

Zkuste si u příležitosti Velikonoc udělat takovou malou inventuru – je něco, po čem jsem toužil, po čem stále ještě toužím (ano, i sny mají svoji maximální dobu trvanlivosti:)), co bych pro sebe mohl udělat? K čemu bych se mohl vrátit? Platí to na maličkosti i na ty velké věci… Nikdy není pozdě si udělat radost. Dokud dýcháme, dá se něco podniknout – pozdě je jen tehdy, když to sami vzdáme.

 

Pokud jde o diskuzi – témat máme na dobu svátků hodně. Svoje sny, pomoc a milosrdenství, květiny, zahrady, výlety, vajíčka a pomlázky. Nezapomeňte na náš košíkářský seriál – najdete hned dva přesné návody na pletení pomlázek!

Takže… krásné svátky, přátelé 🙂

 

 

Aktualizováno: 14.4.2022 — 19:14

32 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Pan doktor měl dnes ráno zavřeno, jel nahrávat do rozhlasu. Ale zahlédl mne, mrkl Ajvi na oko a dal jí mastičku Floxal. V pátek kontrola.

  2. Jedeme nyní, ráno, k veterináři. Kapu Ajvince už tři dny Ophtalmo-Septonex do pravého oka, má ho celé krvavé, i bělmo, nejenom spojivkový vak. Moc to nezabírá, budeme potřebovat něco silnějšího, na recept. Možná si ho při honičkách s pejsky zranila, všude je plno prachu, nerozpadenych, suchých větviček a suchého listí, na loukách tvrdá, suchá tráva.

  3. Hezký zbytek Velikonoc!
    Udělala jsem nějaké práce na zahradě, navštívili jsme oboje rodiče. Doháčkovala jsem šátek sousedce, která si koupila duhové klubko, ale neviděla na to, tak mi ho darovala- tak jsem jí z něj ten šátek udělala. Byli jsme na výletě na Pohansku a byl u nás Kuba- fajn čtyři dny 🙂

  4. Velikonoce jsme letos pojali sportovně. Včera s Ajvinkou na kole po okolních lesích a dnes s MLP na kolech po okolní krajině. Moc prima to bylo. Bohužel na závěr nic pěkného, ještě nyní jsem s Ajvinkou vyrazila ven, protože se válela doma a ona našla zabitého srnce. Ohledala jsem ho, je zardoušený, tak od včerejška. Hezký samec, parůžky v líčí, vím, kde přebýval.

  5. Přeji všem vespolek krásné Velikonoční pondělí!
    U nás je krásně, slunečno, i když čerstvo. Od čtvrtka jsem měla plný dům, včera jsme si udělali výlet na hrádek Helfenburk, pletli pomlázky, zdobili vajíčka a pro velký úspěch podruhé upekly (to byla čistě dámská záležitost) biskupský chlebíček. Dnes mi tu zůstalo jen jedno velké dítě, které zatím tvrdě spí – tak mám čas vás pozdravit. 🙂 Ať se vám poslední velikonoční den vydaří!

  6. Krásnou Velikonoční neděli všem! 🙂
    Omlouvám se za nepřítomnost, ale dala jsem si počítačové a v podstatě i internetové volno:))

  7. Přeji vám všem ze svého morového doupěte (ano, nakonec mě covid také dohnal) všem krásné velikonoce, krásnou koledu a konečně i to jarní počasí, které někdy už musí konečně vyjít.

    1. Apino, moc držím palce, abys měla jednoduchý průběh a moc tě ta potvora netrápila. A jak psala Jenny – nesnaž se to uspěchat. Ono to v podstatě stejně nejde, jen pak máš vztek, že jsi utahaná jak kotě 🙂

  8. Sice až dnes, ale stejně upřímně přeju všem krásné svátky jara. Tady je dnes zrovna zataženo a asi sprchne, ale příroda to potřebuje. Fouká ale dost ledový vítr a teplo teda vypadá jinak 🙂 . I přes tyhle malé nepříjemnosti se všechno začíná zelenat, kvetou mi narcisky, jablůňka je před rozpukem stejně jako švestka, i jahůdky vystrčily pár kvítků.
    Naše Andulka je asi skoro stejně stará jako Dedin Patrik, taky si spolu píšeme, je to moc fajn. Občas si zavoláme, ona mi posílá různé odkazy, je teda pravda, že mobil a počítač ovládá o level výš, než já 😀

    1. Alimo, pro mě to je takový úžasný objev – tohle psaní si s dítětem.
      Posílám mu fotky od nás, z lesa, samozřejmě Ari a krátce si to komentujeme. Je to moc fajn – věřím, že stejně jako pro tebe s Andulkou 🙂

      1. Nedávno jsem měla krásný zážitek a Ani asi taky 🙂 Vedly jsme spolu krátký videohovor (to jsou úžasné vymoženosti a děti to mají jako samozřejmost) a Ani viděla Darka. Zavolala na něj : Darku štěkej ! , Darek ji sice slyšel a asi po hlase poznal, ale neviděl a hlavně necítil. Koukal jak jojo, ale asi na třetí pokus štěknul. To bylo radosti !!!! Dostal obzvlášť velký kousek květáku 😀

        1. Alimo, teď jsi mě fakt dostala! „dostal za odměnu zvlášť velký kousek květáku“ 😀 😀
          Pochop, já VÍM, že ho má Darek rád. Ale jak si jsem zvyklá hned vytvářet analogie na své prostředí, musela jsem se smát – Ari by květák prostě nepochopila:))

  9. Také všem přeji klidné svátky.

    My je „propendlujeme“ za fenkou Nalou (tak půl hod. jízdy jedním směrem).Byli jsme tam už ráno, brzy pojedeme znovu a pak ještě k večeru, kdy tam vždy zůstaneme delší čas, protože pak až do rána bude fenka sama. Budeme takhle pendlovat až do úterý večer, protože její páníčci jsou přes svátky pryč. Ale já jsem ráda, že si zase můžu muchlovat psa 🙂

  10. Připojuji se k dnešku a přeji všem krásné Velikonoce. Dnes je Velký pátek,ve smyslu křesťanství svátek nejdůležitější. Pro mne není víra v dobro totéž co náboženství. Pro mne dnešek symbolizuje,že se téměř vždy musí někdo nebo něco obětovat aby mohlo dojít ke Vzkříšení. Moc bych chtěla tu naději udržet v mysli a konat skutky takové aby lidé netrpěli násilím a zlobou.

    1. Jenny, s tou nadějí je to fuška, to potvrzuju. jenže člověk to nesmí vzdát, no. Protože alternativa vůbec není hezká.
      No a pokud jde o tvé skutky, ty jsi k pomáhání prostě neprogramovaná (občas ke své škodě 😛 🙂 )

  11. Krásné sváteční dny všem! Já typické Velikonoce moc nemusím, ale vnímám je jako svátky jara. 🙂

    1. Mně dost dlouho trvalo, než jsem si vedle svátků jara vzala za svou i tu křesťanskou část. Ne doslova, ale v těch základních hlubokých významech. Hodně mi v tom pomohlo rádio – když píšeš o Velikonocích osmkrát za sebou, musíš toho pro nové postřehy hodně nastudovat:))

  12. Krásné a pohodové Velikonoce všem hlavně dobrou náladu a hodně zdraví.
    A užijte si krásné dny odpočinku.

  13. Děkuju za povzbudivé podívání – je dobré si připomínat, že dobří lidé ještě žijí (a dá bůh, že budou žít vždycky).

    Přeji nám všem především klidné Velikonoce – klidné ve smyslu, aby nám nikdo nenarušil naše plány, ať už se budeme oddávat toulkám přírodou, setkání s přáteli či rodinou anebo v pondělí budeme vyhlížet šlaháče a rozdávat vajíčka a vázat pantle na žile (já vím, že tady asi nikdo takový není, ale kdyby náhodou… 🙂 🙂 ).

  14. Tu poslední větu ti podepisuju VELKÝM PÍSMEM. Jinak, nejsem věřící, ale Velikonoce prostě beru podobně. Vymotali jsme se, a přežili jakousi dobu temna, krátké dny bez sluníčka, a Velikonoce beru jako příslib nového života. Slunce a světlo k mému životu prostě patří, a tyhle svátky už slibují…
    Jinak co jsi vzpoměla svého známého: každý nemůže pomoci, jak by chtěl, někdy nechybí dobrá vůle, ale chybí síla. Jeden zdejší kočičí útulek organizuje sbírku na zvířata, která zůstala bez páníčků, většinou skončila v útulcích v některém z měst. Těm útulkům chybí všechno, takže několik odvážlivců se vydává na dobrodružnou cestu se zásobami věcí potřebných. Tak jsem alespoň finančně přispěla na nákup, prostě víc nemůžu, ale každá troška se v tomhle případě počítá. Je to strašně smutné, co se děje, ale mám dobrý pocit z toho, že ti lidé i zvířata někoho zajímají, a že v rámci možností dostávají pomoc.
    Nechci pod tak hezkým článkem ventilovat, co si doopravdy myslím.

    1. Já myslím, že v této bublině jsme na tom všichni stejně, pomáhat aspoň po kapkách. Těch kapek bude třeba ještě mnoho. Raduji se, že ty hlavní věci dělá vláda a stát. Doufám, že hlasy, které budou remcat, budou v naprosté menšině, i tehdy, až se nás to začne fakt dotýkat. A bolet to bude, ve válce jsme bohužel také.

    2. Tečko, jsou to kapky, které tvoří déšť. Je jasné, že každý pomáhá podle svých možností, víc to ani nejde, že? 🙂 Nakonec zvířata trpí válkou stejně jako lidé (a lidé za ně mají zodpovědnost – ale to jsme si tady už probrali:))

      (a pokud se někomu pomáhat nechce, měl by se snažit aspoň neškodit 😛 )

  15. Také krásné a požehnané Velikonoce všem přeji. Těším se v neděli na požehnání světu a městu od papeže Františka. Jinak slavíme rodině. Dnes nákup a odpoledne zajdeme na hřbitov zavzpomínat a nazdobit hroby. V sobotu pečení nádivky a bochánků. V neděli přijedou mladí na oběd. A v pondělí pojedeme na chatu.

Napsat komentář: Apina Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN