HOST DEDENÍKU – Bláža: Lázeňská švihlá (1)

Jaké je synonymum pro ženu coby lázeňského šviháka? No přece lázeňská švihlá.

 

 

Lázně Poděbrady mě přivítaly v den příjezdu novou informací, že ačkoliv mám přijet v 11 hodin, sice dostanu oběd, ale ubytovaná budu až ve 14 hodin. Tak jsem začala pobyt korzováním po kolonádě, přece nebudu zahálet, že jo.

Za odměnu mě posadili v restauraci k pánovi, který na mě začal chrlit informace o tom, jak mu nabídli, jestli nechce psychologa, protože je stále naštvaný a pokládal mi dotěrné otázky typu: co berete za léky, odkud jste, ještě pracujete, a dotaz kolik vám je schoval za otázku kolik myslíte, že mi je let. Mého muže, který mě přivezl, okem zhodnotil jako: vy máte ale mladého kolouška!

Jako jediná na světě mám privilegium vyzkoušet na pokoji minilednici, která hřeje.

První noc jsem nespala, jak jsem předpokládala a vychytávala všechny zvuky z okolí. Čeká mě vstupní prohlídka u lékařky, kterou mám naplánovanou na úplně stejný čas, jako všichni noví klienti, kteří přijeli. Další čekací zkoušku trpělivosti snad zvládnu, páč pak budu mít zase celý den nic na práci. Alespoň jsem si v místním butiku jako odměnu za to, jak se hezky léčím, koupila na sebe dyzajnovou vestičku.

 

 

Druhý den už jsem si od pána v restauraci odsedla. Obrátila jsem se na jednu příjemnou servírku s prosbou, že v zájmu zachování duševního zdraví potřebuju u jídla sedět někde jinde, nejlépe sama. Servírka na mě mrkla s pochopením a povídala: Nebojte se, minule tu byla paní, a ta měla vyndavací zuby a taky chtěla jíst sama, aby na ní nikdo nekoukal. A přesadila mě.

V lázeňské hierarchii jsem pokročila o stupeň výše, neboť přišel technik a vyměnil hřející miniledničku za chladící miniledničku, a to mě opravdu potěšilo, že už mě vlastně vzali mezi sebe.

Na vstupní zdravotní prohlídce jsem se od sestry dozvěděla, že na mě nemají čas v objednaném čase, a tak mi jen změřila tlak a co myslíte? Byl tam a docela malý. Pak mě poslala alespoň do perličkové koupele, asi jsem vypadala málo zpěněně.

No, a protože se už druhý den tak pěkně léčím, šla jsem si koupit ještě jednu, ale fakt echt peckovní butikovou dyzajnovou vestičku!

Tak jo. Uznávám, že pobyt v lázních může být i fajn! Personál hotelu a lázní je skvělý a zaslouží pochvalu.

 

Dede: Tak tohle bude veselý seriál! 😀 Tedy… pro čtenáře určitě. Vzhledem k tomu, že jsem byla v lázních jen jednou, a ještě jsem jen dojížděla, moje zážitky byly velice chabé, s Blážinými nesrovnatelné:)) Takže vyzývám vás, kteří nějaké zkušenosti máte – chutě se nám s nimi svěřte 🙂 Podívejte na Blážu – jen přijela, už ji podezírali, že jí nesedí klapačky… 😛

 

Aktualizováno: 11.4.2022 — 22:19

45 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Také jsem v lázních nikdy nebyla – tedy jako pacient. Ale věřím, že když se vše s pobytem spojené povede, může to být pěkný zážitek – na těle i duši 🙂 Blážo, jsem ráda, že jsi si dobře vybrala a přeji ti, aby lázneňská léčba udělala přímo divy.

    Lázeňské oplatky máme oba moc rádi. Tedy měli jsme, už dlouho jsem je něměli.

    1. Maričko, tady je přímo pečou v jedné provozovně, takže oplatky tam jsou křehoučké a voňavé. 🙂

  2. Nikdy som nebola v kúpeloch/teda v lázních/.
    Blážo,blážo-jedna vesticka je fajn,ale dve-to je už flanc/rozhadzovanie!/Smejúci sa smajlík mi nejde!!

  3. Blážo, to jsou mi tedy zážitky! Doufám, že nepříjemností (jako že na vstupní prohlídce na člověka nemají čas, to je opravdu skandální!) je a bude minimum a že příjemných záležitostí bude naprostá převaha!
    Já jsem byla v lázních jedenkrát, v těch Františkových, ještě za totáče, vlastně jsem tam zažila 17. listopad. Mnoho věcí, které jsou dnes samozřejmé, tehdy nepřicházelo v úvahu. Tak například samostatné ubytování nebylo možné, prostě jsem na pokoj dostala cizí osobu a hotovo. Lázeňský dům se zamykal ve 22 hodin, ponocování se netrpělo. Tehdy jsem zoufale nechtěla jet, ale nakonec jsem si jako zaměstnaná matka dvou dětí, která vypadla z každodenního kolotoče povinností, úžasně odpočinula.
    Přeji ti příjemný pobyt a abys pookřála na těle i na duchu. A po dnešním úvodu se velmi těším na pokračování!

    1. Milá Hančo, děkuju. Já se tu mám jako v bavlnce, dle doporučení mé pojišťovny jsem si vybrala lázeňské zařízení a jsem velmi spokojená. Kdybyste někdy někdo jeli do Poděbrad, velmi ráda doporučím a sdělím podrobnosti. 🙂

  4. To se musím přiučit. V lázních jsem zatím byla jen na víkendu nejmenované kosmetické značky. Bylo to super – vizážistky, pohyboporadci, výživoporadci, dobřežijporadci a večer Honza Čenský, ještě mladík do padesátky
    Ovšem ani mých XX operací nepřesvědčili paní dochtor poslat mě na křížek.
    Nejspíš jsem nano-techno-žena samoregenerující
    Tak já si to, s dovolením, vychutnám u tebe. Děkuji

  5. Poděbrady! celou naší rodinou milované a hojně navštěvované…tatínek každoročně kvůli srdci a my ostatní kvůli lázeňskému parku, kolonádě, procházkám na soutok, skvělým kavárnám a obchůdkům 🙂 nemám FB, tak se zeptám – bydlíš v Libenském nebo v Zimních lázních? krásně si to užívej a pilně rehabilituj 🙂

  6. Nikdy jsem v lázních nebyla a ani po tom netoužím. Ale lázeňskou švihlou jsem potkala v tramvaji. Sedla jsem si vedle jedné paní a ta byla tak nabytá radostí a očekávánim ze získaného poukazu, že se musela svěřit. Hlavně se těšila, že tam třeba zase potká Františka, nebo jiného páma, ‘však víte pani, že jo’ a vykulila na mne překvapené oči, když jsem sdělila, že já lázně, ani Františka ne. Přejela mne odhadujícím pohledem a poradila ‘ ale to si zařiďte pani, měla byste tam určitě úspěch, pani’! S uzarděním jsem jí popřála hodně štěstí s Františkama a zanechala ji jejímu dychtivému očekávání.

    Doufám Blážo, že ti lázně s bolestí trochu pomohly/pomáhají. Když ne, máš aspoň vestičky :-)!

    1. Přesně tak, mám alespoň vestičky!
      No já tomu nevěřila, ale ono se to fakt děje a film Nebožtíci přejí lásce je skutečnost. A na věku tu opravdu nezáleží. Na mě lázně ale nějak v tomto ohledu nepůsobí. =D

  7. V posledních několika letech jsme byly se spolucestovatelkou v lázních dvakrát jako samoplátkyně ale jen na týden. Napřed byla Třeboň,bydlely jsme na privátě ve městě kousek za hlavním náměstím, lázně i město mne nadchly.Ovšem ,že jsme ten zažily jednoho lázeňského dědka,který byl schopen vystrkat spolupacienty holí,jen aby se na všechno dostal před nimi,takže Tě Blážo chápu,záměrně jsme na jídlo chodily poslední abychom pokud možno už nikoho nepotkaly,nedejbože u stolu. Jinak léčebný proces byl bezvadný,litovala jsem,že nejsem mladší neb tam zrovna přijeli nějací krásní sportovci ale v nepřiměřeném věku. :-)) Pak jsme byly v Luhačovicích,taky moc fajn, bydlely jsme v Růžové vile, platily jsme si to, takže jsme chtěly fakt užít a stálo to zato. Procedury super a každý den bazén v Jurkovičově domě. Milá Blážo, čtu Tě na FB a máš úžasné zážitky,chápu Tě a usmívám se,páč vím. 🙂 Díky, že se s námi o zážitky lázeňské švihlé , dělíš !

    1. Milá Jenny, děkuju za komentář a za to, že mé hlášení čteš. Nečekala jsem, kolik materiálu se tu urodí. 😉

  8. Blážo, tvoje lázeňské povídání sleduju na FB a vždy mne pobaví. Holt v lázních se sejde hodně nesourodá skupina lidí a pak je těžké (kór pro introverta) se do ní začlenit.

    Já nikdy v lázních nebyla – jenom jsem párkrát využila lázeňský bazén (když už jsem lázně měla přes silnici) – chodila jsem tam cvičit i plavat a bylo to bezva.

    1. Do Lednice pravidelně jezdívá kamarádka. Má po úrazu pánve zdravotní problémy a tam ji cvičením, hlavně v bazénu dají do pořádku.

      1. No jo, když na starý kolena jsme se z lázeňské obce odstěhovali do okresního města – jak říká Terka „Blíž k doktorům!“ 🙂 🙂

    1. No právě že už nejen na srdce, ale i na pohybové a další diagnózy. Což jsem přivítala, protože jsem do Poděbrad jela ráda. 🙂

  9. Milá Blážo, sledovala jsem tě na FB a musím říct, že když odečtu ty vestičky a tvůj smysl pro humor, nijak ti nezávidím:))
    Já jsem byla v lázních jen jednou (loni v září) a jen jako dojíždějící. Psí lidé v tomhle moc na vybranou nemají, že jo. prostředí tam bylo příjemné a profesionální a pro ostatní láznící se jsem nebyla zajímavá – když jsem s nikým neseděla u stolu:)) navíc jsem zjevně kulhala a bolavé koleno je nezajímavé i k té diskuzi:))

    1. Neušila jsem, kolik materiálu tu nasbírám. Mnoho z toho je nepublikovatelného, nebo jen na mém soukromém FB. Zvláštní kategorie lidí. 😉

      1. Taky jsem ji potkala – naštěstí v malém, protože jsem coby dojíždějící s nikým nechodila na jídlo… a kulhala jsem taky nezajímavě 😛

  10. Blážo, moc ti přeji, abys v lázních kromě řady veselých zážitků dosáhla i na nějaké zdravotní body.
    I když teda ty veselé zážitky se parádně čtou 😉
    Osobně lázně nesnáším a daří se mi jim vyhýbat!

    1. No a co myslíš, já jsem do lázní nechtěla, ale nakonec jsem uznala, že je to nutné a že bych mohla litovat, že jsem to pro sebe neudělala. 🙂

  11. Na lázně jsou mé celoživotní bolesti v zádech asi nedostatečné, tak jezdíme jen na prodloužený víkend si užívat. Tedy wellness- sauna a plavání- a když někde urvu aspoň masáž, jsem ráda. Není to levné, ale lázně mě nutí odpočívat, což je skvělé. Nicméně největší problém je najít hlídání zvířat na dobu pobytu 🙂

    1. Když už jsem sem jela, tak jsem si zařídila, abych měla nabitý program a využila to pro sebe co nejvíc. Nevím, jestli si to ještě někdy zopakuju, přeci jen najít 4 týdny ve svém harmonogramu je složité, ale třeba cvičení v bazénu mě hodně baví.

      1. Cvičení v bazénu jsem milovala taky. Naštěstí v Lázních Bělohrad měli v bazénu (skoro pořád) příjemně teplou vodu…

    2. No, to je, Matyldo, můj problém také. Žvížata, dům, zahrada. Takže to s mým ortoprdem řešíme alespoň takto, tu a tam jdu na masáž k bývalé rehabilitační u nás na ulici. Vždy minimálně 5x za sebou, míň to nemá cenu. I ty třídenní wellness nejsou léčebné, opravdu jenom odpočinek a odreagování. Měla jsem to stejně jako ty. Ještě před pár lety doktoři moje problémy se zády zlehčovali. A najednou je pozdě. Nic, ani operace na Forestiera neexistuje. Léky se zatím snažím nebrat, jenom když už to nejde vydržet nebo na noc, abych se vyspala. Ale hýbu se, co to jde. Díky za Ajvinku. Až přestanu, tak ztuhnu.

  12. Lenko, už jsem tvoje lázeňské postřehy četla na FB a vždy mne pobavily. Na svoji zádovou diagnózu řeším lázně intenzivní rehabilitací. Konečně jsem našla pracoviště, kde umí a lidem se věnují. Chodím k nim i jednou týdně se na hodinu zničit tedy cvičit 🙂 .

      1. Poliklinika Dobrovského Mudr. Koukala. Mají ještě hlavní pracoviště i s bazénem na Viniční a potom uprostřed Brna. Mrkni na jejich stránky. Já to mám na Dobrák kousek. Do bazénu jsem chodivala cvičit do Onkologického ústavu na Žluťák.Tam mají 32° teplou vodu. Tedy alespoň mívali.

  13. Do lázní nejezdím (nemám diagnózu), ale v jedněch jsem prožila půlku života a stačilo. MLP jezdí každoročně, mají svoji partu, se kterou se vídají i mimo lázně. Rozdělila jsem lázeňské do dvou skupin : jedni se jedou léčit, druzí si jedou užívat. Díky Blažolence teď vím, že jsou i tací, kteří by se rádi léčili, ale v podstatě jsou nuceni užívat si… Přeji Ti, aby lázně pomohly vyléčit neduhy a nezruinovaly účet!

    1. Ahoj Alčo, díky moc. Máš pravdu, aby lázně nezruinovaly účet je hezké přání. Krom lákadel v obchodech se za lázně poměrně dost připlácí, až jsem z toho byla překvapená.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN