HOST DEDENÍKU – Klokanice: Jak si koňáci pomáhají

Když se ten skřet s kuním ksichtem, jehož jméno ani nechci vyslovit, rozhodl převrátit milionům lidí život naruby, zasáhla vlna solidarity především a po právu prchající maminky s dětmi, staré lidi. Vzápětí se objevily první fotky, jak lidé prchají se svými domácími mazlíčky. Ve společnosti Dedeníku to všichni dokážeme pochopit. Ve společnosti koňáků začala hned bublat myšlenka na to, jak pomoci koním.

 

Takřka okamžitě po začátku invaze se v Lesna Wola nedaleko polsko-ukrajinské hranice a pravděpodobně ve stejnou dobu i na hranici rumusko-ukrajinské začalo budovat středisko na shromažďování materiální pomoci, tzv. logistic hub. Na facebooku vznikla první skupina (a bezpochyby je jich mnohem více), která se snažila shromáždit prostředky na pomoc koním na Ukrajině, a současně vznikala za pochodu internetová stránka.

 

Jaro v ohradě

 

Zpočátku jen v polštině a problematické to bylo s finančními dary. Také v diskuzích pár lidí ze západní Evropy zpochybňovalo pomoc s tím, jestli je vůbec způsob, jak ji na Ukrajinu dostat. Pak polští organizátoři vymysleli, že lze nakoupit balené seno, granule, müsli a podestýlku v polských e-shopech a nechat je zaslat na adresu skladu. Organizátoři byli vzápětí podpořeni Mezinárodní jezdeckou federací FEI, vznikla dobročinná organizace založená generálním sekretářem Ukrajinské jezdecké federace, který momentálně pobývá v Belgii, a byl zřízen účet.

Dojemné bylo číst v komentářích, jak lidé z Kanady, Austrálie, Británie Portugalska… hledají způsob, jak poslat peníze, prosby o překlad polských stránek e-shopu apod.

 

 

Četla jsem odhad, že na Ukrajině je kolem sto tisíc sportovních koní (pro srovnání v ČR se počet všech evidovaných blíží 100 tisícům), kolem desítky jezdců závodí na stejné úrovni jako desítka našich nejlepších (přehled mám o parkuru). Samozřejmě nějaká velká evakuace není možná, byť nabídek k ustájení koní z celé Evropy je spousta. Jsou ale případy, kdy se majitelé spolu s příznivci Evropy o evakuaci chtěli pokusit. Povedla se po pár dnech v případě dvou významných plemeníků Cornet Obolensky a Comme Il Faut ustájených asi 150 km na jih od Kyjeva.

Začaly se ale scházet prosby o pomoc, protože ve stájích najednou zbývalo krmení a podestýlka jen na pár dní, týden. Na facebooku jsem četla zoufalé příspěvky, jak ošetřovatelé chodí po okolních lesích a trhají suchou trávu – nezapomeňme, že i u nás tráva začíná teprve teď rašit, takže ani vypustit koně ven (aspoň do ohrad) není řešení.

 

 

Situace byla najednou taková, že v Polsku byly připravené mobilní stáje, které se obvykle používají pro ustájení koní na závodech, naplněné 20 kilovými balíky s krmením a podestýlkou, k dispozici byly transportní kamiony s tím, že na Ukrajinu povezou zásoby a zpět koně, ale stále se odsouval termín transportu, vybírám ze zpráv zveřejňovaných na stránce:

  1. března: žádná možnost překročit hranice, pohyb po UA silnicích nebezpečný
  2. března: první konvoj je plánován na 8./9.3.

Mezitím byl zřízen další logistic hub u Lvova. Stačí dojet jen tam…! Jen 170 km, dvě hodiny cesty… v normálních časech.

  1. března: nelze odejet. Aktuálně je plán odjet v sobotu 12. 3. se třemi kamiony a zpátky přivézt koně.

Na účtu je 4500 € a ve skladu 50 tun krmení. Nový termín odjezdu je pondělí 14. března.

Pak se to konečně podařilo. 16. odjely první kamiony na Ukrajinu. Část do Lvova, část do Kyjeva, odkud se pomoc měla distribuovat dál. Po třech dnech se vrátily s 18 koňmi, 5 dospělými, 2 dětmi a jednou německou dogou.

Ve stejnou dobu podobná akce probíhala kolem Oděsy s organizací ARCA.

 

 

Další pomocí bylo dodání mobilních stájí do Lvova, kam byli svezeni koně z ohroženějších částí Ukrajiny, postupně vzniká síť stájí v západní části země, kam se lidé pokoušejí dostat koně z válečných zón, a které jsou zásobovány z polského skladu.

Od 20. března pendlují přepravní kamiony mezi Polskem a Lvovem, pomoc se podařilo dostat například až do Charkova, do kyjevského „Kiev Hippodrom“, kde je ustájeno 250-300 koní všech různých druhů jezdeckého sportu, dorazil pro změnu konvoj organizovaný německými závodišti.

Z polského centra Lesna Wola bylo k 28. distribuováno 150 tun krmení a sena ze 375 darovaných do 30 stájí, přivezeno dalších 38 koní. Finančních darů se sešlo na 75 000 €.

Současně v Evropě i zámoří probíhají finanční i věcné sbírky. V evropských stájích pracují stovky ukrajinských ošetřovatelů i pracovních jezdců, jejichž rodiny jsou nyní za pomoci zaměstnavatelů evakuovány z Ukrajiny. Na fotkách se objevuje třeba kolona 9 kamionů s pomocí, která míří z Británie do logistic hub. Pomoc ale přichází doslova z celého světa, ať už od jednotlivců, klubů, dostihových středisek, dopravců, výrobců krmiv.

Také oficiální jezdecké organizace pracují na pomoci – zjednodušení administrativy při převozu koní přes hranice a při jejich ustájení v Evropě.

Je to úžasné a hřeje u srdce vědomí, že existuje taková komunita, ale válka nekončí, ta noční můra stále trvá. Probírám se facebookovou stránkou Equestrian society of Ukraine. Mezi fotkami vděčných majitelů koní přebírajících pomoc jsou i ty mnohem horší obrázky. A příběhy, jak majitelé rodinných farem hledají své koně, které museli vypustit ze stájí, aby je uchránili před nejhorším. Návod, jak odchytit volně pobíhajícího koně a co s ním, pro ty, kdo nemají s koňmi zkušenost.

 

 

Chtěla bych tento článek zakončit nějak optimisticky, tak tedy vyslovím naději, že až stateční Ukrajinci vyženou agresora, bude ta vlna solidarity dál pokračovat, aby se jejich země mohla zotavit ze všech ztrát a škod a členové naší koňské rodiny se mohli vrátit ke své zálibě.

Sláva Ukrajině!

 

Sláva Ukrajině

Aktualizováno: 5.4.2022 — 12:07

29 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Je smutné to číst a myslet na tu hrůzu, kterou tam zažívají lidé i zvířata, u nich je ten děs ještě násobený tím, že nechápou. Vážím si lidí, kteří pomáhají i zvířatům, dojímají mě obrázky uprchlíků s taškou v jedné ruce a v druhé se psem na vodítku nebo přepravkou. S koňmi je to podstatně složitější a je nesmírně záslužné, že se najdou lidi, kteří jim pomáhají. Díky za článek! (srdíčko)

  2. Děkuji za ten článek ,který obsahuje naději. Jak chtějí ti…… vůbec dál žít ,potom co udělali v podstatě celému světu. Ta jejich vysněná EuroAsie? Kdo by jim ještě někdy mohl věřit.

    1. EuroAsie – od Vladivostoku po Lisabon. Tak tohle bychom si měli všichni dobře zapamatovat. Aby bylo jasné, že jejich toužebné přání je zastavit se (MOŽNÁ) na březích Atlantiku!!

  3. Čtu a tečou mi slzy dojetím i hrůzou za všechny živé bytosti tam v UA i tady na západní frontě, kde je tak neklidný klid …

  4. Klokanice,mám z toho husí kůži! Nevím, co bych si počala, být na místě jakéhokoliv koňáka.

  5. Krásně jsi to napsala – je třeba kousek naděje při vší té hrůze, která se na Ukrajině děje. Je úžasné, jaká vlna solidarity se zvedla po celém světě – a je jedno, jestli se pomáhá lidem nebo zvířatům, protože to potřebují všichni bez rozdílu.

  6. Milá Klokanice, díky za ten článek – je to takový paprsek světla v tom strašlivém marasmu, jaký za sebou rusáci šíří. (Pro ty kdo by nevěděli – rusáci je termín pro prokremelskou ruskou svoloč, aby je bylo možné odlišit od Rusů)
    Pomoc potřebují všichni a mnohým se nedostane. Také vím o případech, kdy se lidé snažili odvést koně – na některých jeli, jiné hnali s sebou. Nikoho neohrožovali, neměli zbraně, prostě utíkali. Co udělal ruský tankista? Prostě do toho houfu střelil – postupně zahynuli všichni, lidé i koně.
    Ano, i koně potřebují pomoc.
    A naděje je v té světové solidaritě – v podstatě bych řekla, že o tom je ten článek víc, než o těch koních….

  7. Tento článek jsem psala ještě před objevením se zpráv o masakru v Buči. V jeho stínu působí text o něčem tak nepotřebném, jako jsou sportovní koně, velmi nepatřičně. Berte ho prosím jenom jako záznam o jednom z mnoha druhů celosvětové solidarity.

    1. Nepůsobí nepatřičně… je to prostě jiná stránka té strašné války. Trpí nejen lidé, ale i zvířata. Pomoc je potřebná na všech frontách.

    2. Jo a ještě dodám – lidé mají zodpovědnost za ty, koho k sobě připoutali… takže i za svá zvířata. Ne, na té pomoci není nic špatného, jen dobré.

      1. Nějak si neumim predstavit treba holky depozitarky…no, pno he tezky si predstavit i sebe s tema 9 a nemluvim o tech u fabriky…

    3. Ne, proboha! Ti koně jsou živí tvorové, členové rodiny – stejně jako psi, kočky, fretky… které se jejich majitelé stejně usilovně pokoušejí zachránit spolu se svými rodinami. Je hrůza, že se vůbec něco takového děje v roce 2022, tolik let po válce, kterou všichni považovali za nejhorší v historii 🙁 a děkuji… Tobě za článek a všem zúčastněným za tu obrovskou vlnu solidarity. Slava Ukraini! Čort vazmi Putina!

        1. Někde v pekle musí být speciální koutek pro Hitlera, Stalina, Pol Pota, rodinu Kimů a jim podobné. Taková Afrika by také mohla vyprávět, co všechno se tam dělo. Tam se Putin vejde mezi sobě rovné.

              1. Dneska mají první přírustek, umřel Žirinovský (on teda podle mě umřel už dřív, už jsem to před časem četla), ale teprve dneska to nějak víc zveřejnili. Prý na covid, a přitom byl údajně 8x očkovaný. Asi tím jejich Sputnikem. 🙂

    4. To je v pořádku. Doslechla jsem se i o vypálených stájích i s koňmi někde na předměstí Kyjeva. Je dobře, že se myslí i na koně, kteří se do přepravky nevejdou a jejich transport a záchrana jsou mnohem složitější.

    5. Určitě nepůsobí nepatřičně, vždyť vše krásné, co dělá život bohatší a je součástí života lidí v míru, si zaslouží úctu, lásku a péči. Válka ničí vše, ale solidaritu a naději řetězovou reakcí probouzí ve všech oblastech. To je pro jednotlivé lidi velká inspirace a pro některé, třeba znovuobjevení smyslu života, proč a jak jít dál….

      1. na to nemůžu vůbec koukat 🙁 jsem šťastná, že „našim“ ukrajinským rodinám se podařilo v pořádku přivézt i kočičky a psa…a protože život je plný paradoxů a Nejvyšší Kočka i Pes mají svoji představu, tak se stalo, že jednokočičí maminka s dětmi bydlí v domě plném zvířat na vesnici, zatímco větší smečka zapsala a zakočičila do té doby téměř bezzvířecí městskou domácnost 🙂 to jen tak na odlehčení…

    6. Nene, ten článek je důležitý. Četla jsem ho už ráno, rozbrečela se a nevěděla, co k tomu napsat. Ostatní dámy to mezitím udělaly za mě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN