Co dělají netopýři a jejich opečovávatelé v zimě?
Únor. Zima. Sem tam teplo. Pro netopýry to není dobrá zpráva — v teple se jim špatně spí, ale bez potřebných tukových zásob se jim spí ještě hůř. Jakékoli vyrušení zmenšuje jejich šance dožít se jara. Mnohdy takové vyrušení způsobí člověk – náhodným vyrušení kolonie při rekonstrukcích budov, kácení stromů nebo opakovanými vstupy do zimovišť (štoly se zimujícími koloniemi jsou právě proto uzavřené).
Vyhladovělí probuzenci se pak zoufale snaží sehnat venku jídlo.
Příjmy netopýrů do záchranné stanice provádí zpravidla profesionální záchranáři ze záchranných stanic. Někdy netopýra do stanice přivezou nálezci, jindy zvířecí záchranka nebo hlídka městské policie. Dobrovolníci jako já se k příjmům dostanou jen náhodou, když to zrovna jinak nejde a je třeba netopýra provizorně ošetřit a ubytovat.
První příjem jsem prováděla loni na podzim, až po dvou a půl letech aktivní činnosti kolem netopýrů. Jela jsem vyzvednout netopýra pestrého, který po blízkém setkání s dravcem přistál na římse pražské potravinové banky. Zaměstnanci jej naštěstí záhy objevili a odchytili, takže nestrávil hodiny na přímém slunci. Pacienta jsem ošetřila, dala mu najíst a napít a odvezla ho do stanice. Nyní se zotavuje v lidské péči a na jaře bude vypuštěn.
Druhý příjem se naskytl letos v únoru. Probuzený hibernant zalétl do bytového domu a zavěsil se na stěnu na chodbě. Nálezcům se povedlo ho odchytit do krabičky. Při předávání jsem zjistila, že je to netopýr pestrý.
Pestráků jsem viděla všehovšudy tolik, že bych je spočítala na prstech. Všichni mně připadali velikostně srovnatelní s menším netopýrem rezavým. Dost mě tedy překvapilo, že tento byl poměrně drobný.
Nebo možná tak hubený.
Doma jsem se ho pokusila trošku napojit a nakrmit. Vyhladovělí netopýří se musí rozkrmovat opatrně, vážným případům se ze začátku dává kapačka a glukóza. Netopýr se napil a snědl malou kapku červích vnitřností. Dál jíst odmítal. Aspoň podle testu stisknutím kůže mezi lopatkami nevypadal dehydrovaný.
V boxu se zavěsil prapodivně – jedno křídlo nechal svěšené? Zlomenina?
Kdepak, za pár minut si prověsil druhé křídlo. A pak obě stejně. Zvláštní, není to obvyklé chování. To není dobré znamení.
Zapojila jsem do elektřiny zahřívací kámen, omotala ho flísem a položila na dno boxu. Takhle si netopýr může vybrat, jaká teplota mu vyhovuje a kde chce odpočívat.
Chvíli šmejdil po boxu, pak si začal čistit křídla. Dobré znamení. Když jsem ho po chvíli zkontrolovala, ležel spokojeně přímo na topném kameni, ze kterého odstrčil flís.
Ráno jsem ho našla mrtvého.
Bohužel jsem k němu dostala jen kusé informace. Nevím, jak dlouho byl bez jídla a pití, proč opustil zimoviště a zda neutrpěl vnitřní zranění. Vážil 9 gramů. Netopýr pestrý v dospělosti váží mezi 8 a 23 gramy.
Probuzený netopýr v zimě je v ohrožení života a potřebuje lidskou pomoc okamžitě. Na konci článku v prohlášení najdete nouzové kontakty.
V ideálním případě netopýr nemusí do jara opustit zimoviště. V zimě ho může párkrát poloprobudit volání přírody, ale otočení se hlavou vzhůru a vypuštění přebytečných odpadních látek ho příliš tuku (tedy energie) nestojí. Pořádně se probudit má až na jaře. Bude sice hladový, do půl hodiny je však rozehřátý a připravený na lov a hlavně má co lovit.
Naši hoteloví hosté zimující v umělé jeskyni jsou pravidelně kontrolováni. V prosinci a lednu spořádaně spinkali. V únoru se někteří začínali probouzet.
V půlce února zvoní telefon. Holky ze záchranné stanice shání dostupné pečovatele. Spousta netopýrů se probudila, potřebují vykrmit. To, aby se mohli rychle zase ponořit do zimního spánku.
Pár dní nato si vezu domů čtyři rezavé netopýří holky. Už jsou rozkrmené, takže můžou sníst, co hrdlo ráčí.
Holky jsou zajímavé. Od začátku opatrně zvědavé, ale ne bojácné. Patří nejspíš mezi ostřílené hotelové hosty, kteří už několikátý rok přiletěli na osvědčená místa, odkud zaručeně poputují do záchranné stanice a dostanou zdarma ubytování s polopenzí a kosmetikou.
Protože je zima, mojí čtyřce holek se nechce vstávat na večeři. Netopýr však nemůže mít nižší tělesnou teplotu než jeho okolí, čehož je třeba využít.
Během zimy mívám topení otevřené jen na nejnutnější minimum. Trochu zesiluji. Trefit přesně teplotu probuzeného netopýřího těla by mi trvalo celý večer, a tak raději věším látkový pytel s netopýry na kohoutek topení, aby nebyli v přímém kontaktu s topným tělesem.
Poslední holce se stále nechce vstávat. A tak přisouvám k topení taburet a pokládám na něj pytel. Netopýrem k topení. Pokud jí bude příliš teplo, odleze dál od zdroje tepla. Pravidelně kontroluji. Když už je netopýrka probuzená, beru ji do ruky a dávám jí čas na rozkoukání.
Pro jistotu dostane i napít. Přibližuji stříkačku s kapkou vody k čenichu, dotknu se tlamky. Drobný růžový jazýček vodu pohotově slízne.
Po příjezdu:
Druhý den probíhá krmení obdobně.
Jedna drobnější holka se mi omotá kolem prstu a zatváří se jako… Oprsklá!
Že by?
Setkání po dvou letech? (Viz „Divoká dámská jízda“:))
Druhý den na mě oprskle koukají hned dvě holky.
Asi si ze mě dělají legraci.
Zvu si krmící (v případě neopatrnosti krmnou) návštěvu. Dostává do ruky pinzetu a k ruce krabičku od zmrzliny s červy.
Chytit červa chce cvik. Už chytit mezi hemžícími se červy nějakého vzrostlého a tučného taky není žádná legrace. Většina začátečníků se bojí pinzetu pevněji stisknout, takže se červ vysmekne nebo vypadne.
Co si asi myslí netopýr o nezkušeném podavači?
Netopýří mozek je velmi rychlý. Pro netopýra jsou lidé velké divné pomalé stromy, které jen mají větší rozsah a rychlost pohybů než skutečné stromy.
Když na vás tedy kouká sedící nehybný netopýr, obvykle je to proto, že se hluboce zamyslel. Rozhodnutí odletět je otázkou zlomku vteřiny, který ani nestihnete postřehnout.
Může člověk zkrátit svou reakční dobu cvikem? Ano. Reakční doba člověka se počítá v desetinách sekundy. Může člověk cvikem zkrátit svou reakční dobu na úroveň té netopýři? Fyzicky nemožné. Ani vrcholový sportovec trénovaný na rychlý výběh ze startovního bloku nezareaguje rychleji než za 150 milisekund, zatímco netopýří reakční doba se pohybuje v desítkách milisekund.
Protože rychlost rozhodování nezaručuje dobré rozlišovací schopnosti, je vhodné nosit pořádné rukavice. Co kdyby si netopýr spletl vás prst s jídlem? Kousanec stále ucítíte a možná budete mít drobnou modřinu, ale netopýr neprokousne rukavici ani vaši kůži.
Po týdnu holky vezu zpátky do stanice. Nejsem si jistá jejich stavem, nechávám se radši prohlédnout správkyni chovu. Výsledek: všechny jsou dostatečně vykrmené.
Dostávám Juliána a Mariellu. Končí únor, čas probouzení hendikepů.
Ti moji mají ještě zimní zásoby tuku. Protože jsou zkušení, vědí, že při každé kontrole dostanou misku s porcí červů. A tak se v zimě pravidelně probouzejí a dávají si noční svačinku.
Čeká je cesta domů.
Zvědavé
Prohlášení: Pokud najdete netopýra, obvykle to znamená, že není v pořádku a potřebuje lidskou pomoc. Zachovejte se stejně jako při nálezu jakéhokoliv divokého zvířete v nouzi — na zvíře nesahejte a zavolejte místní záchrannou stanici nebo zvířecí záchrannou službu. Kontakty na záchranné stanice naleznete na webu, případně kontaktujte policii. Pokud je to třeba, zvíře zabezpečte dle rad odborníků a počkejte na příjezd pracovníka záchranné stanice.
Seznam regionálních záchranných stanic a odborníků a netopýry: https://www.ceson.org/kontakty.php
Kontakty na odborníky v Praze a okolí: http://www.nyctalus.cz/cz/kontakty.html
Je tu jaro a taky netopýři se svými návyky a zlozvyky a taky švitořením, což budí naději i když nás jeden opustil nadobro. Budu se těšit na další povídání a odbornosti v těchto oborech a sledovat netopýry. V mém rodném městě je poradenská organizace, musím vybádat, co jsou zač, kdyby byla potřeba. Ornitologická stanice se momentálně opravuje,přestavuje na ještě lepší stanici, tak se taky dnes podívám, jak jsou daleko. Petro,paní vrchní netopýrová, díky za dnešní psaní. 🙂
Děkuji!
Zrovna mi tady švitoří jako o závod… myslím, že chtějí, abych vylezla z postele, sebrala síly a sestavila jim ohrádku 🙂
Nová zpráva o podzimním Syčákovi!
Je stále ve specializované péči, v zimě ani nehibernoval (což mu tolik nevadí, má co jíst a otěhotnět a porodit mimo sezónu nemůže) a stále ještě není stoprocentně v pořádku a zasrstěný, takže v nejbližší době ještě vypuštěn nebude.
To byl netopýr, které by to bez lidí evidentně nedal… Má na vás kliku:))
Ten měl opravdu štěstí, našli ho dobří lidé a ihned ho schovali do bezpečí přes sluncem s dravci.
Tak hlásám, že včil jsem se vrátila z odpolední vycházky a viděla letošního prvního netopýra, podle velikosti to byl asi ten velký 🙂 🙂 Lítal si nad lesem.
Možná rezavý? Ti jsou těžší než velcí (to dává smysl, že 😀 )
Nebo rezavý! 🙂 Já věděla, že jsou u nás větší než ti velcí, akorát jsem nevěděla, kteří to jsou. Nicméně to byl pořádný batman 😉
Tihle jsou pořádné kusance (nebo jako kdysi kdosi psal v komentářích, zubaté špekáčky), mívají i čtyři deka, když se vykrmují na zimu 🙂 a hlavně lítají docela vysoko 🙂
Budu dávat pozor večer, ale nedělám si naděje – večer je tu pořád zima jak v psírně, jak sluníčko klesá, doslova padá i teplota. Včera kolem půl šesté večer to už bylo nejen na bundu, ale i na mikinu pod bundou (a byla zima i kamarádce, takže to není mojí zimomřivostí:))
Tady třeba netopýři vůbec nejsou, kromě těch u mě doma.
To je prima, když se vrací netopýři. Už se těším, až je uvidím manévrovat kolem kostelní věže – a dneska je tak teplo, že bych se divila, kdyby někteří už nevyletěli.
Už nejspíš lítají, i ti moji cítí od víkendu, že je jaro 🙂
Hurá, netopýři jsou zpátky!
Musím se pochlubit, v neděli jsme viděli zimovat v Pekárně několik vrápenců. Tak jsme zase potichu vycouvali, abychom nerušili. Ani fotku jsem necvakla, a tak jim to slušelo.
Jů. To jste spořádaní návštěvníci <3
Pekárnou myslíš jeskyni? Tam netopýři přespávají i mimo zimu 🙂
Ano, tu. Byl na ně hezký pohled – takové tulipánky s nožičkama nahoře. 🙂
Jo, to vědět, tak si fotku cvaknu, ale fakt jsme nechtěli budit.
Tulipánky, jůůů… odborníci je nazývají hruštičkami.
Jen mně nepoetické tlamě připomínají jutový pytel 😀
Pytlíček 😀
Maličký, tmavý… ehm
Odborníci často cvakají fotky a pak počítají hlavičky na monitoru 🙂
Nové hlášení o netopýrech- prima! I když umrlého nalezence je mi líto.
Možná koukám divně, ale jen já vidím v nadpisu dva překlepy?
ne, my o tom takticky mlčíme 😀
Včera večer mi bylo fakt nedobře, dostala jsem atb a byla chcípl chcíplec. Omlouvám se…
Jejda. Já si myslela, že onemocněla technika…
Už je to opravené. Já si včera večer dala za úkol navíc znovu vložit i ty předcházející články (co se ztratily po tom hackerském útoku) a v osm večer jsem už byla úplně grogy 😛
No a dnes na jedenáctou jsem jela do města s Ari, protože byl termín očkování.
No, možná by mohla vzít Ari tebe na ORL, co vy dvě na to? 🙂
Přeji brzké uzdravení.
Byla jsem právě včera – konečně:))
Ach jo, tos teda dopadla a odpadla…
Ty hlasivky no, od toho covidu mi nefungovaly. Patrně od dutin se to pořád a pořád komplikovalo.
kup si Islamint a cucej… zabírá to..i jako prevence – máme to s matkou odzkoušené…. 😉
Po tři týdny jsem zkoušela všechno kromě zaklínání. Proto nakonec ty atb…
To ano..ale cucej je preventivne..ne az kdyz ti neco je..a skoro nemluvis..to uz pak nezaberou…
Jo tak 🙂 Díky
Uff uff, tahle malá, létající strašidýlka jsou na zacházení hezky náročná! Pozor na teplotu, naučit správné stolování, v pádu-li předkousat červa, kdy přenést tam, nebo odnést jinam, proč neleze, proč leze, tomuhle se přece neříká správné zavěšení! – je toho dost na jednoho člověka a… netopýra. Tím víc ti vysekávám hlubokosklon, protože se dovedeš o ně kvalitně starat a tipla bych si, že s láskou 🙂 .
Je to docela náročné, proto mají svoji spciální záchrannou stanici 🙂
Děkuji 🙂 jsou to miláčci
Jupííí Ma J jsou opět zpět!!!! A toho odešleho je mi líto, ale odcházel v péči a teple..ne někde sám a v zimě, takže odcházel v klidu…
Už jsem se na ně těšila 🙂 posledních pár dní pravidelně po večerech švitoří…
Snad ano, vypadal v rámci možností spokojeně a za topení byl rád.
Dnes je to takové hořkosladké psaní – nalezenec, který umřel, nalezenkyně, která se vrátila na místo činu – tedy na místo, kde se jí už jednou dostalo prvotřídní hotelové péče 🙂
Vím, jak jsi byla smutná, když jsi tomu netopýrovi nedokázala pomoct! jenže sama víš, že zázraky dělat nedokážeš a svoji cenu má i to, že umřel v klidu a v teple.
Jinak jsem vkládala do systému i tvé dva poslední články (Uječenci a Uječenci a akinetici) a z tohoto pohledu jsou tvé úspěchy nesporné – vždyť to je nějakých netopýrů, který jsi jen ty pomohla přežít zimu!
Jo a jsem ráda, že Mariella a Julián jsou už zase doma a těším se na povídání o tom, jak u tebe zahájili novou pečovatelskou sezónu 🙂
Bohužel vstává se to, nemůžeme zachránit všechny.
Uječenci i Akinetici dneska večer odletí zpátky do přírody a… před zimou možná přiletí zpátky 😀
Moji dva miláčci jsou jako obvykle miláčci 🙂 Juliána vidím jen když ho pravidelně prohlížím, jestli je v pořádku, Mariella je měkká a přítulná 🙂