Psi a kočky provázejí lidstvo od nepaměti – už proto, že mají spoustu schopností, které lidem chybí. Bystré uši, citlivé čenichy, rychlé nohy a instinkty šelem. Navíc dokáží své lidi milovat s nenapodobitelnou věrností a bez jakýchkoliv připomínek.

Jak šel čas, lidé dokázali pomocí všelijakých vynálezů a udělátek nahradit většinu psích a kočičích povinností. Jenže elektronický alarm, slzný plyn nebo pastička na myši vás prostě nedokáží srdečně oblíznout, zavrnět do ucha a ujišťovat, že jste ten nejlepší člověk na světě – obzvlášť, držíte-li v ruce plechovku se žrádlem.

Takže psi a kočky plynule následovali své páníčky z vesnických chalup nebo panských dvorů do městských domů a bytů. Cožpak o to, zvířata jsou pořád skvělými společníky, ale jak skloubit touhu po nablýskaném moderním bytě s jejich chlupy a drápy? Odpověď je snadná – pořiďte si předtím pár dětí a zvíře vás už nemůže vyvést z míry. Jen si to představte.

Berry, 4 týdny

Nachystáte sladký a čisťoučký dětský pokojíček, vše je chundelaté nebo omyvatelné a zaručeně zdravotně nezávadné. Potom do té krásy uložíte miminko. Už za rok polevíte v chundelatosti a přitvrdíte v omyvatelnosti.

Za další tři roky máte pocit, že by bylo nejlepší držet dítko ve zvukotěsné místnosti, pokud možno vystříkatelné hadicí, kde by existoval jeden velký kontejner na hračky a druhý na všechno ostatní. No a ve chvíli, kdy váš potomek projeví první náznaky chápání onoho záhadného slova pořádek, tak si pořídíte druhé sladké miminko a lítáte v tom dvojnásob.

Ari, 6 týdnů

Není divu, že když začnou dětičky žadonit o zvířecího společníka, má matka důvod k zamyšlení. Co když projeví trochu zodpovědnosti? Třeba se přestanou rvát jako koně, když dostanou zvířátko? Skeptický otec prohodí cosi o pořádku v bytě a nutnosti chodit se psem ven.

V tu chvíli se nemalé procento matek podívá do dětského pokoje, kam už pár let v rámci zachování duševního zdraví raději nevstupuje bez ohlášení, a řekne si – může to být horší? No může, ale to dotyčná matka, omámena představou láskyplného vztahu dětí a zvířete, ještě netuší. Otec zpravidla rezignuje snáz, protože on ten binec stejně uklízet nebude.

Berry 9 týdnů

Nyní se scénář začne lišit podle vybraného druhu mazlíka. Je-li to kotě, je to o něco snazší. Kotě totiž bývá obvykle čistotné a nemívá tendenci rozkousat a sežrat vše, na co přijde. Ale zato ho najdete všude. Na kuchyňské lince, na stole, ve skříni, v šuplíku, v posteli, v nákupní tašce, na záclonách, na okně, na topení, ve dřezu a v mnoha případech i v záchodě, jelikož kočky často z jakéhosi neznámého důvodu milují vodu zrovna z tohoto zdroje.

Ale kotě se také rádo vyskytuje u počítače. Znalci potvrdí, že kočky mají až nadpřirozenou schopnost mačkat katastrofické kombinace kláves a navíc nesnášejí, když se díváte na něco jiného než na ně, takže s chutí odpočívají na klávesnici a zaclánějí výhled na monitor. Už nikdy si bezstarostně nesednete na židli nebo na gauč. Neustále máte totiž na paměti to děsivé nervy drásající zavřísknutí, které vás málem skolilo ve chvíli, kdy jste si na tu kočku omylem sedli.

Ari (7 týdnů) s maminkou Natálkou

Štěně se stane veselou a pomilování hodnou hrozbou pro všechno, co přijde do cesty jeho zubům a celé to zkázonosné tažení obvykle lemují četné loužičky. Neutřený prach je líbeznou vzpomínkou, protože odteď to není jen prach, ale prach s nekonečnými chuchvalci chlupů, které se objevují s děsivou zřetelností převážně ve chvíli, kdy vás navštíví tchýně. Psisko chce spát s dětmi v posteli a ty mu to dovolí, takže pračka se už ani nevypíná.

Nicméně po čase se scénář všeobecné katastrofy polehoučku protrhává. Otec zjistí, že pséko nemá nic proti tomu, aby si cestou na vycházku dal jedno malé pivo v hospodě na růžku, takže každý podvečer spolu na hodinku zmizí. Matka s povděkem kvituje, že psí zvědavost podpořená jeho nenechavými zuby donutila děti neházet věci na zem, což ona sama za všechny ty roky výchovného působení nedokázala. Umí jí hledět oddaně do očí, i když ještě neumyla nádobí a má příšerné vlasy.

Rodina si po čase zvykne a vytvoří si pouta, na která se nezapomíná. Nebývá to vždy jednoduché, ale kdo to prožil, potvrdí, že to stálo za to.

Bertík

PS: Varování: nikdy nedávejte živý dárek nikomu, kdo to nečeká, nesouhlasí s tím a není poučený o tom, co soužití se zvířetem znamená. Zvlášť ne o Vánocích!

Roztomilost je ten nejhorší důvod k pořízení zvířete – nikdo není pořád roztomilý (dokonce ani vy ne:))! Navíc, zvíře má právo na domov dokonce i poté, kdy z té roztomilosti vyroste.

„Tak co, stálo to za to?“ ptám se dnes těch, kdo takové soužití prožili a prožívají  🙂