V druhé půlce listopadu jsem se pátravě zadívala na náš světýlkový smrk. Už zase vyrostl! Naštěstí pokus ukázal, že dráty to přežily a světýlka na oslavu první adventní neděle budou fungovat. Tak jo – to bych měla. Teď ještě přidat něco na vítací parapet. Přes den ho zdobí vřesy, ale ledovou tmu samého konce listopadu musí zahánět světlo…
Loni jsem měla na parapetu opravdu hezkou směs drátovníků a stálezelených rostlin, které jsem na oslavu adventu propletla ledkovými světýlky. Bylo to hezké – tak do těch Vánoc. Pak přišly opravdu velké mrazy a rostliny to vzdaly. Rok předtím jsem měla v truhlících naaranžované jehličnaté větve z našich stromů – stříbrný smrk, kanadskou jedli a borovici. Na Vánoce jsem přidala červené a zlaté ozdoby – bylo to krásné a bez těch ozdob to vydrželo až do primulí a macešek. Svítil řetěz malých domečků, který však byl zavěšen uvnitř paletového okna a parádu dělal opravdu jen zblízka. Co vymyslím letos?
Nakonec mě inspirovala Matylda. Chtěla jsem ji už dávno, ale vždy jsem si to rozumně vymluvila. Takže letos jsem tedy slavně podlehla – a koupila si takovou tu velkou venkovní lucernu. Ne tu největší, jaké se dávají na zem vedle vchodu nebo na terasy – přece jen je kolem našich dveří intenzivní psí provoz a psiny umějí mít razanci vystřelené dělové koule. Takže ta moje je střední velikosti a přesně mi sedí na široký vítací parapet.
Ok, lucernu mám. Co do ní? Opravdová svíčka nepřicházela v úvahu – viz má mnohokrát zmíněná fobie z otevřeného ohně v domácnosti (kamna jsou zavřený oheň a žár, ty nepočítám:)). Ledkové svíčky mám, ale to jsou jen takové bludičky. Bydlíme na temném konci vesnice, před naším domem jsou už jen louky, pole a za nimi les. Jen ať to svítí! Takže jsem koupila řetěz maličkých ledkových světýlek – bílých. Na skvělou radu paní prodavačky jsem vzala devítimetrový – vznikl z něj světýlkový chumel ideální velikosti.
No a co doma? Tady vás asi zklamu – nejsem fanda adventních věnců. Je to tradice, která u nás v rodině nebyla a nějak mě nedokázala oslovit, i když každoročně obdivuju neuvěřitelnou kreativitu jejich tvůrců. Takže maximum, co dám, je ta jedna zapálená svíčka – na chvilku, když jsem u ní (ta fóbie, že jo). Popravdě… nejsem moc zdobivá, mám radši jednoduchou úspornost a v letech, kdy jsem podlehla tlaku předvánoční atmosféry a nějaký věnec koupila, mi pak strašně překážel:)) Vánoční výzdobu mám ráda až skutečně na Vánoce, ne měsíc předem.
Ale zase se nebráním adventním myšlenkám. Touha po světle ve tmě, naděje, víra a láska… pro mě nejsou prázdná slova. Ty svíčky si rozsvěcím v srdci. Předpokládám, že se to taky počítá 🙂
Takže se dnes ptám – co vy a advent? Co děláte pro navození slavnostní nálady? Zdobíte? Má ve vašich rodinách tradici adventní věnec? Jinými slovy, jak jste včera pootevřeli dveře Vánocům? 🙂
Kdysi jsem vyráběla adventní věnce a svícny ručně. Když třetí z nich začal hořet, nějak mě to přešlo.
Doma teď dekorace nemám, zato jsem definitivně zazimovala do komory netopýří ohrádku a netopýrům (tedy těm, kteří už jsou vykrmení a kterým pravidelně nedosypávám a nekontroluji bříška) udělala provizorní minizimoviště na lodžii.
Adventní věnec se svíčkami v domě jsem viděla vlastně až v Německu. Tak jsem si také jeden chvojím vonící koupila, prodávali je všude. Jenže uprostřed stolu byl sice hezký, ale zabíral moc místa. Při odp. kávě a moučníku se dal ze středu kus odsunout, působil slavnostně a hezky. Jenže u velkých talířů a sklenic už překážel a dávala jsem ho ze stolu pryč. Dělat to tak celý měsíc mě přestalo bavit. Další rok už jsem ho nekoupila a nedávám ho ani tady. Na to, aby si věnec a svíčky člověk užil, musí být na očích a na to my neměli (a nemáme) dostatečně velký stůl. Tady mám v rohu stolu jen zasněžený kostelík, kterému se voňavně kouří z věže.
Včera jsem ale rozvěsila na oba domy lehké asi 25cm umělé věnce s červenými mašlemi . Mezi okna a na komín krbu – celkem 13 (+ na oboje vchodové dveře trochu parádnější provedení). Přes den to vypadá hezky vánočně a na večer manžel na věnce připojil načasované nasvícení od setmění do 9 večer. Všechno je to umělé chvojí, takže věnce používám opakovaně, dokud nevyblednou (jak „chvojí“ tak mašle), pak koupím nové. Na oknech mám nalepené „svítky a zvonečky“ – což jsou z netu ofocené obrázky které jsem „vybarvila“ barvami na sklo. Tedy ne přímo, ale nejprve průhlednou folii. Z ní se to más sundat a dát na sklo. Já ji jen kolem obrázku vystřihla a i s folií kousky lepenky nalepila na okna. Takže je po sezóně mohu sundat a uložit na další rok (už to dělám myslím pátý rok). Jen když jsem se dneska ráno vracela z procházky (modrá obloha, sluníčko)a míjela náš vedlejší dům, musela jsem se zasmát, protože na domě vánoční věnce, na dveřích paráda a vedle sněhulák a…kus před doměm stále rozkvetlé keříky růžiček 🙂
Dede hezká výzdoba a tobě to sluší…no jako Ariberry uši 🙂
Děkuju, Maričko 🙂 To byl okamžitý nápad, strom byl zasněžený a bunda pěkně červená:))
Jinak mám z adventního věnce stejné pocity – překáží, a když ho dá člověk jinam, zase si ho neužije. No a navíc já a svíčky, že jo 🙂
Mám lucernu,kterou dávám na okenní parapet,je velká, jsou v ní kameny,taky velký ametyst a pak drobnější různých zemí světa, vejde se tam i svíčka a dřevěný anděl, zatím je ale na bočním stole,dám ji až později. Světýlka mám ve velkém keramickém hrnci,jsou to dřevěné dlouhé hůlky klacíky,omotané malými ledkami,k tomu jsem jako každoročně přidala dlouhé tlusté skořice,kdysi zakoupené, vypadá to hezky. A každý večer pálím nějakou tu svíčku. Věnec jsem zatím nedala,jsem nějak pomalejší ale všechno bude. :-))
Jenny představuju si tvoji výzdobu a líbí se mi. 🙂
Každopádně mě mírně vykolejila představa dřevěného anděla a svíčky v jednom prostoru, ale toho si nevšímej:))
No,on je kryt těmi kameny,je to ošetřené a pod kontrolou,zavčas zhasínám. :-))
To víš, fobie je fobie:))
Já tedy na zdobení moc nejsem a jsem ráda, že nejsem sama, alespoň nemám komplex 😀 .
Ale adventní věnec jsem zakoupila v místním zahradnictví, hezký, svíčky červené (měli i jiné) a už jedna v neděli večer svítila. Věnec na dveřích mám ještě podzimní, ten vánoční je od vloni schovaný v podkroví, snad půjde použít, když tak ho nějak doupravím.
Nemůžu si pomoct, ale Vánoce posledních pár let moc nemusím…nebaví mě to pečení atd… z dárků jsem obvykle zoufalá – ne z těch co dostanu, ale že nevím, co mám komu koupit … Já měla Vánoce ráda jako dítě a když byl syn malej, to jsem si to užívala, ale no co, čas nevrátím…a ani bych nechtěla, já vím, to není klasické adventní zamyšlení, jsem nemožná 😀
Nic si z toho nedělej, mám to taky tak. :-))
Alimo, já jsem na tohle téma napsala i divadelní hru. Vlastně už dvě, ale ta první byla klasická „jak se chystají Vánoce“, kdežto v té druhé se už rozebíralo i ono polevující až mizející nadšení z jejich chystání… Sice i tady duch Vánoc zvítězil, ale bylo to těsné 😛
Tím chci říct, že tě chápu 🙂
No, já si furt říkám, nevzdávej to, nazdob aspoň trochu,jak to jednou vzdáš úplně,devastuješ, tak do toho, i když méně a se zpožděním. :-)) Nesmí se rezignovat!
Tak nějak! 🙂 Duch Vánoc tě přinutí, on na to má páky… budeš se radovat chtíc nechtíc:))
Musím pochválit váš parapet, stromeček i Tvoje hezké brýle!
Já osobně nejsem zdobná…
Asi proto mi v pátek přišel od Lucky balík s adventní výzdobou (stačilo jen zkompletovat) a také adventní kytice od bývalých kolegyň z práce – jsou holky moc hodné…
Něco jiného jsou svíčky – pokud nesvítí sluníčko, svítí u nás svíčka na stolku celý den – prostě to teplé světlo potřebuji k životu…
Krásné klidné čtyři týdny do Vánoc přeji všem!
Alčo, takový balík by se mi taky líbil:))
Ty svíčky… já bych je teoreticky i rozsvítila, ale jak hoří, jsem z nich neklidná. Tím jaksi padá možnost nastavit tu vánoční atmosféru, protože čím víc svíček, tím spíš než Ježíška čekám hasiče 😛
….. a úplně nejhorší jsou kočky,skoro jako trpaslíci! :-)) To tě vycvičí.
OTéčko – trošku: já vím, že v celé zemi sněžilo, ale u nás je to tak vzácný jev, že jsem musela fotit, i když ten sníh byl víc mokrý než zmrzlý (:o)) . A v první části alba jsou fotky ještě plné sluníčka (;o).
https://yga.rajce.idnes.cz/2021_Listopad_10_-_Dva_dny/
Zdobivá nejsem, ale zase nechci přehlédnout, že se ten čas, plný rozsvícených světel blíží. Včera jsem k adventnímu mini koncertu v české televizi zapálila silnější fialovou svíci, zasazenou do skleněného svícnu s vánočním motivem saní a zasněženého domku. Víc nic. Před vánoci pověsím na venkovní dveře slaměný věnec, opletený červenou mašlí a na tis přede dveřmi rozhodím ledky.
Krásný smrk, pocukrovaný sněhem a bílá lampička ve žlutém okně – moc hezký vánoční motiv se ti povedl! Tyhle lampy, mám větší, dávám před dům, když čekám hosty. Je to zvyk, kterým se v této rozlehlé zimní krajině ukazovala cesta k lidskému příbytku polozmrzlým zabloudilcům. Jste vítáni, vejděte!
Jo jo, na norské vítací svíčky se dobře pamatuju – dokonce ještě dvě někdo máme. Ale ty by musely mít pořádně velkou lucernu! 🙂
My každoročně věšíme na okno v obýváku velkou červenou papírovou Ikeackou hvězdu a v ní je žárovka.
Pod záclonami máme zavěšené svítící rampouchy. Je na to hezké podívání zvenku i z domova.
Na stole máme zakoupený živý adventní věnec. Ale přes týden ho musíme dávat na stůl na balkoně, protože kočičák Danda by nám ho ožíral.
Na balkoně máme zavěšenou lucerničku a dáváme do ní svíčku.
V kuchyni mám na okně vitrážovou záclonku, jen do půlky okna. Je na ní vetkaná zimní vesnička. Je to takové jemné a vypadá to dobře. Na okně mám nalepené vločky.
Já osobně mám vánoční výzdobu ráda. Dělá mi to dobře na duši.
Míšo, tak ať je doma s veškerou výzdobou moc hezky – a Daník ji moc nezkoumá:))
Já taky nejsem moc zdobící a mezi námi, ani ta světýlka mne neberou – holt žiju ve městě (i když takovém vesnickém), navíc v blízkosti osvětleného kostela, tak mne ta tma tak nedohání.
Věneček na dveře mít budu – mám ten riflový, vydražený, od Kačky (nebo Matyldy?!) a abych řekla pravdu – je to týden, co jsem z něj sundala velikonoční výzdobu (:o))))! Teď čeká, až ho omustruju vánočně – včera v lese mi Jeník ustřihnul pár zelených borových větviček.
Ale jinak mne těší si prohlížet výzdobu ostatních, kreativnějších, lidí. A ozdobené venkovní stromky mne těší velice velmi…
Riflový věneček – já ho úplně přehlídla! 🙂 Musím se jít ještě jednou kouknout.
Rozsvícené stromečky mám ráda a těší mě, že jich je vidět dost. Nikde v okolních vesničkách není bůhví jaké osvětlení, takže hezky vyniknou:))
Jen nemám ráda zdobení smrčků ala okurka, i když je to jistě jednodušší – tím myslím řetězy světýlek ne po horizontálních kruzích (spirále), ale prostě shoda dolů:))
Určitě nepřehlídla – ten jsem vydražila minimálně před pěti lety 🙂 🙂 a furt krásný.
Ad ála okurka – jo, takhle strojí roky obecní strom právě v Poštorné. A ještě horší je ten břeclavský – v Poštorné je to aspoň jedna barva (modrá), v Břeclavi je to změť barev a typů – asi se jim ta světýlka kdysi zašmodrchala a tak je tam zas hodí. Ale abych si nestěžovala – městský park a pěší zóna u nádraží je moc hezky nastrojena, budu muset někdy navečír vyrazit s foťákem.
To my máme v našem malém Českém Dubu krásně nazdobené náměstí s nádherným stromem. Každoročně je moc povedený.
Já jsem nezdobící, nějak mne to minulo. Kačka dělávala nějakou výzdobu, pravidelně mi vyrábí věnec na dveře. Momentálně máme z chvojí, moc hezký a na oknech mísy s chvojím. Ale hlavně se světélky. Na světýlkách já ujíždím. A taky musíme mít světýlka na pergole, protože se Majda pomamila a světýlka ji fascinují. Často ležívala pod oknem a nábožně je pozorovala. Dokonce si umí říct, že je chce zapnout!
Jo a Majda má i letní světýlka – ovoce
Náš Doník měl rád světýlka, ten se vždycky rozzářil. Třeba ve městě když viděl barevnou reklamu nebo ho fascinovalo řepné rozkvetlé pole. Žádný jiný náš pes se tak nechoval a nechová. I hračky si vybíral barevné. Preferoval červené, oranžové a žluté-modré a zelené si skoro nevšimnul. Nevím, zda měl něco s očima neuměli jsme si to vysvětlit když se všude píše, že psi barvy nerozeznávají.
Inko, víš že jsem si nikdy nevšimla, že by naše psy jakákoliv světýlka zajímala? Majda je rozhodně nevšední pes 🙂
Dede, máš krásné okno, s tou lucernou vypadá moc dobře. Smrk ti skoro závidím. U nás adventní věnec na dveře ne. I když Jana vyráběla vždycky pro kamarádku tak doma jsem tomu nepřišla na chuť. Zapálené svíčky doma nemám ráda, nejvýš solnou lampičku. Já jsem prostě nezdobič. Na okně truhlíky se světýlky tedy máme protože by barák vypadal smutně. Nějak mě ty vánoční přípravy neberou. Děti nemáme a tak není proč.Celková situace a počasí mi také na náladě nepřidávají.
Děkuju, Maruško 🙂 Ten smrk je kdysi vánoční a nevíme, jak dlouho ještě bude moct růst – na fotce za dne je vidět, že dorůstá do blízkosti elektrického vedení a to bude jednou jeho konec. Když jsme ho kdysi sázeli, nějak jsme se nekoukli nad sebe:))
Tvé skleslosti kolem Vánoc rozumím. Možná by bylo fajn se zamyslet nad tím, co by ti doma udělalo opravdu radost a zkusit to získat. Třeba nějaké živé květiny? Amarylis? Ta bude mít svůj čas 🙂
kvetou mi azalky letos mizerně/, ale pěkně bramboříky. Stříbrňák jsme měli tak veliký, že jsme ho museli odstranit protože kořeny nám nadzvedávaly chodník a mířily na barák. On je hezký když to člověk sází. Neuvědomili jsme si když byl malý, že potřebuje prostor. Někdy si připadám, že se začínám podobat V.K. Aglaie.
Marsko, před dvěma lety jsem dostala nic moc azalku, tak jsem ji v létě brutálně vykázala na zahradu. Moc jsem si jí nevšímala, pršelo nepršelo a na podzim jsem vzala do domu azalku krasavici, kterou jsem skoro nepoznala. Letošní léto jsem udělala to samé a teď mám azalku půl metru v průměru, krásně rozrostlou, s obrovskými květy. Asi se v zahradě otužila a prospělo jí to.
já jsem je měla venku jako každoročně a asi jsem je otužila až moc. Kdybych uměla dávat sem fotky tak mám vyfocené loňské azalky. Byly nádherné, letos nic k focení. Jak jsem je vzala na chodbu tak jim začaly opadávat listy, jedna už bude odkvetlá a ty druhé ať si dělají co chtějí, buď anebo …. kompostér máme dost veliký. Teď jsem sázela do misky narašené hyacinty. Když to nestihnou do vánoc tak budou dělat radost po vánocích.
Kup si ještě nějakou kytičku pro radost, když už azalkám není do skoku:)) Evidentně potřebuješ potěšit 🙂
Máme instantní adventní věnec, tedy svícen. Svícen je kruhový kovový a do mezikruží lze vložit věnec aktuální.
Já: Vílo, mohla bys aktualizovat adventní věnec?
Víla: Máme svíčky?
Já: Máme, ale červené jsou jen tři, ostatní jsou bílé.
Víla: To nevadí, čtvrtá svíčka bude bílá, to je IN.
Víla:Hmmm, ty bílé svíčky se tam cpou mnohem líp, než ty červené. Budeme mít bílý svícen, to je ještě víc IN 🙂 A ty bílé svíčky se mnohem víc hodí k tomu věnci! (věnec je z mušlí).
To je přístup, který by mě oslovil 😀
Já mám mini adventní věneček – porcelánový, na takové ty silnější dortové svíčky. Včera jsem neměla svíčky… třeba se ještě do konce týdne polepším:))