Co je nového v netopýřím světě? Už se Mariella a Julián připravují na příchod zimy? A jak se má Syčák?

Byla neděle odpoledne a vracela jsem se z víkendového semináře, vědoma si faktu, že Mariella a Julián dostali v pátek trojnásobnou snídani, ale od té doby žádnou večeři. Čekala mě tichá domácnost. Velmi důrazně tichá domácnost. Když jsem se tramvají blížila ku domovu, netušila jsem, že si netopýři vyžádají moji pozornost, ještě než dojedu domů.

Byla jsem někde uprostřed cesty, když zničehonic zazvonil Messenger. To není nic neobvyklého, sama asi tak pětkrát denně někomu zavolám Messengerem, aniž bych o tom věděla. Nicméně jsem zkontrolovala nové zprávy, pro jistotu. Byla tam jediná a byla to fotografie netopýra pestrého v jakési bílé látce.

Asi není třeba říkat, že jsem fofrem zavolala zpátky.

Kamarádka stejně jako já trávila víkend na profesním školení a cestou z oběda zahlédla na chodníku ležet netopýra. Protože neměla po ruce nic jiného, odchytila jej do respirátoru.

Zeptala jsem se na všechno, co mě v tu chvíli napadlo. Netopýr byl zjevně v torporu, sbírání ze země ho neprobudilo a poté byl na klidném místě, dehydrovaný nevypadal. Jestli je hubený, se u dlouhosrstých druhů dá zjistit jen pohmatem, a to už by se mohl chtít bránit.

Pak jsem musela zavolat zkušenější kolegyni z netopýří linky. Kde byl můj kámen úrazu? Neznám zas tak dobře zvyky jednotlivých druhů ani rozložení stanic v Čechách. Takže netopýří pestří touhle dobou cestují do zimovišť, tenhle se nejspíš vyčerpal. Občas se takhle najdou netopýři na chodníku, a když si odpočinou a dostanou najíst, můžou letět dál.

Během hovoru jsem psala instrukce do Messengeru a předala kontakt na nejbližší záchrannou stanici a dlouho čekala na odpověď, protože zatímco já už jela domů, její školení pokračovalo.

Nakonec přišla skvělá zpráva: kamarádce se povedlo sehnat netopýrovi spolujízdu do záchranné stanice.

Doma jsem si uvědomila, že v mých článcích chybí jedno důležité téma:

Jak zachránit netopýra?

Záchrana divokých zvířat může vypadat všelijak. V prvé řadě by zvíře mělo skutečně být v nouzi, protože je třeba mít základní znalosti o jejich životě. Na jaře je možné nalézt osamocené mládě, které ale nemusí být opuštěné a může zbytečně skončit v záchranné stanici. Matky mnoha druhů nechávají mládě na bezpečném místě a jdou hledat něco k jídlu. Ne vždy jde o důkladný úkryt v noře.

O netopýrech toho z běžného života příliš nevíme. Jsou to drobná noční zvířata, kořist spousty predátorů, a tak se snaží pohybovat venku zejména v podmínkách, kdy je příliš tma na to cokoliv vidět. Netopýří echolokaci je jedno, jaké jsou světelné podmínky. Tma je jejich spojencem, protože dravci potmě vidí špatně.

Pokud tedy zahlédnete netopýra na zemi nebo viset nízko nad zemí, můžete si být jistí, že něco není v pořádku.

Netopýří zvyky

Netopýři mají celý rok plný diář. V březnu se probudí a vyletí z úkrytu, poté přespávají v dočasných úkrytech, než se usídlí na léto, koncem léta začnou létat letošní mláďata a občas zabloudí a vlétnou někomu do bytu (ideálně i s partou kamarádů). Na podzim nastává období dočasných úkrytů a rojení. Poté se netopýři vykrmují na zimu a přesouvají do zimních úkrytů. V říjnu je možné vidět netopýry lovit i za světla, kdy se snaží ve dne v noci využít veškerou dostupnou nabídku hmyzu. Možná proto jsou symbolem anglosaského Halloweenu. Mezi listopadem a březnem netopýři hibernují. Potřebují vysokou vzdušnou vlhkost, stabilní teplotu 4-10°C a klid. Jakékoli vyrušení z hibernace je připraví o mnoho zásob tuku na zimu.

To vše platí v případě, že nečekaně nepřijdou o úkryt, obvykle v důsledku lidské činnosti. Pak se musí stěhovat. V případě kolonií plných nevzletných mláďat a kojících samic a zimních úkrytů je to pro netopýry spojené s rizikem smrti vyčerpáním. Když je mládě starší než několik dní, už je pro matku příliš těžké a když létá na lov, nechává je v kolonii. Probuzený zimující netopýr spotřebuje tukové zásoby na několik týdnů zimování. Pokud si vybere nevhodný úkryt a uvízne, ocitne se třeba i na několik dní bez jídla a pití.

Vyčerpaného netopýra můžete najít i na zemi, často během jarních a podzimních přeletů.

Nevhodné úkryty

Netopýr je zvíře elastické. Protáhne se i půlcentimetrovou štěrbinou. Praskliny ve zdech, díry ve střechách a škvíry pod omítkou mají jednu velkou výhodu: dostane se do nich netopýr, ale ne případný predátor. Netopýří se proto cítí v bezpečí v těsných úkrytech. Najdete-li nějakého v prasklině v zdi, obvykle tam spokojeně bivakuje a nepotřebuje zachránit.

Co když ale netopýrům hrozí bezprostřední nebezpečí, například při rekonstrukcích, demolicích, využívání vafek nebo jiné lidské aktivitě?

Zvířata žijící ve stavbách, případně archeologická naleziště, jsou obecně vnímána jako nepříjemná komplikace pro stavby. Zákon sice netopýry chrání, ale nikomu nenařizuje před stavbou provést průzkum, zda ve zdi nějací nebydlí. Proto se může stát, že je kolonie objevena až při stavebních pracích, které je pak třeba zastavit (v lepším případě oboustranně rozumné a slušné domluvy a bez nutnosti zásahu policie a České inspekce životního prostředí) a počkat, až pracovníci záchranné stanice netopýry evakuují (více zde).

Mnohé druhy bydlí a zimují ve stromech. Může se stát, že je takový strom pokácen a až v tu chvíli z něj vypadnou netopýři. Zdraví odletí, zraněným je třeba zajistit odbornou péči v záchranné stanici.

Dalším častým případem jsou vafky. Tvoří lákavý úkryt a zároveň smrtelně nebezpečnou past. Přitom stačí jejich vývody opatřit ochrannými síťkami, a netopýři si po chvíli nadávání najdou jiné ubytování.

Co když nehrozí nebezpečí netopýrům ani obyvatelům domu, ale domu samotnému? Existuje spousta řešení, nejlépe vám v tomhle směru poradí Česká společnost pro ochranu netopýrů.

Jak jim pomoci?

Rozcestník s postupy pro záchranu netopýrů najdete např. zde.

V době mláděcích rozletů se často stává, že nezkušený netopýr vlétne do místnosti. Takový netopýr je ze situace ještě méně šťastný než obyvatelé bytu. Stačí zhasnout, otevřít okna a dát mu čas, aby se zorientoval a mohl odletět. Pokud se mu to nepovede a například dlouho sedí na zácloně a nehýbe se, nastává chvíli pro odchyt a vypuštění.

Našli jste mládě? Jste si jistí, že to není dospělý drobný netopýr (nejmenší české druhy váží v dospělosti 3 gramy)? Volejte okamžitě záchrannou stanici, takové mládě se o sebe samo nepostará.

Najdete-li netopýra viset nízko nad zemí nebo ležet na zemi, potřebuje pomoc. V žádném případě jej nevysazuje na strom nebo na půdu — pokud je zraněný, popoleze mimo dosah a zemře hlady nebo ho uloví nějaký predátor. Odchyťte jej (viz další část článku), ubytujte a večer mu umožněte bezpečně odletět. Pokud do rána neodletí, kontaktujte nejbližší záchrannou stanici.

Najdete-li netopýra venku v zimě, potřebuje pomoc okamžitě. Nemá co jíst a hrozí mu smrt vyčerpáním. Pravděpodobně musel opustit zimoviště a snaží se najít potravu a jiný úkryt.

Najdete-li netopýří zimoviště, zkontrolujte pro jistotu podmínky (minimum rušivých vlivů, vysoká vzdušná vlhkost, celou zimu teplota 4-10°C, únikový východ) a zvířata nerušte.

Pokud ovšem netopýři nespí a zmateně poletují nebo lezou, je váš zásah vítaný a dokonce nutný. Odchytněte je do papírové krabice a zavolejte odborníky. Případně rovnou zavolejte odborníky, pokud se na odchyt sami necítíte.

Odchyt netopýra

Odchyt netopýra může být nepřekonatelně těžké nebo překvapivě jednoduché. Záleží na tom, jaké máte zkušenosti s manipulací s drobnými zvířaty, nebo se sbíráním psích výměšků podobné velikosti.

Netopýr nacházející se na zemi nebo nízko nad zemí je v nebezpečí a často také ve fyzické nepohodě. Když na něj neopatrně sáhnete, bude se bránit; očekává útok predátora a zuby jsou jeho jediná zbraň. Proto na netopýra nesahejte nikdy holýma rukama. Hodí se rukavice a nepárající se hadřík nebo dečka. Tu položte na netopýra a sbalte jej dovnitř. Křídla jsou křehká; pokud je roztahuje, buďte velmi opatrní a nesnažte se je násilím složit. Netopýr se nejspíš zakousne do dečky, což znamená, že se nepokusí kousnout vás do ruky.

Být zamotaný v dečce nemusí být příjemné pro netopýra ani pro vás. Měl by co nejdříve putovat do krabice — na transport stačí i krabička od čaje. Budete mít jistotu, že nečekaně neunikne z dečky, a netopýr se ocitne v úkrytu, kde se bude cítit bezpečněji. Krabička by měla větrat.

Pokud u vás netopýr zůstává delší dobu, např. když čekáte na příjezd pracovníka záchranné stanice nebo na večer, aby se mohli pokusit jej vypustit, nalijte mu vodu třeba do víčka od předsnívávky.

Vypouštění netopýra

Pokud nic nebrání vypuštění netopýra zpátky na svobodu, počkejte do tmy a pak krabici i s netopýrem a jeho úkrytovou dečkou umístěte na vyvýšené, bezpečné místo, kam se nedostanou žádná zvířata ani domácí mazlíčci.

Protože karton je hladký, netopýr potřebuje žebřík, aby se z ní mohl dostat ven a odletět. Ideální je hrubá látka přeložená přes postranici.

Pokud netopýr v noci neodletěl, pak to znamená, že létat nemůže a je načase okamžitě zavolat odborníkům.

Záchranné stanice a odborníci

Mapu záchranných stanic najdete zde. Tam volejte, pokud jste našli netopýra v nouzi. Jste-li na území Prahy, kontaktujte pražskou zvířecí záchranku, která netopýrovi zajistí odvoz.

Potřebujete-li jinak poradit s netopýry (např. požádat uctivě netopýrstvo, aby se odstěhovalo z vašeho sklepa do netopýří budky na zahradě), použijte některý z těchto kontaktů.

Netopýří zprávy, které by vám neměly ujít!

Nyní nastává čas pro otázky, které ve vás určitě hlodají už od začátku článku (respektive po clickbaitu v perexu)!

Mariella už je od konce října připravená k hibernaci, jí jen jednou za pár dní, většinu času tráví v torporu a už jen čeká na odvoz na zimoviště. Je to zkušená netopýřice; ostatně má za sebou spoustu zim a ví, jak se o sebe dobře postarat.

Julián ještě občas poletuje po ohrádce, dokonce i za světla, jako divoký netopýr využívající nabídku hmyzu ve dne v noci. Už je v zimovací kondici a ostatně využívá nabídku jídla v misce i v hibernaci a loni byl po zimě vykrmenější než před zimou.

Syčák je stále v lidské péči. Je to inteligentní netopýr, pochopil okamžitě, že červi jsou k jídlu, rychle se naučil jíst z misky. Pravděpodobně nepojede do zimoviště. Kůže se mu zahojila, roste nová srst, blána křídla se regeneruje, ale ještě není natolik zdravý, aby mohl hibernovat. V hibernaci se můžou zdravotní problémy zkomplikovat a pak zdlouhavě hojit (jako letos Mariellina kožní infekce). Patrně tedy bude trávit zimu v záchranné stanici a na jaře bude vypuštěn do přírody.

Netopýr zachráněný kamarádkou první dny jedl jen z pinzety, ale brzy se naučil jíst sám. Pokud bude počasí přát, odletí zpátky do přírody ještě před zimou.

Navíc jsem od aplikace Apple Fotky dostala velmi zajímavé informace!