Poslouchám muziku a snažím se poznat, o čem by mohla být. První písničku zpívá žena a zní jako lidová balada. Ta druhá je… zvláštní. Se všemi dunícími bubny a mírně strojovým hlasem občasného zpěvu mi přijde jako šamanský rituál provozovaný robotem. Ta třetí je úžasná. Ač stejně jako u těch předchozích nerozumím ani slovu, vidím hory, jezera, cítím měnící se počasí, divokou přírodu a sílu lidí, kteří v ní žijí.
O toto dobrodružství poslechu se mi postarala hudební služba, která mi pravidelně, na základě mých předchozích preferencí, nabízí novou hudbu. Vzhledem k tomu, že moje playlisty jsou žánrově víc než pestré, může se v doporučení objevit v podstatě cokoliv. S touto nabídkou jsem se dostala až k Vikingům!
Jak si vlastně člověk svoji novou hudbu vybírá? Ono je to tak trochu jako s botami. Na první pohled víte, které nechcete. Ty, které vás zaujmou, si vyzkoušíte. Některé vám padnou okamžitě, jiné musíte trochu rozchodit. No a pak tu jsou botky, které si koupíte, protože musíte – třeba různé formy společenské obuvi – a nikdy to s nimi není úplně ono. Jednou dřou na patě, po druhé tlačí na palci… nosíte je jen když je to nutné.
Stejně tak nějakou hudbu slyšíte a prostě víte, že tahle je přesně pro vás! Nebo vám někdo nějaké písničky doporučí a vy posloucháte. Občas rovnou zavrtíte hlavou, tu ne. Jindy si říkáte… jo, na té něco bude, a pustíte si ji znovu. A znovu. A nakonec to může být láska větší než u té muziky, které se vám líbila na první poslech.
A ta třetí varianta? Inu, to je třeba hudba, kterou má rád někdo, kdo s vámi žije. Každý má právo na svůj vkus, ne? Dokonce i v hudbě. V mnoha případech se s tím dá žít, ale někdy… někdy je lepší dát přednost míru v rodině a nasadit si sluchátka:))
A tak se dnes ptám – jak vycházíte s hudbou svých drahých poloviček a svých dětí? 🙂 Máte pocit, že jste aspoň do jisté míry ovlivněni hudebním vkusem svých rodičů? 🙂
Napsáno pro ČRo Hradec Králové, 2021
SKÁLD – Jólanótt (Lyrics & Translation)
https://www.youtube.com/watch?v=so89GUAWv3Y&ab_channel=FlamSparks
Danheim – Runar
https://www.youtube.com/watch?v=-bHvk2hQXoY&ab_channel=Danheim
Heilung – Norupo (official track premiere)
https://www.youtube.com/watch?v=7PBo83bPyOE&ab_channel=SeasonofMist
Taky Pink Floyd generace! Nechápu lidi, co se ofrňují, když mě vůbec nezajímá překlad textu… 😀
Hezké téma! Hudebním vkusem mých rodičů jsem ovlivněna jen v základech rytmičnosti a melodiky – jsou dechovkáři. Moje děti mi dělají radost – kromě svých oblíbených můžou stále a pořád Elány, což byla a je moje srdeční záležitost. S MLP máme podobný vkus (mimo jeho oblíbený Šlágr, ten nějak nemůžu). Teď momentálně mi hraje CD Royal Philharmonic Orchestra největší hity od ABBY, včera mi tu vyhrával Čechomor a potom David Garett. MLP je totiž v lázních a já jsem si dala za úkol, že si poslechnu všechna naše CD – nejen ta oblíbená, která hrají pořád dokola. Ale alespoň půl dne musí být i ticho, to mám hodně ráda…:o)))
Srdeční záležitostí mého manžela je skupina Pink Floyd. Pouslouchá je od mládí, byl na jejich koncertech.
Já už léta ráda poslouchám písničky od ABBY.
Co opravdu nemusím je dechovka a tzv. zvracející rock, který jeden čas poslouchal můj syn.
Prošla jsem různými žánry a doteď hudbu poslouchám i když mám moc ráda ticho. Pouštím dle nálady a rozpoložení. Někdy relaxuji s Enyou,jindy si spravuji náladu s rokery,když něco dělám na pecku mám ráda swing,ten hodně. No a někdy mám náladu na nějakou tu operu, tak si pouštím oblíbené árie. V ten moment si uvědomuji svou celoživotní touhu ,umět zpívat,která se mi bohužel nevyplnila a to hodně. Když jsem ovšem sama tak pěji jak slavík. 🙂 V autě mám ráda klid neb jsem poté pozornější a nejezdím v rytmu. 🙂 Když musím sdílet s mladou generací,jsem tolerantní ale u nás naštěstí nikdo nepěstuje tuc tuc zvuky,tak jsme v pohodě. Nekomentuji a usmívám se po fousy. 🙂 S dechovkou to mám jako Yga, to se hned opupínkuju nebo musím dostatečně požít.
Neumím (zapomněla jsem) mít hudbu jako kulisu. Poslouchám ji tudíž spíš výjimečně a vzhledem k tomu, že jsem spokojená se svým konzervativním výběrem a moc se do novinek nehrnu, jsem obvykle schopná si (raději v duchu) zpívat spolu.
Co? Třeba Armstonga, Bécauda, Billie Holiday, Edith Piaf a Cohena… z našich Tata Boys, Hegerovou, Spirituál kvintet, Čechomor, Nohavicu a vůbec folk, Yo Yo Band… Jo a Pokáče, ten mě baví 😉
Máš skvělej výběr! Je vidět, že neposloucháš v autě. Tak si dokážu „oposlouchat“ i 400 skladový playlist 😛
Proto pořád hledám.
Jinak s českými písničkami mám trochu problém, většinou mě ruší, že rozumím slovům. Někdy mě to ruší i u anglických, hlavně když nezpívá rodilý mluvčí, protože pak rozumím. Takže tyhle severské ságy jsou bezva, vnímám muziku a neruší mi to myšlenky 🙂
Když mě se na tom líbí právě ta slova… proto mám taky dost úzký výběr, protože často i když muzika by ušla, tak ty texty…
V tom mě irituje MLP, který má hudbu jako podkres. Je mu jedno co, protože to nevnímá. Jinak máme naštěstí vkus podobný, ač on výrazně širší.
Takovy nemecky pop z osmdesatek, to je lahudka. Doma se pred tim da utect z pracovny do kuchyne, ale v aute to byva na hadku. Kompromis je pak Rammstein nebo Rosenstolz.
Moje deti maji nasazena sluchatka a hlava se jim vari aktualne v rytmu Imagine Dragons a Queen. Tuhle me prekvapily – poustely si muj Spotify vyber a sem tam neco ulozily. Pred chvili dohral White Rabbit od Jefferson Airplane a ted jede Sound of Silent od Disturbed. Taky mate nekdy pocit, ze se vsechno deje dvakrat? … Prave jsem si precetla, ze Dede tuhle pisnicku na Spotify nema a … ona mi z ni zpoza dveri detskeho pokoje.
Tak já ještě zkusím hledat. Ale fakt mi to řeklo, že nic takového nemá, Spotify jedna!
Od Rammstein mám jen dvě písničky. Zatím mi stačí. Imagine Dragon mám moc ráda
Můj hudební vkus je asi mírně trhlý. V autě obvykle poslouchám starší kusy Daniela Landy, pak tam mám Nohavicu, Mig 21, a před Vánoci Bocelliho. Doma si obvykle pustím nějaký český starý fláky (třeba Rangers) a taky Radúzu, Hradišťan a hudbu z Louskáčku. A v poslední době tam mám čím dál častěji ticho, do kterého hlasitě hovoří domovnice Adéla.
Landu v autě, ale pak jezdím jak prase..takže musím něco klidnějšího.Čechomor,Radúza,Lignit,Spirituál…Nohavica, Vysockij…
Chichi, Sharko, „pak jezdím jako prase“ 😀 To naprosto chápu! Taky mám takovou muziku. Na dlouhých trasách po vražedné silnici č. 35 jsem jeden čas zkoušela klasiku – s Vivaldim jsem skutečně měla menší chuť zabít některé spoluúčastníky silničního provozu… 😛
Znám :-). Když jsem si kupovala první auto, měla jsem docela strach jezdit na Offspring (Americana), to jsem vždycky měla cihlu na plynu…
Já i Jeník jsme staromilci – bigbíťáci. Jenže já jdu spíš po rockových baladách, kdežto on po vyřvávačkách. Takže ano, sluchátka jsou bezvadný vynález. Jinak též miluju starý dobrý rokenrol, lidové v klasickém i rockovém či folkovém hávu, folk a trampárny vůbec.
Co se týká toho, zda jsem ovlivněna vkusem rodičů, tak ano, leč v negativním smyslu – dechovku považuju za nepřípustný způsob týrání, tu snesu fakt jen na těch hodech a se zatajeným dechem na ajzlpoňáckém plese (protože tam to mohu střídat s diskotékou a cimbálkou).
Terezčin hudební vkus je mi záhadou – sakra, vždyť ona snad snese i toho Michala Davida, který je jinak v naší rodině tabu! 🙂 🙂
Aneb vkus se dědí pozitivně nebo negativně 🙂
K tomu Michalovi Davidovi – pokud Terezka používá hudbu jen jako kulisu, pak bych to možná i pochopila 😛
dechovka… to je moje babička a prababička, které milovaly svého Pepíčka Zímu a v rádiu (nikdy nevypínaný dráťák v kuchyni) jim ho v době mého dětství hráli hodně často:)) přiznám se, že tuhle muziku můžu chvilku slyšet – pro ty vzpomínky. Ale fakt jen chvilku:))
Myslím, že muziku poslouchá velmi málo, sem tam pustí rádio a jinak ujíždí na podcastech – momentálně jsou u ní top slovenští záchranáři.
MLP si pouští jakoukoliv hudbu jenom jako „pozadí“. Je to zajímavé, že nepreferuje staré mistry, nebo anonymy, když třicet let zpíval v Brněnských madregalistech. Já se přiznám, já mám ráda klid. Hudbu si pouštím jenom tehdy, když chci, sedím a poslouchám.
Takže o hudbě z trochu jiného soudku. Jaká muka musíme zažívat, když už druhým rokem na stavbě nad námi jeden řemeslník pouští od rána do večera na plné pecky dusavou hudbu. A nejsem sama, kdo zuří. Stížnosti u majitele stavby, u starosty ze všech stran, se nesetkaly s úspěchem. Starostou bylo doporučeno, ať zavoláme policii. Sám Dusač nereaguje ani po dobrém ani po zlém a že mu už vyhrožovali i chlapi z ulice.
To A jsem já, Alex
Dusání je peklo – Baty by ti potvrdila, na jejich náměstí se konají hudební akce a to dusání je jediné, co jí do bytu pronikne.
Zkusili jste ty policajty? I když… no, spíš bych byla překvapená, kdyby něco podnikli.
Mimochodem jednou nám tu někdo ze sousedů (ne z těch, které známe) pouštěl na plné pecky jakousi estrádu. To bylo peklo taky, ale sežralo to „jen“ jeden večer.
no, oni by spíš rozdejchávali moji muziku..Sex Pistols,Tři sestry,Původní Bureš,Disturbed,Metallica,Iron Maiden,Visáči..The HU, Otava E, Sabaton, Valhalla Calling,Nightwish….
Dede, zkus tohle: https://www.youtube.com/watch?v=usN-pKfw6Q8
(mám to ráda víc,jak originál)
Sharko, možná by ses divila, ale znám to 🙂 A ukázal mi to Martin!:)) A máš pravdu, je to úžasné. Ne lepší (podle mě), ale jiné a velmi silné
Jinak z tvého seznamu mám v repertoáru Nigtwish, Valhalla Calling a The HU 😀 Popravdě, když jsem doma začala hrát nahlas Wolf Totem, mám silný dojem, že si Martin začal říkat, co měl vlastně proti Sheeranovi 😛
tak to je skvělý…… 😉
Víš, co není skvělý? Že to není na Spotify! 😛
japato? … sel mail
Už to mám. Díky!
To je ale hezké téma! My momentálně v bytě vlastně nemáme skoro nic, co by umělo hudbu reprodukovat. Mám tedy v kuchyni CD přehrávač, ale protože jsem líná vyměňovat CD, tak tam běhá jedna kompilace klasických rokenrolů furt dokola. Občas tam strčím nějakou audioknihu, když mám nějakou kuchyňskou prudu – třeba včera jsem porcovala a vakuovala 6 kuřat.
Hřívnatec má beznadějně zastaralý vkus, který zdědil po rodičích. Poslouchá různé rockové dinosaury a jeho životní zážitky byly dva koncerty Rolling Stones. Na ten (jeho) první se táhnul až do Mnichova a ten druhý jsme si užili v Letňanech všichni. Když umřel Charlie Watts, tak jsme si na něj dali panáka a pustili gramofon z otevřených oken na plné pecky.
Co poslouchá Víla, to netuším, pouští si to do uší.
Čím jsem starší, tím raději mám ticho. Občas jdu na nějaký koncert, ale doma obvykle nic nehraje.
Renato, taky začínám mít ráda ticho a taky často doma bývá. Ale zrovna tak nutně potřebuju svoji hudbu:)) Takže doma je domácí kino se vynikajícími reproduktory, v kuchyni mám velmi dobré rádio (to má zvuk!:)) a díky různým Vánocům mám i dva různě velké bluetooth reproduktory cestovní:))
Jinak si myslím, že hudební vkus se do jisté míry dědí – vždyť děti vyrůstají s muzikou svých rodičů. No a tu pak převezmou nebo nesnášejí 😛