Je to klišé hodné sovětských tajných měst s ponorkovými základnami, kam noha cizince tam nesmí vstoupit. Totéž platilo i o polském poloostrovu Hel. I tady byly výcvikové ponorkové základny nacistické kriegsmarine, obrovská děla Němců i Poláků, a nakonec si tu svůj vojenský vliv uplatili Sověti. Naštěstí dnes tu můžete na houby i vy.

Československo: 120 mm

Psal se rok 1988 a mě jako mladíka mě komunisté v rámci základní vojenské služby nasadili nasadili k zastaralým sovětským houfnicím ráže 120 mm, jež s nepříliš velkou nadsázkou pamatovaly ještě Hitlera. Vtipné je, že jako dyskalkulik jsem měl vypočítávat trajektorii střely, což jsem nikdy nedokázal. Ale soudruh řekl, že ze mě bude velitel děla, a tak se i stalo. Nicméně díky tomu mám alespoň základní povědomí o dělostřelectvu jako takovém. Vím, co 120 mm houfnice dokáže, jaký má zhruba dostřel a kolik lidí je potřeba k obsluze.

Dnes už není potřeba mít obavy – Hel je odminovaný

Německo: 406 mm

Když jsem na podzim roku 202 viděl monstrózní základnu pro 406 mm děla, byl to zážitek. Baterie Schleswig Holstein byla později převezena do Francie, kde měla ostřelovat Anglii.

Podle mnohých jde o největší děla, která kdy byla umístěna na pevných stanovištích. Lze se i dočíst, že šlo o největší děla vůbec, ale není to pravda. Německý Těžký Gustav byl ještě větší a měl ráží 800 mm, ale je pravdou, že ten nebyl v pevném palebném postavení, nýbrž musel stát na kolejích. Dokázal na vzdálenost 37 km prorazit až 1,5 m silný pancíř, takže šlo o úplně jinou úroveň.

Do mnoha desítek bunkrů je možné vejít – a to včetně radarových stanic či systémů řízení palby

Polsko: 152,4 mm

Než ovšem došlo k obsazení Helu nacistickým Německem, byli si i Poláci vědomi strategického významu poloostrova vybíhajícího do Baltu. Z něj se dal nejen bránit obrovský kus pobřeží, ale při mohutné výzbroji i přístup k důležitému přístavu Gdaňsk. Poláci tady vybudovali celou řadu opevnění včetně umístění 31 baterie vyzbrojené houfnicemi ráže 152, 4 mm. Střela o váze 47 kg poté, co uletěla 15 km, dokázala prorazit 78 mm pancíř. Oblast baterie se poté, co poloostrov v září 1939 napadli nacisté, stala jedním z nejdéle udržovaných bodů odporu.

Hrneček německé kriegsmarine, za který by mnohý sběratel militarií zaplatil majlant

Ne každý ví, že na výzbroji 31. baterie se původně měly podílet francouzské firmy, které ale Polsku nabízely zastaralou výzbroj. Heliodor Laskowski, šéf dělostřelecké a vyzbrojovací služby v polském námořnictvu, se proto rozhodl dát Francouzům vale a navázal spolupráci se švédskou firmou Bofors. S ní byla roku 1933 uzavřena objednávka na nejmodernější typ výzbroje. Bohužel Heliodor Laskowski umírá ve věku pouhých 37 let. Jeho zásluhy se promítnou do pojmenování baterie. Když člověk prochází poloostrovem, který má v nejužším místě sotva pár desítek metrů, nemůže na pozůstatek války v podobě bunkrů nenarazit.

Jednomužný bunkr postavený v létech 1953 – 1954 proti případnému západnímu imperialistovi, který by zákeřně mohl přijít ze severu

Rusko: 130 mm

Osvobozené Polsko dopadlo podobně jako Československo. I tady Sověti rozpoutali vlnu represí, dosadili si do čela vlády své lidi a zahrnuli zemi do sféry svého vlivu. Poválečný velitel baterie Zbigniew Przybyszewski byl v rámci stalinistických čistek popraven, Hel byl vyzbrojen sovětskými 130 mm kanony. To si mimo jiné vyžádalo na palebných stanovištích zvýšený podlahy o 40 cm vysokou betonovou vrstvu. Dělostřelecké jednotky, respektive dělostřelecká pobřežní stáž byla rozpuštěna až v roce 1976.

Místo, kde se mělo nacházet nejvíce střepů, ale byly to jen staré zrezivělé plechy

Data o rážích a jednotlivých zbraních zní nudně. Ale jakmile kolem bunkrů chodím, vždycky se zamyslím nad tím, kolik umu, chytrosti a lidské píle vložilo lidstvo do snahy se pozabíjet.

Pozůstatky čtyřmetrového polského dálkoměru na hlavním stanovišti řízení palby. Věž je pravděpodobně německého původu, poloostrov Hel

Návštěvník, i kdyby byl jen obyčejný houbař, se prostě vojenské minulosti Helu nevyhne. Nemusí nic vědět o rážích, rozdílem mezi kanonem a houfnicí. Stačí, když si zajde do stylové hospody vyzdobené válečnou tématikou, kde se v televizi promítá 17. stavení jara (sovětský film o agentovi KGB vysazeném za války do řad důstojnického sboru SS) a Čtyři z tanku a pes (válečná dobrodružství polské tankové osádky, ke které patřil pes Šarik) a kde se vaří v pojízdné vojenské kuchyni.

Raketa rheintochter o váze 1250 kg, délce 5,4 m a doletem 18 km

Dede: Děkuji Topimu za opravdu zajímavý článek (jaký bych já nenapsala:)) a hned se ptám – zajímá vás vojenská historie? Jakkoliv do minulosti? Znáte nějaké pevnosti a opevnění?

Vzpomínky na válku, část polské uniformy a plynová maska

Základna pro dělo baterie Schleswig Holstein 406 mm

Zákopy spojující jednotlivá dělostřelecká stanoviště