BTW: Den na baterky

Začalo to nevinně. Nejdřív jsem nedostala pátravý paprsek dostatečně daleko, abych si byla jistá, že Berry na poslední noční vycházce vykonala potřebné. Potom jsem musela na třikrát otvírat vrata. A nakonec mě moje obsese „Zamkla jsem opravdu to auto?“ nutila při kontrolním zamykání chodit stále blíž. Bylo jasné, že nastává den na baterky:))

 

Část onoho rituálu provozuju v tuto roční dobu běžně – konec října definitivně ohlašuje příchod tmy, na který se zejména my, venkované žijící se symbolickým veřejným osvětlením, musíme řádně připravit. Pro mě to znamená především vzít obě čelovky a vyměnit jim baterie – to hned máme dvakrát tři tužkové AAA.

Na to navazuje hledání a zprovozňování světýlek pro psy, pro mě a pro případné spoluchodce, tedy obvykle pro děti. Chození po kraji silnice je v zimě často problém i za dne, natož za tmy. Pasivní ochrana pomocí reflexních prvků například za mlhy prakticky nefunguje, takže musíme blikat. Jak se po většinu roku snažím chodit se psy jen za světla a po tmě už jen na zahradu, tak v zimě to nejde. Takže opět světýlka… Kam jsem je, sakra, na jaře dala, a jestlipak ještě blikají?

Letos mi pak bateriovou jízdu ještě vylepšilo dálkové ovládání vrat a klíčky do auta. Což znamenalo opět rozkrýt, jaký typ desetníkové (knoflíkové:)) baterie kam patří, zjistit potřebné množství a pak to i nakoupit – pokud možno najednou:)) Vzápětí nastal čas malých šroubečků. Těch bylo! Už proto, že jsem výměny vzala z gruntu, což znamenalo troje ovládátka na vrata (krát dvě baterie) a dvoje klíčky od Subaru.

 

 

Něco vám řeknu. Když jsem poctivě odšroubovávala vnější i všechny vnitřní minišroubečky, aby mi pak extra zajištěná baterie nešla stejně vyndat, došla jsem k závěru, že designér těchto klíčků trpěl paranoiou. Patrně si myslel, že pokud si někdo koupí Subaru Forestra, je to jistý druh diagnózy.

Od takového majitele se nejspíš čeká, že má v kapse kromě klíčků i nože, sirky, kapesníky, kaštany, psí žrádlo, sušenky a žabí vajíčka. Klíčky tedy musejí být prakticky nedobytné. Ale ano, uznávám, že po kapsách nosím vše kromě žabích vajíček, ale ne tam, kde mám klíčky, ne? Tohle všechno nosím v levé kapse! Mám přece nějakou úroveň:))

Letos jsem baterkový čas ukončila stylově – musela jsem koupit novou i do auta. Opravdu si nematuju, kdy jsme ji měnili naposledy, takže jsem byla svému autíčku vděčná, že včas vyslalo varování, a to na dvorku, v přítomnosti startovacích kabelů a druhého auta.

Jinými slovy, moje baterky jsou dobité a zima může přijít. Jak jste na tom vy? Pamatujete si, kam které baterie patří? Nebo si píšete seznam? A… už jste před zimou nabití? 🙂

 

Aktualizováno: 21.10.2021 — 19:34

22 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Jak píše Hanča, tak u nás se o výměnu všech baterií stará manžel. Já se jen občas zmíním, že je asi vybitá baterie, když se hdiny na zdi v garáži nebo na verandě zastavily, nebo že špatně reaguje dálkový ovládač na TV 🙂

    Ale třeba laserovou baterku s tečkou pro kočky je lepší koupit rovnou novou, vyjde to skoro stejně, než kupovat a měnit ty knoflíky. Jedině baterka-myš kterou jsem „okoukla“ u Tory má normální tužkovou baterii a měníme ji dosto. Kdysi jsem dostala dárkem takovou maličkou baterčičku (snad 5cm) jako klíčenku. Byla šikovná, když jsem se za tmy potřebovala třefit klíčem do zámku. ALE bylo v ní 6 knoflíkových baterií a protože měla fakt silné světlo, rychle se vybily. Asi po třetím plnění jsem ji přestala používat, protože už jsem si málokdy potřebovala posvítít na klíč.

    Jo, také jsme měli 2x štěstí, že se nám autobaterie vybila před garáži a druhým autem manžel mohl zajet koupit novou (a sám si vyměnit). Ale jednou se nám vybila při procházce s Trixie, daleko „od civilizace“ – prostě někde v polích. Naštěstí si nás pojišťovna pomocí data v mobilu našla a za krátko nám poslala službu auto nastartovat, že jsme dojeli domů a – zase druhým autem choť zajel koupit baterii novou.

    1. Maričko, ty maličké knoflíkové baterky znám – a taky jsem měla jedno takové maličké světýlko ke klíčům. Ale jak říkáš, je to strašně neekonomický provoz! Já teď mám takové světýlko, které se nebíjí točením malou kličkou, která se snadno složí, takže světýlko je celkově velké asi jako vlašský ořech. Na takové svícení ke klíčům funguje akorát 🙂

  2. Předevčírem jsem se pokusila navázat na letní, v červu úrazem přetrženu tradici odpoledních procházet. Vyrazila jsem tedy v pět a než jsem došla do lesíka, byla tma jako v pytli a chvílemi jsem uvažovala, zda si neposvítím mobilem…:-)

    1. Jo, já už poslední vycházku za světla musela posunout na čtvrt na šest, což je na hraně toho, co by se dalo nazvat večerním venčením 🙂 (pak už jsou psice jen na zahradu) Ovšem jak se změní čas, bude mnohem hůř – a na spoustu měsíců. Chjo.

  3. Agendu baterií obhospodařuje MLP, do toho já se mu nepletu, radši. 🙂 U nás se taky ne všechny baterky vyhazují, některé se dobíjejí, takže v příslušném šupleti je krabička baterek jednorázových, další krabička baterek nabitých a jiná těch, které na dobití čekají – no já ten šuplík pro jistotu radši ani neotvírám! 🙂

  4. To mě připomínáš, že musím konečně vysypat vybité baterie z kabelky někde v obchodě do kontejnerků, které na použité baterie mívají rovnou za dveřma. Jenomže já vždycky zapomenu a kabelka se mi už pronáší. Já už jsem, já Hujer prosím baterky měnila. Kdo požírá baterie je venkovní teploměr, čidlo ve stínu na dvoře, LCD u mne u postele. Dost daleko.

    1. Alex, vynášení použitých baterií je mimořádně obtížné 😀 Přesně jak říkáš. Není to velký pytlík, tak má tendenci se mnou jezdit na výlet. Opakovaně 😛

      1. To mi teda povídejte! U nás jsou v otevřené krabičce na schodech (druhý schod),pak až schlupatí od koček, jsou vytřeseny do dřezu,opláchnuty a jdou znova do krabičky,tentokrát uzavřené. Posléze se přestěhují do auta a při každém otevření kufru volají“už nás dej do odpadu na baterky!“,pak se raději přesunou na místo spolujezdce,kde ještě chvíli vzdorují,taky se vysypou etc.) a pak až se definitivně na ně nakrknu, jdou do příslušného kontejnerku na obci. Asi je mi jich tak nějak líto, či co, vypadají jako nové. :-))

  5. Baterky… pro mě nějvětší problém jsou klíčky od auta 🙂 Pak bezdrátová klávesnice a myš.
    Ygo, ve dvě hodiny ráno spím a ne že budu doprovázet zvěř ven! Kromě toho by se kočky mohly vetřít do domu a v rámci ranní nudy začít tak kolem čtvrté mlátit do všech dveří, dobývat se do skříní a drápat na cokoli. A to by mě fakt šlehlo….

    1. Dnes vím, že ani paranoidní zabezpečení klíčků od Subaru není problém ve srovnání s těmi od staré oktávky – ty se totiž s novou baterií rozkódovaly a auto nešlo otevřít a nastartovat. Tak jsem hledala a našla ty druhé, nepoužívané klíčky a stalo se co? Taky měly vybitou baterku 😛 Servis si vydělal…

    2. O moji myš pečuje MLP. Protože já,slovy MLP ,nejsem schopná ty baterky koupit! Taky,že ne, ať má aspoň nějakou radost! :-))

  6. Jo baterky – to je u nás celoroční téma.
    Tak za prvé je nutno mít po ruce vždy náhradní do obojku a ovladači pro Brooke – sice už valnou většinu vycházek je ani nepoužiji, ale náhoda je blbec a jistota je jistota. Navíc stará skleróza je často po odložení zapomene vypnout 🙂 .

    Za druhé máme hodiny v ložnici na baterky, které je snad žerou. Většinou dojde šťáva někdy nad ránem a to se pak po probuzeni raduju, že ještě hodinu, dvě mám k dobru, aby mi vzápětí zaječel u ucha Jeníkův mobil (nesnáším ho – kór když ne vždy je u ucha, ale na opačném konci domu).

    Za třetí – na schodku do zahrady musí být vždy položena bateriová svítilna (a někdy radši i dvě), protože noční vycházky naší zvěře na zelený pažit je nutno ukočírovat světelným proudem. Hlavně Brooke má za to, že hodinové posezení při měsíčku či v záři hvězd kolem druhé hodiny ranní je pro mne to pravé ořechové.

    A za čtvrté – o různých bateriových hejblatech (klíče do aut, otevírač vrat, měřítko, atd. atp.) je zbytečné mluvit, tam měníme baterky též v průběhu roku. Akorát včil bude nutné nově zabateriovat termostat na topení 🙂 .

    P.s. jak jsi vzpomněla baterku do vozidla – no jo, mně taky vypověděl psí renoltek, naštěstí též hnedle u baráku. Takže na autobaterii taky dojde.

    P.p.s. já si baterky nabíjela poslední slunečné a teplé dny u nás. Například předevčírem jsem se pekla v letních šatech a naboso 🙂 . Pravda, včera a dneska už sluníčko hajá v peřinkách, ale pořád je teplo (ne, nemám ponožky a dlouhé gatě).
    https://yga.rajce.idnes.cz/2021_Rijen_9_-_Zacatek_treti_dekady/

    1. Tak jsem si při té příležitosti snažila v duchu spočítat, v čem všem máme doma baterie a docela mě to vyděsilo – vždyť my jsme prakticky domácnost na baterky 😛 A nejhorší je, že v tom není žádná shoda, žádný systém. Všude je něco jiného a v jiném počtu. Nekončící dobrodružství 🙂

      1. my také jsme na baterky, někdy i doslova. Když vezmu : hodiny, budíky /protože mobil u postele nesnáším/, ovladače a pod. je toho pěkná váha. A vždycky se chodí na mne : máš baterky? ď zrovna koukám, že je čas je odvést někam do sběru. Ale mám i na hřbitově led svíčky, protože svítí dlouho / dva měsíce/.

          1. Led svíčky mám od doby, co jsme je používaly při představení – živý oheň na jeviště nesmí 🙂 Ty moje už skomírají, takže asi bude baterková sága pokračovat. 🙂

  7. U nás je přes baterie všeho druhu expert můj manžel.
    Baterie kupuje a vyměňuje.

    Jestli jsem před zimou nabitá, no nevím.
    Bude to chtít nějaké vitamíny a teplou koupel ve vaně s pěnou.

    1. Míšo, zrovna jsem přemýšlela, jestli už zařadit do každodenní rutiny nějaké vitamíny… možná s listopadem i začnu 🙂
      A tuhle jsem si koupila voňavou sůl do koupele, takže je na čase ji taky vyzkoušet 🙂
      Takže děkuju za inspiraci 🙂

Napsat komentář: jenny Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN