Na poprvé jsem se jí skoro lekla – temná postava ženy v úzké uličce vybudila v mém mozku automaticky ostražitou reakci. Teprve bližší pohled ukázal, že jde o další z moderních fresek, kterými se doslova hemží historické uličky některých jihoitalských měst.
Od této chvíle jsem už obrazy na stěnách cíleně vyhledávala a teprve po pár dnech jsem zjistila, že některá města mají dokonce i plánky s jejich umístěním a malby jsou očíslované – aby vám nic neuteklo. Nejvíc jsme jich našli v Diamante, což je městečko v Kalábrii, na pobřeží Tyrhénského moře.
Dvě malby už se blížící běžnějšímu graffiti jsem našla v Cosenze, kde jsme se zastavili jen cestou jinam, takže jde spíš o úlovek náhodný. Nicméně se liší stylem, takže jsem to zařadila také.
Druhým místem, kde byly ulice pěkně „vymalované“, bylo Vietri sul Mare, což je městečko poblíž Salerna. Akorát že tady šlo v naprosté většině případů ne o malby, ale o mozaiky – tvorba malované keramiky zjevně souzněla se zdejším uměleckým duchem.
A aby nebylo umění málo, zařadila jsem ještě pár fotek ze Sicílie, z města Noto, oplývající barokem. K vidění je výstava moderních soch před katedrálou a pak sochy podpírající balkony na jedné z historických budov. Ty jsem fotila i proto, že jsme pod nimi seděli, pili kafe a zajídali ho citronovým sorbetem:))
Samozřejmě jsem fotila – napadlo mě, že by se vám to mohlo také líbit. Nicméně upozorňuju, že ač jsem dělala, co jsem mohla, někdy ty fotky za moc nestojí. Často jsem fotila potmě (nejčastěji jsme bývali v centrech měst večer) a pak – uličky bývají opravdu úzké, takže je nemožné si udělat dostatečný odstup. Prostě uvidíte to, co jsem viděla i já:))
Všechny fotky najdete zde: https://sandvika.rajce.idnes.cz/Dede_-_Soucasne_fresky_jizni_Italie/
Užijte si to – a napište mi, která z maleb vás oslovila, případně i proč. 🙂
Předchozí díly najdete zde:
BTW: Někde pod Etnou… aneb jak na italském jihu chutná (Na italském grilu 2)
Pěkný článek, pěkné obrázky (těm na zdech se „hezky česky“ říká „murály“, italsky kupodivu „murales“; italsky – il muro = zeď). Trochu jsem si to Diamante hledala, je jich tam prý snad 150 (někde píšou, že i víc než 300) a vzniklo to díky iniciativě italského výtvarníka Naniho Razettiho, který po souhlasu tamního zastupitelstva v roce 1981 svolal cca 80 umělců z celého světa, kteří tam začali tvořit. Postupně obrázků přibývalo a v posledních letech se začaly renovovat i ty původní, které utrpěly zubem času.
Musí to být moc zajímavé, nikdy jsem nic takového a v takovém množství neviděla.
Já jsem viděla ten údaj 150. Jenže my jsme ve městě moc času netrávili, takže co nebylo v centru v uličkách, to nám ušlo. No a taky se spousta věcí prostě nedala za tmy vyfotit, hlavně když to bylo v úzké uličce na té zdi moc vysoko, spodek malby třeba na úrovni prvního patra. Z toho se rozumná fotka udělat nedala…
A opravdu to je umění… vytváří to vlastně svým způsobem genius loci a působí to na člověka společně s architekturou.
Popravdě hodně působivá byla ta malba v Cosenze (první dva obrázky na rajčeti). To místo bylo ošumělé, ve všední den kolem poledne takřka opuštěné a ta malba tam prostě k člověku mluvila:))
Tak tohle je street art, který se mi opravdu líbí – osobitý, nápaditý, oku lahodící a s místem ladící. Hezkých výtvorů je hodně, u mě vede foto č. 3 aneb Diamante 1 – strom mezi dvěma profily a pak výjevy ze života na kachlích ve Vietri sul Mare, zejména řada oslíků, protože jsou…. roztomilí. 🙂
Jo, oslíky jsem fotila ze všech úhlů:)) Ty mozaiky byly všechny skvěle udělané – rozhodně budou mít větší trvanlivost než ty malby…
Líbí se mi všechno! I ta černá smutná žena. Je povzbuzující vidět takové umění venku v ulicích a uličkách,místo stupidních nastříkaných pláskanců od mladíků,co mají potřebu takto očůrávat rohy a dávat tak znamení všem o své existenci.
Dede díky, to je dobře,že si fotila a poskytla nám zážitek.
Jenny, už mě napadlo, jestli ta žena v černém není vdova po rybáři nebo obecně námořníkovi. V těch přímořských městech jich muselo být víc než dost…
Jenny, já nevím, jak to děláš, ale bereš mi slova z úst – teda písmenka z klávesnice 😀 .
Takže nemám co dodat a podepisuju 🙂
No jasněééé, je to vzájemné, však víme,že?! :-))
Já jich mám oblíbených víc, ono se občas těžko srovnává, protože styly se hodně liší. Ovšem úžasné jsou ty dvě tečkované dámy (s dopravními značkami:)) Já jsem v té jedné úplně viděla svoji babičku! 🙂
Přiznám se, že vidět tu paní na první fotce někdy v noci, tak se asi po… Na takové leknutí se dá i umřít…
Ale vážně, je moc prima, když člověk vidí na ulici kultivované umění a ne jen sprejerství, které pouze ničí omítky. Něco podobného jsem kdysi viděla v Montpellieru (městě, kde studoval medicínu románový Petr ze Sioraku – autor Merle) a moc se mi to líbilo. Bohužel nemám fotky, ale vidět na omítce vymalovaná okna s vyhlížející paní nebo kočkou a podobné umění, tak to bylo moc fajn a oživilo to prostor.
Pro turisty to byl dar – prostě bloumáš a hledáš a máš radost, když objevíš. Ta žena v závoji na mě vyjukla opravdu nečekaně a opravdu jsem se na okamžik lekla:))
V Itálii v oblasti Marche jsem viděla moc pěkné mozaiky (Sirolo) a nádherné kresby křídou na chodníku před bazilikou (Loreto). V Loretu nevím, jestli malovali každý den jiné nebo jen opravovali? https://malcka.rajce.idnes.cz/Marche/815382996
Na chodník se dají namalovat úžasné věci, zvlášť, když to umělec umí s perspektivou: https://www.kreativita.info/julian-beever-chodnikovy-picasso/
Tohle je fakt úžasné. Díky, JJ, za odkaz.
Je tohleto možný?! A já neumím nakreslit ani to sirkový prase! Má nějakou mozkovou dysfunkci on, nebo já? Logicky by to měl být on, takových jako on je málo, ale takováhle vada by mi vůbec nevadila!
😀
Je tohleto možný?! A já neumím nakreslit ani to sirkový prase! Má nějakou mozkovou dysfunkci on, nebo já? Logicky by to měl být on, takových jako on je málo, ala taková vada by mi vůbec nevadila!
Na chodník se dají namalovat úžasné věci, zvlášť když to umělec umí s perspektivou: https://www.kreativita.info/julian-beever-chodnikovy-picasso/.
Oni mají k barevným mozaikám blízko – skoro mi to připomínalo Angličany a jejich akvarely 🙂
Tak já jsem pocítila potěšení, když jsem se dorolovala k Vietri sul mare 6. Proč, to nevím. Jednoduché domečky, barvy, čistá kresba? Příjemno!
Ty jednoduché domečky byly moc hezké a hodně netypické. Nenašla jsem jinde nic podobného 🙂
Taktéž.
Mě se líbí ta námořnická malba, jak jsou na ní dva námořnici u loděk a otec se synem spravují sítě na ryby.
Je tam taková poklidná atmosféra.
Jinak já viděla historické mozaiky v Ostii u Říma a pak krásné jsou přímo v Římě v Caracallových Lázních.
Ten obraz je moc krásnej, to je fakt 🙂
Mně se též nejvíc líbily ty mozaiky – hlavně ta na té dlouhé zdi. A potom poníci, podpírající balkon 🙂 .
A moc se mi líbí ty namalované domečky – jednoduché, barevné a milé.
U těch balkonů ti koníci byli jednoduše nejhezčí! Ty následující děvuchy působily tupě a chlapi vypadali, jako by měl opravdu ošklivé bolení! 😛
Moc se mi líbí všechny ty rybářské scény – ta první je tak realistická, že bych se bála, že si namočím nohy. 🙂
A hlava na schodišti mi evokovala starou dobrou verzi Souboje titánů z 1984 roku – tam se taky skutálela hlava Pallas Athény na zem, jenže ta otevřela oči a začala mluvit. 😀
Ta hlava byla hodně působivá. Ono vlastně všechno – ten kov soch na kamenných schodech u katedrály… Jo, to si člověk zapamatoval. 🙂