Sousedy si nevybíráme a přitom dokážou významně ovlivnit kvalitu našeho života. Takže když máme dostat nějaké nové, čekáme s napětím: budou to slušní lidé? Co budeme dělat, když nebudou? A teď si vezměte, že by vám přibyla i otázka: budou to vůbec lidé? 🙂
Ach ano, je tu další díl zajímavostí z knihy Yuvala Noaha Harariho nazvané Sapiens, A Brief History of Humankind (Sapiens, stručné dějiny lidstva). Minule jsme se pohybovali v čase asi před 150 000 lety, kdy schopnost vařit si potravu znamenala, že příroda mohla u lidí (sapiens) vsadit na větší mozek na úkor délky střeva a velikosti zubů, protože vařená strava se lidem lépe tráví a kouše. S menšími zuby se lidem také snáze mluvilo…:)
Dnes poskočíme v čase na další křižovatku vývoje lidského osídlení na Zemi. Zdá se, že zhruba před 70 000 lety z nějakého důvodu se daly věci pohybu. Tedy… dal se do pohybu Homo sapiens, obývající do té doby východní část Afriky. A ten pohyb byl tentokrát úspěšný. Proč tentokrát? Lidé rodu Homo sapiens se už jednou vydali na sever, na Blízký východ, ale tehdy je tam sídlící Neandrtálci zahnali zpět. Co se vlastně stalo, že jim to tentokrát vyšlo?
Před těmi 70 000 lety žilo na zemi několik (nevíme přesně kolik, resp. nemáme dost důkazů pro různé teorie) druhů lidských bytostí – Homo sapiens v Africe, Neandrtálci v Evropě a na Blízkém Východě, Homo erectus v Asii. Pak jsou tu ještě Denisované, jejichž pozůstatky byly objevené na Sibiři (tedy aspoň tyto čtyři druhy lidí autor zmiňuje – je to samozřejmě mnohem složitější, ale tohle není vědecký článek:))
Neandrtálci nebyli zdaleka taková jeskynní zvířata, jak byli zprvu vykreslováni – byli silnější než Homo sapiens, měli minimálně stejně velký mozek, dokázali přežít v chladných oblastech a pečovali o své zraněné a nemohoucí. Měli být pro Homo sapiens víc než důstojným soupeřem. A přesto zmizeli… Časově to nebyl úplně fofr: Homo sapiens vyrazil do světa zhruba před 70 000 lety. Před 50 000 lety zmizeli ostatní Homo X kromě Neandrtálců, kteří vydrželi déle a zmizeli až před 30 000 lety.
Co se vlastně stalo? Existují dvě teorie. Ta první se nabízí okamžitě. Homo sapiens měl evidentně nějakou výhodu nad ostatními a postupně je vyhubil. Nejdřív je mohl jen svým postupem připravit o zdroje, později je mohl vybíjet plánovaně. Prostě jedna z prvních doložených genocid. Kdo zná lidské dějiny, nemůže být takovým závěrem překvapen.
Ovšem existovala i druhá teorie, podle které se Homo sapiens s ostatními křížil, až všechny druhy splynuly. Tato teorie však vítaná nebyla. Jednak pro ni nebyly dostatečně pádné důkazy a pak… byla politicky neprůchodná. Lidé se i dnes s chutí vraždí jen kvůli jiné barvě pleti – co by se dělo, kdyby v sobě začali hledat i jiné druhy lidských bytostí? Kdepak. Byla to genocida a basta.
Do jednoduchého výkladu však hodili vědci vidle v roce 2010, kdy po dlouhých letech zkoumání DNA z kosterních nálezů jiných lidských bytostí a Homo sapiens sapiens (tedy dnešních lidí:)) se ukázalo, že v populaci Evropy a Blízkého Východu má 1-4 % lidí DNA pocházející od Neandrtálců a mezi Melanésany a australskými domorodci má 1-6 % lidí DNA Denisovanů. Ne moc, ale ani tak málo, aby se to smetlo ze stolu. Co si o tom myslet?
Původně se přepokládalo, že tehdy existující druhy lidí se lišili natolik, že pokud by i spolu měli sex, nemohli by se jim narodit potomci. A pokud by se už narodili, nebyli by plodní. Že to bylo jako koní a oslů, kteří mají stejného předka, ale od určitého bodu vývoje se už začali lišit tak, že přestalo fungovat vzájemné křížení. Z dnešního pohledu se však zdá, že lidé všech druhů si byli minimálně do doby plus mínus před 50 000 lety blízcí natolik, že ty životaschopné a zároveň plodné potomky mít mohli.
Pokud vás právě napadají zajímavé myšlenky tak dodám, že podle Harariho lidé druhu Homo sapiens v té době vypadali v podstatě stejně, jako my teď – přímo napsal, že pokud by se dostala jejich mrtvola do dnešní márnice, nevzbudila by žádný extra údiv 😛 Zároveň je v knize obrázek neandrtálského dítěte (spekulativní rekonstrukce podle kostí a DNA) s poznámkou, že aspoň někteří Neandrtálci měli světlou pleť i světlé vlasy. To dítě byste dnes také bez rozpaků doprovodili do školy…:))
Takže to z mého pohledu vypadá na genocidu kombinovanou s částečně úspěšných křížením. Když se podíváte, jak vypadají i dnešní konflikty, můžeme reálně předpokládat, že děti druhem rozdílných rodičů se nerodily jen tehdejším Romeům a Juliím. Nicméně některým genům ostatních druhů se tak přece jen podařilo naskočit do většinové populace a přežít v ní až do dnešních dní.
Když se autor zamýšlel na podobností tehdy si konkurujících lidských druhů, napsal zajímavý postřeh: Ti druzí byli pro Homo sapiens příliš podobní, aby je mohli ignorovat, ale příliš rozdílní, aby je mohli tolerovat… (Co vám to připomíná?)
A teď si představte, že by Homo sapiens kdysi nebyl takový rváč a dokázal se s ostatními snést a žít vedle nich. Váš hypotetický soused by tak mohl nejen mít uštěkaného psa nebo afinitu k rachejtlím, ale nemusel by to ani být Homo sapiens (sapiens:)). Zkuste si na chvilku představit, že jak by se žilo ve světě obývaném dvěma nebo třemi druhy lidí…
Co myslíte, zajímaly by lidi ještě i rasové rozdíly, když by tu měli i ty druhové? 🙂
Za sebe mám dojem, že buď bychom jako multilidstvo byli ze zvyku tolerantnější (prostě všichni vypadají jinak, tak proč to řešit:)) nebo by tu byl vedle rasismu i druhismus…
První díl najdete tady: BTW: Střevo nebo mozek?
PS: Kniha vyšla i česky pod názvem Sapiens, stručné dějiny lidstva
Zase zajímavé čtení i když nic moc chytrého k tomu dodat neumím. Ale přikláním se k tomu, co píše Dede: „Takže to z mého pohledu vypadá na genocidu kombinovanou s částečně úspěšných křížením. …… Nicméně některým genům ostatních druhů se tak přece jen podařilo naskočit do většinové populace a přežít v ní až do dnešních dní.
Z moderního pohledu, ve všech bojích, ať už současných, či prahistorických, vítěz získá nejen území, ale jak říká angl. rčení „To the victor belongs the spoils“, patří mu i vše ostatní – tedy jsou mu (spíše nedobrovolně) „k dispozici“ i ženy poražených. Bylo to tak v indiánských válkách s bělochy, během občanské války na Jihu, v moderní době desítky tisíc tzv „Amerasian childern“ po vietnamské válce a všech ostatních. Proč ne už tenkrát? Zvířecí „samec“ dokáže ujít úžasnou vzdálenost v touze „po samici“, tehdejší muži jistě měli stejné touhy. Vyšlechtit určitou, přesně definovanou zvířecí rasu je také otázka několika generací u lidí pak sta tisíce let (a nejen u zvířat hrozí – často nezdravé – „přešlechtění“) Já vím, asi jen blábolím, ale současné DNA umí odhalit neuvěřitelné věci, ale je to stále jen domýšlení a důkazů poskrovnu (ale je vůběc úžasné, že jsou a stále se nacházejí).
.
Neblábolíš, jen to nechceš říct takříkajíc natvrdo – a já se ti nedivím.
Když ono to vypadá strašně logicky. Přesto mi přijde, že větší šanci na přežití a dosažení dospělosti (a další rozmnožování:)) měly spíš děti chtěné než nechtěné.
Četla jsem ještě jednu teorii o tom, proč se neudrželi příbuzní Homo sapiens. Oni (anebo alespoň někteří z nich) prý byli zvyklí žít v méněpočetných tlupách, vzdálenějších od sebe, snad vzhledem k drsnějším přírodním podmínkám. Tím měli jen omezený výběr partnerů, což vedlo ke vzniku dědičných chorob a současně i k dědičnému snížení plodnosti. Takže (možná) naši příbuzní zmizeli ze světa i touto přirozenou cestou.
I to zní logicky. On tehdy ten život musel být hodně drsný i za těch nejlepších podmínek.
Myslím, že minimálně ten zlom okolo roku 70 000 př.n.l. souvisí s výbuchem sopky Toba, což byla několikanásobná síla Krakatoy. Tenkrát to téměř zcela vyhladilo minimálně druh Homo Erectus (nějaké zbytky asi nějakou dobu přežily) a zbytek se musel sakra ohánět, aby v následné sopečné zimě vydržel. Našeho druhu údajně zbylo něco okolo 2000 jedinců.
Ještě jsem někde v nějakém dokumentu viděla teorii, že Neandrtálci měli oproti Homo Sapiens nevýhodu v utváření lebky, která nedovolovala dostatečné rozvinutí mluveného slova, což samozřejmě ztěžovalo komunikaci, a tím i schopnosti organizovaného lovu a dalších aktivit, ale musela bych to někde vyhledat. Také Neandrtálci údajně nikdy nepřešli od oštěpů k lukům, a tak měli i nevýhodu v lovu, protože se museli ke zvěři dostat blíže. Když si vezmu, že my jako druh máme asi i geneticky zakódovanou schopnost válčit (ostatně šimpanzi to také tak mají), tak ten tlak na dostupné zdroje a místo asi Neandrtálci nemohli vydržet donekonečna.
Skvěle řečeno, milá Apino. Neandrtálci mohli mít větší mozek, než Homo sapiens, ale ti ho zase měli evidentně výkonnější – aspoň v některých aspektech. Patrně těch klíčových 🙂
Knížka se mi líbí čím dál tím víc, takže už vím, co dostane MLP k Vánocům 😀 😀
Alimo, teď jsi mě rozesmála! 🙂 To je velmi praktický přístup:))
Že jo ? 😀 Už mám objednáno 🙂 Já vím – za těch skoro 48 let to vím na 100%, že by ho ta knížka velmi zajímala a při té příležitosti…. 😀
No, někdy mám pocit, že jich tady žije více – Nesndrtálců. Ale to je důsledek vtlouksného vědění ve školičce. Protože i Neandrtálci se k sobě uměli chovat, narozdíl od některých jejich dnešních prapra…pravnoučat.
Takže Homo nebo Nean, hlavně, když se sousedsky domluvíne.
Máš pravdu. Akorát ta domluva některým homo ne a ne jít!
Doporučuji po dočtení Sapiens projít i kritiku na tuto knížku, protože člověk se dozví, že je potřeba ji brát hodně s odstupem…kupříkladu na odkazech níže lehké shrnutí:
https://www.reddit.com/r/AskHistorians/comments/igfkv5/is_sapiens_by_yuval_noah_harari_accurate/
https://www.reddit.com/r/AskAnthropology/comments/i7v3ab/what_is_the_professionalexpert_consensus_on/
Díky 🙂 Podívám se.
Zatím vystačím se základním dílem, jsem jen zvědavě nahlížející a nejvíc mě na tom baví možné… no… filosofické otázky. Podněcuje to zajímavé myšlenky.
Jj, máš pravdu,nejsme vědci ani historikové a pohled trochu zvenčí mimo bádání je přínosný. 🙂
To je samozřejmě v pohodě, já si Sapiens taky přečetl s chutí a bavil mě…bohužel Harari se nad tou látkou pravděpodobně zamýšlel podobně filozoficky a zasněně.
Některé věci až příliš zjednodušil a některá hluchá místa prostě doplnil podle vlastní fantazie a narativu, který měl pro knížku namyšlený. Bohužel jsou důkazy, že ne vše odpovídá tomu, jak měl namyšleno, proto je třeba brát jeho myšlenky trochu s rezervou.
„Harari se nad tou látkou pravděpodobně zamýšlel podobně filozoficky a zasněně.“ A to je asi to, co mě baví. protože ráda přemýšlím o lidech, o motivech jejich jednání, o vztazích. Tahle knížka mi poskytuje plno materiálu k přemýšlení, což se mi u každé historické knihy nestane.
Někdy ovšem také hledám pokud možno konkrétní odpovědi na konkrétní otázky – a odpovědi nenacházím, i když můj zájem momentálně osciluje mezi 8. a 18. stoletím, což zase není z hlediska historie lidstva tak dávno.
Příklad nezodpovězených otázek:
Kdy vznikl smeták? (vyvinul se z koštěte?:))
Nebo:
Odkdy lidé nosí svetry? Myslím ty pro teplo, ne módní doplněk..
A další… marginální podrobnosti:))
Myslím, že v Meteoru (ČR Praha) se mluvilo o nějakém nálezu kosterních pozůstatků smíšené rodiny – jeden z rodičů sapiens, jeden neandrtálec a jejich dítě. Všichni byli zabiti – zřejmě ani v dávnověku se odlišnost nenosila.
Jinak slovní spojení „několik druhů lidských bytostí“ je kouzelné.
A fotografické OTéčko – podívejte se (mimo jiné) na západ slunka – doufám, že západ civilizace je ještě hodně daleko před náma.
https://yga.rajce.idnes.cz/2021_Zari_13
Ygo, děkuju (že sis všimla mé snahy psát s citem:)) – snažím se ty postřehy pro vás převést do krátké a trochu zábavné formy, aniž bych narušila fakta.
Pro skutečně podrobné informace si to prostě musíte přečíst 🙂
Jo a k těm fotkám – krásně jsi vystihla tu nejhezčí (pro mě) část podzimu 🙂
Kniha nejen že vyšla česky, ale je i v elektronické podobě, takže už se těším
Inko, užij si to! 🙂
Přiznám se, že u této knihy jsem udělala výjimku ve své jinak převažující preferenci elektronických knih. A to kvůli neustálému listování, vracení se. Než jsem schopná vám napsat takové krátké povídání, přečtu tu kapitolu (i na přeskáčku) minimálně třikrát 😛 Prostě není to můj obor, takže se učím pomaleji:))
Omlouvám se, načetlo se mi to 2 x.
Když byli kluci malí, tak jsme sledovali americký seriál Star Trek: Vesmírná loď Voyager .
Tam se to jen hemžilo jinými druhy a obyvateli jiných galaxií. A jak tam všichni táhli za jeden provaz.
Jen s vyjímkou Borgů, ti všechny asimilovali.
Ale seriál to byl protirastický a vlastně i protidruhový.
To máš, Míšo, pravdu, všemi řadami Star Treku se táhne ta idea tolerance až spolupráce. Občas se tam objeví někdo, kdo na to neslyší (počínaje Klingony k Borgům), ale obvykle taky zmoudří.
Jen se bojím, že Star Trek ukazuje svět takový, jaký by měl být, a ne, jaký je. Ale byl by hezký.
P.S.: Malá anketa – vaše nejoblíbenější postava ze Star Treku?
Budu kamenována, když řeknu, že vůbec netuším, jaký je rozdíl mezi Star Trekem a Star warsem?! Někde je mistro Yoda a někde princezna Lela… nebo ne?
Eh, Ygo, připojím se k tobě… Jsem ostuda a tahle díla mě prostě minula. Přiznám se, že vesmírná dobrodružství mě netáhla, pamatuju si jen pár věcí od Asimova a Lema… Na hvězdy mi stačí se dívat ze země 🙂 Jo, měla jsem kdysi moc ráda Hvězdnou bránu, ten seriál. Tam bych bodovala 😛
Mistr Yoda a princezna Lela jsou oba ve Star Wars 😀
No prosím – a kdo je teda v tom Treku?! Sol Han? (víc jmen neznám)
ten je taky ve Star Wars 😀 😀
Nekecej! 🙂 A hrál vůbec někdo v Star Treku? Taky by bylo bezva, kdyby tu byl článek o tom, jaký je rozdíl mezi těmito dvěma ikonickými díly (napsala jsem seriály, ale vlastně ani nevím, jestli jím byly). Ať netápeme
Ygo, teď nejspíš pravověrným fandům jednoho nebo druhého tiká žilka a hrozí prasknutím:)) Ale přiznám se, že tápu stejně jako ty 😛
No rozdíl je v tom, že každý je o něčem úplně jiném a společné mají Star na začátku. Star Trek je o cestování vesmírem a objevování nových světů a nových civilizací. Je z doby, kdy mají warp pohon, který umožňuje létat mnohem rychleji, neexistují už peníze a na lodích jsou posádky z různých ras (planet), kam se dotyčný dostane proto, že je ve svém oboru fakt dobrej. Star Wars tady znají asi všichni, já se přiznám, že jsme viděla ty staré díly a z nových asi dva. A moc mě to nebaví.
Moje nejoblíbenější postava je kapitánka Kathryn Janewayová.
A mou kapitán Jean Luc Picard.
Picarda beru, u kapitánky se přiznám, že ji asi neznám, anebo ji znám a nespojuji si ji s tímto jménem. Co klasika – třeba Spock?
Mně kapitán Jean Luc Picard přišel vždycky jako takový Gary Stue. Tedy barvotisková postava, ale těch je tam plno, všichni naprostí klaďasi, jeden větší než druhý. Pro mne tedy Star Wars lepší 😀
Když byli kluci malí, tak jsme sledovali americký seriál Star Trek: Vesmírná loď Voyager .
Tam se to jen hemžilo jinými druhy. Obyvateli jiných galaxií. Tam nebyl rasismus ani druhismus.
Všichni tam táhli za jeden provaz.
A vlastně jsme všichni vyšli z pramáti Evy a praotce Adama.
Tak jaké rozdíly.
Míšo, vezmi si, jak by za takové situace mohlo vlastně fungovat třeba to křesťanství? A Bůh stvořil a) b) c)… Byl by to jiný svět.
Chci věřit, že by mi jiné druhy lidí nevadili – pokud by mě samozřejmě neohrožovali. No, a u toho to začíná. Obávám se, že skutečná vzájemná snášenlivost (ať mezi druhy nebo jedinci jednoho druhu) je něco, o co se lidé musejí hodně snažit a zdaleka ne každý to zvládne.
Bojím se, Dede, že by byl ten druhismus, trochu umírněnější rasismu (je to debil, ale náš :)) a rovnováhu by zase udržovaly nějaké ploty (fyzické či mentální). Myslím, že Sapiens měl prostě jen větší štěstí nebo byl dravější – dvacet tisíc let rezistence znamená, že ostatní druhy taky nebyly zrovna máčky.
(Taky jsem si vzpomněla, že my Slované jsme přece holubičí povahy, ale to už je trochu jiná historie.)
Jistě, že holubičí povahy – oni totiž ti holuby jsou dost velcí rváči! Myslím, že na začátku středověku bylo vojsko českých panovníků stejným postrachem jako Zlatá horda…
Ježiš – holubi s tvrdým! Hanba mne fackuje
JJ, nebyli dravější 🙂 Měli jinou výhodu! Na první pohled mnohem subtilnější, ale ukázala se rozhodující. O tom si budeme povídat příště 🙂
Jinak holubičí povaha je stejný mýtus jako Jiráskovy romány 😀
Mimochodem, kvůli nové hře čtu kde co o raném středověku u nás (ne, že by toho zase bylo tolik) a bez překvapení jsem zjistila, že Slované byli akorát naši severní sousedé – v tom osmém století, které mě zajímá. Vypadá to, že tehdy jsme byli součástí Francké říše.
Ostatně ono opěvované slovanství Čechů je hodně na hraně – jednak jsme tu obecně pěkný mix (křižovatka Evropy) a druhak mám dojem, že minimálně polovina lidí u nás má germánské kořeny. U vás na Moravě je to snad o kousek slovanštější, ale taky ne o moc:))
Přiznám se, že mi to zjištění vůbec nevadí – doba, ve které jsem vyrůstala, mě učinila silně alergickou na pojmy jako panslavismus a obecně vzývání slovanství. Ne, děkuju 😛
Na tu výhodu jsem moc zvědavá, Dede.
Ano, souhlasím, jsme křižovatka Stěhování národů. 🙂 A co se týká vnucování, tak jsem měla tuhle dobu diskuzi s kluky, že než slavit Halloween, je pro nás Skorokelty rozumnější Samhain, a ještě líp Beltain. Mimo jiné proto, že by to byla naše vlastní volba.:)
„Příroda mohla u lidí (sapiens) vsadit na větší mozek na úkor délky střeva.“
Neandrtalci meli mozek o ctvrtinu vetsi nez my. To muselo byt hrozne nebezpecne …
No, o to líp museli vařit! 😀