Se saunou jsem léta vedla nesmiřitelný boj. Asi takhle. Jako pětileté dítko mě ve školce vzali do sauny. Bylo tam horko, divně to tam páchlo (ano, finská sauna má pro mě specifický pach a poznávám ho dodnes) a pak mě narvali do ledového bazénku. Pokud si vzpomínám, byla tam trocha násilí a vím určitě, že jsem řvala jako tygr.
Saunu jsem velký kus života nesnášela. Odmítala jsem navštívit i saunový svět, kde slibovali sauny o různých teplotách. No a pak mě kamarádka přiměla zkusit hot jógu.
Hot jóga se cvičí cca ve 40 stupních Cesia a vyšší vlhkosti. Nejdřív jsem chodila na hodinové lekce a pak jsem si zamluvila i ty běžné na hodinu a půl. A bylo to skvělé. Sice jsem málem vypotila duši, ale zahřátí svalů bylo zadarmo a celé cvičení se mi moc líbilo.
No a pak mi byla znovu nabídnuta sauna. Kdo cvičil ve 40 stupních, dokáže sedět i v osmdesáti, bylo moje heslo. A šla jsem. A zase jsem si to moc užila. Covid mě připravil i o saunu a dneska jsem byla poprvé znovu – v létě mě sauna neláká. Tři kolečka různých saun – jezdíme do saunového světa, kde si vybíráme sauny podle teploty a vůně. Pak se člověk může osprchovat nebo skočit do ochlazovacího bazénku.
Já si ve sprše vlažnou vodou spláchnu hlavu a pak vletím do bazénku. Takže dneska to byla medová suna, bylinková a alchymistická dílna. Na závět cca 8 minut v solné termální vířivce. Pokud jsem unavená na těle i na duši, tady vypínám rychle a užívám si střídání teplot. Ležet pod hvězdami na lehátku v prostěradle a sledovat, jak ze mě stoupá pára, je sice zvláštní, ale příjemné. Ale do té finské mě nikdo nedostane!
Dede: Děkuju Matyldě a hned se ptám – co vy a sauna? Chodíte tam? Pokud ano, proč? A co se vám na tom líbí nejvíc? 🙂
Saunu jsem navštěvovala pravidelně s hordou přítelkyň,pak mne to přestalo bavit a snížila jsem frekvenci. Teď už nechodím mnoho let neb to nemám u nosu a nebaví mě to horko! No ale kdo to může, výsledek je radostný, hlavně to víno potom. 🙂
Saunu jsem nemusela jako mladá a na starý kolena už vůbec ne. Nesnáším horko obecně, resp. mi vadí na vys. tlak a na srdce, takže sauno huš huš 😀
Saunu nikdy, zkusila jsem to jen jednou a myslela, že po pěti minutách umřu, nesnáším vedro a čím jsem starší, tím ho nesnáším víc 😀
Ale věřím, že lidi, kterým vedro nevadí, je sauna příjemná.
Na saunování jsem se nikdy nenechala přesvědčit, i když uznávám možné blahodárné účinky na organismus i to, že někomu může být příjemné. Mně ale představa posedávání ve vedru a následného teplotního šoku v ledové vodě neláká, takže si ten zážitek ráda nechám ujít. Taky nemusím mít všechno. 🙂
Hezké téma! Já finskou saunu miluji, právě tu suchou, hodně teplou (léta jsme chodívali s MLP do společné, kde bylo i přes sto stupňů, musíš tam jít úplně suchá) a hlavně ten nepopsatelný pocit, kdy po dokonalém prohřátí hupneš do toho ledového bazénu a zaplaveš si tam… to je prostě paráda!
Jenže přišla další léta, s nimi vysoký tlak a zákaz saunování. Chodila jsem i tak, pak ale kamarád dostal přímo v sauně infarkt a to mě nadobro odradilo. MLP stále ještě chodí (i s vysokým tlakem, nedá si říct) a už se moc těší – ve čtvrtek začínají…:o)
Chci jen dodat, že pára v jakékoliv podobě mi dělá vyslověně špatně, nenáším ji.
Hm, když jsme v neděli odjížděli, tak akorát k saunám dorazila sanitka… ale třeba někdo uklouzl 🙂
Nejvyšší teplota, při které jsem byla v sauně, byla 105 C. Bylo to fajn, ale na dlouho mi to stačilo.
domaci infrasauna, kde se da nastavit ruzna teplota i cas, a pote sprcha, jaka je to parada na podzimni nachlazeni a zimni prohrivani! a i pro male deti, i kdyz staci jen par minut (cteme tam knizku, aby vydrzely chvili sedet)
Já právě nerada tu sprchu…
Infrasauna mě zajímá. Nepotřebuje to žádné velké zázemí, jinými slovy, mohlo by to být i doma:)) Jen jsem v ní nikdy nebyla, tak si neumím představit, jestli má podobné účinky jako ta „normální“ 🙂
Sestra Danka ji má ve své šicí dílně a je s ní spokojená, i vnoučata ji využívají.
Mám ráda sauny obecně, ale preferuji páru. Zatím jsem úplně nepřišla na chuť infrasauně, ale asi ji nakonec taky vezmu na milost.
Jezdívali jsme do hradeckého bazénu a když se naskytla příležitost, tak do jednoho polského hotelového řetězce, kde k vodnímu světu byl v ceně i vstup do saunového areálu. Většinou jsem postupně ozkoušela všechny 🙂
No, bejvávalo…
Páru vydržím jen chvilku.
Páru nevydržím. Mám pocit, že se v ní dusím, i když se v ní nedusím 😛
Ja jsem paru zkusil jen jednou, v Praze Podoli. Nadherne jsem se rozparil, pak ven, a po hlave do bazenu. Udelal jsem tri tempa a zacalo mi dochazet, ze neco je spatne – bazen byl zamrzly, asi tri milimetry ledu. To byl zivotni zazitek.
No nazdar sokole! 🙂
Šiš, pokud by mě nezabila pára, pak tohle určitě 😛 😀
Přiznávám, nejsem saunový fanda… vlastně jsem spíš antifanda. Ale je tu, zase, vzpomínka na dětství.
Vrbečtí kolchozníci si, zřejmě v rámci zlepšení kondice (ale spíš si ji vymohl tehdejší předseda), též postavili saunu. Předpokládám, že to byla ta finská – v saunách se nevyznám 😉 – dřevěný domeček – vlevo šatny, vpravo bazének s ledovou vodou, sprcha a samostatné těleso šatny – dřevěná místnůstka se saunovacími kamny a pěti vysokými schody.
Nevím, jestli tam některý jezeďák chodil, ale pro děcka bylo vyčleněno sobotní dopoledne. Ona už cesta byla náročná, neb sauna byla samosebou v areálu kolchozu, který se nacházel až dole pod Vrbicí za lesíkem Ochoze (připomínám, že Vrbice se hezky táhne do kopce a my bydleli úplně nahoře až za kostelem, u dalšího lesíka Hájek).
Takže parta děcek, která se pomalu nabalovala cestou dolů jako ta pověstná lavina, vtrhla do domečku, shodila ze sebe hadry, natáhla plavky (byli jsme smíšená parta a tenkrát na dědině nudismus tak nějak neletěl), šup pod sprchu (též ledovou, teplá voda do domečku nebyla zavedena) a rychle do sauny, kde už kluci obsluhovali saunová kamna. My se rozmístili po schodech – ti nejstatečnější až nahoru, já byla spíš na těch spodních. A začalo utrpení – aspoň pro mne. Prostě to suché vedro mne pomalu dusilo… ale aby si o mně někdo nemyslel, že su máčka, vždycky jsem vystřelila ven až mezi posledníma. A pak nastalo další utrpení – skok do bazénku. Udělala jsem jenom hép hép (jako Franta Kocourek blahé paměti, ale on skočil do ledovcového jezera) a bleskově vystřelila ven. No a nakonec – udyndaná vedrem sauny a zimou vody jsem se vlekla pět kiláčků do krpálu, bych spočinula v lůně rodiny a kde mne čekala robota na rodinných latifundiích.
Jó – to byly časy, kdy byla děcka nerozbitná a dokázala si poradit s nástrahami života… i do té sauny jsme chodili samy, bez dozoru – a přežili jsme.
A víš, že statek měl saunu i v Žabčicích? Před pár lety ji zrušili…
Inu – drobní kovozemědělci si nějaké to hýčkání zasloužili.
Matyldo, Ygo – víte, že saunu mají i v Národním divadle? 😉
https://forbes.cz/nejutajenejsi-sauna-v-praze-je-v-narodnim-divadle-pri-saunovani-si-uzijete-i-operu/
https://www.narodnisauna.cz/
Mě by stačil ten studený bazének. Nejlépe ve sklepě, ke každodennímu využití.
Sauny nemusím. Vydržím to, ale neláká mne to.
No, ta ledová voda není úplná hitparáda, jen v kombinaci s tím teplem 🙂
V sauně už jsem nebyla drahně let, prakticky od vejšky. Naposledy asi v Rožmitále pod Třemšínem, když jsme tam byli na bramborách. Tam to bylo moc krásné, po sauně jsme si vylezly o patro výš, zabalené do prostěradel koukali na romantickou vodu, popíjely chlazené bílé a zakončily to buřtíkama z krbu.
Celou veterinu jsme s holkama chodily do sauny v Hradci a bylo to fantastické. Tam jsem asi utratila převážnou část svého kapesného.
Hmmm, to muselo být bezva…
Tedy Matyldo, saunový svět ti možná i závidím! Mám totiž pocit, že s vůní by se pro mě sauna stala lákavější:))
Ovšem neustále žasnu nad tvou výdrží – ano, mluvím o hot józe. To mi přijde jako trénovat na pobyt v pekle:))
Je to zajímavé – jsem nízkotlaký zmrzlík, mám ráda teplo, ale saunu nijak nevyhledávám. Páru už vůbec ne, tu nesnesu fyzicky, to není jen neobliba. Vlastně nevím, proč tam nechodím. Někdy se podezírám z toho, že mám největší problém s tím studeným bazénem! 😀
Ale mít tu podobné zařízení, jako je vás saunový svět, možná bych tam chodit začala. Na vůně je snadné mě utáhnout:))
Jo, zítra mě v rámci procedur čeká voňavá bylinková koupel, tu si taky užiju:))
Ten saunový svět je mimo jiné o tom, že ty sauny jsou různě teplé. Obvykle začínám na 60-70 stupních, ty další mívám o něco teplejší. A nesnesu v sauně studenou sprchu nebo takový ten sud, co člověk na sebe vyleje. To radši hupnu do toho bazénku, ponořit, vynořit, ponořit a ven 🙂
Matyldo, zní to hrozně lákavě, ten saunový svět; kam to jezdíš, jestli se můžu zeptat?
Infinit Maximus.
Na přehradě, ano?
jo!
Díky za doporučení, nikdy jsem tam nebyla, přitom to nemáme daleko.