HOST DEDENÍKU – Netopýr budečský: Netopýři a lov (podruhé)

Jak loví netopýři? Co loví netopýry? A jak se nenechat pokousat netopýrem?

 

 

 

Uklízím ohrádku. Stěhuji netopýry do boxu. Vytahuji větve, kameny, kůru na lodžii. Vyklepu a dávám vyprat flísové deky. Misky přesouvám do myčky. Zametu ohrádku. Podlážku vysprchuji, nechávám okapat ve sprše a později dávám sušit na lodžii.

Když podlážka uschne, rutina pokračuje. Čisté deky, čisté misky, ty samé větve, kameny a kůra. Chtělo by to nějakou změnu. A tak přidávám dlouhý úzký kus fleecu jako baldachýn. Nemám tušení, že způsobí probuzení Hlasu přírody.

Druhý den odpoledne hledám v ohrádce netopýry. Mariella jako obvykle v záhybu deky na podlážce. Julián sedí na dece. Pod baldachýnem, ale nahoře na dece, mimo obvyklý úkryt. Že by další stupeň oprsklosti?

 

Netopýr rezavý

 

Čeští netopýři loví různými vynalézavými způsoby. Naštěstí jen hmyz. Jejich příbuzní kaloni loví ovoce. Nepotřebují na to echolokaci, neboť většina druhů ovoce příliš neutíká.

Náš nejobvyklejší a neznámější, na netopýřích akcích často vídaný netopýr rezavý loví hmyz ve vzduchu. Zaměří jej vražedným ultrazvukovým radarem, dožene, srazí křídlem, nabere do ocasní blány a podá si do tlamky. Během žvýkání chvilku nemůže echolokovat. A tak sběr informací dožene předem intenzivní prohlídkou prostředí. Říká se jí potravní bzukot.

Některé druhy se při lovu snášejí z výšin, Kupříkladu netopýr vodní je přeborník ve sbírání hmyzu z vodní hladiny.

Netopýr velký se specializuje na lov hmyzu lezoucího po zemi. Zaměří jej echolokací, přistane a následuje tichý vražedný skok, ve kterém zubům vypomáhají křídla. Odlétá pak i s kořistí zpět do výšin. Z toho důvodu rád loví v lesích s nevelkým přízemním porostem a nepohrdne ani udržovanými trávníky nebo polem. Netopýři velcí mají nejraději střevlíkovité.

Julián má moc rád zophobáky.

 

Netopýr velký

 

Pár dní po instalaci novinky v netopýří ohrádce nadzvednu záclonovou stříšku nad ohrádku, abych mohla dát dovnitř misky s čerstvou vodou a čerstvými červy.

Zničehonic slétne na moji ruku stín, já reflexivně ucuknu — nemám rukavice — stín rozplácle přistane na zemi… začne přemýšlet, co že to chtěl. Pak fofrem zaleze.

Že by se (částečně) probudil Hlas přírody a kázal lovit?

Následujícího dne stín slétá znovu, v půlce cesty se v prudkém úhlu odkloní a zmizí zpátky pod baldachýnem. Kdepak, to nebyl zophobák, co se hýbalo po podlážce.

 

Zdá se mi, že Julián má nějak oteklou tvář. A tak se opět radím se zkušenějšími. Fotím. Julián nespolupracuje. Jedna fotka vypadá na ucpanou mazovou žlázu. Beru vatové tyčinky, namáčím je v teplé vodě a provádím masáž tváře. Tyčinky jsou okamžitě jasně žlutooranžové a smrdí. Netopýr nadává a pak už jen prská. Asi šetří hlásek.

Vypouštím ho. Uraženě zalézá do úkrytu.

 

Mariella loví

 

Netopýří šuplík je hezky uklizený a čistý, na první pohled prostý uprchlých zophobáků. Ještě že je to šuplík a ne polička, to by zophobáci mohli napadat do nižších poliček. Logické, že?

Kdepak.

Jednoho krásného dne na návštěvě vytahuji obsah tašky, která sídlila v téže komodě, a v záhybu… to snad ne!

Kam s ním?

Vyhodit z okna? Co když přistane někomu jinému v tašce nebo chraň Bůh, na hlavě?

Spláchnout do záchoda? Co když vyplave, vyleze z toalety, vydá se špacír a vyděsí sousedy?

Zkrmit? Kde teď vezmu netopýra?

Vyhrává druhá možnost.

Brzy po návratu domů důkladně prohlédnu celou komodu. Nikde nic. Uprchl mi jeden zophobák, slovy jeden, a muset zrovna vlézt do tašky!

 

Co ohrožuje netopýry?

Netopýři jsou nejen lovci. V potravním řetězci mají nad celou spoustu okřídlených i neokřídlených predátorů. Pro (nejen) netopýří populace bývají nebezpečné přemnožené domestikované verze šelem, zvláště kočky, které dokážou vylézt na strom a zdecimovat netopýří kolonii. Netopýří spí i zimují na vysokých nepřístupných místech, kde jsou v bezpečí před predátory. Z torporu se totiž probouzení dlouho a nedokážou rychle reagovat. Dokážou však kousnout a popoletět. Rušit je není rozumné; netopýr při probouzení ze zimního spánku spotřebuje tolik energie, jako za dva týdny v hibernaci, a pokud mu dojdou tukové zásoby, nemusí se dožít jara.

Kromě predátorů a lidí můžou netopýry ohrozit i lidské stavby a v nich ukryté pasti, odkud se netopýr nemůže dostat, jako jsou pootevřená okna, vafky a okapy. Některé druhy, jako je netopýr rezavý, nedokážou vzlétnout v úzkých prostorech jako balkóny nebo odstartovat ze země (to platí i pro nezkušené mladičké letce).

Když se netopýr uvízne v pasti nebo na zemi, je pro něj cokoliv blížící se shora smrtelně nebezpečné a zuby jsou jeho nejúčinnější zbraň. Jako vás pokouše každé malé zvíře zahnané do úzkých. Je značně nemoudré sahat na taková zvířata bez rukavic; nejenže nevíte, odkud přišla či přiletěla a teoreticky by mohla mít vzteklinu (takže musí být utracena a poslána na rozbor), hlavně si na rozdíl od lidí nečistí zuby a čištění kousance na chirurgii je zážitek, který si milerádi necháte ujít.

A tak mě vlastně fascinují lidé, kteří s odborníkem na telefonu dokážou odchytit do hadru a umístit do krabice zvíře, které mnohdy poprvé v životě vidí zblízka.

 

Netopýr pestrý

 

Odchyt netopýra

V mém nejbližším okolí se vyskytuje jen málo netopýrů, když nepočítám ty v mém bytě. První odchyt se mi naskytl teprve letos.

Pokud narazíte na informovanou starostlivou veřejnost, je to vlastně nuda. Přijedete, netopýra vyzvednete, prohlédnete, poděkujete veřejnosti za péči, vysvětlíte, jaká je přibližně prognóza a netopýra odvezete do záchranné stanice, odkud bude propuštěn, přesněji řečeno vypuštěn z péče po plném uzdravení. Netopýr bude vděčný, že má od vás pokoj a může letět. Možná jako poděkování nechá na ochranné rukavici malý suvenýr, který by ho v letu zbytečně tížil.

Když jsem se dozvěděla, že nalezený netopýr je viditelně zraněný, obávala jsem se špatné prognózy a připravovala se na nutnost zvíře utratit kvůli devastujícím zraněním. Netopýr může přijít o jednu končetinu. Jakmile ale přijde o dvě, je to pro něj konečná. Jen přijít o jedno křídlo je poměrně složité; takhle hendikepovaní netopýří musí mít bezpečný prostor pro případ pádů a někteří se nikdy pořádně nenaučí pohybovat.

 

 

Netopýr pestrý (2)

 

Druhy netopýrů od sebe poznám jen přibližně. Zrovna netopýra pestrého, jednoho z nejčastějších zákazníků záchranných stanic, však poznáte na první pohled i poslech. Má stříbřitě melírovanou srst na zádech a umí efektně roztahovat křídla, syčet a prskat. To je výhoda, protože mu můžete bez námahy prohlédnout křídla.

Nevýhoda je to ve chvíli, kdy se jej snažíte naložit do přenosky.

Zranění vypadají na první pohled ošklivě. Viděla jsem podobná zdokumentovaná v příručce o péči o netopýry, ode dne příjmu do plné zahojení. Kosti křídel vypadají vcelku. Značně si oddechnu; pokud půjde všechno dobře, odletí po svých.

Když se blížím ku domovu, sykot a prskání na chvíli ustane. Na chvíli. Pak totiž pacienta přendávám z přenosky do většího boxu a připravuji vše potřebné k ošetření, nakrmení a uložení.

Mezitím si ani nedává přestávku v syčení.

Které na moment ustane během krmení. Naštěstí mu to zapaluje rychle, už na první pokus pochopí, že červ je jídlo. Po dvou červech zjistí, že nemůže syčet a baštit zároveň, a tak syčení prozatím odkládá. Nemůžu ho příliš krmit; nevím, zda nemá nějaká další zranění a jak dlouho nejedl.

Když ustane krmení, začne prskání a přísahám, že tentokrát zní vyčítavě.

Syčák putuje do boxu a do klidné místnosti se zataženými závěsy, aby si mohl v klidu odpočinout. Když ho po pěti minutách kontroluji, stále ještě prská.

Zraněný netopýr potřebuje veterinární péči. To mu poskytnout nemůžu. Ještě tentýž den proto pojede do záchranné stanice.

Když ho jdu naložit do přenosky, vládne podezřelé ticho. Spí? Dýchá?

Jakmile otevřu box, vítá mě staré známé syčení. Oddechnu si.

Když se vracím domů, přemýšlím, zda by dokázal syčet celou noc.

 

Netopýr pestrý v letu

 

Prognóza je momentálně nejasná. Netopýři jsou drobná zvířata a nic o nich nevíme, když k nám přijdou do péče. Pokud půjde všechno dobře, pestrý syčák by mohl odletět za nějaký ten měsíc, nebo možná na jaře, protože přezimuje v záchranné stanici. Držte mu palce; až se o něm něco dozvím, určitě napíšu.

Aktualizováno: 21.9.2021 — 21:23

23 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Děkuji za další zajímavý a poučný článek, stejně jako za fotky a odkazy. Nevěděla jsem, že netopýr nejprve „chytá kořišt křídly“. Myslela jsem si, že létají s otevřenou pusou, takové té „pečení holubi sami létají do pusy“ 🙂 Tedy podobně jako rorýsi (ti loví i za tmy). Je dobře, že netopýr velký, když už se živí na zemi, vyhledává „hladké podklady“, protože u videa jsem si říkala, jak snadno by se blána roztaženého křídla mohla napíchnout (propíchnout) nějakým okolním třeba jen trnem apod.

    A moc se mi líbí roztažené křídlo net. pestrého ! Má na něm vzorek jako hadí kůže – je to jen klam, nebo je takový opravdu?

    Video s lovící Mariellou je také krásné !!!

    A samozřejmě držím Syčákovi palce, doufám, že vše zvládne na výbornou !

    1. Myslela jsem si to taky. Dost jsem se divila! Ale je to praktičtější a křídla mají mnohem větší účinný průřez 🙂
      Dost mě překvapilo i to, že ani netopýr velký chytá kořist tlamou a křídly.

  2. Netopýrko, minulý týden jsme byli v Krasu,hned jsem si vzpomněla na tebe, na netopýry a na skvělé tvoje články 🙂 .

  3. Zase jsem se dozvěděla něco nového a k tomu ještě poutavou a zajímavou formou.
    Syčákovi držím palce a jsem zvědavá, jak vlastně dopadl.
    Děkuju za osvětu i za zachráněné netopýry !

  4. Jo zapomněla jsem připsat ještě něco k Syčákovi.
    tak ten měl zatím kliku třikrát!
    Za prvé – ať ho zranilo, klovlo, dráplo… cokoliv, utekl tomu.
    Za druhé – lidé, kteří ho našli měli nejen dobrou vůli mu pomoct, ale pomohli mu správně. Vždyť dokonce volali na správnou linku netopýří pomoci! Za to zaslouží velikou pochvalu.
    Za třetí – tys byla ta záchranná odezva, která byla hned a ochotně při ruce, i když tě to ve výsledku stálo spoustu času (a cest po Praze s netopýrem:))
    Jsem zvědavá, jak se Syčákovi bude dařit – dej vědět! 🙂

    1. Přistál na správném místě! Měl vážně vážně štěstí, že ho našli brzy a okamžitě přivolali pomoc. Naštěstí jsem nebyla daleko, takže jsem mohla poskytnout základní první pomoc. Teď už je v odborných rukou a prý se mu po důkladnějším ošetření dost ulevilo a už i spal.

  5. Dnešní článek jsem si vychutnala 🙂
    Tak za prvé baldachýn a Julián. Je zajímavé, jak něco tak… náhodného (kdy a proč tě napadlo něco takového udělat?) změní divokému zvířeti žijícímu v zajetí život. Najednou se cítí jistější a opět překročí hranici, na kterou si nedávno ještě netroufl. A jeho život získá nový rozměr – třeba ten lov! 🙂
    Akorát… eh… chtěla bych vidět do jeho myšlenek, když ho instinkty popohnaly za kořistí a ona to byla tvoje ruka:))) „Co? Co??? Jo to jsi ty??? Do pr… tak já radši mizím.“ 😀
    Prostě Julián má zase o kus plnější a šťastnější život. Protože ty přemýšlíš a vylepšuješ 🙂 Díky za něj!

    1. Náhodou jsem vytáhla z šuplíku dlouhý úzký pruh fleecu 🙂
      … no fuj, co když na mě ŠÁHNE a OMATLÁ MĚ?
      On se vždycky fofrem běží schovat, když přijdu večer nečekaně do místnosti

  6. Syčák má šanci, to je dobře.
    Pokousání netopýrem musí být horší než popálenina rozdrápnutá od štěněte (nebylo moje) a i tam jsem skončila na chirurgii s tetanovkou a atb.

    1. Au, to zní ošklivě.
      Když se netopýr brání, kouše co nejvíc… ti ochočení jen štípnou.

  7. Děkuju za další zajímavé informace o těchto nočních tvorech. Já vůbec netušila, že může netopýr lovit i na zemi! A i způsob lovu ve vzduchu je naprosto fascinující!

  8. Držím. Syčák už to jednou vyhrál tím, že je u tebe, teď má druhou šanci na veterině. Ať mu to vyjde.
    Díky za skvělé osvětové články – určitě i báječná videa, podívám se později.
    P.S.: Pokud se netopýr zabalí okamžitě po zavěšení do křídel, je to spíš vrápenec? (Moravský kras)

    1. Do křídel se balí jen vrápenci. 🙂 V Moravském krasu jsou jich hromady, zimují tam v jeskyních.

      1. Díky moc, myslela jsem si to. 🙂 (Identifikace na základě kolegova popisu: „malej, černej, naštvanej, pověsil se dolů hlavou a zabalil se do křídel jak úchyl v parku do kabátu, jen nohy nahoře čouhaly“.)

Napsat komentář: Marička Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN