Věda ve sto slovech: Díky podpoře bet se mi povedlo loni sepsat řadu drabblat o Josipu Kleczkovi. První z nich věnuji Arenze za inspiraci, Regi, Toře a Katty každé jedno podle vlastního výběru za dobré rady a betování. Díky moc, děvčata, i Dede za možnost zde publikovat seriál souvisle.

 

Hymnus na hvězdu naši nejbližší

DMD Bonus č. 8 pro 28. 4. 2018 Téma: Hymna

Drabble: 

Buď zdrávo, Slunce, když ráno vycházíš,
od kolébky k hrobu všechny nás provázíš.
Ptáci tě před svítáním volávají
v čase, kdy opět hnízdit začínají,
chválí tebe, Slunce, každý tvor,
ať z nížin, z luk, moře, nebo z hor.
Um lidský písně pro tebe skládá,
cink, housle, loutna sladce je hrává.
I ten kluk malý, chlapec z Tahiti,
kupuje v krámě levně sešity,
látá kalhoty, učí se anglicky,
studovat Slunce chtěl by on navždycky!
Z chlapce už muž je, přestává zbrklý být,
však pořád Tobě život chce zasvětit.
Buď zdrávo, Slunce, když ráno vycházíš,
od kolébky k hrobu všechny nás provázíš.

Závěrečná poznámka: 

Tahiti – část Štěpánova nad Svratkou. Proč a jak se tak nazývá, dozvíte se později.

cink – starý hudební nástroj, který zní jako „paprsek slunečního svitu pronikající soumrakem a temnotou“

Návrat do neznáma

 

DMD Bonus č. 1 pro 4. 4. 2018 Téma:Poslední hrdina

Úvodní poznámka: 

Štěpánov nad Svratkou, 1918

Drabble: 

Seskočil na náměstí z vozu, poplácal koně, kývl na poděkování kočímu. Na sobě rakouskou uniformu, v ruce otlučený kufřík, ve druhé adresu. Tu potřeboval nejvíc, jeho cizí výslovnosti lidé prostě nerozuměli. Kráčel zvolna ulicí a v kapse ho hřál dopis.

„Milý neznámý hrdino,
šijeme s děvčaty uniformy a povídáme si, kampak se asi zatoulají, ke komu se asi dostanou. Tak jsem si řekla, že bys mi mohl napsat, odkud jsi a co děláš. Opatruj se, vojáku, a nenech se zabít pro císaře pána.“

Zaklepal na dveře a vstoupil. Překvapeně zvedla hlavu od šití.
„Tražim devojku koja će biti moja nevesta.“

Závěrečná poznámka: 

Je to historka ze života. Děvčata ze Štěpánova šila uniformy pro vojáky rakouské armády. Vložily do nich dopisy. Někteří mladíci si jen dopisovali, ale tento potom i přijel a Emilku si namluvil. Jejich syn byl Josip Kleczek, významný český astronom a popularizátor astronomie.

 

Budoucnost skrytá ve studánce

DMD č. 5. pro 5. 4. 2018 Téma: Probuď se!

Úvodní poznámka: 

Děje se v roce 1930 ve Štěpánově nad Svratkou.

 

Drabble: 

Chlapec sedí vedle studánky a pozoruje její hladinu. Z temného nebe se v ní odrážejí hvězdy třpytivé jako démanty. Vypadají menší a méně se se mihotají než ty, které pozorovával s tatínkem. Jugoslávské hvězdy se nemohly zhlížet v hladkém vodním zrcadle. Moře šumělo, pěnilo, doráželo na břehy a zpívávalo malému chlapci tu nejkrásnější ukolébavku…

Maminka věděla, kde syna hledat. Pohladila spící dítě po tváři. „Probuď se, Josipku, jdeme domů.“

Jak je podobný svému otci, zadrhla se v ní myšlenka. Polkla slzy. Býváválo. Teď už mají jen jeden druhého.

Tmavé oči se otevřely. „Maminko,“ zašeptal Josip, „já budu jednou hvězdářem, víš?“

 

Závěrečná poznámka: 

Malý Josip Kleczek se sice narodil v bývalé Jugoslávii, ale po smrti tatínka se matka se synem vrátila domů do vlasti. Kleczek sám takto vzpomínal na své mladistvé okouzlení astronomií.

 

Domek na parcele Za městečkem

DMD č. 17. pro 17. 4. 2018. Téma: Bodláčí

Úvodní poznámka: 

Děje se krátce před 7. 8. 1930, Josipovi Kleczkovi je sedm.

Drabble: 

„Paní Kleczková!“ Otočili se, ona i Josipek. Čekal na ně. Cyril Vázler, dělník z cihelny.
Vypadal svátečně. Vlasy učesané, vousy oholené, cihlový prach umytý.
„Mohl bych vám něco ukázat?“
Vedl ji za město, na rovinku u řeky. Bylo tam třináct domků a parcely na prodej. Josipek poskakoval jako kůzle.
Cyril kopl do bodláčí. „To vyklučíme. Šéf mi slíbil cihly za polovic. Měli bychom zajít za starostou, o parcely je zájem. A za farářem… jestli byste chtěla.“
Josipek se přiloudal. „Chceš na koně?“
U zvoničky se zastavil, sundal dítě a nabídl jí dlaň.
Do kostela vstoupili všichni tři ruku v ruce.

Závěrečná poznámka: 

Okresní úřad v Novém Městě schválil 7. 8. 1930 prodej parcel v katastru Za městečkem.
Číslo 2 koupili Alois a Marie Jurmanovi (parcela 481/2 – 358 m2 za 794.-) a č. 4 Cyril Vázler a Emilie Kleczková.

 

Tahiti v srdci Evropy

Dodatečně dopsáno na DMD téma č. 29 pro 29. 4. 2018: Tetovaný

Úvodní poznámka: 

Děje se mezi 1930 a 1932 ve Štěpánově nad Svratkou, mystifikace

Drabble:

Pan řídící Jan Rosí vchází do třídy. „Dobrý den. Dnes mám pro vás něco mimořádného.“ Chlapci zašumí. Odmlčí se – je dost moudrý, aby je neokřikoval.

„Dopis z Tichomoří. Z Tahiti.“

Josífek bystří. Tahiti se říká jejich části městečka.

„Pan Veselský píše domů: Moji drazí, zdravím z ráje. Počasí příjemné, lidé přátelští. Zvláštní je, že jsou tetovaní – mají na rukou vpichy vyplněné barvou, které tvoří obrazy. Ženy nesmějí pomáhat vařit, pokud jim nepotetují ruce. U mužů považují tetování za symbol odvahy. Určuje příslušnost ke komunitě…“

Josipek si vybaví ruce rodičů. Popálené od kamen, poleptané od vápna. Také říkají, kam oba patří.

Závěrečná poznámka: 

Štěpánovský občan Veselský s rodinou se vystěhoval do Tichomoří za vidinou lepšího života. Zakotvili na ostrově Tahiti a on pak dopisy lákal své spoluobčany k založení komunity. Jejich potomky lze na tomto ostrově dodnes najít. Nové městské části Za městečkem, která tou dobou vznikala, se proto začalo říkat neoficiálně Tahiti a už to tak zůstalo.

 

Jak je krásně vidět, když je taková tma!

DMD Bonus č. 3 pro 14. 4. 2018. Téma: Tma tmoucí – rozhlasová hra

Úvodní poznámka:

mezi 1930 a 1934

Osoby: Antonín Mrkos ze Střemchoví (Toník), Josip Kleczek ze Štěpánova nad Svratkou (Josip), Toníkův tatínek

Drabble: 

[Lehké kroky za plotem.]
[Psí štěknutí.]
Josip (šeptem): „Tiše, Broku. Toníků, slyšíš?“
Toník: „Josipe, polez na půdu! Zvládneš to potmě?“
[Kroky na žebříku.]
Josip: „Máš? Upravils ho?“
Toník: „Přidal jsem pomocný objektiv. Na Dřínové jsem viděl každý kámen. Táta se má!“
Josip (překvapeně): „Já myslel, že je tvůj?“
Toník (nejistě): „Nooo….“ (nadšeně) „Už vyšel! Vidím prstenec! Ten je!“
Josip: „Půjč mi taky dalekohled. Nádhera!“
Tatínek (rozhorleně): „No vida! Ráno má jít na trávu a on čučí na hvězdičky! Mým dalekohledem! Co jste s ním provedli? Co ta trubka, kruci? To si ještě vyřídíme! Kluci kluci, copak vás ta astronomie uživí?“

Závěrečná poznámka: 

Antonín Mrkos (27. ledna 1918 Střemchoví, okres Brno-venkov – 29. května 1996 Praha) byl český astronom. Objevil množství planetek a komet, z nichž nejznámější je kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Působil především na slovenské observatoři na Skalnatém plese a na hvězdárně na Kleti.

 

Maminko, neboj, zvládnu to

DMD č. 8. pro 8. 4. 2018. Téma: Už nejsem dítě!

Úvodní poznámka: 

Děje se přibližně v roce 1934 ve Štěpánově nad Svratkou, Josipovi táhne na jedenáctý rok.

Drabble: 

„Maminko, ptala ses mne, co bych si přál za vysvědčení. Příští rok chci začít studovat tišnovské gymnázium. Jako Toník Mrkos ze Střemchoví.“
„Josipku, já vím, že se dobře učíš a že by sis to zasloužil, ale jak to uděláme? Toníkovi tatínek platí studium a i ten drahý dalekohled, co se ti tak líbí, si mohl koupit. Ale co my? Vždyť nemáme ani na cukr do čaje o vánocích, ani korunu na autobus k vlaku do Tišnova.“
„Maminko, už nejsem malý. Můžu pracovat. Pomáhat sedlákovi za jídlo a pást dobytek. To dá nějakou korunu a ještě se u toho mohu učit.“

 

První den v první třídě

DMD č. 13. pro 13. 4. 2018. Téma: První třída

 

Úvodní poznámka: 

1.9.1935 Tišnov

Drabble: 

Josip, v nové bílé košili a vyžehlených kalhotách, stoupá od nádraží k ulici Na Hrádku. Nalevo hora Květnice, pod ní šumí Besének, napravo majestátní budova gymnázia.

Josip pozorně naslouchá projevu ředitele Břízy. Vítá žáky, vyzývá je k pilnému učení. Zítra začínají – matematika, fyzika, němčina, francouzština, latina – dnes jen dokončí třídnické záležitosti. A poplatky a školné platit včas, prosím.

Josip Kleczek po přečtení svého jména vstane a ukloní se. Ze šátku vybalí peníze na přijímací poplatek, na učební a herní pomůcky. Celých třicet korun. Doufá, že čtyři sta ročního školného mu bude odpuštěno ne pro nemajetnost, ale kvůli dobrým studijním výsledkům.

Závěrečná poznámka: 

Gymnázium v Tišnově Na Hrádku funguje dodnes. Založeno bylo v roce 1920 jako městské, v roce 1928 absolvovali první maturanti. Z původně přihlášených 80 primánů v roce 1920 jich úspěšně ukončilo studium 26, z toho 11 s vyznamenáním. Opravdu náročná škola. Bylo-li Josipovi přislíbeno odpuštění školného, musel při přijímacích zkouškách opravdu zaujmout.

 

Svěřenci pro zlost

DMD č. 14. pro 14. 4. 2018. Téma: Pekelný zákazník

Úvodní poznámka: 

Josip má doma povinnosti. Stará se o velmi náročné zákazníky a ještě se k tomu chce připravovat do školy.
Někdy po 1935, Tahiti (část Štěpánova nad Svratkou)

Drabble: 

Josipek si píská, švihá prutem po okolních plotech a občas přetáhne vyzáblý kozí zadek. Musí se o ně postarat. Napást, podojit, vyčistit chlívek, zatímco se budou na dvoře docpávat starým chlebem.

„Holký, na pastvů, jdemé, jdemé!“ pobízí obě rohaté dámy. Až se konečně napasou a napojí, lehnou si do stínu a on vytáhne francouzská slovíčka. Jestli ho do té doby ty potvory nepřivedou k šílenství.

„Bělko, necháš Jurmanovo zelí?!“
„Lízo, nedusej ten plot!“
„Kozy pitomý, k jezu ne!“

Konečně vytahuje učebnici. Je m’appelle Josip.
Ležíte?
Chcete kus jabka?
Merci, je suis servi, že jo, vy čertice rohatý.
Fin. Maison, chèvres!

Závažné důsledky nevážně míněné kompozice z německého jazyka

 

4D pro červen 2018. Téma: Hloupostí to začíná

Úvodní poznámka: 

Tišnov, Gymnázium Na Hrádku, mezi 1941 a 1943. Fikce na téma, kterak Josip Kleczek přišel k německé učebnici angličtiny.

Drabble: 

Profesor Cejnek hodil před profesora Kubalu německé kompozice. „Téma: Čeho hodlám dosáhnouti. Čtěte a plačte.“

„Příšerné. Forma, obsah, jazyk. Snad tahle. Styl poněkud toporný, ale o to odvážnější obsah.“

„Budu pracovati na solárních observatořích ve Spojených státech. Největší překážkou jest, že nemám možnost naučiti se anglicky… Fantasta!“

„Kleczek? Toho bych nepodceňoval – talent nahrazuje pílí.“

„Uvidíme.“

„Kolego! Neproveďte nějakou hloupost. Gestapo zatýká za míň.“

„Pochybujete o mých hereckých schopnostech?“

…

„Kleczek. Idea dobrá, slovní zásoba chudá. Tu máte. I brak jako „English“ Langenscheidt, patřící na propadliště dějin, může být psán dobrou němčinou. Studujte pečlivě a pomůže vám hovořiti žádaným jazykem.“

 

Tisíc stránek nejistoty

DMD č. 21. pro 21. 4. 2018. Téma: Odteď jsem optimista.

Úvodní poznámka: 

Děje se mezi lety 1941 a 1943 ve Štěpánově nad Svratkou, závěrečná scéna někdy mezi 1949 a 1954 ve Spojených státech amerických (nedaří se mi lépe dohledat, spíše ke konci období).

Drabble: 

Josip zase pase kozy. Dneska má s sebou jablka, knihu „Englisch“ Langenscheidt, tužku, staré noviny… a zrcadlo.
„Ich. I. Lese: [ei].“ Josip otvírá pečlivě ústa a kontroluje jejich obraz v zrcadle.
Má to opravdu znít tak, jak slyší? Nejspíš ano. Pusu přece otvírá přesně podle návodu. Ještě si to několikrát napíše a další slovo. Rozuměl by mu Angličan?

…

Josip se zastaví na ranveji s kufrem v ruce. Oslovil jej neznámý muž: „Hello. Are you Mister Kleczek?!“
Ja, das bin ich.
„Yes, it is me.“
„Nice to meet you,“ uklonil se muž.
Kleczek se usmál. Konečně uvěřil, že se anglicky domluví.

Závěrečná poznámka: 

Proč se Josip učí anglicky takhle komplikovaně, je jasné z předchozího drabblete.

 

Keplerovy váhy

Dodatečně dopsáno na DMD téma č. 30. pro 30. 4. 2018: Se mnou odejde zákon

Úvodní poznámka: 

Děje se mezi lety 1941 a 1943 v Tišnově na gymnázium

Drabble: 

„Bacha, prófa!“ Fyzikář je prostě postrach.

„Dobrý den. Dnes se budeme zabývati Keplerovými zákony.“

Křída kmitá po tabuli.

„Jest potřeba si uvědomiti, že síla udržující planety na oběžné dráze jest síla gravitační. A tato jest i silou dostředivou. Vezměte matematické vztahy pro obě a odvoďte znění třetího zákona.“

Učitel prochází třídou. Josipek zaváhá.

„Kleczku, užijte zjednodušenou představu, že planeta obíhá po kružnici, obvod elipsy ještě neznáte.“

„Děkuji, pane profesore.“

Tužka se opět rozběhne po papíru.

„Pojďte to vyložiti k tabuli.“

…

„Správně. V čem tkví důležitost zákona?“

Tenhle si z hodiny něco odnese.

Josipovi zazáří oči. „Dokážeme zvážit Slunce.“

 

Závěrečná poznámka:

Učitel nejspíš čekal odpověď, že známe-li oběžnou dobu a vzdálenost jedné planety od Slunce, dokážeme pomocí tohoto zákona spočítat vzdálenost jiné planety od Slunce, známe-li její oběžnou dobu (ta se dá určit ze tří pozorování dané planety, například pro Venuši při přechodu přes sluneční disk). Zákon vyučující zjednodušil, elipsu, po které planeta obíhá, nahradil kružnicí (proto je tam vzdálenost planety od Slunce, ne délka hlavní poloosy trajektorie planety). Kleczek si povšiml faktu, že podíl třetí mocniny střední vzdálenosti planety od Slunce a druhé mocniny oběžné doby je přímo úměrný hmotnosti Slunce.

 

O čem nechtěl mluvit

DMD č. 15. pro 15. 4. 2018. Téma: Na dně

Úvodní poznámka: 

Brno, 1943

Varování: drsné a depresivní, 15+

Drabble: 

Nikdy o tom nemluvil. Většinu věcí si musíme jen domýšlet.
Nezatkli ho při zátahu na štěpánovskou odbojovou skupinu, ale dřív a jinde – nejspíš po maturitě na gymnáziu, možná se třemi spolužáky.
Odvezli je do Brna. Dvě slova, která budila hrůzu: Kounicovy koleje.
Pod okny cely bylo popraviště. Příchozí, většinou brněnští Němci, kterým nebylo líto tří marek za vstupenku, jásali a povzbuzovali popravčí četu.
Každý den končil salvami.
Každý výslech končil hrozbou, že na něj také dojde.
Na dně duše přesto poblikával plamínek naděje – víra, že jeho sen se splní a on pojede do Ameriky. Pozorovat Slunce největšími dalekohledy na světě.

 

Praxe na hvězdárně v Ondřejově

DMD č. 25. pro 25. 4. 2018. Téma: Zadek sedí

Úvodní poznámka: 

Ondřejov, mezi 1945 a 1949, úvodní věta zazněla na Univerzitě Karlově na konci letního zkouškového období

Drabble: 

„Vážení, máte po zkouškách, nicméně kdo to s astronomií myslí vážně, nebude si válet šunky doma, ale pojede do Ondřejova,“ prohlásil docent Link.
…
Skupina mladých astronomů se zvědavě rozhlíží po observatoři.
„Tamtu srandičku zvládnete bez návodu, pro služby u spektrohelioskopu a radioteleskopu dostanete instruktáž.“
Josip sedí u spektrohelioskopu. Zorné pole je červené, pozoruje v H alfa čáře. Co to…
„Erupce!“
„Kde?!“ ozve se od radioteleskopu.
„Na Slunci!“
„Souřadnice, troubo!“
Radioteleskop natáčejí do pozice.
Josip poskakuje vzrušením na židličce. I přesto stíhá mačkat spoušť fotoaparátu.
Jediná erupce toho dne.
„Ach jo, seděli jsme všichni a jen Josip si vyseděl ostruhy. Klikař!“

Závěrečná poznámka: 

Všichni byli podle vzpomínek V. Bumby (kromě něj) Dr. Z. Švestka, Dr. M. Blaha, Dr.L. Fritcová, Dr. J. Kleczek, Dr. L. Křivský, Dr. V. Letfus a Dr. B. Valníček.

Spektrohelioskop je upravený dalekohled, kombinovaný se spektroskopem. Štěrbina spektroskopu sleduje povrch Slunce, světlo z ní dopadá na skleněný hranol, který rozkládá světlo do jednotlivých barev. Podle toho, kam umístí pozorovatel okulár (a následovně i fotoaparát), volí si, v jaké barvě získá snímek. Nejde jen o estetické hledisko, jednotlivé barvy odpovídají prvkům, které se na slunečním povrchu anebo lehce pod ním nacházejí. Nejčastěji se pozoruje na H alfa čáře, červené čáře vodíku o vlnové délce 656,28 nm, někdy na H beta čáře (vodík, modrozelená), někdy na čarách jiných prvků (vápník, modrofialová).

 

Povříslem rudým svázalo nás Slunce

DMD č. 26. pro 26. 4. 2018. Téma: Pozor kouše

Úvodní poznámka: 

Drabble vysvětluje, co je ta srandička, kterou lze podle vedoucího praxe z předchozího drabble zvládnout bez návodu.

Drabble: 

„Projekční dalekohled, vážení. Tady máte pozorovací protokoly, tužky HB a pastelky. Služby si rozdělte. Takže jako v salónu krásy – co hodinu Sluníčku spočítáte všechny pihy. A doufám, že nikdo není tak pitomý, aby se podíval do okuláru přímo!“
Slouží po dvojicích. Jeden hlídá nastavení dalekohledu, druhý maluje sluneční skvrny. V protokolu vyčerňují umbry, obtahují obrysy penumber, červeně a žlutě krášlí fakulová pole.
Ranní sluníčko příjemně hřeje. Dopolední se začíná opírat do zad. Polední pálí a praží. Odpolední se zakusuje do zátylků. Večerní lechtání na tvářích bolí.
Po slunce západu všichni chápou, že koukání do Slunce není jediné nebezpečí jejich práce.

Závěrečná poznámka: 

Vyplněný protokol vypadá takhle. http://slunce.astronomie.cz/data/fotosfera/Vyplneny_prokolol_o_prumeru_250_mm.jpg

Umbra je tmavý střed sluneční skrvny, penumbra její šedý okraj, fakulová pole jsou shluky fakulí, světlejších bodů na pozadí fotosféry.

Název drabble je vypůjčený ze Skácelovy básně Krátký popis léta.

 

Josipe, ty tam prostě musíš!

DMD č. 7. pro 7. 4. 2018. Téma: Nabídka která se nedá odmítnout

Úvodní poznámka: 

Děje se na hvězdárně v Ondřejově, někdy mezi 1949 a 1954 (nedaří se mi lépe dohledat, spíše ke konci období).

Drabble: 

„Josipe, vyšlo to!“ září šéf hvězdárny. „Díky poslední publikaci tě zve ředitel Americké astronomické společnost na přednáškové turné! Navíc budeš rok pracovat na největší sluneční observatoři!“
„To by prosím nešlo.“
„Cože???“
„Víte, jsem v angličtině samouk. Učím se z učebnic, každé slovíčko opakuji desetkrát, než mi vejde do hlavy. Píši pomalu, koukám do slovníků a mluvnic a teď mám přednášet? Co když nevyjádřím, co chci říci? Co když mé výslovnosti nikdo nebude rozumět?“
„Taková nabídka se neodmítá. Americká astronomická společnost si tě vyžádala rovnou u Nejedlého. Posílají letenku. Zpáteční.“
Josip rezignovaně přikývne. Konec konců, vždycky může sednout na zpáteční letadlo.

Závěrečná poznámka: 

Nakonec to nebylo až tak děsivé. Přednášky zaujaly a výzkum nesl ovoce. Soustředil se na sluneční erupce a protuberance. Po návratu, už počátkem 60. let minulého století, zavedl objektivní míru mohutnosti erupcí a na jejich základě sestavil katalog erupční činnosti Slunce, který byl hojně citován dlouhou řadu let. A další objevy a popularizace následovaly.

 

Žádaný choulostivý artikl

DMD č. 28. pro 28. 4. 2018. Téma: Co když řeknu ne?

Úvodní poznámka: 

Dnes zabrousím do knížky Ladislava Křivského: Já a moje panoptikum, která obsahuje veselé příběhy z ondřejovské hvězdárny. Protože knížku nemám, beru informaci z anotace – takže příběh je rozvojem několika vět, uvedených v doslovu. Autor anotace je… ovšemže, Josip Kleczek.

Děje se někdy v době mezi koncem druhé světové války a začátkem normalizace.

Nevím, jestli si na to ještě pamatujete, ale byly doby, kdy se všechno plánovalo. Jak výroba, tak i prodej a nákupy. Leccos je pro chod hvězdárny zásadní, ale jako prostředek výzkumu to působí poněkud nepatřičným dojmem. Ale i to je potřeba objednat. Respektive: přesvědčit sekretářku Akademie věd, aby to objednala. Tak dáme slovo přímo jí a Josipu Kleczkovi…

Drabble: 

„Pane doktore, jdete-li kvůli tomu, co všichni chlapi z hvězdárny, tak ne! O vás, speciálně o vás, jsem si nemyslela, že jste takový sprosťák!“
„Nechte si prosím vysvětlit…“
„Ne! Vy chlapi! Myslíte jen na jedno a věda to není…“
„Naopak, potřebujeme to pro vědecké účely.“
„Hahaha. Tisícovku! Zásoby na rok dobré zábavy, ne?“
„Výzkumu.“
„Chlap je potřebuje, ale vědec?“
„Sbíráme meteoritický prach. Kuličky železa a niklu, obroušené z meteorů. Usazují se na dně moří nebo rybníků. Chytají se na silné magnety, ale ty musejí být obaleny blankou. Tu odbahníme a pozorujeme pod mikroskopem. Ale bez…“
„Tak já ty prezervativy objednám!“

Závěrečná poznámka: 

Jiným plánovaným zbožím pro hvězdárnu byly prezervativy. Potřebovali jsme je pro studium meteoritického prachu. Drobné kuličky ze železa a niklu, které vznikají ablací meteorů ve výškách kolem 100 km, se usazují na dně moří. Odtud se vynášejí a studují. Moře v Ondřejově není, a tak se meteoritický prach lovil pomocí silných magnetů v rybnících. Na póly byly nataženy prezervativy a nachytaný prach se očistil od bahna a studoval pod mikroskopem. Velmi to usnadnilo sběr prachu. Potřebné značné množství Akademie koupila, jen sekretářka v plánovacím oddělení poznamenala: Sprosťáci jedni!

Barabán, mašína, kóška i kartína

DMD č. 10. pro 10. 4. 2018. Téma: Buben

Úvodní poznámka: 

V drabbleti se připomíná jeden ze série koncertů Státního ruského lidového souboru Pjatnického, u příležitosti 40. výročí VŘSR, v roce 1957. Soubor tehdy byl na zájezdu v ČSR. Dokument o tomto souboru z roku 1944 je zde https://www.youtube.com/watch?v=MYiBmzMQgtI.

 

Drabble: 

„Vot Tamara pasmatri
i igrušky nazavi.
Kukla Lora, miška Byška,
zájčik, dáže knížka,
kúbiky i mjač,
barabán, mašína,
kóška i kartína.“

Josip Kleczek si básničku přeříkává už po desáté. Dobré každé slovíčko, které si uloží do hlavy. Baraban. Buben. Bum-ta-ra-ta, ba-ra-ban. Zájčik, kóška, miška, knížka. Ostatní nepůjdou tak snadno, ale on se nevzdá.

Vzpomíná na den, kdy pocítil touhu umět rusky. Na jeviště vystoupil Pjatnického soubor. Začal písní Svatá válka. Mráz z toho basového dunění běhal po zádech. A on tak chtěl rozumět slovům…

Fascinace ruštinou ho neopustila. Po roce složil univerznitní zkoušku a vedl celkem osm kurzů tohoto jazyka.

Závěrečná poznámka: 

Svatou válku nazpívali neuvěřitelně Alexandrovci https://www.youtube.com/watch?v=9Xd6sDDjWfQ. Tato nahrávka je ovšem bližší atmosféře té doby https://www.youtube.com/watch?v=vD2zE1Jsny4.

 

Tučňáci a polární záře

DMD č. 16. pro 16. 4. 2018. Téma: Dobře naložený tučňák

 

Úvodní poznámka: 

Setkání je datováno 1965, expedice buď mezi lety 1957 a 1959 anebo 1961 a 1963.
Mystifikace s existujícími osobami.

Pánové se už sešli před třiceti lety v Jak je krásně vidět, když je taková tma!

Drabble: 

Josip a Toník spolu opět seděli u jednoho dalekohledu.
„Vidíš,“ kývl hlavou Antonín Mrkos, „tak jsem se vrátil k planetám a planetkám. Akorát už mám pořádný dalekohled. To by se táta divil!“
„A jak se ti líbilo v Antarktidě? Články jsem četl, ale co osobní dojmy? Polární záře, příroda a tak. Kde je to hezčí? Na Vostoku nebo na Mirném?“
„Na Vostoku. Jak je totiž Mirnyj na pobřeží, nestojí práce za nic.“
„Jak to?“
„Pro tučňáky není kam šlápnout. Stojí na pobřeží, čechrají si peří, čučí po tobě… a tváří se tak příšerně optimisticky jako ty!“ dokončil známý mrzout Toník.

 

Solar Physics – nový astrofyzikální časopis se zaměřením na Slunce

DMD č. 22. pro 22. 4. 2018. Téma: Ticho po pěšině

Úvodní poznámka: 

Děje se v Utrechtu, v univerzitní pozorovatelně Sonnenborgh, patrně v roce 1967.

Drabble: 

„Na obou stranách opony je to stejné,“ tvrdil Zdeněk Švestka Corneliovi de Jager. „Sepíšete článek, pošlete do časopisu, čekáte měsíc, dva, tři a nic… ticho po pěšině.“
„Zbytečně to zdržuje.“
„Založme vlastní časopis jen se solární tématikou. Kde ale vzít nakladatele?“
„Reidel to zvládne, jenže my dva jako redaktoři nestačíme. Potřebujeme hostující redaktory. Recenzenty, kteří rozhodnou o přijetí do tří čtyř týdnů a vezmou si s sebou svou poštu na stáže a nebudou pohřbívat nepřečtené příspěvky pod nově došlé. Takové, co si dokáží představit, co zažívá autor, když čeká na vyjádření o svém článku.“
„Podívejte, támhle jeden takový jde. Josipe!“

Závěrečná poznámka: 

Ano, Josip Kleczek byl zrovna na stáži v Utrechtu. Předpokládám, že se se Švestkou znali ze studií, Švestka promoval na Karlově Univerzitě o rok dřív.

Časopis funguje dodnes.

Nadávání autorů, že recenzent příliš dlouho mlčí, je nadčasové.

 

Muž, který se ptá Slunce

DMD č. 24. pro 24. 4. 2018. Téma: Daně a smrt

Úvodní poznámka: 

Biafra (Afrika), někdy mezi 1967 a 1970

Drabble: 

Průvodce turistů znuděně sledoval bojový tanec. Dnes se tančí jen pro potěchu návštěvníků. Nudní patroni – samý vědec.

Podupávání a bubnování přerval zděšený výkřik. Bojovníci strnuli, podmračení, kopí napřažená. Otočil se. Ruka bílého muže hladila posvátnou kost. Průšvih!

„Nejsi šaman! Zaplatíš daň nejvyšší – zemřeš!“ Náčelník opřel hrot oštěpu o krk překvapeného muže.

Průvodci letěly hlavou myšlenky jako splašené gazely. Proboha, toho ne. Včera spolu seděli nad pivem a běloch odpovídal na jeho otázky. Mluvili o Slunci…

„On je šaman! Muž, který se ptá Slunce! A ono mu odpovídá!“

Náčelník zarazil oštěp do země. „Takový muž, i když bílý, je můj bratr.“

Závěrečná poznámka: 

Nelžu. Nevymýšlím si. Opravdu se to Josipu Kleczkovi přihodilo.

 

Sestup z výšin až k orbě

DMD č. 9. pro 9. 4. 2018. Téma: Poslední bílé místo na mapě

Úvodní poznámka: 

Děje se v Astronomickém ústavu Akademie věd v Ondřejově v době normalizace

Drabble: 

Začítal se do výsledků pozorování a zase je pokládal na stůl. I když se nutil, nedokázal se soustředit. S láskou přejel rukou po hřbetech knih v knihovně. Antičtí filosofové. Teď se nenosí.
Jak malá záminka stačí závistivcům.
Vzpomněl si na bílá místa, která v astronomii vyplnil. Zavedení objektivní míry mohutnosti slunečních erupcí, studia protuberancí… s tím vším teď bude konec.
Ne, beznaději propadat nemůže. Má ženu a děti a musí je nakrmit. Už si domluvil v místním JZD místo traktoristy.
…
Komise Akademie věd rozhodla o Kleczkově setrvání na hvězdárně. Nejen pro odbornou zdatnost, ale i proto, že vychovává pět dětí.

 

V úřadovně Státní bezpečnosti

DMD č. 12. pro 12. 4. 2018. Téma: Kyselé vítězství a sladká prohra

 

Úvodní poznámka: 

Nejspíš někdy v době normalizace.

I Josipa Kleczka si jednou pozvala na kobereček StB. O co stáli? Správně, nabídka ke spolupráci.

Drabble: 

„Soudruhu, jsi nadmíru schopný astronom. Ale musíš být více uvědomělý. Naše vlast tě hýčká, platí ti cesty do zahraničí, i za moře. Je načase jí to odplatit.“
Co mi to nabízejí? Udavačství?
Zavrtěl hlavou.
„Podívej, nejsi ještě ani docent, ale můžeš být. Stačí…“
Sladké vyhlídky. Ale ztratit sebeúctu? 
„A máš pět dětí…“
Nadechl se.
„Ano. A bojím se bolesti. Když mne budete dlouho trápit, podepíšu. Ale pak budu na potkání každému říkat, ať se mnou nemluví, že jsem fízl.“
Vyšetřovatel mu pohlédl do očí.
Ten to udělá. 
„Ven!“
Odcházel z úřadovny Státní bezpečnosti a v ústech cítil hnusnou, kyselou pachuť.

Závěrečná poznámka: 

První a poslední pokus StB získat Josipa Kleczka pro spolupráci.

 

Jak Sluníčko degradovalo Skopce a vyzvedlo Ryby

DMD č. 20. pro 20. 4. 2018. Téma: Shoď skopce z kopce

Drabble: 

Země obíhá kolem Slunce, ale z ní to vidíte jinak. Vesmír se promítá na kouli, uprostřed které jste. Koule má póly (severní je Polárka) a rovník – na něm jsou souhvězdí Zvířetníku.
Slunce obíhá kolem Země po dráze nazývané ekliptika. Je proti vesmírnému rovníku skloněná a protíná ho ve dvou bodech – jarním a podzimním.

Jarní bod prý nastává, když Slunce vstoupí do souhvězdí Skopce. Pěkné, symbolické znamení. Jenomže… tohle platilo naposledy třináct set let před Kristem. Mezitím se průsečík posunul do souhvězdí Ryb.

Sluníčko se Zemí se dodnes hádají, kdo je na vině: jestli Slunce stáčející ekliptiku, anebo Země naklánějící osu…

Závěrečná poznámka: 

Samozřejmě, ta hádka nemá řešení. Zemská rotace není jen prosté otáčení, ale je tam i precese – změna směru zemské osy vůči severnímu pólu oblohy. A toto lze popsat i tak, že oběžná dráha Slunce kolem Země mění svou rovinu.
Jarní bod je důležitý pro astronomy, protože od něj začínají měřit souřadnice hvězd na té kouli kolem nás. Takže přijít o tak význačnou pozici je degradace.

 

Můj vlastní nekrolog

DMD Bonus č. 5 pro 20. 4. 2018. Téma: Já nic já muzikant (nekrolog)

Úvodní poznámka: 

6. září 2017

Drabble: 

Co si neuděláš sám, nemáš. Takže, jak k vám letím, píšu si nekrolog.
Nejdřív se představím. Jsem Výron. Žádné blbé vtipy, prosím. Výron koronární hmoty třídy X. Prostě eXtra.
Kde jsem se vzal? Můj otec Hélios si kýchl. Astronomové tomu odborně říkají erupce, ale zkrátka se urve kus plazmatu z fotosféry a letí k Zemi. Těšte se na mne tam dole!
Jo, vím, že se nakonec rozplesknu o ten magnetický deštník, co nad sebou máte, ale předtím si zařádím. Nenápadně vyřadím pár komunikačních sítí, potichu vlítnu do rozvoden a až nakonec rozsvítím bombastickou polární září. Když pojít, tak s parádou!

 

Skutečné terno pro astronoma

DMD č. 18. pro 18. 4. 2018. Téma: Terno

Úvodní poznámka: 

Píši o Josipu Kleczkovi už dost dlouho, takže se dnes zeptejme přímo jeho. Pane docente, jaké je skutečné terno pro astronoma – sluníčkáře?

Drabble: 

Na to musím odpovědět trochu zeširoka.
V žhavém jádře slunce se slučují atomy vodíku na hélium. Díky této reakci slunce hřeje a svítí.
Jádro je obaleno dalšími vrstvami. Poslední, fotosféra, tvoří sluneční kotouč, jak ho vidíme ze Země.
Následují plynové obaly, především korona. Do ní probublávají zevnitř erupce a protuberance, které jsem chtěl odjakživa studovat.
Toužíte-li uvidět koronu, musíte ji pozorovat tak, aby ji nepřezářila fotosféra. Máme na to přístroj, koronograf. Zakryje sluneční kotouč, ale stačí jen na pozorování vnitřní korony. Abyste mohli pozorovat koronu vnější, potřebujete vyhrát terno.
Být na správném místě ve správný čas. Při úplném slunečním zatmění.

Závěrečná poznámka: 

Pan docent by to nejspíš ve skutečnosti zvládl lépe, ale pokusila jsem se vysvětlit, proč mají astronomové tak rádi úplná sluneční zatmění. Doc. Kleczek neměl (aspoň na počátku své vědecké činnosti) na totální zatmění štěstí, musel si všechno vysedět u koronografu a spektroskopu.
Nejhezčí snímky korony dělá prof. Druckmüller z brněnského VUT. Počtěte si anebo se pokochejte obrázky. http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/Index.htm

 

Byli jsme i před internetem, ale s ním to bude lepší

DMD č. 27. pro 27. 4. 2018. Téma: Bez připojení

Úvodní poznámka: 

Ondřejov, 16.6. 1994

Dnes rozvíjím vzpomínku Ondřeje Mikulaštíka. Vyprávění začínáme rok a den po slavnostním otevření sítě CESNET.

Drabble: 

Na dveře počítačového sálu zlehka zaklepal docent Kleczek.
„Ondřeji, prosím, potřeboval bych pomoci s odesláním e-mailu. Pokud uvážíte, že na to máte čas a že kvůli tomu nevyhodíme tisíc korun zbytečně.“
„Kam to bude, pane docente?“
„Do Amsterodamu. Výsledky včerejších pozorování, bez připojení, normální poštou by šly týden. Takhle na ně dneska naváží, protože posílám souřadnice. Škoda, že zatím neodešleme fotky. To se určitě časem zlepší.“
„Pane profesore, jaktože víte o internetu víc než mladší kolegové?“
„Považuji ho za technologii budoucnosti, i když je v něm zatím zmatek. A navíc, ve svém věku si už nemohu dovolit neučit se rychle.“

Závěrečná poznámka: 

Již v roce 1991 byl podáván návrh na vybudování celorepublikové páteřní sítě. Ta měla propojovat všechna tuzemská akademická centra a dále by pak měly Internet rozvádět metropolitní sítě. Český projekt dostal jméno FESNET (Federal Educational and Scientific NETwork), později přejmenován na CESNET (Czech Educational and Scientific NETwork). Na Slovensku se souběžně začala budovat siť SANET (Slovak Academic NETwork).

Síť měla zpočátku uzly v Brně a Praze, ty byly propojeny pevnou linkou o rychlosti 64kps. K nim byly připojeny dalších jedenáct měst s vědeckými pracovišti.
Řada z těchto připojení byla realizována pomocí pronajaté pevné telefonní linky. A jaké byly tehdejší přenosové rychlosti? Kromě linky z Prahy do Brna (která měla již zmiňovaných 64 kbps), pracovaly všechny ostatní spoje na rychlosti 19,2 kbps. Také se rozrostl počet linek směřujících za hranice naší země. Z původně jediného spoje vedoucího z Prahy do rakouského Lince byla vytvořena linka Praha-Vídeň. Později přibylo spojení Praha-Amsterodam realizované spojem o rychlosti 64kbps, které cituji.

Pro srovnání – tehdejší průměrná mzda byla 7 004 Kč hrubého a dnešní přenosová rychlost je okolo 10-20 Mbps.

Koho zajímají další detaily, například ceny, nechť se podívá na stránky https://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2000/xchlad.htm

 

Návštěva novopečné doktorandky u jejího školitele

DMD č. 11. pro 11. 4. 2018. Téma: Upřednostňuji osobní setkání

Úvodní poznámka: 

Brno, 1998

Drabble: 

„Dobrý den, pane profesore,… promiňte, vy máte návštěvu.“
„Pojďte dál, to vás bude zajímat. Jde o obecnou teorii relativity.“
Proboha, snad ne další lidový bádalík? Profesora obvykle vyhledávají šílenci, co dokazují, že Einstein byl úplně pitomý. Ale tenhle má něco… ne, tenhle není takový.
„Chystám nové vydání astronomického výkladového slovníku a chci si ujasnit, zda text o obecné relativitě neobsahuje věcné chyby. Na to je nejlepší osobní kontakt. Popovídat si s odborníkem o tématu a teprve pak zkusit srozumitelně elementarizovat…“
A oba starší pánové spolu vlídně hovořili o záhadách relativistické kosmologie a doktorandka ani nedýchala. Ten den poznala Josipa Kleczka.

Závěrečná poznámka: 

Astronomický slovník byl čtyřsvazkový šestijazyčný slovník Space Sciences Dictionary, který začátkem devadesátých let vytvořil Josip Kleczek se svou manželkou Helenou Kleczkovou. Panu profesorovi bylo nabídnuto za tu kapitolu spoluautorství, ale ten s díky odmítl.
Prý je pro něj dostatečnou odměnou pěkné popovídání s kolegou…

 

Dlouhý plodný čas hesel

DMD č. 6. pro 6. 4. 2018. Téma: Čas hesel

 

Úvodní poznámka: 

Děje se před rokem 2002.

 

Drabble: 

Josip hledí před sebe. Sepsat heslo není jen tak. Text musí být úderný, přesný, ale přitom srozumitelný. Lze-li jej doplnit obrázkem či grafem, měl by tam být. Je-li v nejnovějších odborných časopisech o heslu něco nového, musí se starý text zrevidovat a opravit.

Josip po sobě pozorně pročítá první verzi. Je dost srozumitelná pro mladého čtenáře? Přemítá o ní s nadhledem svých téměř osmi křížků, šedesátileté učitelské praxe a tisíce pronesených popularizačních přednášek. Opravuje důkladněji než korektor a recenzent dohromady.

V hromadě papírů vzniká heslo za heslem. Je jich nakonec přes pět tisíc.

Velká encyklopedie vesmíru vychází v roce 2002.

 

Krásné dcery moudrého otce

DMD č. 19. pro 19. 4. 2018. Téma: Dcera svého otce

Úvodní poznámka: 

Citovaná událost se stala v roce 2012.

Drabble: 

Miloval všechny. Připravoval je zodpovědně pro budoucí život. Nemohl-li s nimi trávit dny, nastavil noci. Byl náročný. Žádal, aby byly krásné; snažil se, aby byly moudré; učil je učit jiné. Pak s pýchou sledoval, jak žijí svým životem. Nevadilo mu, když šly z ruky do ruky a vracely se do nových domovů zmačkané a otrhané – bylo to pro něj důkazem, že je stvořil žádoucí.
Dnes slaví velký svátek. Bude aspoň ta nejmladší oceněna? V duchu je vidí – poletují kolem něj a třepotají listy.
Ano!
Cenu Magnesia litera za literaturu faktu získává kniha Josipa Kleczka Život se Sluncem a ve vesmíru.

Závěrečná poznámka: 

Nejméně jedno z pěti dětí Josipa Kleczka byla dcera, ale více o ní nevím. Tak píši o dětech duchovních.

 

Slova nejsladší

DMD č. 23. pro 23. 4. 2018. Téma: Malebná slova

Drabble: 

Tratarata, rachotí kola vlaku. Josip nedočkavě vyhlíží z okna.

Jindy ho vlaky či letadla unášely do vzdálených končin, k vysněným místům.
Astronomický institut, Skalnaté pleso, Československo.
Geofyzikální institut Slovenské akademie věd, Bratislava.
University of Mining and Metallurgy, Cracow, Poland.
Observatoire de Paris-Meudon, Meudon, France.
Academy of Athens, Greece.
Departamento de Fisica de la Tierra y del Cosmos, Facultad de Ciencias, Universidad de Palma de Mallorca, Spain.
Osservatorio Astrofisico di Catania, Italy.
Sacramento Peak Observatory, Sacramento Mountains, New Mexico.

Dnes je to jiné.

Praha. Ždár nad Sázavou. Olešná. Rozsochy. Rožná. Věžná. Nedvědice.
Srdce buší do rytmu kol.

Svratka, Hodůnka, Štěpánov.
DOMOV.

Závěrečná poznámka: 

Inspirováno putováním Josipa Kleczka nejen za vědeckými úspěchy.

Děkuji všem, kdo si přečetli celý cyklus. A Josipu Kleczkovi za to, že byl takový, jaký byl. Bylo mi ctí o něm psát.