Absolutní propad! Odsun do bezvýznamnosti! Nadvláda sacharidů skončila… Takové a jiné bombastické, byť poněkud pitomé titulky mi naskakují v hlavě, když vidím, jak málo mi mizí zásoby domácích marmelád. Ano, já vím, že to jsou džemy, ale berme to tak, že se držím nesprávné, leč zažité terminologie.
V době, kdy jsem byla malá, byla v naší rodině domácí výroba marmelád něco mezi otrockou prací a alchymií. Respektive otrockou práci dělali všichni přítomní, zatímco alchymii měla na starosti hospodyně, která budoucí marmelády míchala, vařila, ochucovala a plnila do skleniček.
Marmelády se pravidelně připravovaly na chatě, na kamnech, tedy ve strašném horku. Suroviny – v množství měřeném na koše nebo kyblíky – bylo nejdřív třeba natrhat, pak nastávalo pracné čištění, přebírání, krájení, u višní vypeckování, u rybízu mletí, aby se získala čistá šťáva. Hospodyně si mezi tím užila s přípravou skleniček – běda, jak nebyly naprosto čisté a čerstvě vypařené! Teprve pak přišlo na řadu vaření. Byla to otročina, ale marmelády jsme pak všichni jedli skoro denně.
Dnes je však houska s marmeládou málem stejný prohřešek proti správné výživě jako dort – sacharidy kam se podíváš! Takže spousta lidí, včetně mě, už marmelády běžně nejí. Podobné je to se sirupy. No jo, ale ovoce zraje rok co rok! Něco se dá zmrazit, ale neudělat marmeládu mi prostě pořád ještě přijde jako hřích.
Akorát je dělám v malém. Z velkovýroby zůstala hlavně ta alchymie. Přemýšlet, natrhat, namíchat, okořenit… možná přidat trochu kvalitního alkoholu… a uvařit. Hra, řekněme, na dvě hodiny, pokud jsem měla čisté skleničky. Zábavná, tvůrčí, ale spíž nijak zvlášť nebobtná. A to ještě určitě část domácí produkce rozdám.
Což o to, já jsem spokojená. Jen mě občas napadne: co by tomu řekla babička? Ta by v tom určitě viděla plýtvání. Vždyť jsem toho mohla mít jen z výnosu mé vlastní zahrady čtyřikrát tolik!
Napsáno pro ČRo Hradec Králové, 2021
Tak co, vyrábíte domácí marmelády? Ve velkém nebo v malém? A jíte je pravidelně na nějakém pečivu? 🙂
Ještě přidám pár témat do diskuze. Třeba víčka. Pamatuju si ještě sklenice s marmeládami zavírané celofánem (?), i sklenice se skleněnými víky s plochou gumou mezi nimi. Já jsem ale začala se samostatným marmeládováním až s víčky Omnia a příslušnou hlavou na jejich upevňování. 🙂
Potom je tu rybíz a strojek na rybíz… U nás doma se vždy dělala rybízová marmeláda jen z čisté šťávy, která se získávala mletím rybízu na speciálním strojku s dlouhým nosem, kde na konci vypadávaly pevné části a šťáva tekla zespodu. Oba otvory si byly dost blízko, navíc zbytky měly tendenci vypadávat podivným způsobem na všechny strany – tedy klidně i do šťávy. U nás měl tuhle nevděčnou a těžkou práci na starosti děda – z tohoto pohledu mi přišlo otročení na rybízové plantáži pořád ještě jako výhra 🙂
A ještě místní (podkrkonošská:)) poznámka k meruňkám: jestli dnes se lidé předhánějí ve svých osobních kontaktech na vinaře z jižní Moravy, za mého dětství byly ještě důležitější kontakty na pěstitele meruněk. Meruňková marmeláda byla prostě stejně „povinná“ jako zavařené okurky, leč u nás meruňky až na úplné výjimky nerostou. Pamatuju se, jak se obvykle pár rodin dohodlo, vyslali jednoho zástupce na Moravu a ten pak přijel s autem plných bedýnek s ovocem a nastala doba meruňková. Dělaly se kompoty, marmelády, knedlíky (jak kynuté tak tvarohové) a všechny druhy meruňkových koláčů a bublanin… 🙂
Moji milí, zítra konečně odlétám za dobrodružstvím (čti potulkami a koupáním:)) po jižní Itálii. Změnili jsme plány, které jsme vlastně neměli, takže čekejte zprávy od moře a zpod olivovníků:))
Nicméně bez čtení rozhodně nezůstanete! Máte připravenou skvělou kolekci v rámci Literárního léta, určitě si najděte čas na čtení.
Dávám sem přehled autorů – už kvůli těm autorům, protože nebudu (pravděpodobně) posílat echa 🙂 Neberu si s sebou počítač, nahlédnu z mobilu.
Takže autoři:
pondělí 16. 8 – JJ
úterý – Regi
středa – Topi Pigula a Matylda (Akce)
čtvrtek – KattyV
pátek – Chrudoš B. Štyřický 🙂
pondělí 23. 8. – Mamut
úterý – Alešandr Veliký
středa – Netopýr budečský (Neviathel)
čtvrtek – Aplír
pátek – MaRi
Poznámka nejen pro autory – pokud používáte sociální sítě, nezapomeňte si své články sdílet! Obvykle to dělám já, ale já opravdu nevím, jak moc budu na netu. Když budete vy ostatní sdílet také, autoři se určitě nebudou zlobit 🙂
Mám k vám zároveň prosbu. Autoři vám zdarma nabízejí prima čtení a obvykle opravdu čekají na odezvu. Já vím, že psát z mobilů nebo tabletů je otrava, ale pokud se vám čtení líbí, zkuste napsat aspoň kratičký komentář. Když nic jiného, bude víc radosti na světě:))
Takže se tu mějte, já se jedu toulat. nemáme s Martinem vůbec žádné plány, jen první nocleh v Bari. Pak se uvidí.
Vaše Dede
Dede, přeji vám oběma úžasnou toulavou dovolenou !!!
Krásnou dovolenou, hodně zážitků a příjemných objevů na toulkách! Těším se na zpravodajství.
Díky, Dede, za zařazení výběru. Užij si nádhernou dovolenou, pozdravuj Martina a pěkně oba zrelaxujte. Krásné přiměřeně prosluněné dny přeji.
Také přeji krásnou dovolenou, neupečte se tam.
Připojuji se k poděkování za zařazení i přání nádherné dovolené.
Krásnou dovolenou přeju 🙂
Bejvávalo celé léto až do podzimu,kdy jsme doma zavařovali,marmelády dělali a jiné patláma do sklenic dávali. Dneska udělám to, co mám zdarma nebo za málo, pár skleniček,na chuť. Čerstvé z obchodu je lepší sníst. Děti i vnučka žijí ze vzduchu a psi a kočky to nežerou. Ale aspoň pár skleniček třešní,meruněk,opravdu pár mám, zbytek pozřeme ihned čerstvé nebo zamrazíme. Letos nemáme borůvky, což mne mrzí. Jinak , když mám ovocný absťák a už nic neroste, kupuji v jednom marketu, co začíná písmenem L. , hluboce zmražené ovoce ve velkém sáčku, mívají lesní plody i jiné, je to naprosto čisté bez cukru, moc dobré. Jablka krouhám do sklenic, nemůžu bohužel slupku, mám alergii a přitom jsem se jich tolik najedla a ráda,začalo to až v pozdějším věku. Občas mám marmošku ráda, v poslední době si někdy dám opečenou vánočku, dle Maričky a dobrou marmeládku k snídani a kyblík kafe.
Musím říct, že jsem došla tak daleko, že už omezuju i mražení. prostě se snažím najíst čerstvého ovoce rovnou, do zásoby 🙂 Ale houska od pekaře s čerstvým máslem a domácí marmeládou… to je mňamka veliká (nezdravá 😛 )
Jsem tu už pozdě, tak jen napíšu, že když už zavařuji nějaké ovoce tak už teď rozvařuji na řidčí či hustší „kašovitou formu“ – kdy hustší je hlavně borůvková a ta „jde do knedlíků a šátečků“, řidší pak nahřátá hlavně na zmrzlinu. Marmelády kupujeme občas, protože je jí hlavně manžel k snídani, já jen vyjímečně na čerstvou bagetu. Jinak k snídani mám raději sýry.
Taky mám Maričko nejraději sýry ale když moje chuť na sladké dosahuje vrcholu,dám si ráno tu Tvou vánočku s marmoškou neb se mi to zdá, že ráno je prohřešek proti sacharidům odpustitelný. 🙂
Jenny to jsem opravdu moc ráda, že opečená vánočka chutná, žes to zkusila !!! Kdo nezkusil, neuvěří, že se tím chuť starší vánočky dá nejen obnovit, ale i vylepšit.
moje mamka Maričko,to tak dělá spoustu let…a někdy si ji obalí be vajíčku ,jako vaječnou topinku..
Moje maminka nedělala ani tak marmelády jako kompoty, ty bývaly dřív častou součástí obědů. Neměli jsme, krom jedné švestky, vlastní zdroj ovoce, a tak se, přesně jak píšeš, jezdilo pro meruňky, pro okurky do vesnic v okolí, na podzim jsme hlávkové zelí dováželi z Hořic.
Ve vlastní domácnosti jsem to roky dělala stejně – u Litoměřic jsme měli zdroj meruněk, po několik sezón jsme si ke kolegyni na zahradu jejích rodičů, kteří už to nezvládali, jezdili očesat třešně, švestky jsem získala už nevím kde a dělala je v peřinách. 🙂
Teď mám vlastní zahradu a jsem nejraději, když se ovoce sní čerstvé. Anebo je prostě zamrazím. Nejsme zvyklí si mazat pečivo marmeládou a na těch pár palačinek, co během roku dětem usmažím, si dobrou marmeládu ráda koupím. Třešně i rybíz se letos snědly, teď to vypadá na nadprůměrnou úrodu ostružin, keře jsou úplně obalené. Tak uvidíme, co s tím vyvedu.
A ještě jsem si vzpomněla na tchýni, u ní na chalupě bývaly zavařovací orgie. Ale co dělala výborné, byly domácí dětské přesnídávky. Kluci je milovali po celé své dětství! 😀
Někdy mám pocit, že je to strašná škoda, že ty zavařeniny mizejí z jídelníčků… Jenže, ten cukr, že jo. U nás už po několik let zpracujeme prakticky všechna jablka na mošt. Nemáme sklep a většina našich jablek jsou ty ranné odrůdy. No ve vedlejší vesnici jsou skvěle podnikaví, takže obec už má nejen obecní sušárnu ovoce a zeleniny, ale i moštárnu. Mošt si můžeme nechat pasterizovat a plní podle přání do lahví nebo krabic. Úžasné – a bez přidaného cukru 🙂
Kompoty moc nedělám, ještě tak hruškový, ty můžu 🙂 Angrešty zbaštíme jen tak, kompot z něj není špatnej, ale při představě, že se to musí odbubákovat a každej propíchat, mě spolehlivě přejde chuť 😀 Z jablek kompot nedělám, ty nastrouhám a nacpu do sklenic a zavařím. Jsou pak skvělý na štrůdl.
Marmošky dělám rybízový a špendlíkový a pokud má sousedka přebytek meruněk, tak i meruňkový. Dáváme si je do bílýho jogurtu, mažu na rolády, do různých buchet, miluju chleba s máslem a marmoškou a kašlu na sacharidy 😀
Máš pravdu Alimo, dobrý chleba nebo houska s máslem a domácí marmeládou – to je kolikrát lepší než kus dortu 🙂
Ještě mne napadlo – když už se dneska zavařuje – nemáte někdo postup na mišpulový jam?
letos meli tenhle parni odstavovac v tescome i v lidlu a sice jsem musela jeste potom stravu prohnat cednikem, ale oproti pasirovani rozvareneho rybizu naprosta pohoda. doma se nesni skoro nic, ale jako jedle vanocni darky je to uspech vzdycky, zvlast kdyz posledni dobou vyrabim predevsim cira ‚zele‘ a semtam i neobvykle kombinace – bezinka+pomeranc, blumy+skorice, mandora, sipek+citron… 😛
nejak mi to preskakuje, vkladala jsem komentar drive a pod JJ
Čiré želé jsem dělala z rybízu, kyž ho fakt bylo mraky. Normální marmeláda mě už nebavila, tak jsem zkusila želé. Je s tím o dost větší drbačka a o dost menší výtěžnost, ale jako dárek to vypadalo luxusně 🙂
Želé dělám jen z rybízu 🙂 Tvoje kombinace se mi moc líbí! Bezinka a pomeranč – to zní skvěle!
A je vynikající – už jsem taky vyzkoušela
Byly roky, kdy jsem si připadala jako Fruta blahé paměti a zavařovala jsem o sto deset. Vzpomínám na ty roky, kdy v tom nejparnějším létě jsem vařila kila a kila marmelád a pot se ze mne lil i na místech, kde se jinak nepotím 🙂 :). Holt následky výchovy, kdy nic nesmělo přijít na zmar, i kdyby mne to mělo zabít :)!
Letos jsem to vyřešila následovně – kýbl meruněk jsem zamrazila s tím, že až se ochladí, tak tu marmeládu uvařím. Takhle jsem už v lednu vařila jahodovou 😉
Mám zamražené borůvky a možná dopadnou stejně 🙂
Zmražený ovoce využívám v zimě na knedlíky a koláče. 🙂
No v lednu rozhodně není na marmeládu horko 🙂 A člověk už má po ovoci absťák…
Dělala jsem letos angreštovou, asi pět sklenic, toť vše. Ostatní sníme syrové, máme po jednom keříku rybízu, angreštu (ten se letos zbláznil či co, že bylo angreštu jak naseto) a pár borůvek. Zatím se s ničím takovým nehodlám párat, nemám na to čas ani kapacity :D. Prostě mě baví víc jiné věci, než zavařování čehokoliv. Asi jsem špatná hospodyně, ale tak nějak to fakt neřeším.
Když jsme byla dítě, tak jsme angreštu mívali mocmoc. Pamatuju se na dětskou vaničku plnou angreštu a ty manikůrové nůžtičky, kterýma jsem na něm odstřihávala stopku a bubák. Zavažovalo se to primárně jako kompot, ale radši jsem měla vrstvový angrešt-rybíz-třešně, ten kompot mi chutnal víc.
Likér z rybízu- z černého…recept od holek z Bramboračky a skvělej:
500 g černého rybízu
350 ml červeného vína
400 g cukru
200 ml vodky
50 ml rumu
Kuličky černého rybízu obereme, několikrát důkladně propláchneme, rozmixujeme a zalijeme kvalitním červeným vínem. Necháme dva dny odležet. Pak protlačíme přes síto, přecedíme přes plátno a vymačkáme. Rybízovou směs necháme projít varem s 400 g cukru.Vychladíme, přidáme 200 ml kvalitní vodky a 50 ml kvalitního rumu (na alkoholu nešetřete).
Když byl synek malý, dělávala jsem pro něj jahodové marmelády, měl je rád.
Jenže si pamatuju z dětství, jak jsem tu otročinu při zpracování surovin na marmelády a kompoty, které jsme pak povinně jedli v neděli, nesnášela a nemám k tomu tedy dobrý vztah. Naštěstí se dnes vyskytují tací, co vyrábějí úžasné marmelády jako podnikání a já je ráda podpořím svým nákupem. A mám od každého trochu, podle chuti a je to delikatesa. A nemusím jíst zásoby, které „se přeci musejí sníst i když na to nemám chuť.“ =D
Jo, zapomněla jsem dodat, že nejraději zpracovávám čerstvé ovoce, co nám dá zahrada, do koláčů a knedlíků. Mňam! 🙂
nedělní kompot..jo,v tejdnu jablkovej nebo jinej, ale v neděli jahody..a na narozeniny mandarinkovej a ananasovej..nebo broskve… a já kompotovaný jahody nesnáším..a borůvkovej se schovával,aby v zimě mohla být litá borůvková buchta s drobenkou…
pamatuju,kdy kompotovou čistku ještě v Albeřicích na chalupě, dělala Karolína, všechno šlo do plastu a následně se vypálilo..byla z toho Albeřická sklepovice..byla luxusní,tolik chutí a ještě v tom byl i pampeliškovej med…tak zužitkovala kompoty a marmelády třeba i 20 let staré….
Marmelády dělám v malém množství a pak si je s lidma různě vyměňuju nebo rozdávám 🙂 Letos poprvé rodil muchovník, tak bylo pár skleniček, měla jsem nějaké meruňky, tak kromě kynutého táče a velkého množství snězeného za syrova byla i trocha marmelády. Teď dozrávají ostružiny, tak třeba zase trocha bude… včera jsem dostala skleničku rybízové a skleničku špendlíkové. Dřív jsem hodně dělala palačinky, lívance a mazala i na rohlíky, dneska marmelády jíme hodně málo, co se děti odstěhovaly a sacharidy jsou sprostější slovo než cholesterol.
Že jo? U nás to mají sacharidy taky těžké 🙂 Ale jako příležitostný dárek domácí marmelády pořád ještě fungují:))
Ale holky, nedělejte si s těmi sacharidy takové starosti. I tak jste obě krásné. A marmelády nedělám akorát z prošlapanejch podrážek z bot. A musí zbýt na za rok, co kdyby se neurodilo. 🙂 Mít sad meruněk nebo alespoň jeden strom, tak zavářím a marmeláduju do roztrhání těla. Takhle za 70 Kč kilo se s těžkým srdcem dělá marmeláda.
S kompotováním jsem prakticky přestala, byť bych i měla co. Ale stále máme kompoty starší deseti let, asi to dám bratránkovi vypálit. Jediný kompot, který se u nás dělá a to v množství ohromném je dýně. To je taky jediný kompot, který Bimbo rád. Možná by ještě vzal zavděk meruňkami. Ale můj tatínek, ten nacpal do sklenic úplně všechno a protože já jsem sběrač a máme chalupu ve Slavkovském lese, měl co zavařovat. Na borůvky, opilky, brusinky, maliny jsem chodila s kýblema na celý den.
Dneska hlavně ty zavařeniny pro celou rodinu v množství kolik ovoce, tolik skleniček. A protože mi vždycky vadil ten šmak po jablkách, začala jsem používat do džemů citrusový pektin.
Rybízovou marmeládu pochopitelně na linecké děláme ze šťávy. Jedna várka 2 kg šťávy. Kolik dají ta dvě kila shýbání asi víte a když místo pár lžic cukru použijete pár lžic soli, je vám to hodně líto. Tak jsem tu várku dosladila, zavařila a díky Sharce se po ní jen zaprášilo.
Naprosto chápu, že záměna cukru a soli sakra zabolí! Jen netuším, jak mohla Sharka vymyslet nějaký záchranný program – i když uznávám, že ona je schopná velkých věcí 😀
A sbírat borůvky do kýblu… no, mám je ráda, ale mě stačilo, když jsme s dětmi museli nasbírat pár deci na BBB (báječnou borůvkovou bublaninu:)) Máš můj obdiv! (obírat rybíz je tisíckrát snazší:))
Dede, když na 150g jogurtu padla malá KL té Inčiny dobroty, říkaly jsme si na Beaveru,že to budeme jíst sklenici celej rok..no,nejedly..bylo snědeno rychle a přidáváno do žervé sýrů a pod kůži krůt a kuřat..moc dobrý to bylo… divím se, že to Inka nedělá…
No vida, a já si říkala, že by se mohla přidávat lžička tohoto jamu místo brusinek ke svíčkové. Bursinky já tam tuze nerada, ale slanou marmeládu bych zkusila
to ne Ege, to bylo echt slané..taky jsme to prubly…ale lžička do celé omáčky i do té ke slepici na paprice, to jooo….
Na borůvky už nechodím, neb se mi chodí hodně špatně. A i kdyby se mi chodilo tak nesnesu všelijaké hmyzáky co po mě lezou. A že jich letos je !
nic tak dobrýho,jsem v jogurtu a v domácím žervé sýru nejedla, jak Inčin slaný rybízový jam….luxusní byl a nechce ho dělat a nechce!!!!
taky me napadlo ze bych ze slane marmelady delala marinadu na maso, na grilovani nebo podavala jako chutney 😛
letos nastesti vetsina rybizu i angrestu zaschla, nez jsme se vratili z dovolene, co zbylo je tak akorat na doplneni varky zlutych malin na ruzove zele.
věř mi,že jako chutney, bys to podávala jen lidem, které už bys na párty nechtěla nikdy vidět…. 😉
Ahoj Dede,
na doby marmeládové si moc dobře pamatuji, i ten mlýnek na rybíz by se u nás našel.
Za geniální vynález považuji ruský hrnec „Sokovarka“, kam se ovoce nasypalo, do spodního dílu se dala voda a odšťavňovalo se párou. Práce ubylo, šťáva byla a ze slupek se ještě udělal „druhák“ – namočily se do vody a bylo to lepší než celá šťáva, co se získala z hrnce (zase to ale nemělo trvanlivost).
Dneska spíš kompotuju, marmelády vaří LJ. Takový letní míchaný kompot k pečenému kuřeti s rýží nemá chybu.
Tak sokovarku neznám 🙂 Já dělám sirupy všelijaké a vždy rovnou namočené do vody. Mám prostě dost ovoce i bylinek, no… 🙂
Jo, místo klasického kompotu jsem loni dělala švestky pečené s kořením. Je to hustší než kompot a ukrutně dobré. Ale sladké, no! 🙂
No jasně – sokovarka! Byla bezvadná, leč jednu chybu přece jenom měla – byly céééééláááá z hliníku. NO a dnes víme, že hliník se odstěhoval do Humpolce a v kuchyni nemá co dělat 🙂 🙂
Přesně na tohle jsem si vzpomněla! Že byl z hliníku a mně trnou zuby už jen při představě, jak se s hliníkem potkává ten nakyslej rybíz… Naši sokovarku měli 🙂
Maminka ten hrnec taky měla ale malinovku dělala klasicky v pětilitrové lahvi. Teď nabízí nějaký nástavec na šťávu Tefal. Viděla jsem v katalogu.
Ne Tefal ale Tescoma jak říká Formička
ne Tefal ale Tescoma
letos meli tenhle parni odstavovac v tescome i v lidlu a sice jsem musela jeste potom stravu prohnat cednikem, ale oproti pasirovani rozvareneho rybizu naprosta pohoda. doma se nesni skoro nic, ale jako jedle vanocni darky je to uspech vzdycky, zvlast kdyz posledni dobou vyrabim predevsim cira ‚zele‘ a semtam i neobvykle kombinace – bezinka+pomeranc, blumy+skorice, mandora, sipek+citron… 😛
a tady ve flandrech se porad jeste v sezone prodava vedle sklenicek a vicek i potravinarsky parafin a celofan na zavarovani postaru 😉