HOST DEDENÍKU – Topi Pigula: Taorminské třepotání

Sicilskou Taorminu nemám rád, nicméně tentokrát příjemně překvapila tisíci zlatými pásky nad hlavní třídou. Geniální vynález.

 

 

Taormina byla před lety mojí zastávkou na první zahraniční reportáži o italských sopkách. A zároveň jediné místo, kde mi v hospodě nedovolili nabít baterky do foťáku. Tím si to u mě rozlili a nadosmrti to bude město s negativní image. Fakt, že tam mají exkluzivní výhled na Etnu situaci nijak nevylepšil, neboť za to taorminští nemohou.

 

 

Když jsem se tam po mnoha letech vrátil, stal se z Taorminy ještě horší „Václavák“ než si ji pamatuji. Tisíce turistů, korona nekorona, čemuž odpovídají i ceny občerstvení či ubytování. To druhé mě netrápí, ustlali jsme si vedle turistické značky mezi skalami pár set metrů nad městečkem. Jedno vylepšení ale měli. Tisíce a tisíce zlatých pásků pověšených nad hlavní třídou. Nebyly ze zlata, to by silonová lanka neunesla, zlato je poměrně těžký kov.

 

 

Na jednu stranu stínily hlavní třídu, což je v prudkých letních vedrech víc než žádoucí, a na druhou rozhazovaly „prasátka“ světelných záblesků, což zvyšovalo světelnou pohodu na jedné straně a romantickou atmosféru na druhé. Zároveň neustále se pohybující záplava třepotavého materiálu neumožňovala usednout ptákům, takže nehrozila nehoda v podobě padajícího ptačího výkalu. Holubi v Taormině samozřejmě žijí, ale ne nad hlavní třídou.

 

 

Taormina je samozřejmě krásná a historicky zajímavá. Nejde jen o zdejší největší atrakci, antické divadlo, ale i o katedrálu ze 13 století či normanské paláce. Turistické kanceláře ji rádi nazývají perlou Sicílie, což je něco podobného, jako kdybyste Český Krumlov nazývali perlou Čech. Sicílie, stejně jako Česko, má obrovské množství jiných míst, kde se historik vyřádí – od Catánie a úchvatného sicilského baroka po Syracusy.

 

 

Nicméně třepotavý vynález mě uchvátil. Zcela jednoduchý princip, jak snížit nepříjemně ostré středomořské slunce, a zároveň nevytvořit jednolitý stín. Ať už si o Taormině myslím cokoliv, tohle se místním fakt povedlo. Ne nadarmo se říká, že něco je geniálně jednoduché a jednoduše geniální.

 

 

 

Takhle jednoduše a geniálně se dá postupovat leckde. Dokonce i ve státní správě. Jenže k jednoduchým, leč efektivním řešením by se nemohli přicucnou lehkoživkové a paraziti, státní byrokratický aparát by se mohl osekat a řečeno s klasikem: „byrokrati by neměli co žrát“.

 

 

Možná to vypadá, že jsem tuhle myšlenku na taorminské třepotání narouboval trochu násilně, ale zkuste si sami představit, kolik povolení a razítek by bylo potřeba, kdyby s podobnou myšlenkou přišel někdo v Praze. Že by podobně efektním a efektivním způsobem dala zastínit třeba Zlatá ulička na Hradě nebo Železná mezi Karolinem a Staroměstským náměstím, kde si to umím představit.

 

 

Vyvolalo by se jednání: stavařů (jak to ukotvit), památkářů (zničí se ráz ulice), městských radních a zastupičů (každý si chce přihřát svoje a projevit se). Bylo by nutno vypsat, zrušit a znovu vypsat výběrové řízení, na to, kdo a z čeho pásky udělá a namontuje. Vypisovalo a rušilo by se tak dlouho, až by všichni byli uspokojeni a všechny kapsy naplněny.

 

 

Řešil by se odstín pásků a jejich odrazivost, bezesporu by do hry vstoupili místní obyvatelé a ozval by se i nějaký doktor (třeba zubař) s tím, že odražené světlo může poškodit oči. A pokud by otázka opravdu vyeskalovala, tak by se bezesporu na pódium mediální pozornosti vystoupil některý z muzikantů, který sice nemá příslušné vzdělání, ale zato disponuje slušnou fanouškovskou základnu. Myslím to vážně, zkuste si to představit.

 

 

A vidíte… na Sicílii to prošlo 🙂

 

 

Dede: Děkuji Topimu za článek a moc krásné fotky, a hned se ptám – znáte Taorminu? Jak se vám líbí třepetání? Dovedli byste si představit, že by se léto použilo někdo v našich historických uličkách? Kde by se vám líbilo? 🙂

 

Aktualizováno: 19.7.2021 — 17:02

27 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Fotky třpytivého třepotání jsou nádherné. Slyším i šustění. A to ouředničení, to fakticky sedí!!!

  2. Na Sicílii jsme nikdy nebyli, takže Taorminu neznám, takže díky za její představení

    To jejich zlaté třepetání mě na první pohled nadchlo – tedy pokud viselo v užší, jinak tmavé uličce, dovedu si představit, že ji zlatavé záblesky hezky prosvítily. A asi nejvíce se mi to zamlouvalo jako „strašák pro ptáky“ – tedy jejich nežádoucí odpad třeba na hezké letní štaičky 🙂 ALE, asi ne dlouhodobě, tedy třeba přes celé léto či déle. Protože podobně jak přemýšlí Dede a jiní, to co je chvilku hezké a zajímavé, se může změnit v nehezký odpad, nepořádek, když ty proužky strhá déšť vítr (a kdo to bude uklízet!). A určitě by se mi to nelíbilo v každé druhé ulici, kde by se nade mnou místo oblohy, krásné architektury, balkónů s trsy květin atd, jen třepetaly zlaté cancourky. Případné rušivé šumění by mi asi moc nevadilo, vsugerovala bych si třeba, že „šumí moře“. Však i malé město dokáže mít daleko protivnější městský hluk, než sumění zlatých bábrlat 🙂

    Berevné deštníky jsem viděla už na různých místech (tedy na netu či ve filmu, osobně ne) a líbí se mi to – stíní a zároveň jimi stále proudí vzduch a jsou dostatečně vysoko, aby nebránili rozhledu po ulici. Mnohem lepší, že kdyby s nějakým slunečníkem chodili samotní turisté. Vždyť by do sebe vzájemně šťouchali, však každý ví, že není vůbec snadné proplétat se v deští s parapletem rušnou ulicí :).

  3. Jiný kraj, jiný mrav,ať si to krásně užijí Sicilané i tůristi. Úředníci všech zemí na světě jsou nezničitelný, totéž platí pro uklízečky, přímá úměra zde funguje, čím víc úředníků, tím více uklízeček. Pomalu spějeme však k robotizaci a tak se asi sníží i počet všech úředníků a uklízeček a pak dosáhneme na kýžené zítřky a tím i zastínění všeho druhu.Ovšem tam, kde mafie nahrazuje státní správu,může být výsledek nejistý. Sleduji jednoho Sicilana, bydlí u moře v imaginárním městě Vigáta,moc se mi líbí a tam žádné třasořitky z nebe nevisí, jen tam vychází a zapadá slunce. A to moře! A ta nátura tam! Mně by se líbilo chodit pod proutěnými deštníky,takové co stíní, profukují a zároveň pod nimi není tma,avšak co by se líbilo třeba úředníkům v Praze nevím, páč jejich způsob myšlení mi dosud není jasný.

  4. Když v Brně dokázali uchytit deštníky, tak proč ne třepetalky. Já vidím jediný problém a to je letošní počasí, ovšem na Sicílii snad takové bouřky nemají. Mně by třepetalky nevadily. Brno rozpálené vedrem je tak hnusné, že jakýkoli stín by byl báječný, bydlet u parku zas znamená šustění listí (i to některým lidem vadí). Navíc na všechno se dá zvyknout. Bydlela jsem na náměstí s velmi hlučnými zvony v kostele. Přestala jsem je vnímat.

  5. mě se to nelíbí,to šustění 24h denně musí bejt šílený…a je to jak v nějaký druhořadý estrádě…a ten binec z toho,když to vítr nebo silnej slejvák orve… tohle by u nás neprošlo… ufff …
    to ty španělská trojuhelníky poskládaný do kosočtverců,jsou lepší..ale zas bere za svý ten architektonický ráz ulice a to je škopda…takže za mne, bez tědlech vymožeností,slunečník ať si nese tůrista!

    1. No jo, ale díky zastíněné ulici se tak nerozpalují domy a tedy i byty a provozovny v nich umístěné. Pokud na ulici nejsou stromy, je to „jiné“ stínění na jihu opravdu důležité. Copak kdysi se tam stavěly tak úzké uličky, že si domy stínily navzájem. V tom se ale už dávno bydlet nedá, je to velmi nepraktické.
      Pořád jsou nejlepší ty stromy – stíní, přitom nedusí. Jenže i takový strom musí mít podmínky k přežití a mnoho měst je prostě nedokáže zajistit. Vůbec, co jsou pod chodníky a ulicemi ukryty kolektory s infrastrukturou.
      Možná se časem bude pod chodníky stavět i infrastruktura pro stromy, ale to budeme asi muset být jako lidstvo ještě o kus zoufalejší – a ochotni do toho investovat.

      1. kamenné domy mají svůj vnitřní systém, když jim ho lidi nenaruší..pokud mají závěsy a vydrží je mít zatažené,je jim příjemně…a divila by jsi se, bydlet se v nich dá, jen to musí být ten správný člověk, který žije s tím domem a nesnaží se ho znásilňovat a tyranizovat…
        stromy můžu, jen mi vadí,že s eo ně nikdo ve vedru ani v zimě moc nestará..nezalijí,neošetří…nezabalí…

    1. Tak to se mi také líbí víc. A udělá to hezký vzorec na dlažbě. Něco podobného by se mi líbilo nad terasou, rozhodně je to zajímavější než markýza.

      1. Jo, já jsem tam viděla i takové červené úzké trojúhelníky, taky dobrý. Nejdřív jsem myslela, že je to výzdoba k nějaké slavnosti, až pak mi došlo, že to je kvůli stínu. Ulice s tím vypadají tak nějak útulněji a opravdu to trochu pomáhá

  6. Upřímně řečeno, nevím, jestli se mi ty třepetalky líbí. Na fotkách ano, je to veselé až rozverné, ale mám obavu, že mým očím by „naživo“ odlesky vadily. V lese jsem nebyla už hodně dlouho, ale pamatuju si, že tam, kde mezi listím prosvítalo slunce trochu víc, jsem mívala problémy.
    A taky si neumím představit, jak by třásně vypadaly po běžném deštivém dnu, ani by nemusel být silnější vítr.
    Ovšem přistínění by ulicím měst nepochybně prospělo.

    1. No, nejlepší jsou ve městě na stínění stromy, že jo – pokud přežijí. Vůbec tam, kde je horko.
      Ale lidem vadí i stromy… padá z nich listí, květy, plody a sedí na nich kálející ptáci. Takže si nevybereš. Přitom ten stín je v létě potřeba čím dál víc.

    2. Na ulicích by bylo nejlepší mít stromy… jenže o ty by se musel někdo starat, odklízet listí atd.

  7. Jo a ještě něco – Topi, však se na Taorminské kvůli jednomu skrblíkovi nezlob 🙂 To by člověk musel nesnášet vlastně všechna echt turistická místa, protože to jsou právě ta místa, kde se cestovatel nejčastěji setká se špatným zacházením. Říkám tomu přístup: pošli jen peněženku a ty vypadni 😛 Uznávám, že se pak člověk zatvrdí snadno. Ale město za to pořád ještě nemůže:))

  8. O Taorminském třepotání jsem měla šanci přemýšlet déle než vy 🙂 takže jsem si to v hlavě urovnala tak nějak následovně 🙂
    Tak předně – na fotkách se mi to líbí! Je to hravé, zajímavé a jako turista bych byla nadšená. Netuším, jak se v tom žije místním.
    U nás by se mi to líbilo také, ale… jsem ten zastupitel, že jo 😛
    Pro většinu obcí, žijících v teplejší části republiky a mající vhodné uličky, by musela existovat nějaká předpřipravená varianta, kde by dodavatel zajistil dodání na klíč včetně odpovědí na otázky, jako – jak se to upevní aby to nic nepoškodilo, jak se to sundá, jak se to pak zlikviduje, co když to poškodí počasí (naše letošní bouře, že ano) – kdo a za kolik to spraví?
    Jenže pak by to mělo tolik obcí, že by to přestalo být zvláštní a fascinující 😀 Takže si myslím, že je to otázka náhody, připravených lidí s bláznivým nápadem schopných ho realizovat na jedné straně a ochotného vedení obce na straně druhé. Velmi odvážného vedení obce, protože jak by to část lidí nadchlo (ty s otevřenou myslí plus místní podnikatele, táhlo by to turisty) tak zbytek by řičel nevolí (víc aut, bordel, nechceme tu cizí lidi, ať si to dělají jinde atd).
    Jinými slovy, vychází mi, že v Taormině se stal více méně zázrak 😀

  9. Amo l’Italia
    Ale na jihu jsme ještě nebyli.
    Naše cesty končí u Říma.
    Článek je zajímavý a mě se ty třepetalky líbí.
    V Čechách mělo Brno takhle rozvěšené barevné deštníky.

      1. Míšo, aspoň je to tu dvakrát. 🙂 Jsem si na tebe (předpokládám virtuální tykání, pokud by nevadilo, jak je zde zvykem) vzpomněla, zaujalo mě to právě ten rok, kdy měli italské barvy. To jsem si říkala – Míša by byla nadšená.

    1. Na ty deštníky si pamatuju – nadchly mě! 🙂 Bylo to moc krásné, hravé a Brnu to slušelo:))
      Míšo neomlouvej se, vždyť se jen bavíme – je vidět, že deštníky zaujaly 🙂

  10. V Taormině jsem byl (ach bože bože) dvacet sedm let tomu nazad a nedovedu si představit, že namísto výhledu na oblohu a balkonky domů a průhledy do hloubi ulice bych měl koukat na ta třepotající se cingrlátka zobrazená zde na fotografiích. Fakt nee …

    P.S. Sorryjako, ale ten editor s nefunkčními šipkami nahoru a dolů je hoodně nešikovný …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN