LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – JJ: Do Egypta, profesore!

Zúčastněte se s námi největší vědecké výpravy všech dob! Perfektní organizace, skvělá logistika, osvědčené velení! Praktici, vojáci, vizionáři! Téma, které nadchlo i Dede! Tento výběr z drabblat fandomu Věda ve sto slovech je tedy pro ni a na její přání. 🙂

Rozhovor nad hlavami nepřátel

Úvodní poznámka:

26.6.1794 u Fleurus

Drabble:

„Už si nás všimli,“ vzdychl Beauchamp. „Tak co, jako obvykle? Budou se napřed modlit nebo střílet?“

„Dávám přednost modlení,“ pousmál se Coutelle. „U Maubeuge to bylo taktak – naštěstí neuměli mířit, první ranou přestřelili a druhou podstřelili. Měl jsem nahnáno, ale zařval jsem Ať žije republika! Ať vědí, kdo proti nim stojí.“

„Věda ve službách armády.“ pronesl Conté. „Generál Bonaparte se zajímal o nový Lavoisierův způsob vyvíjení vodíku i o to, jak dokážeme balón udržet ve vzduchu měsíc bez doplňování plynu. Napouštění prý máme urychlit. Ocenil noční komunikaci pomocí barevných luceren a denní… “

„…pomocí gravitace,“ zasáhl Coutelle. „Hoďte zprávu. Přeskupují se.“

 

Závěrečná poznámka:

Ve dne se zprávy posílaly dolů tou nejpřímější cestou, a to v pytli se zátěží, spouštěném po provaze.

 

Jsme svědky jednoho z prvních nasazení pozorovacího balónu. Odvážní vědci, vybavení dobrými dalekohledy, vystoupali do výšin, a hlásili dolů informace o pohybu nepřátel. Proč zrovna oni, a ne někdo z jejich pomocníků? Ona je jedna věc ten ďáblův vynález postavit a druhá ztratit duši tím, že do něj vlezete a vznesete se k nebesům. (Navíc dodejme, že vše v Napoleonově armádě bylo organizováno zcela vojensky, takže pánové měli i svou hodnost, jednotku a z nouze dělostřeleckou uniformu – aviatickou měli slíbenou, ale jaksi na ni nikdy nedošlo.)

 

V rozhovoru je zmíněno první nasazení balónu u Maubeuge (2.6.1794), nyní jsme byli 26.6.1794 u Fleurus, kam byl balón posléze přeložen.

 

Balón celou dobu letu přidržovaly dvě skupiny mužů pomocí lan v jakési obrovské síti, takže ho mohly kdykoliv stáhnout dolů, vystřídat osádku anebo jej nechat připoutaný u země (napouštění před každým letem by bylo nehospodárné a dlouhé).

Více podrobností o Napoleonových vzduchoplavcích včetně obrázků najdete zde: http://napoleon-knihy.blogspot.com/2014/11/bez-spojeni-neni-veleni-3-cast.html

Téma:

DMD č. 5. pro 5. 4. 2021. Téma: Jako vejce vejci

 

Do Egypta, profesore!

Úvodní poznámka:

„Začalo to v Toulonu 19. května v roce 1798. Čtyřicet tisíc vojáků, deset tisíc námořníků a dvě stovky vědců se vydávají na moře, aniž by znali cíl své cesty! Od revoluce jsou Británie a Francie zapřisáhlí nepřátelé. Francouzská vláda pověřila Napoleona úkolem zmocnit se Británie. Vzhledem k nereálnosti tohoto projektu se Napoleon rozhodne raději zaútočit na britské koloniální državy, zdroje jejího bohatství… Úspěch tohoto plánu je podmíněn tím, že celé toto obrovské tažení, zůstane utajeno.“

(vzala jsem to Ctrl+C Ctrl+V včetně jazykových chyb a věcných nepřesností z https://www.ceskatelevize.cz/porady/11826526340-napoleonovo-tazeni-do-egypta/218382563250001/)

 

To, co nás zajímá, se ovšem stalo o dva měsíce dříve, před schůzí Commission des sciences et des arts (česky přibližně Komise pro vědu a umění), která se konala 16. března 1798. Předpokládám, že pár dní před ní měl mladý francouzský generál Napoleon Bonaparte schůzku s ctihodným profesorem Gasparem Mongem.

 

Drabble:

Napoleon upřel svůj pohled na matematika: „Stručně, profesore. Sbalte se, jedete do Egypta.“

Monge jen zalapal po dechu.

„Rozhodl jsem se vzít s sebou sto padesát vědců. Organizace vojenská: oddíly čisté vědy, aplikované vědy, intelektuálové, umělci a tiskaři. Výzkumný úkol pro každého určíte vy. A budete jim velet.“

„Ale generále, já opravdu nemohu odjet.“ vzpamatoval se Monge. „Jsem vytížený člověk. Metrická soustava není zažitá, řízení zbrojovek mě stojí spoustu času. Ten kradu svému výzkumu, a hlavně výuce, a velmi se za to stydím. Naše země potřebuje vzdělané dělostřelce, to sám víte nejlépe…“

„Je mi líto, profesore, ale rozkaz je rozkaz.“

 

Závěrečná poznámka:

To tažení stojí za větší popis, takže se k němu snad ještě několikrát vrátím, dá-li téma.

Mongemu se pochopitelně nechtělo – dokončil zavedení metrické soustavy (ano, systém jednotek SI používaný dodnes), zbavil se ministerského křesla a doufal, že už bude jen velet zbrojovkám, učit a bádat. Jenže člověk míní…

DMD č. 3. pro 3. 4. 2021. Téma: Rozkaz zněl jasně

 

Vědecká rozprava za zaseklou mulou

Úvodní poznámka:

Navazuje na drabble Do Egypta, profesore!, které ještě dodatečně věnuji Regi za ten skvělý, a jak to vypadá, vícekrát použitelný nápad.

Toto drabble je věnováno Toře a KattyV za trpělivou betaci. A celý výběr Dede. 🙂

 

  1. července 1798, zátoka Marabut, asi 30 km západně od Alexandrie

Napoleonova expedice se právě vylodila a pochoduje k městu.

 

Drabble:

Třírohý klobouk se chvěl v rozpáleném vzduchu daleko vpředu. Trén si musel pospíšit.

„Zvíře pitomý, táhni! Zatracenej písek! Zatlačte, chlapi! Všichni!“

„Zde, pane kolego, bude váš silový moment větší.“

„Děkuji, příteli.“

„Potěšení na mé straně.“

„Je nejvyšší čas nahradit soumary. Což například pára? V Anglii již třicet let čerpá parní stroj vodu z dolů. A proslýchá se cosi o parolodi.“

„Ach, parní samohyb! Bude, až zvládneme teorii hybné síly ohně, pane Conté. Hned, jak dořeším, co s tímhle vedrem…“

„Teoretické výpočty nenahradí technickou praxi, pane Fouriére.“

„A kecy nenahradí fachu, vy dva flákači! Zaberte, fajnovky! Vědce nám byl čert dlužnej!“

 

Závěrečná poznámka:

Ti dva, kteří vedou dialog, patří mezi nejslavnější účastníky expedice. Ve svém zaměření rozdílní jako oheň a voda. Fouriér, matematik a především teoretik, Conté, prakticky zaměřený experimentátor. Jestli spolu rozmlouvali, nevím. Fouriér bohužel zůstal u toho vedra, je jeden z prvních, kdo rozvíjel teorii skleníkového efektu (i když je známější díky Fourierově řadě a transformaci), ale Conté byl opravdu vzdáleně spojen s vynálezem samohybu. Spolupracoval s Lazarem Carnotem, jehož syn Sadi je autorem teoretické práce O hybné síle ohně, která položila teoretické základy moderní termodynamiky (ano, Carnotův cyklus). To se ale stalo až v roce 1824. Soumaři měli ještě nějakou dobu šanci.

 

Téma:

DMD č. 4. pro 4. 4. 2021. Téma: Soumrak soumarů

Přeji všem hezké, teplé léto – kamkoliv vás rozkazy či vlastní vůle zavanou. 🙂

 

Dede: Tímto děkuju JJ, že se nenechala prosit a tento výběr mi udělala. Četla jsem to jako vlastně dobrodružný román – jen si to všechno představte! Doufám, že jste se bavili stejně, jako já:))

Aktualizováno: 2.7.2021 — 20:12

28 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. To je počteníčko! Vždycky se na tvé drabblíky těším a nikdy jsem nebyla zklamaná.

        1. Byla, taky s blesky, jističe vylítly až v elektrárně, ale je zalito a ochladilo se. Hurá!

  2. JJ, moc pěkná vele zajímavá drabblata, jsi v tomhle „všestranném vědáckém“ psaní opravdu skvělá. Chtěla jsem si sem sednou mnohem dříve, ale něco do toho přišlo, tak až teď. Ale s těmi poznámkami si je také přečtu později ještě jednou, teď to bylo dost v rychlosti. Protože chci alespoň pochválit, dokud je u vás ještě „dneska“ (když u nás teprve začíná odpoledne) 🙂

    1. Ahoj Maričko, tady je už zítra, než jsem se zase dostala na net. Díky moc za pochvalu, i že se vrátíš.

  3. Zrovna sleduji Napoleonovu anabázi po Evropě. Díky,za dnešní drabble,pobavily,potěšily, poučily. Mne vždycky udivuje, že v době kdy pomyslně mnozí Evropané slézali ze stromů,osvícenci přijali myšlenku, že je třeba se stále vzdělávat,byť by to bylo u těch“barbarů“ z pouště. V tomto ten malý vojevůdce zaujal dobrý postoj a rozhled. Jen tu matičku Rus se mu nepodařilo zkrotit,ta je stále svá, což trvá dosud. 🙂

    1. Máš naprosto pravdu, Jenny. Mě ten nápad s vědeckou výpravou prostě fascinuje. To, co se mi tam už bohužel nevešlo, byla Rosettská deska, a tím pádem rozluštění hieroglyfů. I kdyby se té výpravě nepovedlo nic jiného, tohle stálo za to.

  4. Tohle mě bavilo, když jsi to psala, a baví pořád 😀 díky za tvé věděcké drabble, bez nich by to nebylo ono!

    1. Já moc děkuji tobě, Katty a Regi. Vždycky si odtrpíte tu nestravitelnou verzi, aby se čtenáři mohli bavit nad tou upravenou podle vašich připomínek. Takže čest a sláva hlavně vám.

      1. Za mně taky díky! A já doufám, že plánujete společnou pracovní i zábavnou dovolenou. Řekni, že ano!

        1. Plánujeme, jenny, jen nám drž palce, ať fakt odjedeme. Až tam budeme, potvrdím definitivně. 😀

  5. Ano, na důležitou součást léta bych bývala zapomněla – poučení! Navíc v krásném kabátku. Tisíceré díky a už se těším na další

    1. Díky moc, Inko. Dede má ode mě ještě jeden výběr, takže někdy bude volné pokračování.

    1. JJ, nesmírně obdivuju, z čeho všeho (šílených témat) dokážeš ve vědeckých drablících vybruslit – a s elegancí a humorem! 🙂
      Mám je ráda všechny (i když některé si musím číst dvakrát poté, co strávím doprovodné poznámky:)) a tyhle egyptské jsem chtěla na Dedeník ve chvíli, kdy se začaly objevovat.
      Děkuju za zábavu a poučení v jednom balíčku a skláním se před tvými znalostmi 🙂

      1. Díky moc, Dede, ale myslím, že tolik chvály si nezasloužím. Občas prostě prokmitne dobrý nápad a dohledávám, až je z toho drabble.:)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN