Nastalo léto a s ním i jindy těžko opakovatelná možnost vidět skutečné lidi. Díky horku se naplní koupaliště a pláže, přičemž osvěžení si neodepře nikdo, kdo po něm touží a může si ho dovolit – bez ohledu na věk, tvar a velikost. A právě tam člověk na vlastní oči vidí, jak umělý a nepravdivý je svět obvykle zobrazovaný v médiích.
K této myšlence mě přivedla diskuze pod uměleckými fotografiemi starých lidí. Byl tam nádherný černobílý obrázek staré ženy, kterou zezadu objímá starý muž. Oba byli nazí, fotka však zachycovala hlavně jejich obličeje a ramena – k vyzývavé erotice to mělo opravdu daleko.
Přesto mírně převažovaly negativní komentáře, které dokonale vystihla jedna paní, když napsala: „Fuj! Pokud už mají staří lidé něco takového dělat, tak doma a potmě.“ Když ji pár diskutujících napomenulo, že sama také zestárne, dodala: „Já už stará jsem a na starý lidi se dívat nechci!“
Ne, že by se její názor nedal pochopit. Ostatně média ho podporují, čímž vzniká alternativní svět osídlený pouze pohlednými jedinci vhodného věku. Nevadilo by to, kdyby to v lidech podvědomě nebudovalo poměrně nesmlouvavá očekávání. Přitom pokud byste vzali osazenstvo běžné pláže, rychle byste zjistili, že kromě pár dětí a hrstky převážně mladých dospělých, by nikdo další takovým sítem neprošel.
Navzdory tomu i všichni tito… fyzicky zcela normální lidé chtějí žít. Někoho milovat, hezky se oblékat a být si vědomi své hodnoty. Nedokonalých je nás přece naprostá většina. Přesto se najde spousta lidí, kteří cítí právo ty ostatní kritizovat. Často zlým a urážlivým způsobem, navíc k tomu rádi prohlašují, že to dělají pro dobro kritizovaného. Nechávají za sebou vztek i bolavé duše.
Je léto, tedy horko, a všichni si ho chceme užít. I na té plovárně. Takže těm, kdo tak rádi dávají nevyžádaná hodnocení a rady, vzkazuju: „Není vám nic do toho, jak ostatní vypadají. Pokud už nemůžete pochválit, mlčte!“
Napsáno pro ČRo Hradec Králové, 2021
Nevyžádaná kritika se týká žen i mužů, kvete v každém věku a každém kolektivu. Našli jste cestu, jak se výsměchu či „dobrým radám“ bránit?
Žít a nechat žít, tak to je naprosto výstižné. Jo, potřebovala bych pár (tak 10 😀 ) kilo shodit, ale ne proto, aby někdo neměl kecy, ale proto, aby mě nebolela kolena 🙂
Jo a pamatuju si dobu, kdy pro mě byla ženská ve 30 naprosto odepsaná stařena 😀 . Mládí je fajn, ale holt někdy nemyslí… 🙂
Hlavně nedomyslí to, že jednou taky zestárne, ono v mládí je stáří tak strašně daleko… a najednou se třikrát otočíš a je ti pade a šede a kde jsi, luzné mládí…
Pri debate o jedne z pisni zpevacky Sii prohlasily moje dcerky rodne, ze ta zpevacka je „mega alt“ … jak jim pripadam ja, matka jejich rodna, kdyz jsem o rok starsi nez Sia (narozena 1975), jsem z nich nevytahla, protoze dostaly zachvat smichu. Asi jsem v jejich mladych ocich „uralt“.
Nelibim se ti? Tak na me nezirej. Myslis, ze mam velky zadek? Tak delej neco pro to, abys ho v mem veku nemela taky. Ze mam nemoderni boty? Mozna, ale nenicim si nohy. Zit a nechat zit.
Víš Evo, kolikrát mě už napadlo, proč je pro lidi tak strašně těžké akceptovat ono „žít a nechat žít“. Přitom je to tak jednoduchý a svým způsobem pohodlný koncept! 🙂
Jo a pokud jde o Siu a tebe… ona může být stará, ale ty jsi mamka a ty staré nejsou:)) Mohou být absolutně nemožné (když udeří puberta), ale staré ne! 🙂
jsi mi připomněla, jak jsem asi jako 4 letá měla takovej vztekací záchvat a řvala na moji tetu – matčinu sestru – MOJE MAMINKA NEBUDE NIKDY STARÁ, ROZUMÍŠ!!! NIKDY!!! No a ta moje mi nemohla ani nařezat,jak byla dojatá..ale ještě si vzpomenout, proč mne tetka tak nas….
Když nám bylo 15 let, říkali jsme o chlapcích, co se vrátili z povinné vojny v jedenadvaceti letech,že jsou staří a budou se brzo ženit,takže není záhodno jim věnovat pozornost. Když jsem četla poprvé Medúzu od Loukotkové, zdála se mi milenka umělcova příliš stará neb měla dvacetčtyři. Hahaha! Jak roků přibývalo, naštěstí jsem nepřestala myslet a zjistila přirozenou věc,jak to chodí v životě. Vždycky jsem měla úctu ke starším a těžce jsem nesla jejich ponižování,které jsem bohužel i já zažila naposledy ve špitále,ve kterém jsem se ještě na maloměstě neprobrali. Tady na dědině nemám problém žádný, tady se ještě pořád o starší občany starají rodiny a nikdo nikoho neuráží. Ale to co čtu někdy na FB a pod.už tak uklidňující není. Ba co dím je to někdy hodně stresující , proto jsem jen v úzké skupině a nechodím raději jinam. Vůbec koukám, kolik deviantů a trollů cítí potřebu svěřit se se svým názorem a urazit všechny kdo jsou slabší a skočí na to. Dede, to úvodní heslo je skvělé a já se jím snažím řídit. Díky za článek .
Způsob, jakým se u nás jedná u doktorů se starými lidmi je bývá děsný – čest výjimkám. Ono v obchodech to taky není vždycky ono! Vůbec, když je za pultem dvacetiletá holčina a tváří se, že jsem byla svědkem toho, když vynalezli kolo 😛 Nebývám moc trpělivá a ráda vidím, co s nimi udělá, když pak zaplatím mobilem:)) Mohla bych platit i chytrými hodinkami (to je echt efektní), ale blbě se mi na ně ťuká a nepoužívají otisk prstu. Ale pokud mě příště někdo v obchodě tímto způsobem naštve, udělám to! 😀
Jenny, měla jsem to přesně tak, i s těma vojákama!
Myslim, ze ty zle poznamky o obezite mohou spise ublizit mladym devcatum, starsi zeny to samozrejme zamrzi, nastve, ale dokazi se pravdepodobne nad ubohosti takovych komentaru povznest. Mame v blizke rodine vazne nemocne devce, ktere doktorka v prazske nemocnici pri kontrole vynadala, ze je tlusta jako prase. Obezni nebyla ani nahodou, pribrala v dusledku lecby, ktera je pro ni zivotne dulezita.
Jo, někteří doktoři si rádi nevidí do pusy. Pro takové je pacient pořád ještě „objekt“ jejich léčby, který má být rád, že se mu odborník věnuje. Chudák holka!
Dede, skvělé téma a skvělý text! Já už mám asi 10 dní rozepsaný pro Tebe článek na podobné téma a chci ti ho poslat. Jak mi čas a dění kolem mně dovolí. 🙂
To jsem já, Bláža 🙂
Blážo, jsem zvědavá! 🙂
Blážo, jí taky !
Cha, vzhledem k tomu, že více kil mám prakticky od miminka (pětikilový novorozenec), dozvěděla jsem se spoustu věcí o tom, jak by měl člověk v tom či onom věku vypadat. Proto se snažím nesoudit, ale někdy je to těžké. Alespoň opravdu nikdy nesoudím nahlas a už vůbec ne před souzeným
Inko, v tom je ten princip – myšlenky jsou tvé, ale zlé slovo se zpátky nevezme.
Fascinuje mě představa některých lidí, kteří mají pocit, že člověku s nadváhou nebo obezitou řeknou něco nového, když mu oznámí, že je tlustej a měl by zhubnout. Ještě rádi prohlašují, že to dělají pro dobro onoho člověka! Prd, pro dobro. Leští si své ego tím, že shazují jiné.
Hm, onehdy jsem na fb narazila na fotku mladé Sophii Loren. Hezká ženská s poprsím a zadkem, úplně normální. Dneska by jí řekli, že má cvičit, držet low carb dietu a zatraceně na sobě máknout. Jenže ona byla fakt sexy a vyzařovala z ní radost ze života, což z většiny fotek na instagramu nečiší, úsměv je sice tam, břicho zatažené a fotka z nejlepšího možného úhlu, ale tohle je hra na něco. Mě ta hra nebaví. Sice se snažím na sobě máknout, ale shodit těch pár pocovidových kil mi zatím nejde a cvičit mi jde jen tehdy, když mi není zle z horka (a Dede dosvědčí, že ho snáším docela dobře). Včera jsem chtěla jít cvičit, ale byla jsem skoro 10 hodin v práci, klimatizaci nemáme, jsme nízký barák s plechovou střechou, kolem je parkoviště pro kamióny a venku bylo 34 stupňů ve stínu. Takže jsme se osprchovala vlažnou vodou a zvládla jen kratší procházku se psy a vyplet dva záhony.
Většina lidí do potřebného ideálu nespadá. Má fald na břiše, krátký nohy, povislé paže, kostnatý hrudník- doplňte co chcete. Podstatné je se o sebe starat, nerezignovat a těšit se z toho, co jde.
Ale kruci, to jsem já.
důležitý je mít se rád celej!
Ovšem někdy to jde zatraceně ztuha! 😛
Ano Matyldo, potvrzuju, že ty aktivně žiješ v horku, které mě zabíjí 😀
Kila navíc má skoro každá žena po padesátce, která nemá štěstí na geny, které by ji s věkem nutily spíš hubnout. Nemluvím o morbidní obezitě – prostě takové ty změny obvykle související s menopauzou. Pro většinu žen je těžké tyto změny akceptovat, k vyrovnání se s tím dochází až později. V této době jim mohou zlé poznámky ublížit stejně zle, jako mladým děvčatům. Už proto, že pokud jde o fyzický zjev, lépe už bylo 😛 Jenže ony tu jsou jiné benefity (fakt jo:)), jen je ta žena musí mít vůli najít a užít si je. Nejisté ženy, honící své mizející mládí, je hledají jen těžko a pokud je najdou, tak zbytečně pozdě.
Vzhledem k tomu, že často nosím retro šaty á la padesátá léta- úzké pouzdrovky i ty s širokou sukní- začala jsem zkoumat, jak to ty ženy tehdy dělaly, aby vypadaly takhle zatraceně dobře? Odpověď je- odpovídající tvarující prádlo. Dost často nad dokonalými fotkami se stačí zamyslet 🙂 My máme photoshop. Jenže hloupé řeči se nedají vymazat jako přečuhující fald na břiše.A upřímně, spoustě lidí by se žilo líp bez pitomých paparazzi fotek, kde další chytrák připíše hodnotící komentář, aby davům vysvětlil, jak to vypadat má. To podle mě nadělalo už moc zla. Fotografové se obvykle snaží, aby ty fotky byly hnusné.
Matyldo, viděla jsem na Fb tvoje fotky (umělecké, od fotografky) v těch zelených šatech. Vypadáš tam úžasně… jsi pěkná baba svého věku. Ovšem ve „světě mládí a krásy“ bys měla prostě smůlu 😛
Cákryš Matyldo, nevím jak si se mohla takhle popsat neb ty si taková chutňúčká ženská,zkrátka akorát a šik! 🙂
Ježiš, Jenny, ten popis nejsem já- kostnatej hrudník fakt nemám 🙂
Šmánkote jsem debílek, jak jsem to jen blbě přečetla ,že áno. Ten „anonym“ jsi ty,ne ten popis. Se teď ze sebe někdy i picnu! Tak promiň, však co jsem napsala o Tobě je pravda! 🙂
Snažím se lidi nesoudit, ale tuhle jsem se neovládla.
Viděla jsem ministryni Alenu Schillerovou na fotce z Moravy v takových těch roztrhaných džínách na kolenou.
Tak jsem si v duchu říkala, že by to už neměla nosit.
Ale pak jsem se zastyděla. Paní ministryně je pěkná šik baba a i ty džíny jí slušely. A je jen o 2 roky starší než já. Takže paní Aleno promiňte, i když jste mě neslyšela.
Eh Míšo, člověk si myslíš spoustu věcí a je to jeho právo. Jsou lidé, kteří nemají ani ideální postavu ani vkus, od mladých děvčat až ke starým chlapům a občas umějí člověku vyrazit dech. Podstatné je nechat si tyto dojmy pro sebe. Ani klevetění s přáteli o svých dojmech není mimo, pokud ty lidi neurážíme.
Pokud jde o paní ministryni, vytkla bych jí plno věcí, ale její oblečení je skutečně jen její věc 🙂
Pokud jde o paní ministryni, mám také mnohem podstatnější výhrady. Nicméně i v oblékání by měla na veřejnosti držet nějakou úroveň a k té roztrhané džínsy nepatří.
„Dobrých rad“ si nevšímám. A možná právě proto je ani nedostávám, ačkoliv do královny krásy mám fakt daleko, asi tak patnáct kilo.
Bylo mi strašně líto mojí maminky, která byla krásná a štíhlá, ale od určité doby přestala nosit sukně. Objevily se jí na nohou „metličky“ a usoudila, že by to mohlo někoho pohoršovat. Nedala si to vymluvit.
Zrovna nedávno jsme s kamarádkou rozebíraly, jak se změnil svět našich maminek, které už jsou babičky. Ačkoliv do babičkovského věku obvykle došly mnohem později než předchozí generace, jsou šik. Mají mladistvé účesy, nosí i doma šik oblečení. Tuhá trvalá ondulace a silonové šatové zástěry zmizely v propadlišti dějin 🙂
To jsi mi připomněla, jak na podzim Patrick pátral, kolik mi je let. Řekla jsem mu to a evidentně ho překvapila. „Ale babičko, když ty nevypadáš jako…“ teď zaváhal, jak to říct, takže dokončil trochu kostrbatě „jako babička!“
Byli jsme zrovna se psima v lese, měla jsem na sobě červenou bundu s reflexními prvky a svítivě žlutou kapucou, Andy má ostatně stejnou.
„A kolik sis myslel, že mi je let?“ pátrala jsem zvědavě. Patrick se trochu zamyslel a upřímně odpověděl: „No… tak nějak třicet!“
Ovládla jsem se a nesmála jsem se (nahlas). No jo, v jeho věku je třicet prakticky začátek stáří:)) Ale potěšil mě, chlapeček, ne že ne! 🙂
Pamatuju si, jak se mi v mých 17 letech zdála sestra mého milého, která je o 5 let starší než já a tenkrát už měla 2 děti, strašně „dospělá“ a věkově vzdálená! =D
Pamatuješ Dede, na to,jak všichni přemejšleli,co bude v roce 2000 ? No, já si tehdy spočetla, že mi bude 32 a rozbrečela jsem se s pocitem, že se toho buď nedožiju nebo že budu děsně stará…omlouvá mne, že mi tehdy bylo cca 13/14 let…
😀
No, já měla jako malá pocit, že stáří začíná ve dvaceti… 😛
Jenže to je ta dětská (či puberťácká) optika – a lidé by z ní přece jen měli vyrůst.
Ten úžas, že „úplně staří lidé po padesátce“ (a mnohem déle:)) mohou mít sex (tedy žijí plným životem) však není výsadou puberťáků a adolescentů, ale chovají se tak i někteří lidé ve zdravotnictví a v sociálních službách. To už tedy podle mě omluvitelné není.
to máš pravdu…to mi vždycky přijde, že to je od těch 50 spíš trestné a nezodpovědné 😉 … a jen hledají cestu,jak jim to z medicínského hlediska zakázat… (headbang)
Tak nějak 😛 Přitom sex (eh, dobrovolný:)) je velmi zdravá záležitost, četla jsem! 😀 Jen nevím, jestli není zdravá jen do těch padesáti… 😛
Naprosto chápu tvoji maminku, Renáto, protože jsem na tom úplně stejně. Už jsem si zvykla a většinou nosím kalhoty. Když už oblékám sukni (a já jsem stále zvyklá nosit sukně nad kolena), beru si tmavší anebo úplně tmavé punčocháče. Někdy budu muset zase zkusit dlouhou sukni, na léto. Tím by se problém metliček vyřešil. Jenže pro moji střední trpasličí postavu dlouhé sukně nikdy nebyly to pravé a bojím se, že s přibývajícím věkem se to nezlepšilo.
Hančo, myslím, že jsi na sebe moc přísná 🙂 Možná nejsi vysoká, ale jsi štíhlá – proč by ti nemohly jít delší sukně? Dřív je nosily všechny ženy a jak jim to slušelo:))
Na jedné noze mám metličku z boku na koleni. Vadí mi, ale ohýbat se k ní nebudu, abych se na ni podívala, takže ji nevidím- a když ji nevidím já, tak ji nevidí ani ostatní. Pokud ano, tak nepřejte si mě, abych se na vás já podívala pořádně a taky něco najdu!