Jak naučit lovit mládě, které je v péči záchranné stanice?

Je začátek července. Netopýří mateřské kolonie jsou plné batolat. Jsou ještě holá a slepá a sají mateřské mléko, ale za měsíc už budou schopná sama létat. Matky s nimi opustí kolonii a vyhledají jiné úkryty. Mláďata ještě nebudou mít cvik v létání a lovu. Naučí se to za pochodu.

Jak ale naučit lovit mládě, které je v péči záchranné stanice?

Touto otázkou jsem se zabývala, když jsem loni v létě měla v péči hned tři mláďata — Tominu a syny hendikepované Fany, dvojčata. Tomina se během krmení často snažila ulovit červa křídlem a často echolokovala. Jak je poznat, zda opravdu chytí hmyzáka?

Momentka dvoudenního mimina

Vím o experimentu jedné záchranné stanice, která vypustila dvě netopýří mláďata a hmyz do voliéry. Mláďata bez jakékoli instruktáže a nácviku udělala s hmyzem krátký proces. Instinkt je silný. Hlas přírody maká přesčas. Úspěšně.

Co kdybych vypustila tři malé rezounky do ohrádky ve společnosti hmyzu? Třeba… skákajícího?

Výsledek byl nevalný. Než se netopýři rozebrali, cvrčci objevili dírky v postranicích a následující týdny pilně cvrkali zpoza nábytku.

Spím

I rozhodla jsem se systém vylepšit. Místo ohrádky použiju lodžii, aby se hmyz nerozlezl po bytě, jen možná část uteče mezírkami mezi zasklením. Hlavně když jimi neprolezou netopýři.

Kupuji v rybářském obchodě masné červy. Moc tedy nevoní. Usazuji je na substrát do sklenice a místo víčka ji zavřu punčochovou ponožkou.

Několik dní se nic neděje. Když už to vzdávám, začnou se objevovat první kukly. Hurá!

Zuby zepředu

Pár dní nato je punčocha plná a černá. Neodvážím se ji sundat.

Večer pak zavírám lodžii, zase ji uzpůsobím pro netopýry, vypouštím trojici mláďat a masařky. Po chvíli sedí čtyři mouchy na okně a ostatní jsou zarytě neaktivní. Dalšího dne mám páchnoucí sklenku plnou chcíplotinek. Zbytek utekl nebo posedává po lodžii.

Tak tohle se nepovedlo.

Později se náhodou dozvídám, že masařky létají jen za dne, takže netopýři lovící za soumraku se s nimi prakticky nesetkávají.

Zuby zespodu

Když mám na návštěvě kamarádku, která ráda krmí netopýry, bereme z boxu Tominu. Moc se jí nechce jíst. Dokud červem na pinzetě trochu nezahýbeme ve vzduchu. Pak Tomina mávne křídly, jako kdyby srážela kořist, a chňapne po jídle.

Musela se divit, když v přírodě nepotkala jediného létajícího červa…

Poznámka: Netopýři na fotografiích jsou ochočení a v trvalé péči školených členů záchranné stanice. Nikdy nesahejte na netopýra holýma rukama. Najdete-li netopýra v nouzi, zavolejte do záchranné stanice nebo na netopýří linku 731 523 599 a postupujte dle instrukcí odborníka. Více o netopýrech se dozvíte na webu České společnosti pro ochranu netopýrů http://ceson.org/ a záchranné stanice pro pražské netopýry Nyctalus http://www.nyctalus.cz/cz/.

Dede: Piplání mláďat divokých zvířat tak, aby nejen přežila, ale byla i schopná se vrátit zpátky do přírody je opravdový kumšt. Ostatně, kdo jste četl knížky Geralda Durrela, víte své 🙂 takže obdivuju Netopýrku, která se o totéž pokouší v případě malých, hmyzožravých (chráněných) tvorů – a to ve vlastním bytě. Klobouk dolů před jejími úspěchy! 🙂