HOST DEDENÍKU: Jaroslav Winter: Za motýly do Fata Morgany

Velmi vděčným fotografickým objektem jsou motýli. A zvláště exotičtí, jejichž výstavu ve skleníku Fata Morgana v pražské Botanické zahradě si nikdy nenechám ujít. Letos tradiční dubnový termín kvůli pandemii nepřipadal v úvahu, ale snad se jí dočkáme. Prozatím se počítá se zahájením 1. července, tak doufejme, že to vyjde a po roční přestávce bude možné opět se potěšit křehkou motýlí krásou.

 

Že je na co se těšit, to vám chci připomenout snímky, které jsem ve Fata Morganě pořídil v minulých letech.

 

01

 

V roce 2019, kdy se uskutečnil sedmnáctý, zatím poslední ročník výstavy, se zde vylíhlo na 50 druhů motýlů z více než 5000 kukel, které do Prahy doputovaly z motýlí farmy v anglickém Stratfordu.

 

02

 

Motýli působí křehce a bezbranně, možná vás proto překvapí, že někteří jsou schopni překonat během svého života obrovské vzdálenosti.

 

03

 

Stěhovavé druhy motýlů se najdou ve všech světadílech a k migraci je mohou vést různé důvody, hlavně dostupnost potravy, vhodná teplota a rovněž dostatek vláhy.

 

04

 

Všeobecně známá je migrace monarchů stěhovavých z Mexika do USA a Kanady. Méně už pak to, že existují druhy motýlů, které se stěhují na vegetační sezonu do České republiky. V příznivých letech sem přiletí spousta baboček bodlákových až z daleké Afriky a baboček admirálů z okolí Středozemního moře.

 

05

 

Letos se výstava zaměří na tajuplné stránky života motýlů. Dozvíme se, jací motýli jsou jedovatí, jak se jed dostává z rostliny přes housenku až do motýla. Jak motýli hledají potravu pro sebe i pro housenky a co všechno dospělci jedí. Proč se lesknou křídla některých motýlů. Jak se poznají ti správní partneři. Život motýlů je zkrátka plný překvapení!

 

06

 

Dede: Děkuju za nádherné fotky a jednoduše se zeptám – máte rádi motýly? Rozeznáváte nějaké druhy? Vyskytují se nějací pravidelně ve vašem okolí? 🙂

A taková malá anketa: Která z fotek se vám líbí nejvíc a proč? 🙂

07

08

09

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

 

Aktualizováno: 26.5.2021 — 19:57

28 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Podle tiskové zprávy, která mi přišla z Botanické zahrady, výstava tropických motýlů začne dříve, než se původně očekávalo. Bude zahájena už 9. června a potrvá do 18. července. Z motýlí farmy ve Stratfordu nad Avonou, se kterou Botanická zahrada v Troji již několik let spolupracuje, dorazila tento týden první zásilka kukel.
    Zatím platí opatření, která povolují maximálně 100 návštěvníků ve skleníku v jeden okamžik. Proto pořadatelé doporučují, aby si zájemci svou návštěvu naplánovali ideálně na odpoledne všedních dnů. Pozor, v pondělí je zavřeno!
    Vstup do skleníku z úvodu od Bohnic už není možný, lidé se do skleníku dostanou zcela novým vstupním areálem, ve kterém bude v brzké době otevřena i restaurace.

  2. Krásné fotky motýlů. Krásní jsou všichni, ale zaujali mě dva – č.15 (tedy jestli to je fakt motýl a ně nějaká vážka), protože vypadá jako „bakelitový či skleněný“. A pak ještě č.10 který se krásně maskuje jako suchý list.

    Kdysi jsem byli ve státě Georgii v krásném parku Gallaway Gardens (strávili jsme tam 3 dny)jehož součástí je i obrovský motýlí pavilion. Byl to úžasný zážitek, strávili jsme v něm dobře dvě hod. už si přesně nepamatuji.

    https://www.callawaygardens.com/the-gardens/places-to-explore/day-butterfly-center/

    Motýly pozoruji moc ráda, na zahradě už nám jich poletujě několik druhů. Pozám hlavně ty „babočkovité“, jinak v ostatních druzích dost tápu. Řadu let jsme tu mívali houfy monarchů (na červené a žluté verbeně), když letěli na svá mexická zimoviště. Postupně ale začali ubývat a teď už je opravdu vzácností, nějakého zahlédnout, i kdy verbeny stále na zahradě kvetou

    1. Patnáctka je opravdu motýl. A č.10 je čerstvě vylíhlý motýl, kterému se ještě nestačila rozvinout křídla.

  3. Všichni motýlové jsou nádherní. Co by fotka se mi líbí 08, koukáme se pěkně z očí do očí. Nedávno jsem četla, že migrující druhy mohou létat i v mnoha kilometrech výšek.

  4. Nejvíc se mi líbí se motýl č. 5 a 17, ale i ostatní jsou krásní. Na výstavě motýlů ve Fata Morganě jsem byla několikrát, stojí to za to. V přírodě jsem nejvíc různých motýlů viděla na Pálavě a na Svatém kopečku nad Mikulovem. Byli jsme tam před asi deseti lety, tak nevím, jak to vypadá dnes. Jak se jmenují, to nevím, nevyznám se v nich.
    Zato tady v Praze jsme s vnučkou objevily bělásky řeřichové. Zrovna teď létají. https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C4%9Bl%C3%A1sek_%C5%99e%C5%99ichov%C3%BD
    Tady ho máte, kdo se chcete podívat.

    1. Tak to máme se Svatým kopečkem u Mikulova stejný zážitek. Byl jsem tam ale taky už před více lety.

      1. Byla jsme tam před týdnem. Motýly jsem viděla, ale myslím si, že dřív jsem vídala na jihu JM větší výběr 🙂

  5. Toť otázka! Nejkrásnější nevím, příroda je veliký kumštýř, povedli se ji všichni! Ale jako nejživější fotografii volím číslo 8. Motýla z ánfasu, s pohledem, co koukáš, co!?

  6. Nejvíc se mi líbí č.3 a 16. Ale úplně nejvíc Modrásek jetelový. Díky za článek o motýlech,budeme se těšit opět na další. Snad se ještě do té Botanické v Praze dostanu,navštěvuji vždy při mých pražských výletech. Naposledy jsem tam byla na orchidejích.

    1. Pokud byste se dostala do Botanické teď, tak zajděte i do horní části, teď tam kvetou hlavně pivoňky a kosatce. Ale do Botanické může přijít člověk kdykoliv, pořád je tam něco hezkého a nového k vidění.

  7. Mám ráda motýly a pár jich rozeznám – babočky – třeba babočku bílé C, admirál, paví oko, babočka kopřivová je nádherná, osiková ještě hezčí, otakárek fenyklový je pro mě snad nejhezčí a loni jsem po dlouhé době viděla otakárka ovocného.

    1. Otakárek! Máš pravdu, ti jsou moc hezcí, ale vlastně je už vůbec nevídám. Musela jsem si ho vygooglit! 🙂

  8. Motýli se mi líbí, ale vůbec se v nich nevyznám. Jen si z dětství pamatuju, že bělásky neee, protože po nich byly ty hnusný zelený housenky, co na zahradě sežraly, na co přišly 🙂 Od babičky si pamatuju louku plnou modrásků a žluťásků a hnědásků (já říkala, že se v nich vůbec nevyznám 😀 ) Tady taky něco lítá a jsou hezcí, ale co…?
    Fakt nemusím noční motýly alias můry, protože jsou chlupatý a mám pocit, že jak lítají za světlem, lítají na mě. V teplém létě na osvětlené pergole to je chuťovka. Teď už se krotím, ale občas mě chytal ukázkový hysterák 😀
    Na první pohled mě upoutal motýl č. 16, asi proto, že je tak přímo éterický a hlavně nevypadá chlupatě 🙂

  9. Mně se líbí 05, páč tam je ten motýl tvarově velice atraktivní. Motýli mi nevadí, pro mě je každej troubelín Emanuel- navíc se tak obvykle i chovají. Řekla bych, že jich dost ubylo, ale aspoň paví očka vídám pravidelně a když mi rozkvete komule Davidova zvaná motýlí keř, vítá mě u domu pokaždé aspoň nějaký 🙂

    1. Já bych řekl, že ten úbytek motýlů je markantní. Fotil jsem je vždycky rád, ale příležitostí je pořád méně. Ještě že je možné zajít jednou za rok do Fata Morgany.

  10. Kdo mě zná ví, že motýli jsou pro mě hmyz (a ještě velký!) a hmyz já opravdu nemusím:))
    Ovšem nehybnými fotkami, u kterých nehrozilo, že by mohly letět směrem ke mě, jsem se nakonec dokázala pokochat – protože to jsou, milý Jarozimo, opravdu krásné fotky! 🙂
    Stejně jako Renata i já volím č. 16 – ten motýl vypadá jen jako kresba:)) Ale pak přidávám čtyřku – ta mě zaujala na první pohled a byla jedním z favoritů na fotku na hlavní stranu 🙂 Nakonec jsem ji nepoužila, protože květina je skoro stejně velká jako motýl a v tom maličkém rozměru by nemuselo být jasné, o co vlastně jde – a bez květiny by to nebylo ono 😛
    Jinak motýlů je kolem mě pořád méně. Když jsme se sem nastěhovali, byla tu spousta baboček (admirálů a kopřivových), pořád jsme nějaké motýly museli vynášet z domu (obvykle jsou pitomí, otevřené okno nefunguje, nebo jen zřídkakdy). Občas mi zalétli i do auta (brrr!!) Jinak tu byli (a stále jakž takž jsou) hlavně bělásci, žluťásci a modrásci – eh, názvosloví motýlů není mojí silnou stránkou:))
    Mnohem víc a rozmanitějších motýlů jsem vídala u nás na chalupě v Krkonoších – tak jsem viděla i své první lišaje a pár dalších velikých potvor. Zajímavé, ale opravdu mi nechybí:))

    1. Ta č. 16 patří taky k mým nejoblíbenějším. A zvlášť naživo působí úžasně to průhledné křídlo.
      Kromě sbírky motýlů bych měl podobnou sbírku i vážek. Jenže když Vy, milá Dede, hmyz nemusíte.

      1. Brr, vážky! Stíhačky našich lesů a luk 🙂
        No, možná bych se překonala… ale ne hned po motýlech, prosím. Pár dalších ptáků by nebylo? 🙂 Nebo fotky z dronu? Pokud vím, také je děláte…:))

      2. Vážky mám moc ráda, to jsou taková malá éra.Stihačky! A jak dovedou nahazovat motorek! U nás na rybníku jsou k vidění a v mém rodném městě u rybníků jich bývala spousta!

        1. Ty stíhačky lítají nad naším koupacím jezírkem- nejčastěji šídla a někdy i vážky.

  11. Nejvíc se mi líbí fotka 16, protože ten motýl vypadá tak … nepravděpodobně 🙂 Zajímalo by mě, co přírodu k tomuto designu vedlo. Ale všechny fotky jsou krásné!
    Nad Dalmatinovem se vyskytují běžné druhy, které rozeznáváme – bělásci, žluťásci, babočky. Potom druhy, které si vždycky najdeme v encyklopedii a pak jejich jména do příštího roku zapomeneme. A nejraději mám dlouhozobky a lišaje, těch k nám létají asi tři druhy – topolový, lipový a svízelový.

Napsat komentář: Jarozima Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN