HOST DEDENÍKU – Topi Pigula: Krokodýl, který chodil po dvou

Krokodýl, který chodil po dvou? Ta evoluce si fakt dělá, co chce.

 

 

 

Dnes už není mnoho plazů, kteří by chodili po zadních končetinách. Občas se tak rozběhne agama límcová nebo bazilišek, v minulosti k bipedním plazům patřili někteří dinosauři včetně proslulého Tyranosaura rexe. Ale krokodýl?

Chůze dvounohých

Chůze po dvou končetinách se odborně nazývá bipedie. Stopy dvounohých a čtyřnohých živočichů se ve fosilním záznamu zásadně liší, což pozná každý laik. Ostatně stačí se podívat na stopy v písku pláže dvounohého člověka a jeho čtyřnohého společníka psa. Jenže co si myslet o jasně dvounohé linii chůze u stop jejichž tvar evidentně odpovídat plazím stopám, které v roce 2019 objevili jihokorejští vědci?

Jedna z teorií byla, že šlo o pterosaura, létajícího tvora vypadajícího díky kožnatým křídlům jako kříženec obrovského netopýra s ptákem připomínajícího pelikána. Jenže pterosauři při chůzi používali jako oporu i křídla, ale stopy po křídlech chyběly. Finálním důkazem bylo porovnání otisků s ohledem na polohu polštářků na chodidlech s dalšími stopami krokodýlů. Finální verdikt zněl: jde o krokodýla, ovšem takového, který chodil po dvou podobně jako Tyranosaurus rex. Kdyby chodil po čtyřech jako současní krokodýli, byla by navíc patrná i stopa po ocasu.

 

Jak stopy vznikly

V místě nálezu byla zřejmě původně rozbahněná vrstva půdy, pod kterou bylo tvrdé podloží. Jednalo se o okraj jezera, takže výskyt bahna tam byl přirozený. Zvíře prošlo, zanechalo stopy, které během krátké doby vyschly a ztvrdly. Jiná varianta zní: procházející tvor prorazil měkkou krustu, v pevnějším podkladu zanechal otisky, které byly okamžitě zality řídkou hmotou. Ta stopy zakonzervovala, ale později byla erodována. Stopové fosilie, jako jsou zkamenělé stezky či dokonce nory, dostávají vědecké názvy, stejně jako zvířata. Stopy dvounohého krokodýla získaly jméno Batrachopus grandis.

„Dráha stop byla zvláštní svou přímostí, jako by krokodýl balancoval na nataženém laně,“ vyjádřil se k nálezu Kyung Soo Kim, z jihokorejské Chinju National university. Stopa byla velká 24 cm, což by odpovídalo chodidlu dospělého člověka.

„Poprvé máme důkaz, že někteří z obřích krokodýlů z křídy byli bipední a skutečně stvoření jako masožraví dinosauři,“ uvedl Martin Lockley, emeritní profesor geologie na University of Colorado v Denveru.

 

Živoucí fosilie

Krokodýlové se po miliony let evoluce zásadně nezměnili, což usnadňuje rychle zařazení fosilií do správné skupiny plazů. Označení živoucí fosilie jim tedy právem náleží. Podle Encyklopedie Britannica se jejich první primitivní zástupci objevili pře 228,7 miliony let v pozdním triasu, takže bipední krokodýl se stářím 120 milionů let k nim rozhodně patří.

 

Takhle krásně se dají fotit gaviálové z ZOO Praha

 

Autor je cestovatel, fotograf a novinář, jeho stránky najdete zde: https://www.topi-photo.cz/

 

Dede: Děkuju za pootevření vědeckého okénka! 🙂 Pravda, krokodýl mi přijde dost nebezpečný i na všech čtyřech, natož, kdyby si měl stoupnout! Ostatně… pořád tu máme možnost, že to byl drak! 😛

A tak se ptám – zajímají vás výzkumy zkamenělin, pravěkého života? Viděli jste nějaké na vlastní oči?

Poznámka k fotce: takhle krásně se dají fotit gaviálové z ZOO Praha

Aktualizováno: 16.5.2021 — 11:16

34 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Děkuji za úplně novou znalost, tohle jsem nevěděla. Dcela by mě zajímalo, jak takový bipední krokodýl vypadal, zda se blížil dravým dinosaurům typu tyranosaura – s jinou stopou (chodidlem) nebo zda vypadal ještě úplně jinak. Ale třeba se jednou objeví někde jeho kosti a dozvíme se to.

    1. Dobrý den, představte si plaza podobného, jako je některý z dvounohých dinosaurů, třeba Tyranosaurus rex. Krokodýl, který měl zadní nohy silnější, tak že ho udržely a zvládal i rovnováhu. V hodně velké nadsázce si ho můžeme představit jako filmovou Godzilu.

  2. Jsem velmi zklamaná – já totiž původně četla (ach ta dyslexie), že stopy našel jihočeský vědec a navíc jsem si myslela, že to byly stopy čerstvé… (rofl) – a on to jihokorejec a pravěk. No jen si to představte, kdyby kolem Světa běhal po dvou nohách krokodýl (a navíc, kdyby třebas běhal po předních… (wasntme) ). To by bylo něco, něco – to by se Lochneska mohla jít zahrabat.

    Ale i přes toto zklamání děkuju Topimu za článek a doufám, že příště to bude o tom jihočeském (chuckle) .

    P.s. samosebou, že to mohl být drak, protože ten chodí zásadně po dvou – přední pařátky má na přidržování princezen!

    1. Ygo, miluju tvoje komentáře! Obvykle najdeš cestičku, jak věci uchopit nečekaným způsobem. A pařátky na přidržování princezen mě dostaly! 😀

    2. Napadá mě jak téma, bohužel nikoliv jihočeské, ale čínské. Tam se totiž nacházely dinosauří kosti, takže není divu, že měly jejich dračí mýty „reálný“ základ.

  3. Musím říct, že krokodýl mi přijde jako dost nebezpečnej tvor i s menším rozhledem (na čtyřech nohách) než potvora běhající po dvou!
    Jinak ono to tělo se tomu muselo přizpůsobit v mnoha ohledech, chození „po zadních“ má své výhody i nevýhody. Zajímalo by mě, jestli měl nějaké extra využití pro přední pár končetin (byly šikovnější?) nebo mu na konto nepoužívání zakrněly…
    Děkuju za článek, člověk má občas nahlédnout i za hranice svých obvyklých zájmů.
    Jinak pro mě byly zkameněliny dlouho hlavně trilobiti a Barrandov:)) Maminka studovala biologii (a tedy i geologii), dost nám o tom vyprávěla a jednoho asitrilobita jsme měli jeden čas i doma 🙂 Jinak jsem viděla zkamenělé dřevo a byl to zvláštní pocit.

    1. Zkamenělé dřevo se tady vcelku běžně vyskytuje na poli, mám doma pár kousků, spíš větviček než kmenů 🙂 nebo možná kousky kmenů ? Jsem naprostý laik, tak nevím. Ale známí mají ve skalce umně zakomponovaný kmen, moc pěkné.

    2. No, vzhledem k tomu ,že v prostoru kostrče,všichni, co jsme se tam někdy narazili, dobře cítíme ten ocásek, tak bych nic nedala za to, že ty nevyužité přední,už všichni využíváme ke našemu prospěchu. 🙂
      Trilobiti a podobné zkaměniliny,se tady v okolí nacházejí buď ve starých pískovnách nebo i v základech pro nové domy. Díky za bezvadný článek! (h)

      1. Z logiky věci se fosilie dají najít jen v sedimentech, ve vulkanických horninách se nezachovají. Ale přesto jsem viděl prodejce suvenýrů na Vesuvu, který prodával „pravé“ sádrové trilobity prvohor přilepené na novověké lávě 🙂

  4. Jak se nebojím pavouků a jiných tvorů vyskytujících s eu nás, tak bez tohoto tvora a i jiných krokodýlů bych se fakt obešla. Ale je to zajímavá informace, dinosaury jsem z důvodu synova zájmu v dětství studovala s ním docela dost 🙂

  5. Děkuji za zajímavé informace.
    Ale potkat bych tohoto krokodýla fakt nechtěla.

    Zájem o pravěk u mě vzbudil, jako u Sharky, pan Zdeněk Burian a film Cesta do pravěku.

  6. zájem ve mně vzbudil kdysi pan Burian a následně Cesta do pravěku..a když potom po letech dorazil Jurský park a jeho odnože Jurský svět..ač mnozí kroutili hlavou, já si to užívala…a zkamenělýho trilobita i přesličky a kapradiny, jsem v rukách držela….no a uhlí taky 😉
    o objevech a teoriích z pravěku ráda čtu a výzkumu fandím…
    https://sharka-68.rajce.idnes.cz/Beaver_2011_a_Wild_Western_Boskovice_2011_s_dinoparkem/386761427
    a
    https://sharka-68.rajce.idnes.cz/Beaver_2011_a_Wild_Western_Boskovice_2011_s_dinoparkem/386761471

      1. on tam už dinopark není – je to focený před 10 lety..ale byl v plzeňský zoo..teda radši se poptej Míši….a je v Praze na Harfě…

        1. Pokud vím, tak dinopark v plzeňské ZOO je pořád, mohlo se tam buď přes ZOO, t.j. výlet minimálně na celý den nebo je (vloni ještě byl) vchod jen do dinoparku z druhé strany. Vstupné se platí zvlášť buď jen do ZOO nebo ZOO+ dinopark, nebo z druhé strany dinopark.. Z dinoparku se dá koupit vstup do ZOO, ale to vyjdeš pak na pomalu druhém konci Plzně 🙂 My tam byli s asi 5 a půl letou Aničkou a vyřádila se, je tam – teda tehdy byla jsou to 2 roky, spousta atrakcí a dinosauři tam různě pořvávají, Aňa se bála a šla k nim jen tátovi v náručí 🙂

          1. A teprve teď jsem si přečetla, že na Harfě… já jsem už snad úplně b…. tak ještě jednou omluva za předešlé komentáře

          2. Apino, tak dnes vedeš 😀 Vůbec se neomlouvej, ono ti to šlo z duše. A z mojí by to šlo taky! (wasntme)

    1. Jak jsem stará, jsem na tom stejně. Zavátý život od J.Augusty, s kresbami Z.Buriana a další knížka, stejné téma, jejíž název si momentálně nevybavuju. Pak jsem plynule přešla ke Štorchovkám (pořád jako dítě). A na výletech i dovolených jsem pravidelně vymetala muzea. A stále se zájmem sleduju různé nálezy a teorie.

      1. Jak mě Burianovy filmy úplně nenadchly (ale viděla jsem je), Štorcha jsem přečetla komplet:))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN