HOST DEDENÍKU – Bláža: Jak jsem tvořila Zeleného muže

V dnešním článku se budu věnovat postupu výroby pokovené brože z přírodnin, která mi dala opravdu zabrat – prošlapat novou tvořivou cestu však stojí za trochu nervů.

 

 

 

Výzva spadlá k nohám – z přírodniny unikátní šperk

Jednoho větrného dne mi k nohám spadla ulomená větvička s nádherným lišejníkem. Lišejník se mi natolik zalíbil, že jsem se rozhodla vyrobit z něj originální šperk. Představovala jsem si brož, která bude celá pokovená mědí pomocí metody electroformingu a bude znázorňovat takzvaného Zeleného muže. Považovala jsem nápad za výzvu a jak se nakonec ukázalo, opravdu to nic jednoduchého nebylo.

 

 

Seznamte se se Zeleným mužem

Motiv Zeleného muže (angl. Green man) se objevuje v mnoha podobách a variacích v kulturách po celé planetě. Je spojován s přírodními božstvy – zpodobňuje se jako mužská tvář obklopená listím, květy a plody. Je uznáván jako symbol obrody, znovuzrození, přírodního cyklu obnovujícího se s každým jarem. Motiv mužského obličeje s větvemi a šlahouny vyrůstajícími kolem tváře, z úst či nosu najdete jako ornamentální dekoraci na gotických kostelech, ale i na světských architektonických památkách.

 

 

S chutí do práce: Jak na pokovenou brož z lišejníku

S pokovením lišejníků už jsem měla několikrát tu čest, takže jsem si myslela, že vím, jak na něj a jak se bude lišejník při procesu galvanického pokovování chovat. Spletla jsem se. Teď už tuším, že větru, dešti a lišejníkům poručit zkrátka neumím. Jak jsem poprvé postupovala?

 

 

  1. Lišejník jsem nechala týden dokonale vyschnout. Připevnila jsem na něj zezadu brožovou jehlu. Technikou cínování jsem vyrobila hlavu Zeleného muže.
  2. Vybrala jsem nejvhodnější vltavín, který se mi k budoucí broži líbil.

 

  1. Vše jsem zkombinovala dohromady. Zbývalo ještě udělat složitou přípravu podkladu pro budoucí pomědění celého šperku, abych docílila pokovení i nekovových částí ozdoby.
  2. Nakonec jsem vložila celou brož do galvanické lázně.

 

 

Lišejníku se v lázni nelíbilo

Zprvu vypadalo všechno v nejlepším pořádku – až na ten lišejník. Ten se i přes důkladnou přípravu v lázni začal nacucávat tekutinou, tedy elektrolytem, ve kterém byl ponořen. A vůbec se nepokovoval!

 

 

 

Dva dny jsem se pokoušela celý proces zastavit a odvrátit nejhorší. Nakonec se lišejník úplně rozpadl. Zvětšil totiž svůj objem a vše, čím byl povrchově ošetřen, se odrolilo přímo do galvanické lázně. A to znamená, že je lázeň znehodnocená a musí se celá přefiltrovat a znovu chemicky vyrovnat.

 

 

 

Opětovné vytvoření pokovené brože

Stála jsem opět na začátku a nechtěla se vzdát myšlenky na brož Zeleného muže. Musela jsem na to jít ale jinak.

Mědí jsem pokovila postupně list dubu, dvě větvičky cypřiše, jiný lišejník, šípek růže, list gazánie, větev, na které to všechno zespodu drží, a ocínovanou hlavu Zeleného muže. Sestavila jsem součásti šperku dohromady a připojila vltavín. Následně jsem brož opět ponořila do lázně, aby získala poslední měděnou vrstvu.

 

 

Zbývalo pokovený šperk finálně vyčistit, vyleštit a ošetřit z obou stran. Jako povrchovou úpravu jsem zvolila patinu v různých přírodních odstínech. Konečně jsem byla se svou prací spokojená. Celý proces výroby nové brože trval neuvěřitelných 7 dní – dnes už ale vím, jak na to, a na co si dát pozor.

 

 

Odkaz na blog: https://www.lenkablaza.cz/jak-jsem-vyrabela-broz-a-jak-si-broz-delala-co-chtela/

Psáno pro Fler MAG:  https://www.fler.cz/magazin/jak-jsem-vyrabela-broz-a-jak-si-broz-delala-co-chtela-3260

 

 

 

Dede: Tak co, jak se vám líbí proces tvorby?

Také jste někdy tvořili něco, co vám dalo zabrat? 🙂

 

 

Aktualizováno: 12.5.2021 — 16:01

41 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Mně se pokovené přírodniny moc líbí, je to vlastně vždy originální záležitost. Taky jsem neodolala a loni před Vánoci jsem pořídila dva dárky, náhrdelníky s pokoveným listem – a jeden jsem si nakonec nechala. 🙂
    Jsi opravdu dobrá, Blážo, držím palce, ať se ti stále daří a nápady tě neopouštějí! (y)

  2. Blažolenko, mám moc ráda vltavíny i když žádný nemám 🙁 přívěsek si s řetízkem jsem ztratila. Máte moc šikovné ruce a hlavně hlavu, která to všechno dá dohromady. Vaše šperky se mi moc líbí. Je to něco zvláštního vypracováno s citem.

    1. Lenko, to je nádherná práce! Máš obrovskou trpělivost, krásné výsledky, které lahodí oku. Fandím Ti a jsem moc ráda, že jsi se v životě našla.
      P.S Ty „květy“ lišejníků se mi také líbí, ale se svým jepičím životem taktak vydrží v přírodninové vazbě. Jsou nestálé a křehké. Ty jsi je ustálila.

  3. Blážo, klobouček s hlavy pryč! Jsi velmi kreativní a taky houževnatá a je vidět,že se hned ta nedáš. Ta brož je jedinečná, nic takového jsem jakživ neviděla,myslím,že to může být i světový unikát! Mám ráda brože a taky jednu od Tebe mám, vybrala jsem si tenkrát takovou tu industriální a vždycky jsem měla sukcese,když jsem ji vynesla na saku. Přeji Ti hodně úspěchu v tvorbě a úžasné nápady! Taky teď díky Tobě, všude vyhlížím zelené muže,líbí se mi. (h)

  4. Troufám si tvrdit, že mám docela šikovné ruce, ale co mi chybí je kreativita, ten nápad.
    Blážo, moc se mi tvoje tvorba líbí, brož je nádherná, dokážu si ji představit na tmavě zeleném saku nebo paletu.

  5. Broz je krasna, zajimava. A Ty jsi moc sikovna.

    OT – rada bych se pochlubila. Dcera vcera slozila atestacni zkousku, jupii.

    1. Moc gratuluju! (inlove)
      Už jsem zjistila, že tyhle věci možná rodiče prožívají víc než ty úspěšné děti 😛

  6. Jinak k té mé otázce na tvoření. Rukama tvořit neumím a pokud se o to pokusím, obvykle to vypadá jako práce staršího školního dítěte 😛
    Přesto mám jednu zajímavou zkušenost.
    Před pár lety jsem dostala jako dárek jednodenní kurz malování akrylovými barvami. Z různých důvodů. Jednak proto, že jsem s malováním v podstatě úplně přestala a Marek si myslel, že je to škoda. Jednak proto, že jsem dělala akvarel, malovala olejovými barvami, ale nikdy ne akrylovými. Přitom jsou snazší a rychlejší než olej. (Marek asi doufal, že pak začnu sama – ale to se nepodařilo, no)
    Kurz jsem si ohromně užívala. Dopoledne jsme si hráli s mícháním barev, odpoledne vyfasovali plátno a začali malovat podle obrázků z nějakého kalendáře. Krajiny.
    A pak se stalo to kouzlo, prostě mě ten obrázek nějak vtáhl do sebe. Malovala jsem a malovala, měnila už namalované, brzy se to moc předloze nepodobalo. Spíš to bylo něco, co jsem chtěla? Chtěla navštívit? Mít? Nevím.
    Ale vznikl obrázek, který mě pořád okouzluje. Visí u nás v obýváku na místě, odkud na něj dobře vidím. A celé ty roky nemůžu uvěřit, že jsem to vlastně namalovala já!
    Jo, někdy se asi věci mají stát… takže se stanou:))

    1. Nevěřte Dede, že je nešikovná- její různé práce jsem viděla a jeden obrázek se mnou sdílí pracovnu 🙂

  7. Blážo, tenhle příběh tvorby jsem sledovala na FB a moc se mi to líbilo. Tvořivý proces mi je blízký, ale chybí to umění pracovat rukama:)) Jsi fakt moc dobrá a díky za sdílení takříkajíc z procesu 😛 Potom člověk i na ten šperk kouká jinak!

    1. Děkuju Dede za přízeň i za zájem o můj článek.
      Tyhle nezdary člověka mnohému naučí, je to prostě moje cesta. 😀

  8. Ty kousíčky přírody, po které my, nevědouce, šlapeme, jsi poskládala nádherně! A o práci ani nemluvím. Palec nahoru!

  9. Blážo, přišla jsi na to kde byla chyba? Nebo prostě tenhle konkrétní lišejník nesouhlasil s pokovením? Je vůbec možné pokovit lišejník tak, aby si zachoval původní tvar?

    1. Mě fascinuje, že se něco jako lišejník vůbec dá pokovit! A to i za těch nejlepších okolností 🙂

    2. Záleží na druhu lišejníku. Na „druhé“ broži je taky lišejník, pod tím obličejem a ten už takové fóry nedělal. 🙂

  10. O tvém výtvarném boji jsem už četla na FB – přiznávám, mám velkou úctu k lidem, kteří mají tu trpělivost a preciznost k takovýmto úkolům. Jak se znám, já bych to nedala – teda já bych to nedala, ani kdyby se vše podařilo na první dobrou, jsa negramota a bez vizuální fantazie. Ale ještě kdyby se mi nedařilo tak, jak si představuju – asi bych to zahodila aj s rukama. Takže klobouk dolů.

    Nejsem brožová, ale tohle si dovedu představit i jako extravagantní náhrdelník, položený na půvabných klíčních kostech 😉 …

    1. 😀 Ygo, ty mě vždycky rozveselíš! 😀
      To víš, že jsem měla vztek, když tomu dávám intenzivní dva dny práce a dohledu a ono mě to neposlouchá. Ale nakonec si mě ta brož usmířila. Ale ten lišejník stejně někdy pokořím, já mu dám takhle zlobit! 😀

  11. Brož je zajímavá, jen mě na fotce na dlani trošku překvapila velikost- není těžká?

    1. Já myslím, že ne – mám Blážin pokovený dubový list (velikosti menší dlaně) a je lehoučký jako pírko. Teď mám šnečí ulitu (též od Bláži) a taky ji ani necítím. Jak na brož koukám, tak nejtěžší bude asi vltavín… (chuckle)

    2. Matyldo, brož je těžší.
      Velikost brože 9,4 x 7 cm. Brož je těžší, váha 37,81 gr.
      Brož je vhodná do silnější textilie, svetru, kabátu, saka, má silnější jehlu.

  12. Brož je moc pěkná.
    A já obdivuji lidi, kteří jsou manuálně a navíc výtvarně nadaní.
    Mě bohužel nebylo dáno.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN