Je to tak, minulou sobotu oslavila naše Beruška, Berry, Berryška, Berulín (oficiálně Braysuz Blackberry) své jedenácté narozeniny. Máme radost! 🙂
Tu radost má samozřejmě každý, jehož zvířecí přítel má šanci oslavit další narozeniny, na tom by nebylo nic zvláštního. U nás je ta radost o kus větší i proto, že s Berryinými problémy a trochou smůly se té jedenáctky nemusela vůbec dožít. V roce 2016 jsme totiž u ní zjistili už tehdy poměrně rozsáhlé onemocnění páteře. Jde o tzv. spondylózu, při které se nejdřív objevují „můstky“ mezi jednotlivými obratli, později obratle mohou srůstat. Je to bolestivé, neléčitelné a obvykle to končí ochrnutím psa.
V době, kdy jsme to zjistili, měla Berry postiženou část hrudní a bederní páteře. Jak nemoc přesně postupuje už pár let nevím – pes s takto postiženou páteří by neměl dostat narkózu, ani slabou, protože bez aktivní podpory svalů je možnost ochrnutí násobně větší. I proto jsem ji nehnala na další rentgeny. Zlepšení se očekávat nedá, se zhoršením nic neudělám. Tak proč ji stresovat.
(Pozor – tohle je laický text! Koho by to zajímalo, na netu je dost odborných informací. Z mého pohledu je podstatnější, co jsme s tím udělali.)
Jako první dostala Berry k používání nástupní rampu. Nechtělo se jí po ní chodit, ale zvykla si – což bylo zásadní. Pes se má naučit rampu používat, dokud je v pořádku. Jakmile nemoc neruší rovnováhu, nemusí to pes vůbec zvládnout, protože se bude bez potřebného cviku (oprávněně) bát.
Brzy poté jsem si všimla, že nechce chodit do vody – naše vydra! Důvod je jednoduchý – jak se obtíže zhoršují, pes má problém si oklepat vodu z kožichu. A že Berry ho má medvědí! Později začala mít problém i po dešti. Výsledek? Brodí se, kam uzná za vhodné a v dešti se ji snažím nevenčit. Pro případ, že není vyhnutí, má kabátek po Kazanovi, vyrobený kdysi Bubu. Obecně je třeba ji chránit před vlhkou zimou. „Suchý“ mráz jí vadí mnohem méně.
Zkušenostmi jsme zjistili, že jí vadí delší jízdy v autě. Protože jezdit musíme, dávám na delších cestách do kufru pevné, měkké a poměrně vysoké pelechy, abychom trošku tlumili mikrovibrace, které jsou právě to, co jí vadí. Zatím se zdá, že to funguje.
Léky… začali jsme významným přídavkem chondroprotektiv, ale s pokračující artrózou v jejím pravém lokti jsme museli začít dávat i léky proti bolesti. Dostává Trocoxil (75), což je tableta, která se dává jen jednou za měsíc. Občas jí do jídla přidávám olej s ostropestřcem mariánským, abych jí trochu podpořila játra, občas lichořeřišnici na ledviny. Asi to funguje, laboratorní výsledky má navzdory lékům krásně v normě.
Pokud něco vůbec připomíná léčení a nejde jen o tlumení bolesti, jsou to injekce kyseliny hyaluronové (nitrožilně), které dostává poslední čtyři roky. Tedy ta první série (je doporučeno 5-7 dávek, Berry dostává těch 7) byla před čtyřmi roky a efekt byl znát skoro dva roky. Loni na jaře dostala další, nyní po roce, jedeme další sérii. Efekt je bohužel pokaždé o něco slabší, ale i tak je zlepšení viditelné.
Co je ale ze všeho nejdůležitější, co opravdu drží naši Berušku na nohou je… Ari. Psí holky si jsou nejen oddané, ale pořád jsou i zatraceně soutěživé. I díky tomu Beruška každou jednu vycházku nejen chodí, ale i běhá. Pravda, stále méně a pomaleji, ale běhá! Zatímco pokud u toho Ari není, vleče se jako prastarý pes.
Vlivem nemoci má výrazně slabší pravou stranu, na pravou přední kulhá (ta artróza v lokti) a pravá zadní se jí už znatelně podlamuje. Díky Ari a dennímu živému pohybu má ale pořád slušnou svalovou hmotu, která ji doslova drží pohromadě. Kdyby se tak nehýbala… asi už Berry nemáme.
Takže chápete, proč máme extra velkou radost z jejích jedenáctých narozenin!
PS: Vím, že to není veselé čtení, ale spondylóza páteře není nijak vzácné onemocnění a sama si pamatuju, jak jsem ve dnech a týdnech po zjištění diagnózy googlila na všechny strany, abych našla nejen odborné informace (těch je dost), ale i účinná doporučení pro to, abychom Berry dokázali pomoct. Třeba tento článek jednou pomůže někomu, kdo si tuhle nepěknou diagnózu právě u veterináře vyslechl. Pokud budete mít nějaké otázky, pokusím se je zodpovědět (ty komplikovanější možná později, zrovna dnes nebudu moc u PC).
Sestra má bernské salašnické psy a jedna nedávno oslavila desáté narozeniny – na tohle plemeno požehnaný věk.
Kolikáté narozeniny má Mariella, to netuším, ale vypadá velmi dobře 🙂 I to, co jsem považovala za šediny, byla ve skutečnosti blond srst! 😀
Děkuju všem za milá přání! (inlove)
Beruška mává packou a pravila, že se vynasnaží vydržet, pokud bude mít přísun chutné motivace:))
Omlouvám se, ale po spoustě mesících jsem byla v Praze za taťkou (i se psima) a přijela pozdě.
Dede, krásné dojemné fotky! Také se pamatuji na článek, když jsi si v Anglii jela vyzvednout male štěně černé Berušky (přesněji Ostružinky). A ono už od té doby uběhlo jedenáct let!
Je mi Berry moc líto, že má „ke stáru“ takové trápení, ale jasně děláte co je ve vašich silách. Srůst bederních obratlů a „ostruhy“ musí být (obzvláště u psí vodorovně „nošené“ páteře)velice bolestivé. Je moc dobře, že existují alespoň pomocné prášky a injekce na částečné ztlumení bolesti, když už vyléčit se nemoc nedá. ¨
O žádném léku navíc nevím, ale napadly mě dvě věci. Jako první vyhřívaná el. dečka pro Berry. Pro mne je gumová láhev s horkou vodou taková první léčba na všechno. Zrovna předevčírem jsem ji měla večer u TV položenou na namoženém rameni a jak mi pomohla :). Pak, než jsem šla vodu vylít, ještě vlažnou láhev jsem jen tak z legrace přiložila na rozvalenou Rusty a ona spustila předení a „natáčela“ se pod ní, aby to stále mírné teplo cítila, tuhla a támhle :). Když Trixie měla „hot spot“, tak jsem jí také přikládala láhev na bolavý bok. No a bílá kočička Indy měla ve studené garáži celou zimu elektrickou dečku (na nejnižší teplotu) pod dekou. Vždy, když vstala, měla krásně prohřátou půlku kožíšku. Takže touhle dlouhou obklikou se vracím k láhvi s teplou vodou nebo k té vzhřívané dece pro Berry – tedy, pokud už oboje nepoužíváte. Hlavně po návratu z procházek, případném provlhnutí kožichu by jí ležení na teplé dece mohlo uvolnit svaly a zmírnit nemoc. Koukla jsem na český net, prodává se jich hodně. Zahlédla jsem i pro psy, ale ty mají dost omezené velikosti, zatímco na „lidské“ (třeba i přepůlené) by se Berry mohla rozvalit podle libosti aniž by jí kus těla přetékal ven.
https://www.alza.cz/vyhrivane-podlozky-a-deky/18852321.htm
No s druhá „rada“ se asi dost bláznivá. Ale co Berry na jaro ostříhat kožich na hodně krátko (jako na pudlíka)? Píšeš, že má kožich jako medvěd, to znamená, že i suchý něco váží a ostříháním by se zbavila na zádech i té suché váhy. Náš kamarád z FL, měl fenku golden, kterou na jaro a léto nechával udělat sestřich „na lva“(jednak, že v horku děsně línala, ale prý ji venku pak nebylo takové vedro). Takže fenka měla tělo holé, jen hlava a konec ocasu zůstaly původní. Mně to připadalo přehnané, ale prý to na Fl bylo dost běžné. Samozřejmě nemusíte použít tak drastické řešení, ale třeba jen hodně krátký sestřih by stál za pokus, snížit tím zátěž kožichu. Každopádně moc přeji jak Berry, tak Ari a vám, abyste si společně užili ještě několik dalších let.
Maričko, takhle ostříhat jsem ji jednou nechala, myslím, že to bylo na léto 2017. Efekt nebyl žádný nebo byl mizivý. Tak ji už jen pravidelně přistřihuju, protože pak nenosí v chlupech domů les a trochu lépe se češe (česání jí vadilo vždy, poslední dobou to nenávidí).
Tu dečku mám, ale zatím jsem ji nezkoušela – ona Berry se teplu vyhýbá natolik, že jen málokdy vůbec lehává na pelechu. Nejradši je v dětském pokoji na koberci, nebo v chodbě u dveří, kde na ni táhne Odtud se ji snažím vyhazovat, ale jinak jí do toho (už:)) nemluvím. Má k dispozici vlastně celý Dům a ví to. Tak si vybírá po svém. 🙂
Milá Berry, jsme na tom podobně. Ale ty jsi na tom lépe, protože máš Arí a fantastické páníčky. Ty si ještě zaběháš, já už sotva chodím. I můj milovaný Pufík se musel přestěhovat k synovi. Původně jsem myslela, že dožijeme spolu.
A tak ti přeji abys i nadále nade mnou vedla, zaběhala si s Arí, kterou sis vychovala. Ať tě nic nebolí. Nebo jen malinko, aby se to dalo zvládnout. Měj ještě mnohé krásné roky se svou rodinou. Pac Berusko!!!
Velká kočko, možná taky potřebuješ běhací kamarádku! (inlove)
Přeji Berušce ke krásným psím narozkám hodně další doby kdy budou s Ari dělat aspoň malé neplechy. Taky jsme si to prožili s Ájou I. a dožila se požehnaného psího věku. (h)
Ten čas tak letí! Vždyť ještě nedávno řádila mladinká Berry s Denisem v Podmitrově! Gratuluji k narozeninám a přeji černé dámě Berušce ještě hodně hodně dní, byť ve zpomalenějším módu. (h) A ať se vám daří bojovat se spondylózou – vyhrát nad ní úplně asi nejde, tak ať co nejdéle udržíte aspoň snesitelnou remízu! (h)
Držíme Berry palce, ať jí to ještě dlouho chodí a běhá. Utíká to , utíká. Arince je 12 a půl, jedno oko má zakalené. Má tu nevýhodu, že je sama. Pokud jdeme s kamarády a jejich pejsky, chodí i Arina mnohem veseleji. Když jdeme samy, tak se občas táhne za mnou, já už nemůžu paničko, ale stačí říci piškotek a Arinka běží. Dřív jsem ji nemohla odtrhnout od jiných psů, teď jsem šťastná, když si s někým alespoň chvíli pohraje.
Berušce gratuluji ke krásným narozeninám a Tobě Dede díky za vysvětlení celého problému s léčbou spondylózy. Je prima, že je Berry pořád ve slušné kondici. Přeji, aby to co nejdéle vydrželo a abyste si v pohodě a bez bolesti ještě užili další krásné roky.
Fotky Berry jsou krásné – od roztomilého štěňátka, s Kazanem, malou i velkou Ari…
Přeji veselé narozeniny a ať jich ještě pár má, Berrynka!
Zrovna včera jsem psala na Hadopasi že pro našeho skoro desetiročka vet nabídl jakousi injekci, aplikovanou jednou měsíčně. Je nová, musel ji objednat, tak o funkčnosti nic nevím. Ale. Jak jsem laicky vyrozuměla, jedná se o zablokování nervových signálů, které informují mozek o bolesti. Takže mozek neví nic a bolest se nekoná. Nic moc vysvětlení, ale takhle nějak jsem to pochopila. Také jsem se při tom nechtěla tvářit úplně blbě, jen jsem horlivě přikyvovala. Tak uvidíme.
Jste skvělí s tou kompletní péčí o Bery Přejeme stálé zdraví i nadále ❤️ Je štěstí mít možnost podpůrných řešení a vidět svého přítele šťastného
Gratuluji Berušce k narozeninám a přeji zdraví, nebolavé klouby a záda. A ještě pár let spokojeného života.
Dede, viděla jsem někde inzerát na ortopedickou matraci pro psy. Nic víc o tom nevím, jen že to existuje. Nepomohlo by to Berušce aspoň do toho auta?
Je to možný, že už je to 11 let, co Berry jako štěňátko dostal na učení velký Kazan? Je to neskutečné, jak to letí.
Tak ať jí to ještě dlouho běhá, holce střapatý.
O té vzpruze pro staršího psíka psal v jedné povídce právě Herriot, a stále to platí.
Ať žijí Dediny Black and White!
Přeji také Berušce k narozeninám ještě hodně kilometrů procházek bez bolesti!
Nejvíc se mi líbí ty fotky štěně plus velký pes 🙂 Ale vždycky se ráda dívám na fotky černobílé dvojky. Psů se trochu bojím, protože je neznám, a tak jsem ráda, když se s nějakým skamarádím a můžu si ho hladit a drbat. A takovéto velké chlupaté psy bych si podrbala s rozkoší.
Taky gratuluji tomu malému roztomilému štěňátku, co vyrostlo, než se člověk otočil. 🙂 Hodně zdraví a pohody vám všem.
(h) (h) (h)
Držím moc Berry palce, ať je ještě hodně dlouho s vámi, v relativně dobré kondici. Holky jsou nádherné. Je mi jasné, že ji sledujete ostřížím okem, není divu. Tak ještě pár hezkých let přeji!
Minulou sobotu bylo tuším 10.4. A Darkovi bylo 9 🙂 , to jsem netušila, že mají s Berry (a se Sharkou 🙂 ) narozky ve stejný den. Tak dodatečně hodně štěstí a hlavně zdraví.
Letí to, letí, vždyť nedávno jsem četla o tom, jak Kazan dostal štěně…
Beruška je moc šikovná, naučila se po rampě a hlavně, že jí chutná a je dobře, že se sama vyhýbá věcem, co jí nedělají dobře. Majkovi taky chutnalo, až posledních pár dní ne, byly bohužel opravdu poslední.
Až vlastně o těch narozkách jsem si uvědomila, že našemu diabetikovi pícháme insulin 2x denně už víc než rok, hodně zhubnul (to je jen dobře, byl jak koule) a i díky tomu je pořád v kondici. Tak ať tady ti marodi jsou s námi ještě hodně a hodně dlouho.
Dark taky? No to jsem ve výborné společnosti….
Nenapsala jsem i takové ty normálnější věci, jako třeba že Berušce stále chutná a nevšímavost u misky (nebo přípravy jídla) beru jako vážný důvod ke znepokojení:)) Naštěstí se obvykle zjeví u ledničky při první myšlence na chleba se šunkou, takže zatím dobrý 🙂
Stále je excelentní žebrák! Patří do kategorie upřených hleděčů, nikdy do člověka nedloube, nevyluzuje zvuky, jen sedí, hledí a sliní 😀 Málokdy vyjde s prázdnou (leda by oné bylo pro psa zcela nevhodné:))
Když jednou zaspala Martina s kávou (a koláčem), opravdu jsem se zděsili, že se jí něco stalo!
Berry je srdeční záležitost a na té fotce s Kazanem je úplně nejkrásnější – ale krásná je stále a ani na těch jedenáct nevypadá.
Jinak můžu potvrdit, že další pes – kór když je běhavý – je pro staršího psíka požehnáním. I když si to on sám nemyslí. Vzpomněla jsem si na Toyu – byla z Brooke velmi nešťastná a dny, kdy jsme byly spolu samy, si velmi užívala. Ale díky tomu, že kvůli Brooke jsme denně nachodily iks kilometrů ve velmi svižném tempu se po mrtvičce, která ji postihla ve třinácti letech, velmi rychle dala do kupy a další tři roky zvládala neuvěřitelným způsobem. A to mi na veterině řekli, že to vypadá, že ji budu muset nechat jít – a když jsem přišla za týden na kontrolu, nechtěli věřit, že to s ní bylo až tak zlé. Věřím, že její tělesná kondice byla natolik dobrá, že zvládla i takovéto onemocnění
Tomu naprosto věřím- ostatně se na Toyenčiny trable pamatuju. Oni se nechají nádherně vyhecovat k pohybu – když je vzrušení, adrenalin, kašlou na bolavé klouby (i to se musí hlídat:))
Samozřejmě už nepřichází v úvahu jiné hlídání než doma – skupiny psů jsou riziko, hlavně u těch velkých, kteří do ní mohou (bez zlého úmyslu) prudce narazit nebo ji porazit (ta pravá strana je fakt horší).
obě máme ve stejnej den..taky jsem si na ni vzpomněla….to není možný,že už jí je 11.
Beruška ti v sobotu mávala packou a doufala, že máš také něco dobrého pod zub! 🙂
Srdečně blahopřejeme! Vzhledem k tomu, že naše holky jsou jen pár měsíců od sebe, sleduju Berušku trochu více, než ostatní pejsky. Naše stařenka též sama na procházce a mladice, jakmile se nějaký kámoš šustne. Zatím jediný problém, který máme, je ta nešťastná huba. Ale apetit má pořád řádný a narkoza se schovává na případně horší chvíle.
Přejeme ještě hezké roky
Inko, tenhle věk je u Mařky v podstatě skvělý, ne? (h)Vždyť jde o obříka, takže je jasné, že se staráte na jedničku:)) U ovčáků bych těch 12 mělo být normou…
No, v poslední době jsem zjistila, že těch starších fudláků je více, Mimi bylo s námi také 12 let. Ale pravda, ještě stále je to vyjímečné těch 12 let, 15 už je pomalu zázrak
Tak hodně zdraví Berušce a běhavý nohy! Je to blbá diagnóza, ale dá se s ní žít, jak je vidno, když je léčba a opatření správné.
Děkujeme:)) Snažíme se…
Přejeme Berrynce ještě další roky pohybu s Arinkou a vámi bez výrazných bolestí. Je to pořád krasavice. (h) (h) (h)
Děkujeme Maruško a máváme k Mohelce 🙂
Koukám, že těch psích vrstevníků má náš Lux víc. Bylo mu jedenáct 26.ledna. S pohybem potíže zatím nemá ale on je od přírody flegmatik, toho jen tak něco nevyprovokuje, jen možná srnka. Moc mě mrzí, že si s Legýskem nelítá. Zdravíme ke Dvoru (f)
Gratuluju Berušce a držím palce, ať se jí ještě dlouho přiměřeně slušně běhá!
Krásné vzpomínkové fotky:-) .