Proč jsou levné letecké společnosti levné? Jak to celé funguje? Není potřeba se snad bát, že to s vámi spadne, když dáte za letenku méně, než za vlak z letiště do centra?
Předesílám: opravdu levné společnosti jsou v Evropě jen dvě, Ryanair a WizzAir. Takové jako Vueling, EasyJet, Norwegian, nemluvě o levných značkách zavedených společností jako Eurowings (Lufthansa), tenhle byznys model nemají a proto ani nedokážou nabídnout takovou cenu. Čím ji tedy Ryanair a WizzAir srážejí?
Šetření na letištních poplatcích:
– Čím kratší dobu stojí letadlo na ploše, tím méně platí. Cenová politika tak diktuje pokud možno odrazovat lidi od zavazadel, zejména těch velkých kabinových. Odkládání zavazadel do úložného prostoru nad vámi a jeho odběr jsou činnosti, které stojí drahocenný čas a blokují nástup a výstup. Rychlý boarding = málo času na zemi.
– Nepoužívání rukávů. Za ty se totiž platí extra, takže když letadlo zastaví dál na ploše a jedete autobusem nebo jdete pěšky, šetří se náklady.
– Používání regionálních letišť. Menší letiště = nižší poplatky. Když takové regionální letiště je závislé na tom, že tam bude létat jen Ryanair a WizzAir (často to tak bývá), dává to možnost těmto společnostem vyjednat ještě nižší poplatky. Bez nich by totiž z letiště nikdo nelétal.
– Používání nevytížených slotů (brzy ráno a pozdě večer) na drahých, centrálně umístěných letištích.
Šetření na letadle samotném:
– Obě společnosti mají naprosto jednotnou flotilu. Nic jiného, než B737 Ryanair nepoužívá, a totéž platí pro A320 u WizzAiru. Jeden typ = jedny náhradní díly = jeden typ školení pro technickou údržbu = jeden typ certifikátu pro piloty = jeden typ školení pro cabin crew, nemusím pokračovat dál, je to jasné.
– Obě společnosti mají dobré cash flow, což promítají do toho, že kupují zbrusu nová letadla, létají s nimi jen pár let, dokud se na ně vztahuje záruka, pak je prodají dál. Nová letadla = letadla, kde se méně věcí kazí = letadla s nejnovějšími a tedy i nejúspornějšími motory. Nové letadlo = nižší spotřeba = delší dolet = nižší náklady. Nezapomeňte, že tankování stojí na zemi drahocenný čas.
Šetření na personálu:
– Piloti i cabin crew nejsou zaměstnanci, ale jedou na švarcsystém, jsou to tedy OSVČ, kterým se platí za výkon služby. Firma jim neplatí diety, neplatí jim hotely, když někam večer doletí, zařizují si ubytování sami. Zde platí totéž, co v případě předchozího odstavce: nové letadlo = lepší automatizace = letadlo méně závislé na pilotovi a jeho umění létat.
– Piloti nejdou do rizika. Zatímco piloti Widerøe jsou proslulí tím, že umějí přistávat i ve velmi špatném počasí, RYR a WA jdou na záložní letiště, když je to nutné.
Poskytování letenek formou ceny za holý let (včetně letištních, palivových poplatků, atd.) s tím, že vše ostatní je za příplatek:
– Zavazadla jsou prohibitivně zpoplatněná (aby se usnadnil ten výstup a nástup), ale zároveň kdo zavazadla potřebuje, ten najednou zaplatí balík navíc.
– Priority boarding je za příplatek
– V letadle je nahuštěný maximální počet sedaček s tím, že kdyby se dalo letět vestoje, ty společnosti to umožní; jakýkoliv prostor navíc je za celkem vysoký příplatek (ve vztahu k ceně letenky)
– Letenka jednou koupená, pokud není Flex, propadá, pokud ji nevyužijete. Nemůžete na ní nic změnit.
– Platí se paušál za děti do dvou let, která jinde létají „zadarmo“.
Jenže jaký je výsledek? Pokud vám jde o to, se dostat z bodu A do bodu B a to je všechno, letíte za málo. Když jste student nebo chudý člověk, dostanete se do světa. Za prací, za poznáním, za zábavou, za rozšiřováním obzorů.
Jak již bylo mnohokrát řečeno, létání levnými společnostmi je ekologické. V době předcovidové měl WizzAir (2019) emise 59 g CO2/osobu/kilometr, Ryanair 67 g CO2/osobu/kilometr. Za rok 2020 to byla bída, protože létalo málo lidí, a WizzAir tak měl 79,5 g CO2/osobu/kilometr, Ryanair 69 g CO2/osobu/kilometr.
Pro srovnání: Lufthansa měla na krátkých letech 148, na středně dlouhých letech 90,4 a na dálkových letech 83,9. Emirates má, díky větší první třídě a business class, emise vyšší (102 g/os/km coby průměrná hodnota).
Elektrický vlak v Evropě má průměrně emise 50 g CO2/os/km, dieselový 70. Osobní automobil v EU/EEA 114.
Levné létání v Evropě je něco, co přináší prosperitu do chudých regionů (turisty tam a lidi odtamtud za prací a zkušenostmi ven), jaká by tam jinak nikdy nepřišla. Díky levnému létání máme v Evropě méně stereotypů, více evropské identity a více soudržnosti. Aby mohla Evropská unie fungovat jako i něco víc než jen mezinárodní organizace, potřebuje mobilitu napříč svým územím pro co nejvíc lidí. Jak víme z doby covidové, emisní zátěž levného osobního létání je naprosto zanedbatelná vzhledem k tomu, jaké poskytuje každému z nám bezprecedentní možnosti mobility.
Přesto je pořád někomu trnem v oku, tu je na to někdo příliš velký snob, tam zase někdo nesnáší, když ztrácí exkluzivitu (no, takže je vlastně snob). Přitom je to ten typ demokratizace, ten typ rovnostářského vývoje, kterému mohu jen tleskat, a přát si ho co nejvíc.
PS: Loni prakticky nikdo nikam nelétal a už vůbec ne soukromě. Dopad na klima? Žádný. Letecká doprava normálně činí 2,5 % globálních emisí CO2, a tady vidíte, v kterých měsících se o kolik procent (nikoliv procentních bodů) se proti normálu propadla.
Dede: Díky za ten přehled – to ekologické hledisko je velmi zajímavé! A tak se ptám: Létáte? Dáváte přednost tradiční aeroliniím, levným společnostem nebo to střídáte podle potřeby? Také vás překvapilo (mě rozhodně ano), jak málo se osobní letecká doprava podílí na tvorbě emisí?
K teme…
https://dennikn.sk/minuta/2346975/?ref=mpm&_ga=2.7572081.2143373741.1618054464-1845067769.1613307857
Jsme rozlitana rodina, litame i ted, v dobe pandemie. Prevazne s tradicnimi aeroliniemi, vetsinou ani jina moznost neni. Naposledy letela dcera asi pres 14 dny z Londyna do Zenevy a paradoxne letenka s BA byla levnejsi nez PCR test.
Když se musí lítat, lítá se… To je něco, co lidi, žijící ve své lokalitě, úplně nenapadne, že to může být součást normálního života – ne žádné prázdninové dobrodružství:))
Vzhledem k tomu, že jsem se dopracovala k minimu věcí sebou kamkoliv, určitě bych nízkonákladovku využila, jenže v mém věku a díky době se už asi nikam nedostanu a kdybych chtěla aspoň Vídeň, jen tak na čučku,asi bych jela vlakem někde z poslední zatáčky . Díky za bezvadné shrnutí pro a proti nízkonákladových letů.
S Dede jsme do Anglie letěly s EasyJet, nepamatuju se, že bych letěla s Ryanair. Ono taky z Brna lítá máloco a na služebky lítáme spíš z Vídně 🙂
Do Prahy létám, no jak jinak, s Norwegian. Jsou středně levní/drazí a nikdy s nimi nebyly problémy. Navíc mám jejich platební kartu a z čehokoliv co s ní zaplatím mám zisk tzv cash points. Takže častokrát létám zadarmo.
Pokud mohu, preferuji letadla. Zvláště po zážitku s Balkan express(em) z Berlína do Prahy. Pravděpodobný výpad mozku zapříčinil, že jsem vytěsnila název Balkan a důvěřivě se domnívala, že to je lehčí varianta Orient express. Dělalo to čest svému jménu. Byl to balkán!!
Když Terka jezdívala do Brna do školy EC, tak jenom v krajní nouzi brala za vděk vlakem, který byl vypravován z Budapešti – to zas bylo maďárom včetně macho mužských.
Na druhou stranu jela vlakem z Hamburku do Prahy a až na cenu si nemohla stěžovat (ano, jízdenka dražší než letenka, ale bohužel logisticky to bylo poněkud neřešitelné).
EC Avala, legendární vlak vyjíždějící až z Bělehradu, pozorování jeho zpoždění byla taková železniční kratochvíle. Občas byla sranda ten vlak potkat na nádraží (v Brně nebo v Pardubicích) pozdě v noci, kdy tam vůbec neměl být 😀
Tak ten Balkán expres by mně docela zajímal, asi zážitek,že ?! No nazdar!
Připomnělo mi to legendární rychlík Laborec (Praha – Medzilaborce). Ten byl taky… zážitkový! 😀
Nedávno mi jeden prý bývalý zaměstnanec letiště vysvětlovat, že emise z aut jsou profitrované, ale z letadel ne. Jak to tedy je? (Přiznávám, nechce se mi v tom detailně vrtat.)
Co se týče levných letenek… vždycky jsem se nestačila divit, jak cena vyskáče, když s sebou máte nepříruční zavazadlo. Prakticky se cena vyšplhala na úroveň letenky u „mateřské“ společnosti.
Krom toho jsem měla chuť si půjčit kartáč a tekutý písek, když jsem do letadla nastoupila 😀
My jsme v podstatě letěli jen do Norska a do Itálie.
Do Osla jsme letěli Norwegianem a do Říma létáme ČSA.
Ti nám vloni dali voucher po zrušení letu, který jsme letos využili. Bohužel nám opět zrušili let letos v září. Máme zase voucher, který má platnost rok. Doufáme, že ho ještě letos využijeme. I když teď s tím ČSA je takový nějaký vachrlatý.
Jinak teď nabídka na lety do Říma je slabá. Létá toho méně, než dříve. Snad se to zlepší.
Svoboda pohybu, práce, vzdělání, poznávání, to vše lidem svědčí a nemělo by to být výsadou bohatých. Přeletět v Evropě z místa na místo jednoduše a efektivně je skvělá věc a pokud je ještě ekologicky přijatelná, není co řešit.
Navíc, dálkové cesty po Evropě autem jsou už po mnoho let zatraceně únavná věc, pokud se necestuje přes noc – kilometry postávání na ucpaných dálnicích jsou nejen na nervy, ale i ekologická zátěž (I když pořád ještě menší, než se myslelo – když vědci v Německu měřili míru znečištění ovzduší během tvrdých lockdownů, kdy lidé nejezdili, byl pokles mnohem menší, než se očekávalo. Zajímavé, hlavně při jejich boji proti dieslovým motorům).
Samozřejmě tu jsou vlaky – to je skvělá možnost, mají víc zastávek, často v centrech měst, žádnou buzeraci ohledně zavazadel, ale na dálkových trasách jsou strašně drahé. Ještě tak na služební cestu, ale pro normální rodinu je to už nad limit.
Jsem ráda, že tu tahle možnost je, i když už jsem pohodlná a pokud mám šanci letět s klasickými aerolinkami, udělám to:))
Mimochodem je tu vidět, že brojení proti turistickému létání je víc symbolické (velký apel na relativně menší část lidí) než něco, co by mělo smysl. Největší zátěž (v dopravě) je jinde (nákladní doprava, asi nejvíc ta lodní, velké rybářské lodě s vlečnými sítěmi a podobně). To se radši nezmiňuje, protože převážené zboží by prostě chybělo. Stejně jako se ubrání průmyslové provozy.
Rychlovlaky mají zavazadlovou buzeraci a rámy ve stanicích. Ale jsou za aerolinkami tak 20 let. Tedy 2 kufry a rychlý rám. Ale časy se mohou měnit
On přejezd Německem v autě nebo autobuse je horor i bez emisí. Německo se příšerně táhne.
Poslední roky kdykoliv cesta po zemi trvá déle než pět hodin, volím letadlo. (Jinak nejradši jezdím vlakem, člověk za ty čtyři hodiny i udělá nějakou práci.)
Auto je fajn, pokud si člověk nastaví výletní cíle. Ale je to i prokletí: Snaha dokázat si, že trasu AxB dám za čas x:y, takový to, „nebudu od auta chodit moc daleko“. Asi někdy napíšu o rozdílech mezi cestováním autem a veřejnou dopravou, je to zajímavý občas i sám na sobě vnímat
Copak Německo – ale dostat se do Pizze hromadnou dopravou je lahůdka, která trvá čtyřiadvacet hodin, pokud je dobrá konstelace hvězd. Nakonec bylo opravdu nejjednodušší a nejrychlejší a nejlevnější jet rychlíkem do Berlína a odtud FlixBusem.
Žiju v Moravskoslezském kraji. Auto s německou emisní paketou je tady k vidění vzácně, z čehož usuzuji, že Německo odtud téměř nikdo nenavštěvuje. Řečí o perfektních německých dálnicích jsem ale slyšel spoustu. V roce 2018 jsme trávili dovolenou v Belgii pár km za nizozemským Maastrichtem, kam jsme se dopravovali vlastním vozem. Německé dálnice jsme tedy zažili na vlastní kůži cestou tam i zpět. Pochválit mohu pouze úsek od hranic s ČR po Nürnberg (dávám přednost původním názvům před českými ekvivalenty), pak následuje extrémně hustý provoz na přeplněné dálnici. Tuto zkušenost mi loni na dovolené v Chorvatsku potvrdili turisté ubytovaní v sousedním apartmánu, kteří přijeli z Německa.
Tak já nelétám, nikdy jsem neletěla a nikdy nepoletím, pokud by to nebylo vrtulníkem.Na druhou stranu bych klidně využila levné létání, není třeba do pekla na krásném koni…Ne, já se fakt bojím, kdybych se nebála, určitě budu hledat tu nejekonomičtější variantu.
Nelétám – letěla jsem jen jednou na dovolenou na Mallorku a myslím, že jsem překonala rekord v nedýchání a v naprosté absenci pohybu (rofl) .
Ale Terka lítala hodně často a většinou na otočku, ale myslím, že Ryanairem velmi, velmi málo. Ne proto, že je snob, ale prostě proto, že do kabelky se jí sedlo, bič a jezdecké boty (natož nějaké to kilo olova, které některá závodiště vyžadují vlastní) nevleze a s příplatky se jí už takto cestovat nevyplatilo. Takže po blízké Evropě (Německo, Maďarsko, Švýcarsko) jezdila autem, dál většinou francouzskými aerolinkami a do Kataru a Ománu holt s QatarAirways (to proto, že Arabové platili jezdcům i dopravu, zbytek šel na Terčino triko a konto).
V době Covidové začal i Ryanair nabízet flex letenky :)) Létám, Ryanair už mentálně považuji spíš za něco mezi MHD a žlutým autobusem. I loni jsem s ním letěl:
02/20
Toulouse – Brusel/Charleroi: 12 eur
Brusel/Charleroi – Praha: 20 eur
10/20
Wien-Porto 22Eur
Faro-Wien 17eur
Takže ceny letenek docela drží, nicméně na Velikonoce třeba letenka na Tenerife vyletěla na 300eur za jednu cestu.
Mnoho lidí odmítá létat nízkonákladovými společnostmi jako by si mysleli, že to je pod úroveň vznešeného létání. Ano na palubě Ryanair vám prodávají parfémy, elektronické cigarety, zájezdy, losy a kdoví co, ale na tu chvilku to člověk přežije (A já si ten los občas zkusím, ale zatím jsem vyhrál jen další los 😀 ).
Mně dávají nízkonákladové aerolinky tu svobodu, že si už nekupuju zpáteční letenky. Letím zpět až a kdy a odkud se mi bude chtít. Při hustotě letišť v Evropě i okolo ČR to není problém.