Blíží se jaro. Čas nových věcí a změn k lepšímu i horšímu.
Posledního únorového dne si vezu domů svoje dva hendikepy. Moc se na ně těším, neviděla jsem je dva a půl měsíce. Celou zimu dobře spali a pravidelně vyjídali misku se zimní svačinou. Když je přebírám a vezu domů, jsou kupodivu tiší jako pěny. Jakmile však projdeme vchodovými dveřmi, box začne vesele švitořit.
Poznali vůni domova?
Dávám jim pár hodin na aklimatizaci. Pak čistím box po zimě. Vytahuji oba z úkrytu. Opravdu byla Mariella tak dobře zásobená na tuhou zimu, když jsem ji předávala? Letmo zahlédnu Juliána a jeho tukový val za krkem. Teprve teď po týdnech s pipouškou vidím, jací jsou to pořádně velcí netopýři.
Rovnou čistím i druhý box, ve kterém bydlí pipouška. Dávám prát netopýří prádlo. Než boxy uschnou, všichni tři obyvatelé jsou schovaní v pohodlných fleecových látkách. Schovaní? Kdepak! Hendikepové jsou ochočení a moc dlouho se schovávat nevydrží.
Přicházím do obýváku a zahlédnu netopýra třepotajícího se k závěsu. Že by pipouška utekla? Kdepak, Julián to je! Zatímco se ho snažím chytit do flísové dečky, hledám očima Mariellu. Ta se lítat ani nepokoušela. Skočila šipku do krabičky s červy a začala se ládovat. Jsou doma přesně šest a půl hodiny a zvládli první útěk!
Putují do látkového pytlíku na zip.
Julián je zásoben
První ráno Mariella zase visí nízko, téměř leží na podlážce. Že by jí bylo horko? A opravdu má tak hodně zásob? Ne, počkat! To jsou dva netopýři! Visí jeden na druhém. Co to dělají?
Když se podívám zblízka, Julián prchne do úkrytu.
Večer spí hlavou a oušky ven z úkrytu, ale když ho chci vyfotit, zase se fofrem schová.
Zvířata během zimování často zapomínají, co se naučili před zimou. Divoké musíme běžně znovu učit jíst červy a jíst z misky. Bude si Mariella pamatovat na sedánky v mikině?
Zkouším hned první den. Mariella se pod mikinou vrtí. Že by zapomněla? Mariella se přestává vrtět a počůrá mi tričko. Chtěla si odskočit!
Kdepak Mariella, zapomněla jsem já!
Mariella je velmi dobře zásobena
Mariella má na zádech přischlou špínu, o jejímž původu se ani neodvážím spekulovat. Beru ji z boxu, budeme čistit. Nezapomene mě počůrat.
Opatrně kapu na špínu vodu z kapátka. Nechávám trochu odmočit a začnu česat starým kartáčkem na zuby. Mariella roztahuje křídla, nadává, štípe, snaží se utéct, ale má to marné. Dokud nebude čistá, nikam nepůjde!
První kolo dopadá nerozhodně, špína se drží zuby nehty. Znovu pokapávám vodou a nechávám odmočit.
Další kolo. Mariella nadává předem. Odkartáčuji doufám další kus špíny. Mám dojem, že prohrávám 0:2.
Ráno se koná třetí kolo. Beru Mariellu a češu ji kartáčkem. Zůstává ještě malý kousek špíny, ale ten si možná už zvládne odstranit sama. Dostanu pár štípanců. Na usmířenou ji pouštím pod župan. Věší se mi na levé rameno, jak je zvyklá. Někdy se nechá pohladit. Někdy nemá matlací náladu. Chvílemi přede. Zvířata pro hibernaci často zapomínají. Mariella si na naše večerní sedánky pamatuje.
Dokonce mi umí vylézt na hlavu.
Najdete Pipoušku?
O pár dní později za soumraku rozehřívám pipoušku pod mikinou. Dneska má zkoumací náladu. Nečekaný videohovor se šéfem. Nenápadně lovím pipoušku z ramene. Věší se mi na ruku a vystavuje se na odiv. Pak nechce zalézl za stojáček mikiny. Nakonec ji zastrčím pod mikinu. Když hovor končí, už dávno netuším, kam došla. Sundávám mikinu a důkladně ji prohlížím. Včetně všech záhybů a pomalu i švů. Pipouška je přichycená vedle bočního švu, ve výšce pasu.
Dopoledne docela jedla. Teď večer sní o trochu méně a přede už před jídlem.
Později večer mi Mariella spokojeně visí na rameni pod mikinou.
Na zádech má pořád flek.
Ve čtvrtek pracuji dlouho do večera. V pátek mě čeká přednáška. Kontroluji pipoušku, která visí těsně nad topným kamenem a je vyhřátá. Jdu si lehnout, snažím se usnout co nejdříve.
V noci slyším rámus. Jdu se podívat. Pipouška se opírá o misku s vodou. Že by z ní uměla pít?
Sotva usnu, šmejdí zase.
Až ráno mě napadne, že možná hledala něco k snědku.
Chutná jí
Další noc už nejen šmejdí, ale i píská. Ráno ji vytahuji a rozehřívám pod županem, pak podávám snídani. Připravuji pět červů. Pipouška má chuť k jídlu, sní jich devět a začne příst. To znamená, že víc už do ní nedostanu. Na dopolední svačinku je to dost.
Provádím další pokus o likvidaci fleku na Marielliných zádech. Ostříhám chlupy okolo. Je to přilepené na kůži. Ustřihnou přečnívající kousek a kouknu se zblízka… Stroupek?
Netopýři jsou v zimě v torporu, mají zpomalené životní procesy a taky se jim hůř hojí rány. Nejspíš ji škrábl Julián, který má ve zvyku spát jí na zádech.
Hojení jinak napomoci nemůžu, ale aspoň má k rance a velkému stroupku přístup vzduch a nemusím na ni sahat, když chci zkontrolovat hojení. Mariella to nemá ráda. Nedivím se jí.
Vážený netopýr
Neděle večer. Prohlížím pipoušce záda. Mezi lopatkami by měla mít prohlubeň, podle jejíž velikosti se pozná, nakolik je hubená. V jednu chvíli něco nahmatám, v druhou ne. Jako kdyby prohlubeň nebyla zcela zaplněná. Takže pipouška bude usilovně ukládat tuk sem, a pak teprve do zbytku těla.
Prohmatávání se jí nelíbí. Než se stihnu vzpamatovat, roztáhne křídla a třepotá se do kuchyně. Jdu za ní, snažím se jí nastavit ruce jako heliport. Nakonec mi přistane na stehnu.
Další útěk se koná během schůze naší komunitní zahrady. Vytahuji pipoušku zpod trička, chci ji ukázat na kameru. Ona roztáhne křídla a… je fuč? Musím rozsvítit, abych ji vůbec viděla poletovat. Když přistane na zemi, rychle ji seberu, než zase vzlétne.
Vidím na ni změny opravdu den po dni. V noci šramotí, občas shodí topný kámen, protahuje křídla. Připravuje se na odlet. Je načase postavit ohrádku, aby mohla cvičit svaly křídel.
Pozor kouše! 🙂
S koncem zimy přichází změny zvyků.
Pipouška sní nejvíc dopoledne. Každé ráno ji beru pod tričko a když se zcela probudí a rozehřeje a začne šmejdit, dám jí najíst. Často sní víc než deset červů a pak se rozpřede. Chvíli ji nechávám v teple pod tričkem, aby mohla v klidu trávit. Pak putuje do svého boxu s topným kamenem.
Další na řadě je Mariella. Umí se najíst sama, takže si ji jen dávám pod mikinu a občas pohladím. Vyhýbám se stroupku. Ve středu už si na něj dokonce i nechá sáhnout.
Zdá se, že Mariella vymyslela zlepšovák. Má dvě nohy a jen jedno křídlo, a tak nahrazuje druhý palec u křídla zuby. Několikrát jsem ji zahlédla, jak se drží zuby látky v boxu, a jednou nebo dvakrát se chytila mé ruky zuby nehty doslova.
Když visí pod mikinou na svém oblíbeném místě na mém levém rameni, občas vydává spokojené zvuky, zívá nebo přede. Její předení je mnohem výraznější než pipouščino — ostatně, je čtyřikrát větší.
Julián občas spí napůl vystrčený z úkrytu. Ale před lidmi se dále schovává.
Možná jednou uslyším příst i jeho.
Další prima díl netopýřích příběhů – novomanželé jsou zpátky ze zimního pobytu a pipouška se pěkně krmí, to je skvělé! A já jsem se tak začetla, až jsem zapomněla hlídat hodiny – a pak jsem vyndavala z hrnce bramborové knedlíky trochu víc mazlavější a oslizlejší, než by měly být. (chuckle) Ale že by se nesnědly, toho se nebojím!
Jůůů 🙂 byly dobré?
Nikdo si nestěžoval. 🙂
Tak to jsi nevařila knedlíky, ale noky – ty mají být na povrchu mazlavé až oslizlé a vevnitř kypré (rofl)
😀
Netopýrko, parádní povídání 🙂 máš nezměrnou trpělivost, díky ti za ni.
Taky jsem za ni ráda. Naštěstí tady bylo hlavně třeba zahájit léčení včas.
To jsem ráda, že se netopýrům daří dobře a je to samozřejmě zásluhou jejich opatrovniice, díky moc 🙂
🙂
Teď si uvědomuju, že jsem úplně zapomněla pochválit netopýry, jak se mají k světu. Tak chválím (h) a zejména chválím a obdivuju jejich opatrovatelku, protože to by fakt každý nedal.
(h) Děkuji. Mám z nich radost. Momentálně se mají k životu nečekaně hodně!
baštěj a přežili, uffffff
Baštili důkladně, taky jsem se o ně trochu bála.
Deset červů! Jak dlouho se s nimi potýká, když toho jednoho žužlá a žužlá furt a pořád? Já bych asi u toho vyrostla! Můj obdiv máš pořád.
Kolem čtvrthodinky 🙂
Ano, přesně tohle mě též napadlo, při spuštění pěkně názorného videjka 🙂
Jinak další moc milé počtení a vůbec se nedivím, že dva navrátilci „domov“ poznali. Při jejich sluchu a čichu se museli radostí zatetelit při vědomí, jak se zase budou mít skvěle :)Tak ať se jim všem nadále daří !
Ti si život užívají, až jsem sama zírala!
Koukám, milá Netopýrko, že se chcete s Alex přetahovat o dobré zprávy! 🙂
Jsem moc ráda, že Pipouška se má k světu. Pokud se nechá matlat, přede a ještě ti zdrhá, je evidentně na dobré cestě k uzdravení:)) Jí už jen červy, nebo ještě dostává léky a vitamíny?
Mariella a Julián nezklamali – vědí, že jsou doma a je jim fajn. Chlapec je kapku pomalejší, ale když mu dáš čas, můžeš se dočkat nečekaných výsledků, tedy ochočení, na jaké jeho předchozí opatrovnice nedosáhly.
Nakonec je už ženatý muž, ti musejí něco vydržet! 😀
Občas dostává červy v dvojobalu a ještě dobírá antibiotika.
Julián opustil úkryt a vydal se na špacír – začíná být oprsklý 🙂
Dobrá zpráva, Jiří se začal zajímat, jak se připojit na místní wifinu. Už má asi dlouhou chvíli. A navíc mu odstranili „haifinku“, která do něj přes nos cpala pod tlakem kyslík a má zatím „jenom“ kyslíkovou masku. Ale na JIP zůstává. Doufám, že budeme pokračovat po správné cestě dál, krůček po krůčku. Chci poděkovat všem, kteří na nás myslíte! Nedovedete si představit, co to pro člověka znamená, že na něj myslí tolik lidiček, když bojuje o život. Prosím opatrujte se, je to strašlivé onemocnění, nepředvídatelné, zákeřné!
Není lepší zpráva, než když se chlap začne zase zajímat, o cokoliv (u mého tatínka mě jednou moc potěšilo, když chtěl přinést do nemocnice holící strojek a oholit).
Co na tom, že pomalu, hlavně, že k lepšímu! (h)
Moc muže pozdravuj a ať se vám oběma daří čím dál líp.
to je vždycky moc dobře. To znám.
Alex, ani nevíš, jak jsem ráda, že toto píšeš. Moc vám oběma držím pěsti. A piš dál, pokud to budeš zvládat, tenhle pohled zevnitř je moc cenný.
Eh Alex, díky za další dobré zprávy! 🙂 Jak jednou bude Jiří on-line, už bude k nezastavení (inlove)
Jo, jo, letadla, auta na YouTube. Ještě že se mi podařily přibalit sluchátka. Jinak by byla JIPKA jako mezinárodní letiště, křížené se závodní dráhou F1. Safra, musím se podívat, kdy ten kolotoč s F1, vlastně začíná.
Dobrých zpráv není v této těžké době nikdy dost, tak velké díky za ně a dále držím palce.
Super, super, super! Jsem ráda, že Jiří už má myšlenky i na připojení se světem. Určitě mu moc pomohlo, že jste spolu mluvili a že jste se i viděli. (h) (h)
A jak píše aida – pokud to jen trochu půjde, piš! Ani nevíš, jakou mám vždy radost, když v úvodu příspěvku vidím tvé jméno!!
Další skvělá zpráva! Držet palce nepřestáváme, ale snad se to už opravdu obrací k lepšímu (honem honem zaklepat, abych to nezakřikla !)
Paráda, díky za zprávu! Vypadá to nadějně 🙂 . Uzdravujte se až do úplného zdráva (y) . Pozdravuj Jiřího!
To je bezva, oba vás zdravím a držím palce!
Alex, tak ráda tě vídím! Mám radost z Tebe i z Jiřího, držte se, prosím, zuby nehty života a už se moc těším, až se zas někdy uvidíme! Myslím na vás pořád a držím palce co to jde!
Alex, krůček po krůčku a za chvíli budete na cestě k domovu! Držím palce dál! (y)
Skvělá zpráva, díky za ni! Ty jsi ještě v nemocnici?
Teprve z ní začali tahat první hadičky 8)
Já už to našla. 🙂
Alex, velká radost, že zase píšeš sama a snad už vše teď půjde mílovými kroky vpřed – tedy zpět domů.
Marielle se nedivím, že se jí nelíbí, když jí matláš na strup- Adéla se onehdy někde porvala a ten chuchvalec na boku jsem jí směla odstranit, až se to úplně odhojilo, jinak nezadržitelně odcházela….
Snažím se na to omylem nesáhnout, když ji hladím. Teď už si naštěstí nechá sáhnout i na ten strup.
Dneska to bylo nadějné vyprávění – je vidět, že Marriela má za ušima a dokáže si pomoci a navíc má pamatováka. A Pipuška určitě nabere síly i hmotnosti a na jaře vyrazí vstříc novým dobrodružstvím – po té se ti bude stýskat, viď. Julek je trochu truhlík, jak už tak chlapi bývají (jejda, to jsem krásně nekorektní (rofl) ).
Julek začíná vystrkovat růžky 🙂 včera už seděl u misky během jídla a nechodil se s každým červem schovat.
Po pipoušce se mi asi bude stýskat, to ano. Budu na ni často vzpomínat jako na Tominu 🙂
To jsou ale krásné zprávy o Pipoušce!
Mám z ní radost 🙂
Alex, přeji brzké uzdravení a zotavení vám oběma. (h) (h) , dobré ráno a celý den.
O.T. my máme dnes jít na očkování /AZ/ docela se bojím následků.
Vůbec se neboj ničeho, jakákoli vakcína je lepší než covid. A gratuluju k očkování!
covid jsme měli na podzim a nepřeji to ani největšímu nepříteli
My to ještě nikdo z naší úzké rodiny neměli, ale bojíme se. Zvlášť když k nám příští týden přijede (MLP ji doveze) babička (=tchýně) na pravidelnou kontrolu na Žluťáku, o ni máme strach největší.
U nás to prodělala teta a její rodina. Moje babička je po infarktu v nemocnici, kde jsou covid pokoje. Doufám, že se tam mamka nenakazí – prý jí personál nemocnice řekl, že je tam na vlastní riziko :-/
zvlášť, když ji půlka Evropy zastavila…
Marsko, u nás doma už je částečně proočkováno – první dávka. Manžel (lékárníci jsou taky zdravotníci) si ani nevšiml, že by bylo něco jinak. Rodiče (moji) měli slabou reakci – maminka jeden den teplota, oba dva dny bolení kloubů (u taťky těžko říct z čeho, toho bolí klouby pořád). Nic, co by se nedalo zvládnout paralenem a klidem.
S průběhem covidu jsou případné reakce nesrovnatelné, zvlášť když to šlo tak, jak dole píšeš. Držím palce. (h)
Ach jo, pletu si dole-nahoře. Nebude to pohled z netopýří perspektivy? (bat)
Netopýrko, tak už je máš doma. Jestli ses doteď nenudila, tak teď se nebudeš nudit tuplovaně. Ale na druhou stranu, tebe by asi nerozhodila ani mateřská školka na létacích blánách. 😀
To záleží, zda by byla v ohrádce, nebo mimo ni :-O
Jejda, gratuluju TLP k očkování.
Pogratuluj za měsíc, to bude mít i druhou díru v kožichu. 🙂 Pak si teprve oddychnu (no, bojím, co budeme povídat, on do práce musí).
Moc děkuji, pomohli jste mě. Už to máme za sebou. Byla tam i o 10 let starší paní. Teď budeme čekat na reakce.
Hurá! Třeba žádné nepříjdou. Udělejte si hezké odpoledne a pro jistotu se tak dva dny nevěnujte extrémním sportům a spíš odpočívejte. (h)
(Definice extrémních sportů podle našich kluků: jedenáct pater v respirátoru třídy FFP2 nebo alespoň v chirurgické roušce na čas. Jen máčka si ho nahoře strhne. (rofl) )
Nesvéprávní magoři! (rofl)
:O Odkud znáš moje děti? :O
Tvůj popis je dostatečně vypovídající, ale ráda bych je někdy poznala osobně(chuckle)
(rofl)
Dobrý! Pokud tohle dají prakticky bez kyslíku, bez respirátoru budou šampioni:)))
Jak že to dělal Zátopek? 😀
No, oni by asi dali přednost lítání do svahu v pískovně v kanadách s pneumatikou na řetězu, ale to doma nemáme. Jen ty schodydydydy…
Tys ještě nečetla poslední Alžbětu, že ne? Jinak bys žasla nad shodou myšlenek 😀
Respirátor. Chirurgickou roušku bych přitom nejspíš spolkla.
Maruško, minule jsem viděla na FB tabulku s čísly – tedy vyočkované dávky versus horší vedlejší účinky očkování. Ta čísla jsou jednoznačná – sotva promile. Když to srovnáš s tím, co působí covid, hlavně ty nové mutace, není důvod váhat.
Prostě si na zítra pokuste nastavit odpočinkový den, chlaďte místo vpichu a radujte se, že máte v této nejisté době aspoň nějakou maličkou jistotu (už by vás ta mrcha neměla zabít).
Přesně tak.
Osobně určitě očekávám reakce… hlavně potom, co jsem byla na testu na lékové alergie a udělal se mi pupen po injekci fýzáku. (headbang) (wasntme)
Dobré ráno, zdravím z postele s kyslíkem. Netopýrko, ty mi připomínáš svou péčí naše sestřičky. Ale ty si rády berou po upířím krev . Ale já je za to neštípu, ale ráda bych jim za to zazpívala, nebo zapředla. Nemůžu si pomoct, ale musím vás tak nějak srovnávat. Díky za ty mrňavé tvorečky!
Milá Alex, dobré ráno a dobrý celý den na cestě k uzdravení (f)
Dobré ráno, milá Alex. Pozdravuj sestřičky – že jsme moc rádi, že se o tebe a Juru tak dobře starají… s tím předením nevím, nevím, jestli bys propašovala do postele vřetánko 😉 (po vzoru Předu, předu len). Držím stále palce, bojovníci (h) (h)
Alex, dobré ráno, opatruj se!
Dobré ráno, opečovávej se a nech se opečovávat!
Jé Alex! Dobré ráno, nech se opečovávat a uzdravuj se. To samé i pro Jiřího !
Alex, dobré ráno, to je fajn, že píšeš. Však zazpívat jim můžeš, zaslouží si to. (h)
To je zajímavé – netopýrářská youtube celebrita Meg Churches je původní profesí… zdravotní sestra. Ale jak strávila 30 let napůl v nemocnici a napůl venku, už pak tu práci nedokázala dělat. Takže začala zachraňovat kaloně (je v Austrálii).